Všechny Pidifrky

A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VšechnyNové
č:627
A.T.I.C.ČR

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
A.T.I.C.ČR
č:625
AC Sparta Praha

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
AC Sparta PrahaKlub byl založen 16. listopadu 1893 jako AC Královské Vinohrady, o rok později byl přejmenován na AC Sparta. První derby se Slavií bylo sehráno 29. března 1896 na Císařské louce v rámci turnaje s názvem „Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících“. Zápas skončil výsledkem 0:0, přestože Sparta jednu branku vsítila. Slavistický kapitán Freja s tím ale nesouhlasil a tak ji podle tehdejších pravidel nemohl sudí dr. Jiří Rössler – Ořovský uznat. Vítěz ligy: 35x (1912, 1919, 1922, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938, 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2010)
Vítěz Československého poháru: 8x (1964, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1989, 1992)
Vítěz Českého poháru: 19x (1943, 1944, 1946, 1972, 1975, 1976, 1980, 1984, 1986, 1987, 1988, 1989, 1992, 1993, 1996, 2004, 2006, 2007, 2008)
Nejvyšší výhra: 12:1 nad Moravskou Slavií Brno (1933/34)
Nejvyšší prohra: 0:6 se Slovanem Bratislava (1977/78)
Nejvíce gólů v jedné sezoně: 32 – Jan Dvořáček (1925/26)
Nejlepší střelec v historii: Oldřich Nejedlý – 162 gólů
č:516
Adršpach

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
AdršpachKoncem 13. stol. zde byly postaveny dva hrady – Střmen a Adršpach, jehož prvním doloženým majitelem byl v roce 1354 Hanuš z Adršpachu. V roce 1381 se stal pánem Hynek z Dubé a Náchoda. V roce 1528 panství získal Zdeněk Lev z Rožmitálu a Jan Krušina z Lichtemburka. Dalšími majiteli byli např. Žehušičtí z Nestajova a Bohdanečtí z Hodkova, kteří zde vystavěli zámek. Panství krátce vlastnil také Albrecht z Valdštejna, Trčkové z Lípy a další. Posledními majiteli byli od roku 1828 Nádherní. Dnes je Adršpach znám především díky rozlehlému skalnímu městu.
č:179
Andělská Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Andělská HoraHrad byl založen koncem 14. stol. pány z Rýzmburka (Oseka). V letech 1406 – 1414 patřil Oldřichovi Zajícovi z Hazmburka, poté králi a od roku 1430 Jakoubkovi z Vřesovic. V roce 1437 hrad získali Šlikové, v roce 1466 pak Jindřich z Plavna. Jeho rod zde vládl až do roku 1565. Poté se majitelé střídali, v roce 1621 byl zkonfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. V roce 1635 byl hrad dobyt Švédy, definitivně byl opuštěn po požáru v roce 1718.
č:523
Antýgl

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
AntýglPrvní zmínky o králováckém dvorci s kapličkou a zvoničkou, který spadal pod králováckou rychtu ve Stodůlkách, pocházejí z přelomu 15. a 16. stol. Králováci byli svobodní, podřízeni jen českému králi a střežili zde zemskou hranici, zemské stezky a zlaté doly. Jejich osamělé dvorce byly rozprostřeny kolem osmi rychet, rychtáře si směli sami volit. V roce 1523 koupil dvorec Jan Fuchs ze Svojší, který zde vybudoval sklárnu s jednou pánví – ein Tiegel, z čehož vznikl současný název Antýgl. Sklárna byla v provozu až do roku 1815, kdy byl dvorec přebudován na zájezdní hostinec. V roce 1964 byl renovován za účelem zřízení autokempu.
č:166

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
AšPrvní písemná zmínka pochází z roku 1270. V roce 1281 byla na toto území německým císařem potvrzena zástava fojtům z Weidy. V roce 1331 vykoupil zástavu Jan Lucemburský, ale hned území opět udělil v léno Neubergům. Ti v roce 1394 vymřeli a Aš přešla do držení rodu Zedwitzů. Léno jim bylo několikrát potvrzeno a autonomní postavení Ašska jej uchránilo v roce 1620 od konfiskací. Zedwitzové zde vládli až do poloviny 19. stol.
č:187
Bečov nad Teplou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Bečov nad TeplouHrad založili na konci 13. stol. páni z Oseka. V roce 1407 koupil Bečov Oldřich z Házmburka a v roce 1411 páni z Plavna. V roce 1495 se majiteli stali Pluhové z Rabštejna, kteří k hradu přistavěli renesanční palác. V roce 1547 jim však bylo bečovské panství zkonfiskováno a postupně zastavováno Plavenským, Šlikům, městu Bečovu a Hornímu Slavkovu. V roce 1624 koupili Bečov Questenberkové a v roce 1752 Kounicové. Posledními majiteli byli od roku 1813 Beaufort – Spontiniové. Na zámku je vystavován vzácný románský relikviář sv. Maura z 1. třetiny 13. stol.
č:599
Bečvy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BečvyPrvní písemná zmínka o Dolní Bečvě pochází z roku 1597, o Prostřední Bečvě z roku 1717 (první usedlosti zde ovšem vznikly mnohem dříve), Horní Bečva je pak prvně zmiňována v roce 1659. Všechny tři vsi náležely k rožnovskému panství, které patřilo v letech 1548 – 1815 Žerotínům a poté Kinským z Vchynic a Tetova.
č:802
Bedřichov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BedřichovV roce 1598 zažádal Petr Wanderer u majitele frýdlantského panství Melchiora Rederna o možnost založení sklářské huti. První písemná zmínka pochází z roku 1602 a jedná se o smlouvu, kterou se upravovala práva Petra Wanderera jako majitele huti. Kolem ní brzy vznikla ves, pojmenovaná Bedřichov a jejím obyvatelům sklárna poskytovala obživu 209 let. Dalšími majiteli Bedřichova a celého panství byl po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna a po něm Gallasové a Clam – Gallasové.
č:18
Bechyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BechyněNa místě bývalého hradiště nad soutokem řeky Lužnice a říčky Smutné vystavěl v roce 1268 Přemysl Otakar II. kamenný hrad, roku 1323 pak Jan Lucemburský v předhradí založil město. Jako majitelé se zde vystřídali Šternberkové, Lažanští, Švamberkové, Rožmberkové (Petr Vok si zde vzal roku 1580 Kateřinu z Ludanic) a Paarové. Nyní je Bechyně známá především lázeňstvím a výrobou keramiky.
č:214
Bělá nad Radbuzou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Bělá nad RadbuzouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1121. Bělá byla jedním z center přimdských Chodů, kteří zde měli svou rychtu a soud. V 16. stol. byli zástavními majiteli panství Švamberkové, od roku 1600 pak Lamingenové, kteří zde postavili zámeček. V roce 1678 panství koupil Kašpar Krajíř ze Sulevic, po jeho smrti připadl statek jeho manželce Anně Terezii Cukrové z Tamfeldu. Posledními majiteli byli Kocové z Dobrše, kteří panství zdědili v roce 1796.
č:102
Benátky nad Jizerou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Benátky nad JizerouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1259, kdy byly Benátky v majetku pánů z Dražic. Po roce 1385 získal panství Beneš z Choustníka, Petr z Vartenberka a Aleš Škopek z Dubé. V roce 1437 se stali majiteli páni z Kunvaldu a v roce 1512 páni z Donína. V roce 1599 Benátky získal císař Rudolf II. a v roce 1647 generál Jan z Werthu. Od roku 1694 byl majitelem panství hrabě Arnošt ze Schützenu. V letech 1720 – 1769 patřily Benátky pánům z Klenové a Janovic, poté Příchovským z Příchovic a od roku 1816 hrabatům Thun – Hohenstein.
č:841
Benecko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BeneckoPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1628. Panství ovládali Valdštejnové, kteří postavili v Horních Štěpanicích kamenný hrad, zmiňovaný v roce 1305. Ten je však od roku 1524 uváděn jako pustý. V roce 1429 došlo k rozdělení panství na jilemnickou a štěpanickou část. Na počátku 17. století prodal Adam z Valdštejna štěpanickou část Václavu Zárubovi z Hustířan. Po konfiskaci jeho majetku panství připadlo Albrechtu z Valdštejna, který jej následně prodal svému švagrovi, Ottovi Bedřichovi hraběti z Harrachu. Obě části původního panství spojil v roce 1701 Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach, když odkoupil majetky Harantů.
č:70
Benešov nad Ploučnicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Benešov nad PloučnicíMěsto bylo založeno pravděpodobně ve 30. letech 13. stol. rodem Michalovců, první písemná zmínka je z roku 1352. V roce 1407 koupil Benešov Hynek Berka z Dubé, za jehož vládnutí byl v roce 1426 dobyt husity. V roce 1450 panství koupil Jan z Vartenberka a v roce 1511 Mikuláš Trčka z Lípy. Největší rozkvět přišel po roce 1515 za pánů ze Salhausenu, kteří vybudovali Horní a Dolní zámek. V 1. pol. 17. stol. získali Benešov Thun – Hohensteinové a Clary – Aldringenové, zámky však již nikdy nebyly sídelní.
č:120
Beroun

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BerounPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1265, záhy však zpustlo a znovu bylo postaveno za panování Václava II. Byly vybudovány nové hradby a založen dominikánský klášter. V roce 1303 byl Berounu udělen majestát a město se nadále spravovalo podle práva Starého Města pražského. V roce 1421 město dobyli husité, upálili odpůrce kalicha a zbořili klášter. Největší rozkvět pak přišel za vlády Vladislava Jagellonského.
č:867
Beskydy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BeskydyBeskydy jsou horskou soustavou, nalézající se na severovýchodní Moravě, českém Slezsku, jižním Polsku, severním Slovensku a na západní Ukrajině. Nejvyšší horou je Babia hora s nadmořskou výškou 1.725 m. V Beskydech se nachází několik chráněných přírodních rezervací a národních parků.
č:88
Bezděz

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BezdězHrad byl postaven Přemyslem Otakarem II. mezi lety 1264-1278. V roce 1279 zde byl vězněn kralevic Václav. Později získal hrad do zástavního držení Hynek Berka z Dubé, zpět jej vykoupil v roce 1348 Karel IV. Na počátku husitských válek dostal Bezděz do zástavy Jan z Michalovic, dále pak Tovačovští z Cimburka nebo Jan z Janovic. V roce 1588 hrad koupil do dědičného držení Jan z Vartemberka. V roce 1622 získal panství Albrecht z Valdštejna, hrad byl posléze využíván jako klášter. Po zrušení benediktinského řádu v roce 1785 zpustl.
č:203
Bezdružice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BezdružicePůvodní gotická tvrz ze 13.stol. byla v 16. stol. přestavěna na renesanční zámek. Mezi nejvýznamnější jména, spjatá s tímto místem, byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Majitelé se často střídali, nejdéle Bezdružice spravovali Löwensteinové, kteří také provedli nejrozsáhlejší přestavbu. V roce 1868 postoupil Karel Jindřich Löwenstein zámek rakousko-uherským úřadům za účelem zřízení soudu a vězení.
č:158
Bílina

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BílinaBílinské hradiště bylo vybudováno přemyslovskými knížaty v 10. stol. Ve 12. a 13. stol. spravovali Bílinu Hrabišici, v roce 1237 daroval Václav I. hradiště i se vzniklou trhovou vsí Ojířovi z Frýdberka, který zde vystavěl gotický hrad. V roce 1290 získal město Albrecht ze Žeberka a v roce 1318 Ota z Bergova. Od roku 1407 byli majiteli panství Koldicové z Krupky, za husitských válek Bílinu uchvátil Jakoubek z Vřesovic, v roce 1436 ji však pánům z Koldic vrátil. V roce 1502 koupil Bílinu Děpold z Lobkovic, od roku 1720 ji vlastnila roudnická větev rodu.
č:377
Biskupská Kupa

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Biskupská KupaRozhledna na 890 m vysoké Biskupské kupě (Cukmantl) byla postavena v roce 1898 turistickým spolkem MSSGV. Stavitelem byl zednický mistr Werner z Janovic, dřevo dodal majitel pily pan Hoffman a kamenické práce provedl Wilhelm Förster ze Zlatých Hor. Rozhledna je vysoká 19 m, vede na ní 95 schodů a stojí na místě původní třináctimetrové dřevěné pyramidy z roku 1890, kterou v roce 1896 strhla vichřice. V tomto roce zde také byla zřízena první poštovna na Moravě.
č:359
Bítov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BítovPrvní písemná zmínka o hradě je z roku 1046. Po vymření Přemyslovců se hrad dostává jako léno do rukou Lichtenburků. V roce 1576 získávají Bítov Streinové a v roce 1612 Jankovští z Vlašimi, kteří hrad významně rozšířili. V roce 1755 zdědili panství hrabata z Daunu a hrad prochází dalším vývojem. Po Haugwitzích a knížatech Radziwillech koupil Bítov pro svého syna rakouský velkoprůmyslník baron Haas.

č:335
Blansko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BlanskoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1136, kdy zboží patřilo olomouckému biskupství. V pol. 13. stol. zde byl založen hrad Blansek, v roce 1277 Brunem ze Schauenburku na protějším břehu řeky nová osada. Jako lenní majitelé zde působili např. páni z Kunštátu nebo Černohorští z Boskovic. Pravděpodobně před pol. 15. stol. zde vystavěl Vilém z Miličína tvrz. Od roku 1526 měli panství páni z Doubravky a Hradiště a od roku 1573 Žalkovští z Žalkovic, kteří gotickou tvrz přestavěli na renesanční zámek. V letech 1631 – 1694 drželi panství Lvové z Rožmitálu, poté hrabata Gellhornové a od roku 1766 hrabata Salm – Reifferscheidtové.
č:9
Blatná

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BlatnáPrvní písemná zmínka o Blatné je z roku 1235, kdy zde však již stál hrad na místě bývalé tvrze. Ve 14. stol. vlastní Blatnou Bavorové ze Strakonic, největší rozmach pak přichází ve století 15. a 16. za pánů z Rožmitálu. Sestra Jaroslava Lva z Rožmitálu Johanka se provdala za krále Jiřího z Poděbrad. Později Blatnou vlastnili hrabata z Rozdražova, Serenyiové a dosud Hildprandtové z Ottenhausenu.

č:224
Blovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BlovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1284, kdy ves patřila cisterciáckému klášteru v Pomuku. Během husitských válek byl klášter zničen a majiteli Blovic se stali Švamberkové, po nich Jaroslav z Javora a vladykové z Netunic. Kolem roku 1465 bylo panství zastaveno Šternberkům. V letech 1529 - 1536 byli majiteli Lvové z Rožmitálu, poté opět Šternberkové. V roce 1566 získali Blovice Roupovští z Roupova. V letech 1618 – 1663 byli majiteli Svárovští, poté hrabě z Guttenštejna a jeho dědicové. V roce 1728 panství získali Kolovratové a posledními majiteli byli od roku 1872 Pálffyové z Erdödu.
č:404
Bludov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BludovVes byla založena na přelomu 12. a 13. stol. Bludem z Bludova. V 1. pol. 14. stol. získali Bludov páni z Lipé a po nich markrabě Jan Jindřich. Počátkem 15. stol. měli panství v zástavním držení páni z Kunštátu, od roku 1436 Valdštejnové a konečně Tunklové z Brníčka. V roce 1496 koupili Bludov Žerotínové. V letech 1565 – 1573 držel panství olomoucký biskup Vilém Prusinovský z Víckova, po něm pak Jan z Boskovic. V roce 1613 koupili Bludov Odkolkové z Újezdce, kterým však byl zkonfiskován majetek. V roce 1624 panství koupili Lichtenštejn – Kastelkornové a v roce 1710 Žerotínové.
č:820
Bohumín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BohumínPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1256. Prvními známými majiteli byli Baruthové a po nich Rašicové. V roce 1373 byl Bohumín zeměpanským majetkem. V letech 1409-1423 patřilo panství pánům z Tvorkova a poté pánům z Kornic. Dalšími majiteli byli od roku 1451 Tovačovští z Cimburka, od roku 1473 páni z Vrbna a od roku 1482 páni z Klvova.
Počátkem 16. stol. se bohumínské paství stalo opět zeměpanským majetkem. V roce 1622 je získali Henckelové z Donnersmarku. Na počátku 19. stol. byli majiteli Gusnarové poté hrabě Rudnický a konečně od roku 1886 hrabata Larisch-Mönnich.
č:188
Bochov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BochovMěsto bylo založeno rodem Hrabišiců, později pánů z Rýzmburka a první písemná zmínka
o něm je z roku 1325. Kolem roku 1412 získali město páni z Plavna a na nedalekém vrchu vystavěli hrad Hartenštejn. Dalšími majiteli byli páni ze Steinsdorfu, Hrobčičtí z Hrobčic, Colonnové z Felsu a od 17. stol. hrabata Černínové z Chudenic. V roce 1666 celé město vyhořelo.
č:208
Bor u Tachova

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Bor u TachovaV první polovině 13. stol. náleželo Borsko Ratmírovi ze Škviřína. První písemná zmínka o raně gotickém vodním hradu je z roku 1263. Po Ratmírových potomcích, pánech z Boru,zde plných 400 let vládli Švamberkové, v roce 1650 prodali panství Zikmundu Bedřichovi von Götzen. V roce 1720 koupili Bor Löwensteinové. Areál zámku je cenným architektonickým komplexem, zahrnujícím všechny stavební slohy.
č:522
Borová Lada

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Borová Lada
č:508
Borovany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BorovanyPrvní písemná zmínka je z roku 1186, kdy ves patřila Vítkovcům. Po roce 1327 byl majitelem Vilém z Landštejna a v roce 1359 koupili Borovany Rožmberkové. Ve 30. letech 15. stol. koupil větší část vesnice Petr z Lindy a po smrti svého jediného syna zde vybudoval klášter. V roce 1578 byly Borovany povýšeny na městys. Po vymření Rožmberků zdědili panství Švamberkové, kterým byl však v roce 1620 zkonfiskován majetek. V roce 1785 koupili klášter se statkem Schwarzenberkové. Od roku 1973 jsou Borovany městem.
č:444
Boskovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BoskovicePrvní písemná zmínka o hradě pochází z roku 1312 a hovoří o jeho dobytí vojsky Jana Lucemburského. Založen tedy musel být mnohem dříve, ostatně již v roce 1222 je uváděn Jimram z Boskovic. Páni z Boskovic vlastnili panství až do roku 1547, pouze mezi léty 1398 – 1458 je vystřídali páni z Kunštátu. V roce 1547 se majiteli stali Ederové ze Štiavnice a v roce 1567 pak Morkovští ze Zástřizl. V roce 1690 panství vyženili Ditrichštejnové a v roce 1843 zase hrabata Mensdorff – Pouilly.
č:903
Boskovice - zámek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Boskovice - zámekPředchůdcem dnešního boskovického zámku byl dominikánský klášter s kostelem, založený v roce 1682 Janem Bohušem ze Zástřizl a jeho manželkou Zuzanou Kateřinou Prakšickou. Ta se po manželově smrti v roce 1587 podruhé provdala za Waltera Xavera z Ditrichštejna. Stavba byla dokončena v roce 1694. V roce 1784 byl Josefem II. klášter zrušen a prostory
byly Ditrichštejny využívány pro průmyslovou výrobu. V letech 1819-1826 nechal František Xaver z Ditrichštejna přebudovat objekt bývalého kláštera v zámek. V r. 1850 vymřeli boskovičtí Ditrichštejnové po meči a majetek přešel na dceru Terezii Rosu, provdanou za Alfonse Fridricha hraběte Mensdorff-Pouilly. Po její smrti v roce 1856 získal tento rod celý boskovický majetek a zámek vlastní dodnes.
č:435
Bouzov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BouzovPrvním známým majitelem hradu byl v roce 1317 Buz z Bouzova. V roce 1340 jej koupili páni z Vildenberka a v roce 1380 moravský markrabě Jošt. V roce 1396 získali panství páni z Kunštátu. Od roku 1464 se zde vystřídali Zdeněk Kostka z Postupic, jeho syn Hrabiš, Jan ze Šelmberka a Boček Kuna z Kunštátu. V roce 1494 koupil panství Hanuš Haugvic z Biskupic a v roce 1546 Prokop Podstatský z Prusinovic. V roce 1617 koupil vyhořelý hrad Bedřich z Oppersdorfu a opravil jej. Od roku 1651 hrad opět měnil majitele a chátral. V roce 1696 prodal František z Hodic panství řádu německých rytířů, kteří hrad v letech 1896 - 1910 zrekonstruovali do dnešní podoby.
č:161
Boží Dar

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Boží DarOsídlení božídarské lokality spadá do počátku 16. stol. a je úzce spjato s těžbou stříbra. 6.června roku 1546 udělil saský kurfiřt Johann Friedrich Božímu Daru statut svobodného horního města. V roce 1556 byl ukončen letitý územní spor mezi českým státem a saským kurfiřtstvím a byla vytyčena přesná hranice. K těžbě stříbra a rašeliny se přidala ještě těžba cínu a arsenu. Hornická činnost byla na Božím Daru ukončena v roce 1820.
č:109
Brandýs nad Labem-St.Boleslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Brandýs nad Labem-St.BoleslavBrandýs - první písemná zmínka pochází z roku 1304, kdy panství patřilo pánům z Michalovic. Ti zde také před rokem 1309 vystavěli gotický hrad, který v roce 1317 odolal obléhání vojsk Jana Lucemburského. V letech 1468 – 1493 držel Brandýs Jan Tovačovský z Cimburka a poté Krajířové z Krajku. V roce 1547 byl Krajířům zkonfiskován majetek a panství připadlo královské komoře. V roce 1860 panství koupil arcikníže Leopold z Toskány a tento rod pak vlastnil zámek do roku 1918. V roce 1960 byl Brandýs sloučen se Starou Boleslaví.
St. Boleslav - již na počátku 10. stol. zde vzniklo přemyslovské hradiště a také kostel sv. Kosmy a Damiána, před kterým byl v roce 935 zavražděn bratrem Boleslavem kníže Václav. Ve 12. stol. vzniklo kolem hradiště městečko, které bylo v roce 1262 zastaveno pánům z Michalovic. V roce 1421 byla Boleslav obsazeny husity. Až do roku 1547 pak město patřilo Krajířům z Krajku, po konfiskaci opět královské komoře. V místním raně barokním kostele Nanebevzetí Panny Marie je uchováván obraz Madony – tzv. Palladium Země české.
č:298
Brandýs nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Brandýs nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1289 z predikátu zakladatele hradu Jindřicha. Pánům z Brandýsa hrad patřil nejméně do roku 1323, v roce 1360 však už panství vlastnili páni z Boskovic a v letech 1429 - 1431 Smil Holický ze Šternberka. V pol. 15. stol. získali Brandýs Kostkové z Postupic a v roce 1506 jej prodali Pernštejnům. V roce 1544 koupili panství zpět Kostkové. V letech 1559 – 1636 bylo panství v držení Žerotínů, poté Marie Zárubové z Hustířan a od roku 1652 Trautmannsdorfů, kteří v roce 1781 vybudovali dnešní zámek. V roce 1806 koupil Brandýs Arnošt Mořic z Lynar, v roce 1817 Karel Blažek. Dalšími majiteli zámku byli od roku 1869 Parishové a od roku 1914 rodina Fischerů.
č:382
Branná

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BrannáMěstečko bylo založeno kolem roku 1282, poč. 14. stol. zde Jan z Wüstehube založil hrad Kolštejn. Krátce na to získala panství královská komora a v roce 1339 páni z Lipé. Koncem 14. stol. se majiteli stali Valdštejnové a ve 30. letech 15. stol. páni ze Zvole. V roce 1568 panství vyženil Jan Černčický z Kácova a od roku 1575 je vlastnili Žerotínové. Dalšími majiteli byli od roku 1581 páni z Vrbna a od roku 1614 rytíř Hanuš z Petřvaldu. Zkonfiskované panství pak v roce 1622 získali Lichtenštejnové.
č:342
Brno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BrnoKolem roku 1000 vznikla na místě dnešního Starého Brna při brodu přes řeku Svratku osada, v 11. stol byl také vybudován břetislavský hrad, sídlo údělného přemyslovského knížete. V roce 1243 udělil král Václav I. městu větší a menší privilegium. Od roku 1350 v Brně sídlila moravská markrabata. Za husitských válek město dvakrát marně obléhali husité. V roce 1619 se Brno připojilo ke stavovskému povstání, za což bylo později potrestáno. Za třicetileté války bylo dvakrát marně dobýváno Švédy, od roku 1641 zde byly trvale uloženy zemské desky pro Moravu a v roce 1777 bylo založeno biskupství.
č:258
Broumov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BroumovMěsto bylo založeno pravděpodobně v roce 1255 břevnovskými benediktiny. V roce 1278 se panství zmocnil kníže Jindřich IV. Vratislavský, v roce 1290 je však vrátil zpět benediktinům. Před rokem 1331 zastavil Jan Lucemburský příjmy z panství rodu Pannewitzů. Za husitských válek se v Broumově ukrývala část konventu břevnovského kláštera. V roce 1472 se stal zástavním majitelem panství kníže Jindřich Münsterberský, v roce 1488 vykoupil opat Pavel zástavu zpět. Broumovské panství s městem Broumovem patřilo klášteru až do roku 1848.
č:337
Brtnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BrtnicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1234. V tomto roce daroval král Václav I. ves Brtnici cisterciáckému klášteru v Předklášteří u Tišnova, v roce 1240 ji však získal zpět. Ve 14. stol. Brtnici získali Valdštejnové, Hynek z Valdštejna se od roku 1359 píše jako Hynek Brtnický z Valdštejna. Po roce 1623 získal panství jako pobělohorský konfiskát Rombald Collalt et San Salvatore a jeho rodu patřila Brtnice až do roku 1945.
č:480
Brumov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BrumovHrad Brumov byl založen markrabětem Vladislavem Jindřichem pravděpodobně v letech 1210 - 1220, první písemná zmínka pochází z roku 1224. V roce 1503 získali panství Podmaničtí z Podmanína a v roce 1519 páni z Lomnice. V roce 1574 koupili Brumov Kavkové z Říčan, v roce 1622 Apponyiové a v roce 1626 panství zdědili Mikoláš a Ester Forgácsovi. Po jejich smrti se v roce 1662 o majetek rozdělilo jejich pět dcer. Části panství pak vlastnili např. Orsini – Rosenbergové, Erdödyové, Waldorfové, Selbové a Illeszházyiové, kteří v roce 1766 panství sjednotili. V roce 1835 majetek koupili Sinové a posledními majiteli byli od roku 1894 Dreherové.
č:396
Bruntál

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BruntálPrvní písemná zmínka pochází z roku 1223. Bruntál byl původně zeměpanským majetkem, v 15. stol. jej spravovovali např. Jiří z Bruntálu, Bernard Bírka z Násile nebo rod Stošů. V roce 1474 získal Bruntál do zástavního držení Jan z Vrbna a jeho synům pak patřilo od roku 1506 celé panství dědičně. V roce 1621 byl pánům z Vrbna za účast na protihabsburském povstání zkonfiskován majetek a Bruntál se dostal do majetku Řádu německých rytířů.
č:493
Břeclav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BřeclavV místě dnešního zámku byl někdy po roce 1041 vybudován knížetem Břetislavem I. strážní hrad. Počátkem 13. stol. jej dostala věnem manželka krále Přemysla Otakara I. Konstancie Uherská. Hrad byl často zastavován, počátkem 15. stol. byli lenními pány Lichtenštejnové. V letech 1426 – 1434 držela hrad husitská posádka. Po husitských válkách byla v okolí hradu založena tzv. Nová Břeclav. V roce 1527 se majiteli panství stali Žerotínové, po pobělohorské konfiskaci je pak v roce 1638 koupil Karel Eusebius z Lichtenštejna.
č:2
Březnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BřeznicePůvodně gotická tvrz byla vybudována v 1. pol. 13. stol. rodem Buziců. V 15. stol. vlastnil Březnici nejvyšší mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína, po něm od roku 1506 Malovcové. K proměně tvrze v renesanční zámek dochází po roce 1548 za Jiříka z Lokšan. Od roku 1623 patří panství Jeníškům z Újezda, po jejich vymření od roku 1728 Krakovským z Kolowrat. Posledními majiteli byli Pálffyové z Erdödu.

č:159
Bublava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Bublava
č:465
Bučovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BučovicePrvní písemná zmínka o městečku pochází z roku 1322. Během česko-uherských válek uchvátil bučovické panství Jan Kropáč z Nevědomí. Místo zničené tvrze nechal vybudovat tvrz novou, která je poprvé zmiňována v roce 1511. V tomto roce koupil panství Tas z Ojnic. Sňatkem s Annou z Ojnic získal Bučovice Václav z Boskovic. Jeho syn Jan Šembera Černohorský z Boskovic zde pak nechal bybudovat renesanční zámek. Stavba byla realizována letech 1567-1585. V roce 1597 vyženili panství Lichtenštejnové.
č:419
Budišov nad Budišovkou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Budišov nad BudišovkouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1301. Kolem tohoto roku také král daroval Budišov olomouckému biskupství, se kterým je také spojena převážná část historie města. V 16. stol. patřil Budišov mezi přední města severní Moravy, již v roce 1517 zde byl založen ševcovský a kovářský cech. Současný městský znak udělil městu v roce 1613 olomoucký arcibiskup kníže František z Dietrichšteinu.
č:91
Budyně nad Ohří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Budyně nad OhříPrvní zmínka o vodním hradě je z roku 1316. Za Jana Lucemburského to byl hrad královský a byl často dáván do zástavy. V roce 1335 koupil Budyni Zbyněk Zajíc z Valdeka z rodu Hazmburků. Hazmburkové hrad postupně přestavěli v renesanční zámek. V roce 1614 koupil panství Adam ze Šternberka. Poté se majitelé střídali, v roce 1759 byla stržena dvě zchátralá zámecká křídla a věž. Posledními majiteli do 1945 byli Herbersternové.

č:466
Buchlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BuchlovKrálovský hrad byl založen kolem pol. 13. stol., první písemná zmínka pochází z roku 1300. Od roku 1406 byl pravidelně zastavován – Lichtenštejnům, Stiborovi ze Stibořic, pánům z Vítovic, z Mošnova, z Veitmile, z Landštejna, z Postupic, z Kunštátu a v roce 1482 Tovačovským z Cimburka. V roce 1511 daroval Vladislav II. Jagellonský Buchlov Arklebovi Trnavskému z Boskovic. V roce 1518 se majiteli stali Žerotínové a v roce 1542 Zástřizlové. V roce 1644 panství vyženili Petřvaldští z Petřvaldu a posledními majiteli byli od roku 1800 Berchtoldové z Uherčic.
č:476
Buchlovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BuchlovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1207. V roce 1398 ji Herbort z Boskovic prodal
Ješkovi ze Šternberka a Lukova. Poč. 16. stol. získali ves Podstatští z Prusinovic, v roce 1540 Žerotínové a v roce 1542 Zástřizlové ze Zástřizl. V roce 1644 získali panství baroni Petřvaldští z Petřvaldu, Jan Dětřich Petřvaldský zde v roce 1699 založil zámek. V roce 1800 se posledními majiteli stala hrabata Berchtoldové, kterým patřil zámek až do roku 1945.
č:449
Bystřice pod Hostýnem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Bystřice pod HostýnemPrvní písemná zmínka pochází z roku 1368, kdy se majitelem stal Boček z Kunštátu. V roce 1374 panství koupili páni z Cimburka, kolem roku 1400 se vrátilo do majetku pánů z Kunštátu. V roce 1447 získali Bystřici páni z Landštejna a koncem století páni z Hustopeč. V roce 1555 panství koupili páni z Víckova. V roce 1622 obdrželi bystřické panství jako pobělohorskou konfiskaci Lobkovicové. V roce 1650 Bystřici koupil Jan hrabě z Rottalu. Posledními majiteli byli od roku 1804 Jan Nepomuk hrabě Wengerský a od roku 1827 Loudonové.
č:484
Bzenec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
BzenecPrvní ověřená zmínka pochází z roku 1231. Bzenecké panství bylo až do roku 1514 zeměpanským majetkem, v zástavě je drželi například Ctibor Vajda, páni z Borotína, z Kravař a z Kunštátu. V letech 1490 – 1514 měli Bzenec v zástavě Kropáčové z Nevědomí, poté jej získal Michal Podmanický z Podmanína. V letech 1539 -1545 byli majiteli Žerotínové a poté páni z Bedegu. V roce 1588 panství vyženil Kašpar Pruskovský z Pruskova. V roce 1806 zdědili Bzenec Ditrichsteinové. V roce 1823 panství koupil pro svou manželku Emilii hessenský kurfiřt Vilém II. Posledním majitelem pak byl od roku 1917 hrabě Antonín Magnis.
č:475
Cimburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
CimburkHrad vybudoval v letech 1327 – 1333 Bernard z Cimburka. V roce 1358 se stal zeměpanským majetkem, když ho koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Hrad byl často zastavován – např. Zikmundu z Letovic, Čeňkovi z Drahotuš nebo pánům z Holštejna a Vartnova. V roce 1468 byl Cimburk dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. Dalšími zástavními držiteli pak byli Pernštejnové, Tovačovští z Cimburka, Štěpán z Lomnice a Mikuláš Franc z Háje. V roce 1523 získal panství dědičně Vilém z Víckova. V roce 1569 se stal majitelem uherský hrabě Gabriel Majlát a v roce 1611 Horečtí z Horky. V roce 1709 už je hrad uváděn jako pustý.
č:365
Cornštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
CornštejnHrad byl založen Lichtenburky ve 20. letech 14. stol. Hynek z Lichtenburka se v roce 1463 vzbouřil proti králi Jiřímu z Poděbrad, jehož vojska hrad v roce 1465 dobyla. Jako léno byl pak postoupen Jindřichovi Krajíři z Krajku, v roce 1526 je však již opět ve vlastnictví Lichtenburků. Ti v roce 1542 kvůli tureckému nebezpečí posílili jeho opevnění. Přestože Cornštejn ještě několikrát změnil majitele, od roku 1580 se uvádí jako pustý.
č:587
Cvilín

Prodejci pidifrků

CvilínRozhledna Cvilín
Rozhledna byla na vrchu Cvilíně v nadmořské výšce 436 metrů postavena v letech 1902-1903 podle projektu architekta Ernsta Latzela. Zadavatelem byl Moravskoslezský sudetský horský spolek a stavbu významně finančně podpořil kníže Lichtenštejn. Její výška je 29 m a na vyhlídkový ochoz vede 144 schodů.
č:308
Čáslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČáslavKrálovské město bylo založeno v roce 1264 Přemyslem Otakarem II., již z roku 1130 však pochází románský kostelík sv. Michala, který je nyní součástí chrámu sv. Petra a Pavla. Za husitského povstání zůstalo město věrné králi Zikmundovi, v roce 1421 však bylo dobyto a přešlo na stranu husitů. Několikrát v historii postihl Čáslav ničivý požár – v roce 1452 shořela polovina města a v roce 1522 pak lehlo popelem skoro celé. Silně jej také poznamenaly švédské vpády v letech 1639 a 1643 za třicetileté války.
č:290
Častolovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČastoloviceVe 13. stol. zde vybudovali páni z Častolovic vodní tvrz, pozdějšími majiteli byli páni z Kunštátu. V roce 1495 koupil Častolovice Vilém z Pernštejna a v roce 1559 Jindřich z Regeru. Ten obnovil zdejší pustou tvrz a v roce 1570 ji prodal Albrechtu Bryknovi z Brukštejna. Od roku 1577 byl majitelem císař Rudolf II. a od roku 1584 Oppersdorfové, kteří zde postavili renesanční zámek. Od roku 1684 byli krátce majiteli Černínové z Chudenic a od roku 1694 patří Častolovice Sternbergům.
č:579
Čechy pod Kosířem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Čechy pod KosířemPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1131, od roku 1305 patřila dominikánkám u sv. Kateřiny v Olomouci. Ve 14. stol. zde stála gotická vodní tvrz, kterou spoluvlastnili Lúček z Čech a páni z Kunštátu. Obě poloviny koupil Velislav z Meziboře a v roce 1416 tvrz prodal Jindřichovi z Kravař. Po pánech z Boskovic a Pernštejna koupil v roce 1550 panství Matyáš z Hartunkova. Od roku 1583 byli majiteli Pivcové z Hradčan, Haugvicové z Biskupic, Podstatští z Prusinovic, Sedlničtí z Choltic a Skrbenští z Hříště. V roce 1707 panství koupili Lichtenštejnové, po nich ještě Winklerové, Bertholdové, Grechtlerové a posledními majiteli byli od roku 1768 Silva-Taroucové.
č:489
Čejkovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČejkovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1248, kdy na místě dnešního zámku stála templářská komenda. Po zrušení řádu templářů v roce 1312 panství získal král a posléze páni z Lipé. V roce 1353 se majiteli stali páni ze Šternberka, v roce 1437 páni ze Zástřizl a v roce 1512 páni z Kunštátu. Před rokem 1530 koupili zadlužené panství páni z Víckova. Těm však byl za účast na protihabsburském povstání zkonfiskován majetek a v roce 1624 získali čejkovické panství olomoučtí jezuité. Po zrušení řádu v roce 1773 byl jejich majetek převeden na Studijní fond a v roce 1783 Čejkovice koupil císař Josef II.
č:116
Čelákovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČelákovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1290, krátce poté byla pravděpodobně vybudována zdejší tvrz. Původně královské zboží získal v roce 1368 staroměstský měšťan František Rokycanský, zakladatel rodu pánů z Okoře. Kolem roku 1400 se majiteli stali rytíři z Cách a po roce 1420 Beneš z Vartemberka. Dalšími majiteli byli od roku 1443 páni z Klinštejna, od roku 1456 páni z Michalovic, v letech 1468 – 1483 páni z Cimburka a poté Krajířové z Krajku. Těm bylo panství v roce 1547 zkonfiskováno. Tvrz pak měnila majitele již jen jako stavba bez hospodářského zázemí, od roku 1778 zde byl hostinec.
č:231
Čerchov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČerchovTento nejvyšší vrchol Českého lesa měří 1042 m. V roce 1894 zde byla Klubem českých turistů vystavěna dřevěná rozhledna a o tři roky později také chata. Byla nazvána po svém projektantovi Pasovského chýší. V letech 1904 – 1905 byla dřevěná věž nahrazena kamennou věží Kurzovou, vysokou 25 m. V časech komunistického experimentu zde byly vybudovány vojenské objekty a rozhledna byla nepřístupná.
č:890
Černá v Pošumaví

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Černá v PošumavíPrvní zmínka o obci, kterou založil Hirzo z Klingenbergu, je z roku 1268. Ten v roce 1275 zemřel a odkázal veškeré zboží zlatokorunskému klášteru. Za husitských bouří v roce 1420 se klášterního majetku zmocnil Oldřich z Rožmberka a vymohl si jeho zastavení. V roce 1501 již byl v majetku Rožmberků, Petr Vok jej však v roce 1600 prodal králi Rudolfu II. V roce 1622 získali tento majetek Eggenberkové a od roku 1719 zde vládli Schwarzenberkové.
č:573
Černilov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ČernilovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1271, již v roce 1228 však byla ves zastavena Václavem II. Hynkovi z Lípy. V roce 1305 koupil Černilov Raimund z Lichnice a krátce nato Hynek z Náchoda. Od roku 1353 byl opět v majetku královské koruny. V roce 1420 se majiteli stali páni z Dubé a Červené Hory a koncem 15. stol. Trčkové z Lípy. V roce 1635 získal zkonfiskované panství císařský generál Matyáš hrabě Gallas, v roce 1676 pak Šternberkové a konečně v roce 1700 Paarové.
č:843
Černý Důl

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Černý DůlMěstys původně sestával z několika osad, první písemná zmínka o nejstarší z nich, Nové Vsi, pochází z roku 1489. Leními pány v té době byli páni z Vrchlabí. V roce 1506 panství koupil Jan Kordule ze Sloupna, v roce 1518 je dědičně získali Tetourové z Tetova a v roce 1533 Gendorfové. V roce 1564 byl Černý Důl povýšen na městečko s hornickými svobodami. Od roku 1602 byl majitelem panství Vilém Miřkovský z Tropčic. V roce 1624 je koupil Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti Rudolf z Morzinu. Morzinové pak drželi vrchlabské panství až do roku 1881.
č:27
Červená Lhota

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Červená LhotaPrvní písemná zmínka je z roku 1465, kdy Lhota patřila rodu Zásmuků. Původně gotickou tvrz pak přestavěli do podoby renesančního zámku Kábové z Rybňan, kteří zde panovali až do roku 1597. Po bitvě na Bílé hoře, zámek zakoupil italský šlechtic Antonio Bruccio, který nechal vybudovat kamenný most a v roce 1641 pak Vilém Slavata. Poslední stavební úpravy se zde uskutečnily za Hartensteinů.
č:383
Červenohorské sedlo

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Červenohorské sedloČervenohorské sedlo se nachází ve výšce 1013 m.n.m. a je jedním z nejvýznamnějších turistických, lyžařských a rekreačních středisek oblasti Hrubého Jeseníku. Od roku 1853 zde stál zájezdní hostinec, který využívali zejména formani na cestě ze Šumperku do Jeseníku. V roce 1903 koupil hostinec Moravskoslezský sudetský horský spolek a brzy zde postavil další turistické chaty. V roce 1929 si zde pronajali starý cestářský domek i čeští turisté, kteří pak v roce 1935 postavili chatu Klubu českých turistů.
č:506
Červený Hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Červený HrádekPůvodní hrad Borek byl založen před rokem 1415 rodem Kraa, za husitských válek byl třikrát dobyt. Mezi majiteli panství byli např. páni z Veitmile, po roce 1576 jej koupili Lobkovicové a vládli zde do roku 1594, kdy jim byl Rudolfem II. zkonfiskován majetek. V roce 1605 jej koupil Adam Hrzán z Harasova. Hrzánové zde postavili mezi lety 1655 – 1675 současný zámek, v roce 1707 prodali panství Ondřeji z Lichtenštejna. Dalšími majiteli byli pak Auersperkové, Rottenhannové, Buquoyové, Trautmannsdorfové a rod Hohenlohe – Langenburg.
č:71
Česká Kamenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Česká KameniceMěsto bylo založeno jako královské patrně před rokem 1283, první písemná zmínka je však z roku 1352. Prvními leníky byli páni z Michalovic, v roce 1406 získali město Berkové z Dubé a v roce 1428 Vartemberkové. V roce 1511 panství koupil Mikuláš Trčka z Lípy, o čtyři roky později páni ze Salhausenu. Kolem roku 1536 se Česká Kamenice dostává prostřednictvím sňatku opět do majetku Vartemberků. Od roku 1614 byli posledními majiteli Kinští z Vchynic a Tetova.
č:891
Česká Kanada

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Česká KanadaJedná se o území, rozkládající se na česko-moravsko-rakouském pomezí, které je přibližně ohraničeno městy Nová Bystřice, Slavonice a Kunžak. Přirozeným centrem je původně přemyslovský hrad Landštejn. Na necelých 300 km2 se nachází několik přírodních rezervací.
č:79
Česká Lípa

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Česká LípaV roce 1277 zde založil Chval z rodu Ronovců vodní hrad Lipý, kolem kterého záhy začala vznikat osada. V roce 1327 hrad koupili páni z Dubé, z roku 1337 je první písemná zmínka o městě. Za husitských válek město i hrad obsadili husité, poté zde 11 let vládli Vartemberkové. Po Bílé hoře koupil Českou Lípu jako konfiskát Albrecht z Valdštejna, po jeho zavraždění v roce 1634 získali panství prostřednictvím sňatku s jeho dcerou Kounicové.
č:571
Česká Skalice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Česká SkalicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1238, kdy zde stály dvě tvrze – maloskalická a velkoskalická. Postavili je příslušníci rodu erbu zlatého třmene, později psaní ze Skalice. Velkoskalické panství vlastnili ve 14. stol. páni z Dubé a páni z Boskovic, v roce 1393 je zakoupil Jetřich z Janovic a připojil je k náchodskému panství. Na zboží maloskalickém seděli páni z Ostřešan, páni z Lužan a od roku 1417 páni z Koloděj. V roce 1575 je připojili k náchodskému panství Smiřičtí. V roce 1623 se majiteli stali Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:306
Česká Třebová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Česká TřebováPrvní písemná zmínka pochází z roku 1278. V roce 1304 postoupil Václav II. město Zbraslavskému klášteru, v roce 1358 jej získalo litomyšlské biskupství, založené v roce 1344.
V roce 1432 získali panství Kostkové z Postupic. V roce 1505 zemřel Jan Kostka z Postupic bez mužských dědiců a jeho dcery se vdaly za syny Viléma z Pernštejna. V roce 1544 Třebovou koupili Bohdanečtí z Hodkova, v roce 1564 pak opět Pernštejnové. V roce 1588 se majitelem stal Adam Felix Hrzán z Harasova a v roce je 1622 panství od Hrzánů koupili Lichtenštejnové.
č:46
České Budějovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
České BudějoviceMěsto založil v roce 1265 Přemysl Otakar II. Již na počátku 14. stol. obepínaly město mohutné hradby, které později odradily od obléhání i husitská vojska. V 16. stol. byla postavena nová radnice a Černá věž. Město nebylo dobyto ani za třicetileté války a ve zdejším kostele byly ukrývány korunovační klenoty. V roce 1641 shořela více než polovina domů, při barokní obnově byla postavena např. Samsonova kašna.
č:514
České Velenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
České VeleniceČeské Velenice – Gmünd
První zmínka o hradě v Gmündu pochází z roku 1217, kdy patřil Kuenringům. Mezi dalšími majiteli byli Rožmberkové, Lichtenštejnové, Greissové a Puchheimové. V roce 1869 byla zprovozněna část dráhy císaře Františka Josefa, která v roce 1871 propojila Prahu s Vídní. České Velenice vznikly na základě smlouvy ze Saint Germain 10.9.1919 odtržením nádraží, železničních opraven a osad Dolní Velenice, Česká Cejle a Josefsko od města Gmünd. Původní název byl Cmunt v Čechách. Oficiální vznik města je však datován až rokem 1922.
č:123
Český Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český BrodOsadu založil pravděpodobně v pol. 12. stol. pražský biskup Jan I. Kolem roku 1268 povýšil další pražský biskup Jan III. z Dražic trhovou osadu na město. To bylo v roce 1289 vypáleno Ondřejem z Říčan, brzy však bylo obnoveno a byla zde vybudována tvrz. V roce 1418 získal Brod v zástavu Jan Sekretář z Kostelce nad Černými lesy. V roce 1420 se jej zmocnil císař Zikmund a v roce 1421 město dobyli Pražané. Po husitských válkách byla Českému Brodu potvrzena jeho práva a v roce 1437 jej císař Zikmund povýšil na svobodné královské město.
č:81
Český Dub

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český DubMezi lety 1109-1115 zde kníže Vladislav I. postavil hrad Vladislavice. V roce 1237 je v majetku Havla z Hruštice (později z Lemberka), který vybudoval na hradě johanitskou komendu. Tu zničili v roce 1429 husité. Po držení pány z Dubé a Vartenberky bylo město majetkem Jana z Oprštorfu, který přestavěl hrad na renesanční zámek. Později zde ještě vládli například Smiřičtí, Isolaniové, řád augustiniánek a Rohanové.
č:52
Český Krumlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český KrumlovPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 1253. V roce 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců a město přešlo do majetku Rožmberků. Za Petra I. z Rožmberka byl postaven kostel sv. Víta, kostel sv. Jošta a na hradě kaple sv. Jiří. V roce 1601 musel poslední Rožmberk, Petr Vok, postoupit Krumlov císaři Rudolfu II. Za finanční pomoc během třicetileté války získali město v roce 1622 Eggenberkové a po jejich vymření v roce 1719 jej zdědili Schwarzenberkové.
č:264
Český ráj

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český rájOd 10. stol. patřilo toto území pod nadvládu Přemyslovců, kteří jej postoupili rodu Markvarticů. Z nich vzešlo několik mocných rodů – např. Valdštejnové, Vartenberkové, Michalovicové nebo Lemberkové. Po ničivých husitských bouřích zde bylo založeno mnoho měst, rozvíjel se sklářský průmysl a těžba železné rudy. Po povstání českých stavů, jehož se účastnilo z této oblasti několik významných šlechticů a následné konfiskaci jejich majetku, se většiny těchto statků zmocnil Albrecht z Valdštejna. Za třicetileté války byla celá oblast Českého ráje vydrancována.
č:892
Český Rudolec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český RudolecPrvní písemná zmínka o rudolecké tvrzi pochází z roku 1353, kdy zde vládli jako leníci moravského markraběte vladykové z Rudolce. V roce 1406 získali panství dědičně vladykové z Miličína. V roce 1446 se majiteli stali Drhové z Dolan a v roce 1464 páni z Maříže. V roce 1499 Rudolec vyženil Jan z Osečan a v roce 1550 jej zdědili Hodičtí z Hodic. V roce 1630 panství koupil Ferranto Coquio. Další majitelkou byla např. hraběnka Tokelliová, v letech 1673 – 1741 hraběnky Trautensohn-Falkensteinovy, Daunové nebo Colloredo- Mansfeldové.
V roce 1810 Rudolec získala hrabata Razumovští, posledními majiteli zámku s velkostatkem pak byli od roku 1856 von Picchioniové, kteří zámek přestavěli ve stylu tudorovské gotiky.
č:137
Český Šternberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český ŠternberkHrad byl založen v roce 1241 Zdeslavem ze Sternberga z rodu Divišovců. V roce 1467 byl dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. V následujících letech byl poškozený hrad opraven a rozšířen např. o jižní válcovou věž a tzv. hladomornu. V polovině 18. stol byl postaven dolní zámek. V roce 1841 se hrad dostal do vlastnictví Sternbergů z rodové linie Konopišťských a v jejich majetku je i dnes.
č:823
Český Těšín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Český TěšínJiž od 14. stol. bylo celé Těšínské knížectví majetkem českých králů a těšínská knížata byla jejich leníky. Smrtí poslední Piastovny Alžběty Lukrécie v roce 1653 léno zaniklo a Těšínsko nadále spravovali čeští králové, tedy Habsburkové. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918 byla založena Národní rada knížectví Těšínského, která vyhlásila státní příslušnost Těšínska k Polsku. V roce 1920 rozhodla velvyslanecká konference mocností Dohody o rozdělení území Těšínského Slezska mezi dva nově vzniklé státy - Československo a Polsko. Olza se stala hraniční řekou a Těšín byl rozdělen na historickou část - Cieszyn a západní předměstí – Český Těšín.
č:42
Dačice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DačiceNejstarší zmínka o Dačicích je z roku 1183, v pol. 13. stol. přechází původně zeměpanský majetek do vlastnictví křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1339 patří panství pánům z Hradce a od roku 1459 Krajířům z Krajku, kteří mezi lety 1572 - 1579 staví Starý zámek. Nový zámek se začal stavět kolem roku 1591. Dále se v Dačicích vystřídali např. páni z Dubé, Fürstenberkové, Osteinové nebo Dalbergové.
č:63
Děčín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DěčínPrvní písemná zmínka o Děčíně je z roku 993. Původní dřevěné přemyslovské hradiště na zámecké skále bylo v 1. pol. 13. stol. přebudováno na kamenný gotický hrad, pod kterým bylo založeno královské město. Panství postupně přešlo na rod Markvarticů a posléze Vartenberků, v 16. a 17. stol. patřilo ještě Trčkům z Lípy, Salhausenům a rytířům z Bünau. Za panování tohoto rodu došlo k největšímu rozvoji obchodu a řemesel. Od roku 1628 patřilo panství Děčín rodu Thun – Hohenstein.
č:146
Děčínský Sněžník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Děčínský SněžníkDěčínský Sněžník je naše nejvyšší stolová hora a její vrchol sahá do nadmořské výšky 723 m.
V roce 1864 nechal hrabě František Thun na jejím vrcholu vystavět věž, určenou pro geografická měření, která se však díky velkému zájmu turistů brzy stala rozhlednou. Je vysoká 33 m a k dosažení jejího vrcholu je nutné se poprat se 153 schody.
č:380
Deštné v Orlických horách

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Deštné v Orlických horáchPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1362, kdy patřila cisterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Klášter byl v roce 1420 vypálen. V roce 1494 získali Deštné od Jana z Janovic a Petršpurka Trčkové z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky z Lípy a konfiskaci trčkovského majetku daroval císař Ferdinand II. černíkovické panství s Deštným Jindřichu Kraftovi z Lammersdorfu. V roce 1676 pak panství koupil František Karel Libštejnský z Kolovrat a připojil je k panství rychnovskému.
č:103
Dětenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DětenicePrvní písemná zmínka o Dětenicích pochází z roku 1052. Koncem 13. stol. si zde postavil Beneš z Valdštejna a Dětenic z rodu Markvarticů tvrz. Za husitských válek patřilo panství Okořským z Okoře, Semečkům ze Semčic, Blektův z Útěchovic a od roku 1454 Valkounům z Adlar. V roce 1503 koupili statek Křinečtí z Ronova a v roce 1622 jako pobělohorskou konfiskaci Albrecht z Valdštejna. V roce 1760 Dětenice koupili Clam – Gallasové a přestavěli renesanční tvrz na barokní zámek. V roce 1797 získal panství baron Jakub Wimmer, v roce 1808 Wessenberkové a v roce 1878 řád maltézských rytířů. Ve 20. stol. se zde ještě vystřídali průmyslníci Blochové a Řehákové. V roce 1998 se majiteli stali manželé Ondráčkovi.
č:527
Dívčí Kámen

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dívčí KámenHrad povolil postavit v roce 1349 Karel IV. bratrům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka. V roce 1394 zde byl krátce vězněn Václav IV., v roce 1420 ho marně dobýval Jan Žižka. Obránce hradu, Vilém z Potštejna, hrad později mezi lety 1424 - 1428 vlastnil, poté opět patřil Oldřichu II. z Rožmberka. V roce 1506 se Petr z Rožmberka rozhodl hrad přestat udržovat a v roce 1541 je již uváděn jako pustý.
č:502
Dobrá Voda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dobrá VodaObec Dobrá Voda byla založena jako poutní místo. V letech 1708 - 1715 za vlády Karla Alberta Buquoye zde byl postaven barokní poutní chrám Nanebevzetí Panny Marie (používá se též chrám Panny Marie Utěšitelky nebo Panny Marie Dobré Rady) s trojramenným schodištěm. Ke kostelu přiléhá trojramenný ambit s věžičkami. Léčivé vlastnosti místní mírně radioaktivní vody se tradují od roku 1564 a proto zde byly postaveny lázně.
Die Wallfahrtskirche Maria Trost in Brünnl
č:273
Dobrošov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DobrošovPrvní spolehlivá zmínka o vsi pochází z roku 1654, ale některé prameny uvádějí, že Dobrošov patřil již v letech 1415 – 1545 k náchodskému panství. Před 2. světovou válkou bylo rozhodnuto, že zde bude umístěna dělostřelecká tvrz, sestávajícící z šesti bojových a jednoho vstupního objektu. Posádku mělo tvořit 571 mužů. 28.7.1937 začala firma Kapsa a Müller se stavbou s rozpočtem 34 mil. korun. Před podepsáním Mnichovské dohody zde pracovalo téměř tisíc dělníků, kteří stihli vyrubat 2 km chodeb a 0,75 km sálů. Na povrchu byl dokončen dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb.
č:278
Dobruška

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DobruškaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1320, kdy byl majitelem panství Mutina z Dobrušky. Již před tímto rokem však zdejší obyvatelé měli např. právo vaření piva. Další práva, známá jako hradecká či magdeburská, obdrželi od Sezemy z Dobrušky v roce 1364. V roce 1495 získali panství Trčkové z Lípy a vládli zde až do roku 1634, kdy jim byl zkonfiskován majetek. Dobrušku pak obdržela za zásluhy hrabata Colloredo z Wallsee, později Colloredo – Mansfeld.
č:888
Dobřichovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DobřichovicePrvní písemná zmínka pochází z 6.dubna 1253, kdy král Václav I. daroval Dobřichovice Rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou. To však již stál na území dnešního Karlíku hrádek s románskou rotundou a při brodu přes řeku Berounku tvrz. V roce 1420 zastavil král Zikmund Dobřichovice rytíři Zikmundu Bolechovcovi z Pušperka. Po několika dalších zástavních majitelích vykoupil Dobřichovice v roce 1498 velmistr Matěj ze Střebska od Heřmana z Říčan a Jana Šrámka. Za velmistra Zbyňka Berky z Dubé byla v 16. stol. tvrz přestavěna na renesanční zámek.
č:134
Dobříš

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DobříšNejstarší zmínka o Dobříši je z roku 1252, původní dřevěná tvrz byla kolem roku 1340 přestavěna na kamenný hrad. Po dobytí husitskými vojsky byl v roce 1422 svěřen do zástavy Kolovratům. Od roku 1569 je dobříšské zboží opět královské, v roce 1589 získává zpět městská práva. V roce 1630 zboží kupuje Bruno Mannsfeld a zámek je barokně přebudován. Od roku 1775 je majetkem rodu Colloredo-Mannsfeldů.
č:87
Doksy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DoksyMěsto bylo založeno Přemyslem Otakarem II. v roce 1264. V roce 1367 byl založen Velký rybník a Doksy získaly městská práva. V roce 1588 získal panství Jan z Vartemberka, který zde také vystavěl panský dvůr a zámek. Dalším majitelem byl od roku 1595 Václav Berka z Dubé, po pobělohorské konfiskaci jeho majetku pak Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění se panství zmocnil Walter Buttler. Valdštejnové pak panství spravovali ještě v letech 1680 – 1945.
č:567
Dolní Bousov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dolní BousovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1318. V roce 1385 byl majitelem Jan z Michalovic, po něm Aleš Škopek z Dubé a od roku 1404 Kuneš Kozojedský z Kozojed. Od roku 1446 patřil Dolní Bousov ke kosteckému panství Zajíců z Hazmburka, od roku 1497 pak Šelmberkům. V roce 1524 koupili panství páni z Bibrštejna. V roce 1556 jej vyženil Kryštof z Lobkovic a v roce 1632 jej koupil Albrecht z Valdštejna. Dva roky na to byl však zavražděn a panství získali Černínové z Chudenic. V roce 1738 se majiteli stali Netoličtí.
č:387
Dolní Hedeč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dolní HedečVesnice byla založena v 16. stol. a proslula řezbářstvím a výrobou varhan. V letech 1696 – 1700 zde královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker založil poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu do kláštera, jenž byl dokončen v roce 1710. Původní řád servitů vystřídali v roce 1883 redemptoristé. Dnes je Dolní Hedeč součástí města Králíky.
č:355
Dolní Kounice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dolní KounicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1183, kdy zde byl vybudován premonstrátský klášter Rosa Coeli. V letech 1284 – 1330 byl postaven klášterní hrad. V roce 1527 získal panství král Ferdinand I. V roce 1532 je nejprve zastavil a v roce 1537 pak prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka. V roce 1561 se majiteli stali páni ze Zástřizl a v roce 1578 Lvové z Rožmitálu. V roce 1588 koupili Kounice Drnovští z Drnovic a na Rájci. Těm však byl v roce 1622 zkonfiskován majetek a panství získali Ditrichštejnové. Posledními šlechtickými majiteli zámku byli od roku 1862 Herbersteinové.
č:368
Dolní Věstonice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dolní VěstoniceOblast byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí mimo jiné nález proslavené sošky tzv. Věstonické Venuše. První písemná zmínka o obci pak pochází z roku 1312. V roce 1334 získal obec darem od krále Jana Lucemburského Hartneid II. z Lichtenštejna. V roce 1460 byla ves Jiřím z Poděbrad povýšena na město. Počátkem 16. stol. se zde díky náboženské toleranci lichtenštejnské vrchnosti usídlila početná skupina novokřtěnců – tzv. habánů, kteří byli pro své názory vyhnáni z Německa, Rakouska a Švýcarska.
č:226
Domažlice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DomažlicePrvní písemná zmínka o Domažlicích je z roku 993. V 60. letech 13. stol. se trhová osada změnila v opevněné královské město a domažličtí Chodové chránili hranici a obchodní stezku do Bavor, za což jim byly uděleny četné výsady. V roce 1431 zde husité porazili vojska V. křížové výpravy. Po Bílé hoře byla městu zkonfiskována značná část majetku a Chodům byla odebrána jejich práva. V roce 1695 bylo potlačeno jejich povstání a Domažlice začaly ztrácet na významu.
č:291
Doudleby nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Doudleby nad OrlicíZámek nechal postavit v letech 1585 – 1590 Mikuláš starší z Bubna, když v roce 1562 koupil litické panství a přijal druhý predikát – z Litic. První zmínka o tomto původně vladyckém rodu pochází z roku 1388, kdy byl Stach z Bubna purkrabím na Potštejně. V letech 1630 a posléze mezi lety 1670 – 1690 byl původně renesanční zámek barokně přestavěn hrabětem Jindřichem Janem a jeho synem Františkem Adamem z Bubna a Litic. Kromě období mezi lety 1948 -1993 patřil zámek v Doudlebech vždy pouze Bubnům.
č:156
Duchcov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DuchcovPrvní zmínka o předchůdci dnešního Duchcova – trhové vsi Hrabišíně - je z roku 1207, Duchcov je pak zmiňován v roce 1363. V roce 1398 koupil osecké panství i s Duchcovem míšeňský markrabě, v roce 1459 je získal zpět Jiří z Poděbrad. Od roku 1491 bylo panství v držení Kaplířů ze Sulevic, v roce 1527 jej koupili Lobkovicové a kaplířovskou tvrz přestavěli na renesanční zámek. V roce 1642 přešel Duchcov sňatkem do rukou Valdštejnů.
č:604
Důchod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
DůchodVýslužba
Výslužba čili odpočinek jest doživotní peněžní, na velkostatcích popřípadě i naturální opatření důstojníka, úředníka, vůbec služebníků státu, velmože, vrchnosti, soukromého podniku apod., nejvíce, když ten který opatřenec pro stáří, nezhojitelný tělesný nebo duševní neduh stane se neschopným k další službě nebo po jisté řadě let služby, byť i byl naprosto zdráv, když zažádá o výslužbu. Toto opatření jest zajištěno prostřednictvím výslužného čili pense.
( Zdroj : Ottův slovník naučný )
č:266
Dvůr Králové nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Dvůr Králové nad LabemPrvní písemná zmínka o královské osadě pochází z roku 1260. V roce 1316 zastavil Jan Lucemburský krátce Dvůr Králové Půtovi z Turgova. V roce 1392 se město stalo věnným městem českých královen. V roce 1421 se město poddalo pražanům a táboritům, v roce 1436 však přijalo Zikmunda za krále. Za účast na stavovském povstání byl městu konfiskován a později opět navrácen majetek. Dvůr Králové byl také několikrát vydrancován za třicetileté i sedmileté války.
č:620
Erreklama Frymburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Erreklama Frymburk
č:183
Františkovy Lázně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Františkovy Lázně
č:433
Frenštát pod Radhoštěm

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Frenštát pod RadhoštěmZakladatelem vsi byl pravděpodobně ve 13. stol. hrabě Jindřich z Hückeswagenu. V letech 1252 – 1258 panství koupil olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, Hückeswagenové pak získali polovinu bývalého panství jako dědičné léno. První písemná zmínka o vsi pochází až z roku 1382. Jako lení páni se zde vystřídali např. Michal z Vlašimi, Alšík z Fulštejna nebo páni z Vikštejna. Za husitských válek se panství dostalo do rukou Tovačovských z Cimburka a posléze Mikuláše Sokola z Lamberka. Od roku 1437 byl majitelem Jan Čapek ze Sán, který v roce 1445 udělil Frenštátu rozsáhlá privilegia. Ta potvrdil v roce 1584 také biskup Stanislav Pavlovský.
č:594
Frýdek-Místek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Frýdek-MístekPrvní písemná zmínka o Místku pochází z roku 1267, o Frýdku pak až z první pol. 14. stol. Místek patřil od roku 1581 olomouckému biskupství. Původně zeměpanský Frýdek získali do zástavy v roce 1531 Pernštejnové a začali s přestavbou frýdeckého hradu na renesanční zámek. Dalšími majiteli byli od roku 1573 Jiří z Lohova a od roku 1584 páni z Vrbna. V roce 1636 panství koupili Oppersdorfové, v roce 1699 přešlo na Pražmy z Bílkova a v roce 1797 je získali Habsburkové. Zámek byl v roce 1918 zestátněn a v roce 1943 byl Frýdek spojen s Místkem.
č:250
Frýdlant

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
FrýdlantZdejší hrad založili po pol. 13. stol. Ronovci. V roce 1278 jim byl Přemyslem Otakarem II. zabaven a prodán Bibersteinům, kteří v roce 1551 vybudovali nový goticko – renesanční palác. V roce 1558 kupují hrad Redernové a v roce 1602 dokončují dolní renesanční zámek. Po Bílé hoře panství kupuje Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti v roce 1634 pak Matyáš hrabě Gallas. Poslední majitelé Clam – Gallasové zpřístupnili již v roce 1801 horní hrad veřejnosti.
č:241
Frýdštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
FrýdštejnFrýdštejnské panství bylo původně majetkem Markvarticů, v roce 1363 pak již pravděpodobně pánů z Dražic a v roce 1376 Bibrštejnů. První zmínka o hradě však pochází až z roku 1385.Dalšími majiteleli byli Kamencové ze Střížovic a Čakovic a od roku 1409 Bohuš z Kováně. Po několika dalších majitelích koupili v roce 1540 panství Vartenberkové. V roce 1556 se stal majitelem Jan z Oprštorfu, v roce 1591 hrad však prodal Zikmundu Smiřickému ze Smiřic již jako neobyvatelný.
č:57
Frymburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
FrymburkPrvní písemná zmínka je z roku 1277, kdy zde byl založen kostel sv. Bartoloměje. Původně trhová ves patřila zprvu pánům z Krumlova, od roku 1302 pak Rožmberkům. Již od roku 1305 se zde vybíralo mýtné na mostě přes Vltavu, v roce 1379 pak byl Frymburk povýšen na městys. V roce 1600 získal panství darem hrabě Jan Zrinský a po jeho smrti v roce 1612 Jan Jiří ze Švamberka. Po konfiskaci za účast na stavovském povstání se v roce 1620 stávají posledními majiteli Buquoyové. Podstatná část Frymburka byla v roce 1958 zatopena Lipenskou přehradou.
č:410
Fulnek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
FulnekMěsto založili pravděpodobně Lichtenburkové, první písemná zmínka pochází z roku 1293. Hrad však byl možná založen již Přemyslem Otakarem II. Nejpozději od roku 1324 vlastnili panství páni z Kravař. Dalšími majiteli byli např. Šternberkové, opavská knížata, Jan Krumsín z Lešan, Kostkové z Postupic a král Jiří z Poděbrad. Od roku 1475 drželi panství dědičně Žerotínové. V roce 1540 koupili Fulnecko Cetryšové z Kynšperka, v roce 1550 přechází na rod Schwainiců a v roce 1584 je koupili Skrbenští z Hříště. V roce 1622 panství koupili Bruntálští z Vrbna. V roce 1788 se stal majitelem obchodník se suknem Antonín Czeike. V roce 1842 panství formálně koupil Kristián Fridrich von Stockmar. Ten v roce 1855 přenechal velkostatek princi Filipovi, hraběti z Flander.
č:499
Grabštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
GrabštejnPrvními známými majiteli byli v polovině 13. stol. purkrabí z Donína, kteří zde vládli až do 2. pol. 16. stol., kdy museli zadlužený hrad prodat dr. Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten gotický hrad renesančně přestavěl. V roce 1586 koupil Grabštejn od Mehla Ferdinand Hoffman z Grünebühlu, posléze ho vlastnili ještě Černousové, Nosticové a Trauttmannsdorfové. V roce 1704 získal panství Jan Václav hrabě Gallas a Clam-Gallasové byli také majiteli posledními.
č:582
Hanušovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HanušovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1325, kdy rytíř Jan Wüstehube postoupil ves, která patřila ke kolštejnskému panství, kameneckému klášteru ve Slezsku. Krátce nato získala panství královská komora a v roce 1339 páni z Lipé. Koncem 14. stol. se majiteli stali Valdštejnové a ve 30. letech 15. stol. páni ze Zvole. V roce 1568 panství vyženil Jan Černčický z Kácova a od roku 1575 je vlastnili Žerotínové. Dalšími majiteli byli od roku 1581 páni z Vrbna a od roku 1614 rytíř Hanuš z Petřvaldu. Zkonfiskované panství pak v roce 1622 získali Lichtenštejnové.
V roce 1874 založil Josef Müllschitzky v Holbě u Hanušovic parní pivovar. V roce 1881 se stali většinovými majiteli Oberleithnerové a v roce 1906 vznikla spojením pivovarů v Třemešku, Šumperku a Hanušovicích akciová společnost Nordmährische Brauerei und Malzfabrik Aktien Gesellschaft in Mährisch Schönberg. V roce 1996 pak vznikl Pivovar Holba, a.s. Hanušovice.
č:701
Hardegg

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hardegg
č:500
Harrachov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HarrachovVes s původním názvem Dörfl byla založena v 17. stol. Počátkem 18. stol. byla přejmenována podle majitelů panství na Harrachsdorf, posléze Harrachov. Na harrachovsku vznikla již ve 14. stol. sklářská výroba. V roce 1712 zde postavil Elias Müller huť, kterou pak v letech 1763 – 1943 vlastnili hrabata Harrachové. Ti také stojí za počátky lyžování v českých zemích. Hrabě Jan Harrach přivezl v roce 1892 lyže pro své lesní dělníky a již v roce 1905 se v Harrachově konal závod na 50 km v rámci Mistrovství zemí koruny České. V roce 1920 zde byl také vybudován první můstek s umělým nájezdem.
č:236
Hartmanice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HartmaniceNejstarší písemná zpráva, zmiňující jakéhosi Petra z Artmanic, je z roku 1219. Díky dolování zlata se osada rychle rozvíjela, navíc se zde vybíralo mýto na tzv. „Vintířově“ stezce. V 15. stol. drželi Hartmanice Rožmberkové. V letech 1603 – 1848 patřilo městečko městu Sušici. Za třicetileté války bylo vypáleno a několik let zůstalo pusté. V roce 1881 zde místní židovská obec postavila synagogu, která byla po devastaci wehrmachtem za války a komunisty za míru v roce 2006 opravena.
č:504
Hasištejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HasištejnHrad založil na počátku 14. stol. pro Jana Lucemburského Fridrich I. ze Šumburka, za což mu byl v roce 1306 ponechán v léno. V roce 1351 jej obdrželi v léno od Karla IV. také Fridrichovi synové. Po sporech s králem Václavem IV. byl hrad v roce 1418 dobyt a předán do zástavy Mikuláši Chudému z Lobkovic. Na hradě také trvale sídlil známý vzdělanec, cestovatel a básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Po jeho smrti v roce 1514 přestal být šlechtickým sídlem a po požáru v roce 1560 postupně zpustl.
č:323
Havlíčkův Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Havlíčkův BrodMěsto založil pravděpodobně v roce 1251 Smil z Lichtenburka, první písemná zmínka je z roku 1256. V roce 1308 byl přejmenován Smilův Brod na Německý. V roce 1319 získal město Jindřich z Lipé a ve 2. pol. 14. stol. ještě Karel IV., Boček z Poděbrad, Vítek z Landštejna a Čeněk z Vartenberka. V roce 1422 byl Německý Brod dobyt husity a v roce 1436 panství koupil Mikuláš Trčka z Lípy. V roce 1561 se majiteli stali Thurnové. V roce 1637 byl Brod povýšen na královské město. Havlíčkovým Brodem se pak nazývá od roku 1945.
č:90
Hazmburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HazmburkJádro hradu nechali vybudovat kolem roku 1250 Lichtenburkové. Počátkem 14. stol. zdejší statky vyměnili s králem Janem Lucemburským za jiné a hrad koupil v roce 1335 Zbyněk Zajíc z Valdeka. Hrad nebyl dobyt ani za husitských válek, jeho význam však postupně upadal. V roce 1550 se uvádí jako pusté podhradní městečko. Hrad, který v roce 1558 koupil Jan starší z Lobkovic, se uvádí jako pustý od roku 1586.
č:251
Hejnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HejnicePodle pověsti zde byla v roce 1211 vybudována dřevěná kaplička, která byla v roce 1252 nahrazena kaplí kamennou. V roce 1278 získali panství Biberštejnové. V roce 1558 koupil Hejnice protestantský rod Redernů, za jejichž panování město zbohatlo, ale kaple byla uzavřena. V roce 1622 panství koupil Albrecht z Valdštejna a kostel znovu otevřel. V roce 1636 panství získali Gallasové, kteří v roce 1692 pozvali do Hejnic františkány a vystavěli pro ně klášter. V roce 1725 byla dostavěna a slavnostně vysvěcena současná bazilika Navštívení Panny Marie. Na město byly Hejnice povýšeny v roce 1917.
č:521
Helfenburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HelfenburkZřícenina hradu nedaleko jihočeského Bavorova. Nejstaršími majiteli panství byli Bavorové ze Strakonic a po nich Rožmberkové. Stavba hradu Helfenburka byla povolena Rožmberkům Karlem IV. v roce 1355 a hradní jádro bylo vystavěno mezi lety 1360 až 1370. Jako majitelé hradu se dále vystřídali Švamberkové, město Prachatice, Eggenberkové a Schwarzenberkové.
č:439
Helfštýn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HelfštýnHrad založil v poslední čtvrtině 13. stol. Friduš z Linavy. Kolem roku 1320 získali panství páni z Kravař a v roce 1447 je koupil Vok ze Sovince. V roce 1467 se majiteli stali Kostkové z Postupic a v roce 1474 Pernštejnové. V roce 1554 panství koupil Půta z Ludanic. V roce 1580 získal Helfštýn sňatkem s Kateřinou z Ludanic Petr Vok z Rožmberka, ale již v roce 1592 jej prodal Bruntálským z Vrbna. V roce 1622 obdržel panství jako pobělohorskou konfiskaci od císaře Ferdinanda II. kardinál František z Ditrichštejna.
č:302
Heřmanův Městec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Heřmanův MěstecPrvní písemná zmínka pochází z roku 1325 a týká se rozdělení majetku vladyky Heřmana z Mrtic. Ve 14. stol. zde stávala tvrz, která byla v roce 1469 vypálena. V 15. stol patřilo panství Městeckým z Opočna a poté Trčkům z Lípy. V roce 1540 za Andělů z Ronovce zde byl postaven zámek. Dalšími majiteli byli Oprštorfové z Dubu a Frydštejna, Žerotínové, Berkové z Dubu a od roku 1695 Šporkové, kteří v roce 1784 zámek barokně upravili. Posledními majiteli byli od roku 1828 Kinští.
č:816
Hlinsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HlinskoPrvní zmínka o původně hrnčířské osadě pochází z roku 1349, kdy patřila pod rychmburské panství. To vlastnili od roku 1297 Vartemberkové. V roce 1361 se majiteli stali páni z Pardubic, v roce 1439 panství získal jako odúmrť král. Dalšími majiteli byli např. Pardusové nebo páni z Valdštejna. V roce 1555 získal hrad Rychmburk do zástavy Zdeněk Berka z Dubé a Lipého, v roce 1558 pak koupil celé panství včetně Hlinska. V roce 1714 se majiteli stali Kinští. V roce 1834 získalo Hlinsko statut města.
č:39
Hluboká

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HlubokáPůvodně královský hrad byl založen ve 13. stol., brzy se však dostal do rukou Vítkovců. V roce 1285 byl pod hradem popraven Záviš z Falkenštejna. Dalšími majiteli byli Pernštejnové a později páni z Hradce, kteří hrad přestavěli na renesanční zámek. Poté Hlubokou získali Malovci, těm však byl v roce 1619 majetek zkonfiskován. Do dnešní podoby zámek přestavěli v polovině 19. stol. Schwarzenberkové.
č:819
Hlučín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HlučínMěsto bylo založeno kolem roku 1256 Přemyslem Otakarem II. První písemná zmínka pochází z roku 1303, kdy byl Hlučín zeměpanským majetkem a patřil s hradem Landekem opavským knížatům. V roce 1473 město koupili páni z Poděbrad a Kunštátu. Na začátku 16. stol. panství získali Vlčkové z Hlučína a Dobrozemice a v roce 1518 Bernard ze Zvole. Od roku 1542 bylo majetkem Bruntálských z Vrbna, v letech 1629-1727 zde vládli Gašínští z Gašína a poté Gianiniové. Od roku 1845 byli majiteli Rothschildové.
č:829
Hodonín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HodonínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1169, kdy byl Hodonín zeměpanským majetkem. V roce 1464 byl zastaven Janu Kunovi z Kunštátu. V roce 1512 získal Hodonín dědičně Vilém z Pernštejna a předal jej svému zeti Jindřichu z Lipé. Od roku 1594 byli majiteli panství Salmové, od roku 1600 Štěpán Illyesházy a od roku 1609 Kateřina Pálffyová z Erdöru. V roce 1614 Hodonín koupili Žampachové z Potštejna. V roce 1649 panství vyženili Oppersdorfové a v roce 1692 je koupili Lichtenštejnové. V roce 1712 panství zdědila Marie Antonie Czoborová a v roce 1762 je koupil císař František Štěpán Lotrinský.
č:45
Holašovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HolašoviceOsada vznikla kolem poloviny 13. stol a první písemná zmínka o ní je z roku 1292. V tomto roce daroval král Václav II. Holašovice cisterciáckému klášteru ve Vyšším Brodě jako kompenzaci za jiné majetky. V letech 1520 a 1521 zde řádila morová epidemie, kterou přežili pouze dva lidé. Osada byla dosídlena Němci od Vyššího Brodu a v majetku kláštera zůstala až do roku 1848.
č:459
Holešov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HolešovPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1141, kdy byla lénem olomouckých biskupů. Ve 14. stol. se majiteli stali Šternberkové. V roce 1589 město získal Karel st. ze Žerotína a hned o rok později Ladislav ml. z Lobkovic. V roce 1650 získal třicetiletou válkou a morovou epidemií zničený zámek a téměř vylidněné město Jan hrabě z Rottalu. Posledním majitelem byl rod Vrbnů, který panství vyženil v roce 1814.
č:8
Horažďovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HoražďovicePůvodní osada na kupecké stezce pod hradem Práchní byla v roce 1292 povýšena Václavem II. na město. Bavorové ze Strakonic, kteří město vlastnili do roku 1404, jej opevnili a postavili zde tvrz. Dalšími majiteli byli páni z Hradce, páni z Rýzmberka a Kocovští z Kocova. Od roku 1483 patřily Horažďovice Švihovským, kteří zde nechali roku 1503 vybudovat městský vodovod. Ten sloužil až do roku 1932. V roce 1622 získali panství Šternberkové. Od roku 1719 se zde vystřídali Mansfeldové, Pöttingové a Löwensteinové, posledními majiteli byli v letech 1834 - 1945 Kinští.
č:336
Horní Cerekev

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horní CerekevPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1361, kdy patřilo Dobešovi z Bechyně, který zde vybudoval vodní tvrz z příkopy. Nejslavnějším rodem mezi majiteli však byli Léskovci, kteří zde vládli v letech 1411 – 1655, kdy vymřeli po meči. Jan Léskovec ml. byl mj. finančníkem Rožmberků a pánů z Hradce. Posledními vlastníky byli do roku 1945 Hohenzollernové. V roce 2000 byla Horní Cerekev povýšena na město.
č:162
Horní Hrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horní HradHrad byl postaven jako královský ve 2. pol. 13. stol., jeho prvním známým majitelem byl loketský purkrabí Mikuláš Winkler. Od roku 1320 se na něm často střídali lenní páni, kolem roku 1463 jej získali Satanéřové z Drahovic. V roce 1528 hrad koupili Šlikové a přestavěli jej na zámek, od nich pak v roce 1663 Julius Jindřich, vévoda sasko-lauenburský. Od roku 1690 pak patřil bádenským markrabatům a od roku 1782 královské komoře. Posledními majiteli byli od roku 1836 Buquoyové.
č:845
Horní Maršov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horní MaršovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1466. Do roku 1599 patřil Maršov městu Trutnov a poté královské komoře. V roce 1622 se majiteli stali Trčkové z Lípy a v roce 1636 de Waggiové. V roce 1701 získali maršovské panství Valdštejnové a v roce 1729 jej vyženili Schaffgotschové. Opět sňatkem pak získali Maršov v roce 1767 Aichelburgové, kteří zde v roce 1792 vybudovali jednopatrový klasicistní zámek. Posledními majiteli byli od roku 1881 Czernin-Morzinové, kteří zámek v letech 1903-1910 přestavěli novorenesančně.
č:51
Horní Planá

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horní PlanáPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1332, kdy patřila zlatokorunskému klášteru. V roce 1349 získala práva městysu. Za husitských bouří v roce 1420 se klášterního majetku zmocnil Oldřich z Rožmberka a vymohl si jeho zastavení. V roce 1501 již byl v majetku Rožmberků, Petr Vok jej však v roce 1600 prodal králi Rudolfu II. V roce 1622 získali tento majetek Eggenberkové a od roku 1719 zde vládli Schwarzenberkové.
č:186
Horní Slavkov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horní SlavkovPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1357, stála zde však pravděpodobně již na počátku 12. stol. Byla součástí bečovského panství a patřila Riesenburkům. V polovině 15. stol. získali panství páni z Plavna a v roce 1494 Pluhové z Rabštejna. Od roku 1539 mělo město právo na podíl ze zisku z těžby. Po konfiskaci majetku Pluhům z Rabštejna získalo bečovské panství za 22.000 kop tolarů město, které bylo v roce 1547 povýšeno mezi svobodná královská města. Po bitvě na Bílé hoře byl však majetek zkonfiskován i protestantskému městu.
č:221
Horšovský Týn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Horšovský TýnPůvodně biskupský hrad byl založen před polovinou 13. stol. Po husitských válkách přešel do světských rukou, mezi majiteli byli například Ronšperkové. Kolem roku 1535 získali Horšovský Týn Lobkoviczové. V roce 1547 byl hrad vážně poškozen při požáru a o tři roky později renesančně přestavěn. V roce 1623 koupil panství jako levný pobělohorský konfiskát štýrský hrabě Maximilian Trauttmansdorff.
č:275
Hořice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HořicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1143, v roce 1365 už jsou Hořice uváděny jako městečko. V roce 1267 jej držel Marek z Hořic. Koncem 15. stol., pravděpodobně za Rašínů z Rýzmburka, byla pozdně goticky přestavěna původní tvrz. Dalšími majiteli byli např. Štěpaničtí z Valdštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova a Bernard Žehušický z Nestajova. V roce 1538 získali Hořice Smiřičtí a postavili zde zámek. Po pobělohorských konfiskacích získal panství Albrecht z Valdštejna a v roce 1634 Jakub Strozzi. Ten v roce 1664 padl ve válce a panství odkázal nadaci pro invalidní vojáky.
č:133
Hořovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HořovicePrvními známými majiteli byli bratři Neostup a Gebhart, od roku 1233 psáni z Hořovic. Městem se Hořovice staly v roce 1322. Původní tvrz byla přestavěna koncem 15. stol. na gotický hrad, později na tzv. starý zámek. V roce 1639 byl vypálen Švédy a pak barokně opraven. Počátkem 18.stol byl postaven nový zámek. Kromě Václava IV. se mezi vlastníky vystřídali např. Žerotínové, páni z Říčan, Martinicové, Vrbnové, Hanauové a Schaumburgové
č:603
Hospoda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hospoda
č:569
Hostinné

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HostinnéPrvní písemná zmínka pochází z roku 1270. V roce 1316 dal město Jan Lucemburský do zástavy Půtovi z Turgova. V roce 1415 koupili panství od pánů z Redernu Krušinové z Lichtenburka a v roce 1474 Šanovcové z Šanova. V letech 1521 – 1634 byli majiteli Valdštejnové. Po smrti Albrechta z Valdštejna získal Hostinné plukovník císařských vojsk Vilém Lamboy z Desenersu a vládl zde do roku 1683. Dalšími majiteli byli Morzinové, Kinští, Šlikové a v roce 1799 panství získali v dražbě od hraběte Bolzy Deymové ze Střítěže.
č:450
Hostýn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HostýnPodle legendy se na kopec Hostýn v roce 1241 uchýlili lidé z okolí před tatarským vpádem. Jejich modlitby k Panně Marii byly vyslyšeny, pro žíznící zde vytryskl pramen a ležení nájezdníků bylo zapáleno bleskem. Byla zde postavena kaplička, v polovině 16. stol. patrně Burian Žabka z Limberka nechal postavit dřevěnou kapli. V roce 1650 hrabě Jan z Rottalu rozšířil již zděnou kapli na kostelík. Základní kámen chrámu Panny Marie Vítězné a jejího Nanebevzetí byl položen v roce 1721, dostavěn a slavnostně vysvěcen pak byl v roce 1748. V roce 1787 byl chrám zrušen. V roce 1841 se začalo s jeho obnovou, ke slavnostnímu vysvěcení došlo však až v roce 1891. V roce 1895 vznikla Matice svatohostýnská, která odkoupila od barona Arnošta Laudona za 55.000 zlatých 19 ha pozemků kolem chrámu.
č:559
Houska

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HouskaNa místě kamenného hradiště, vybudovaného v 9. stol. Slaviborem z rodu Pšovanů, založil kolem roku 1280 Přemysl Otakar II. hrad, který však již byl nejpozději v roce 1306 majetkem pánů z Dubé. V roce 1432 jej koupili Smiřičtí ze Smiřic a v roce 1502 pak Hrzánové z Harasova. V roce 1594 se majitelem panství stal Damián z Pejcldorfu a v roce 1615 opět Berkové z Dubé. Jako pobělohorskou konfiskaci získali v roce 1622 Housku Valdštejnové. Dalšími majitelkami byly Veronika ze Sulzu, Hipolita Františka z Hofkirchu a její dědicové. V roce 1700 Housku koupili Kounicové, v roce 1897 ji zdědila princezna Hohenlohe a v roce 1918 hraběnka Andrássy. V roce 1924 hrad koupil Josef Šimonek.
č:282
Hradec Králové

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hradec KrálovéNa místě dnešního města stálo již v 10. stol. hradiště rodu Slavníkovců. Historickým předělem se stal rok 1225, kdy byl hrad s tržním předhradím prohlášen za svobodné královské město. Za Václava II. se stal Hradec věnným městem českých královen. Během husitských bouří se město postavilo na stranu Jana Žižky, který zde byl v roce 1424 v chrámu sv. Ducha pochován. V roce 1547 byl městu za odboj proti císaři Ferdinandovi I. zkonfiskován majetek a jeho význam začal upadat. Dalšími pohromami pak byla třicetiletá válka a ničivý požár v roce 1762, kterému podlehla téměř polovina města.
č:409
Hradec nad Moravicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hradec nad MoravicíNa místě slovanského hradiště z 8. stol. zde vybudovala Přemyslovská knížata v polovině 11. stol. hrad, poprvé zmiňovaný v roce 1060. První zmínka o trhové osadě v podhradí pak pochází z roku 1078. Od roku 1528 byl Hradec často zastavován až jej v roce 1584 od císaře Rudolfa II. koupili Pruskovští z Pruskova a zahájili přestavbu gotického hradu na renesanční zámek. V roce 1733 získali hradecké panství páni z Neffzernu. Posledními majiteli byli v letech 1778 – 1945 Lichnovští z Voštic na Hradci, kteří v letech 1874 – 1891 nechali přistavět k Bílému zámku ještě novogotický Červený zámek a Bílou věž.
č:85
Hrádek Helfenburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hrádek HelfenburkHrádek byl založen v 1. pol. 14. stol. Ronovci, v roce 1375 jej koupil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. V držení arcibiskupství byl do roku 1427, kdy krátce patřil Půtovi z Častolovic a poté Berkům z Dubé a Smiřickým. V roce 1456 získal Hrádek Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1467 byl hrad dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad a poté dán do zástavy Petru Kaplířovi ze Sulevic. V roce 1475 jej koupili páni z Ilburka, od roku 1538 patřil Kurzpachům a od roku 1592 Janu Sezimovi ze Sezimova Ústí a na Úštěku. Po konfiskaci v roce 1622 bylo panství předáno jezuitům. V roce 1839 koupil Hrádek již jako zříceninu Ferdinand Lobkovic a v roce 1871 průmyslník Josef Scroll.
č:498
Hrádek nad Nisou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hrádek nad NisouV roce 1254 propůjčil Přemysl Otakar II. tuto starou slovanskou osadu v léno Donínům, kteří ji kolem roku 1260 povýšili na město. V roce 1424 byl Hrádek vypálen husity a teprve v roce 1512 znovu vybudován. V pol. 16. stol. získali grabštejnské panství Mehlové ze Střelic. Po Bílé hoře bylo město v roce 1635 Habsburky postoupeno saskému králi. V roce 1704 získali panství Gallasové, později Clam – Gallasové.
č:281
Hrádek u Nechanic

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hrádek u NechanicPrvní zmínka o vsi Hrádek pochází z roku 1377, zámek však byl postaven mnohem později. Nechal jej vybudovat František Arnošt hrabě z Harrachu a to v letech 1839 – 1857 ve stylu tudorské gotiky jako letní reprezentační sídlo rodu. V roce 1945 byl zámek zestátněn.
č:210
Hracholusky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HracholuskyHracholuská údolní nádrž na Mži byla dokončena v roce 1964. Sypaná hráz je 28 m vysoká , 9 m široká a 270 m dlouhá. Plocha nádrže je 407 ha největší hloubka 31 m. Nedaleko přehrady se nachází zřícenina hradu Buben, založeného vladyky z Dolan. V roce 1379 hrad získali páni z Jeřeně a v 15. stol. Jan z Volfštejna. Za poděbradských válek byl ve vlastnictví Chlumčanských z Přestavlk a od roku 1567 je pustý
č:430
Hranice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HraniceMěsto bylo založeno v roce 1276 premonstráty z kláštera Hradisko, osada zde však vznikla již koncem 12. stol. V roce 1427 město obsadili Tovačovští z Cimburka. V roce 1470 získal panství Albrecht Kostka z Postupic a v roce 1475 se majiteli stali Pernštejnové. V roce 1547 koupil Hranice Václav Haugvic z Biskupic a v roce 1553 Jan Kropáč z Nevědomí. Dalšími majiteli byli např. Žerotínové, páni z Kunovic, Žampachové z Potštejna a Václav Mol z Modřelic. Jeho zkonfiskovaný majetek získal v roce 1622 kardinál František Dietrichstein. Posledními majiteli byli v letech 1909-1945 Althanové.
č:541
Hrob

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HrobPrvní písemná zmínka pochází z roku 1282, kdy ves koupili od teplických benediktinek osečtí cisterciáci. Díky rozkvětu hornictví získalo město různá privilegia, v jejichž udělování začal již císař Karel IV. Král Jiří z Poděbrad udělil Hrobu právo týdenních trhů, Vladislav Jagellonský v roce 1477 právo užívat znak a v roce 1478 právo pečetit červeným voskem.
V roce 1580 papež Řehoř XIII. cisterciácký klášter v Oseku zrušil a město Hrob (Klostergrab) se dostalo do majetku pražských arcibiskupů. Cisterciákům se opět vrátilo v roce 1626.
č:263
Hronov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HronovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1359. Pravděpodobně kolem pol. 13. stol. zde byla založena Hronem z Náchoda z rodu Načeraticů vodní tvrz. Mezi lety 1325 -1367 patřilo panství pánům z Dubé, od roku 1392 pak Jetřichovi z Janovic a od roku 1412 králi Václavu IV. Od roku 1414 patřil Hronov pánům z Kunštátu a Poděbrad. Dalšími majiteli byli Špetlové z Janovic a Pernštejnové, od roku 1544 pak Smiřičtí. Jako pobělohorskou konfiskaci obdrželi majetek Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:346
Hrotovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HrotovicePrvní písemnou zmínkou je predikát Hrutovce Dětřicha z roku 1225. V roce 1349 jsou jako vlastníci známi bratři Konrád a Bohuš ze Staříče. Po několika zemanských a šlechtických rodinách se Hrotovice dostaly do rukou Osovských z Doubravice, kteří zde vládli až do roku 1561. Dalšími majiteli byli Zahrádeční ze Zahrádek, Jiří Zahrádecký přestavěl zdejší tvrz na zámek. Jako pobělohorskou konfiskaci koupil v roce 1626 hrotovické panství Jiří z Náchoda. V letech 1672 – 1826 panství drželi Rodenové z Hirzenau a Hegendorfu. Dalšími majiteli byli hrabě Huben z Harnouncourtu, baron Jiří Sina a vévoda de Castrics. Posledním majitelem byl od roku 1882 Antonín Dreher.
č:246
Hrubá Skála

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hrubá SkálaPůvodní hrad Skála založil Hynek z Valdštejna kolem roku 1350. Počátkem 15. stol. byl v držení pánů z Jenštejna, později za Jana Zajíce z Hamburku, byl hrad dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Ve 2. pol. 16. stol. hrad přestavěli na renesanční zámek Smiřičtí, kterým byl však po Bílé hoře zkonfiskován. Zmocnil se jej Albrecht z Valdštejna a Valdštejnové zde vládli až do roku 1821. Poté koupil Hrubou Skálu Jan Lexa z Aehrentalu.
č:242
Hrubý Rohozec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hrubý RohozecPůvodně raně gotický hrad byl pravděpodobně založen Havlem z Lemberka před rokem 1280. Dalšími majiteli pak byli Půta a Jan z Turgova, Markvart z Vartenberka a Jindřich z Michalovic. Od roku 1483 patřilo panství Krajířům z Krajku, hrad byl přestavěn na pozdně gotický zámek.. V roce 1534 koupili Rohozec Vartenberkové, za Karla byl kolem roku 1600 přestavěn renesančně. V roce 1623 koupil panství jako pobělohorskou konfiskaci Albrecht z Valdštejna a dal jej v léno svému plukovníkovi Mikuláši Desfoursovi z Mont a Athienville. V roce 1634 získali Desfoursové panství dědičně.
č:884
Hrusice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HrusicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1205 a pravděpodobně se jednalo o zeměpanský majetek. Později Hrusice patřily k panství hradů Stará Dubá, Čejchanův hrádek, Ježov, Zlenice a Komorní Hrádek u Chocerad. Stávala zde také tvrz, která však byla již v roce 1525 uváděna jako pustá. 17. prosince 1887 se v Hrusicích narodil autor kocoura Mikeše malíř a spisovatel Josef Lada.
č:367
Hrušovany

Prodejci pidifrků

Hrušovany
č:423
Hukvaldy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HukvaldyHrad nechal vystavět někdy v letech 1260-1270 Frank z Hückeswagenu, kterému udělil zdejší území v léno olomoucký biskup Bruno ze Schauenburka. První písemná zmínka pak pochází z roku 1285. V roce 1359 hrad definitivně získal pro olomoucké biskupství biskup Jan Očko z Vlašimi. Na přelomu století hrad často měnil majitele a byl zastavován, v roce 1434 se jej zmocnili husité a prodali jej Janu Tovačovskému z Cimburka. Po několika dalších majitelích hrad v roce 1465 vykoupil Jiří z Poděbrad a opět jej prodal olomouckému biskupství. V 18. stol. pak byl již nepohodlný hrad postupně opouštěn a v roce 1762 dokonal jeho zkázu rozsáhlý požár.
č:329
Humpolec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HumpolecPrvní písemná zmínka o vsi je z roku 1178, kdy ji král Přemysl daroval Soběslavovi II. Město držel řád německých rytířů, do roku 1325 želivský klášter a pak křížovníci s červenou hvězdou. Ze šlechtických rodů páni z Lipé, z Dubé, Leskovcové, Trčkové z Lípy a páni z Říčan. Po Bílé hoře se dostává do rukou cizí šlechty. Za posledního majitele, hraběte Wolkenstein – Troszburga, byl v roce 1807 Humpolec prohlášen svobodným městem.
č:248
Humprecht

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HumprechtZámek nechal postavit v letech 1666 – 1668 Jan Humprecht Černín z Chudenic. V roce 1678 vyhořel, ale o dva roky později už byl zase opraven. V roce 1738 koupil kostecké panství i se zámkem Václav Kazimír Netolický z Eisenberka. V roce 1872 se stal majitelem Flaminio Cavaliere dal Borgo a v roce 1926 získalo zchátralý zámek město Sobotka. Na náklady města byl zámek opraven a v jeho vlastnictví je také dnes.
č:543
Husinec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HusinecPrvní písemná zmínka pochází z roku 1291. V roce 1341 dostali bratři Jan, Vavřinec, Herbord a Pešek z Janovic od krále Jana Lucemburského svolení ke stavbě hradu Hus. V roce 1359 byl Husinec povýšen na město, pravděpodobně v roce 1369 se zde narodil Jan Hus.V roce 1390 získal panství Sigmund Huller z Orlíka a v roce 1405 jeho bratr Ondřej. Po jeho smrti v roce 1420 hrad obsadil loupeživý rytíř Habart Lopata z Hrádku. Ten byl v roce 1441 vyhnán a hrad byl vypálen a pobořen. V roce 1455 panství získali Rožmberkové. V roce 1603 je vystřídali Novohradští z Kolovrat, v roce 1627 Eggenberkové a v roce 1655 Schwarzenberkové.
č:363
Hustopeče

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
HustopečePrvní písemné zmínky pocházejí z 1. pol. 13. stol., kdy byl majitelem Vilém z Hustopečí. V roce 1322 získala ves Eliška Rejčka a o rok později ji věnovala nově založenému klášteru Králové (Aula Regia) v Brně. V roce 1572 byly Hustopeče povýšeny na město. V roce 1598 Rudolf II. město klášteru odňal a za vojenskou pomoc je věnoval Adolfu ze Schwarzenberku. Ten je však nepřevzal. V roce 1599 pak Hustopeče koupil Karel Maxmilián Gundakar z Lichtenštejnu.
č:622
Hykro-caravan.cz

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Hykro-caravan.cz
č:184
Cheb

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChebPrvní písemná zmínka pochází z roku 1061, po roce 1100 zde nechal vybudovat markrabí Severní marky Děpold III. z Giegen a Vohburgu kamenný hrad. V roce 1146 Chebsko získal rod Štaufů, jehož nejvýznamnějším členem byl od roku 1167 Friedrich I. Barbarossa. V roce 1265 Chebsko obsadil a připojil k českému státu Přemysl Otakar II. 25. února 1634 byli na chebském hradě zavražděni generálové vojsk Albrechta z Valdštejna Illow, Vilém Kinský, Erdman Trčka z Lípy a sekretář Neumann. Albrecht byl zavražděn ve městě v Junckerovském domě.
č:185
Chlum Sv. Maří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Chlum Sv. MaříPrvní písemná zmínka pochází z roku 1341. Již od konce 13. stol. zde však stála dřevěná kaple se soškou Panny Marie. Koncem 14. stol. získal zdejší statek řád Křižovníků s červenou hvězdou, který kolem roku 1400 vybudoval gotický kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Máří Magdalény. Současný barokní areál poutního chrámu a přilehlého proboštství byl vybudován v letech 1687-1728 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.
č:48
Chlum u Třeboně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Chlum u TřeboněPrvní písemná zmínka o městyse pochází z roku 1399, kdy byl prodán Jindřichem z Rožmberka špitálu v Třeboni poplužní dvůr. Brzy byl však v majetku Rožmberků zpět a ti jej spravovali až do počátku 16. stol. Poté zde vládli Krajířové z Krajku a Lobkovicové.
Od počátku 17. stol. panství patřilo Slavatům, později pak Fünfkirchenům. V roce 1807 Chlum koupil hrabě Stadion – Thannhausen. Od roku 1875 byl majitelem vévoda František Ferdinand d’Este.
č:297
Choceň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChoceňPrvní písemná zmínka pochází z roku 1227. Královské zboží získal poč. 14. stol. Mikuláš z Potštejna, v roce 1338 trhovou osadu dobyl Karel IV. Od pol. 14. stol. byla Choceň rozdělena mezi panství litické a žampašské. V 16. stol. panství opět spojili Pernštejnové, když obě poloviny koupili od pánů z Poděbrad a Žampachů z Potštejna. Od roku 1559 byl majitelem Zikmund ze Šelmberka a od roku 1587 Zejdlicové ze Šenfeldu. Jako pobělohorskou konfiskaci získal panství Albrecht z Valdštejna, poté Vincenc Mušinger z Grimperdorfu a Zikmund Kurz ze Senftenau. Od roku 1686 zde vládli Trauttmannsdorfové a od roku 1709 patřilo panství Kinským.
č:545
Chodov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChodovPrvní písemná zmínka pochází z listiny knížete Jindřicha Břetislava datované do let 1195-1197, kdy byl Chodov majetkem cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. V roce 1348 se stal majitelem Trost z Kynšperka a mezi mnoha dalšími majiteli byli např. Hýzrlové z Chodova nebo Šlikové. Poč. 16. stol byl Chodov rozdělen na Horní, který patřil Unruherům a Dolní, který byl v majetku města Loket. V letech 1644-1733 byly obě části sjednoceny v rukou Plankenheimů a poté se město opět rozdělilo mezi Brauny z Braunsdorfu a město Loket.
č:164
Chomutov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChomutovPrvní písemná zmínka o městečku je z roku 1252, kdy bylo darováno řádu německých rytířů.
V roce 1411 byl řádu králem Václavem IV.vyvlastněn majetek, v roce 1421 Chomutov dobyli a vypálili husité. Již v roce 1424 však byl zastavem Mikuláši z Lobkovic. Dalším majitelem byl Jakoubek z Vřesovišť, opět Lobkovicové a do roku 1560 páni z Veitmile. Poté jej získal arcivévoda Ferdinand Tyrolský, v roce 1571 panství prodal opět Lobkovicům. Od roku 1605 byl Chomutov svobodným královským městem.
č:316
Chotěboř

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChotěbořPrvní písemná zmínka pochází z roku 1265, kdy panství patřilo Smilovi z Lichtenburka. V roce 1329 koupil Chotěboř Jan Lucemburský a ta se posléze stala věnným městem českých královen. V roce 1421 město nakrátko dobyli husité. V roce 1497 se stali majiteli panství Trčkové z Lípy, v roce 1634 jim však bylo zkonfiskováno a obdržel je Jan Sezima Rašín z Rýzmberka. Dalšími majiteli byla hrabata z Vrbna, v letech 1698 – 1719 Kinští, dále pak hrabě z Breda, hrabě z Oppersdorfu, Vančurové z Řehnic a Brachfeldu a od roku 1842 Dobřenští z Dobřenic.
č:525
Choustník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChoustníkHrad vybudoval v polovině 13. stol. Beneš z rodu Sezemiců, později pán z Choustníka. V roce 1322 jej koupil Petr z Rožmberka. Rožmberkové na panství vládli až do roku 1597, kdy je prodali Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však brzy přesídlil do tvrze Radenín a hrad začal chátrat. Další majitelé, Černínové z Chudenic, si v osadě postavili renesanční zámek a hrad byl odsouzen k zániku. Později panství patřilo ještě Šporkům nebo Mitrovicům.
č:67
Chrastava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChrastavaPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 1352, ale již od od roku 1252 patřilo grabštejnské panství s Chrastavou Donínům. Počátkem 15. stol. stál nad městem patrně dřevěný hrad loupeživého Mikuláše z Kajšperka, který byl v roce 1433 rozbořen. V roce 1562 panství koupil Jiří Mehl ze Střelic a v roce 1586 Ferdinand Hoffmann z Grünbühlu. V roce 1607 vyženil Chrastavu Jan Bedřich z Černous. Od roku 1628 byli krátce majiteli Valdštejnové a od roku 1638 opět Černousové. V roce 1651 panství koupili Nostitzové a obratem je prodali Trauttmannsdorffům. Posledními majiteli byla od roku 1704 hrabata Gallasové.
č:458
Chropyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChropyněPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1261, kdy byla Smilem ze Střílek věnována cisterciáckému klášteru Smilheim ve Vizovicích. Kolem roku 1457 získali Chropyni páni z Ludanic. V roce 1567 koupil městečko Vratislav z Pernštejna, který je však obratem směnil s Haugvici z Biskupic za panství litomyšlské. V letech 1581-1615 se v držení rychle vystřídalo dalších šest majitelů. Poté Chropyni koupil František kardinál z Ditrichštejna a od roku 1616 byla majetkem olomouckého biskupství.
č:303
Chrudim

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChrudimPrvní písemná zmínka o Chrudimi je z roku 993, ovšem tento pramen je falzum. Spolehlivým datem je až rok 1055, kdy v hradišti zemřel český kníže Břetislav I. Koncem 12. stol. hradiště patřilo Děpolticům. Samotné město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. před rokem 1276 a od roku 1307 byla Chrudim věnným městem českých královen. V roce 1421 bylo město dobyto spojenými vojsky Jana Žižky a pražanů. Za vzpouru proti panovníkovi byl Chrudimi v letech 1547 a 1622 dvakrát zkonfiskován majetek.
č:549
Chřibská

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChřibskáPrvní písemná zmínka pochází z roku 1352. V roce 1406 koupili Chřibskou od Michaloviců Berkové z Dubé a v roce 1428 kamenické panství získali Vartenberkové. V roce 1511 se majitelem stal Mikuláš Trčka z Lípy, ale již v roce 1515 je prodal pánům ze Salhausenu. Kolem roku 1536 získali panství sňatkem Anny ze Salhausenu a Prokopa z Vartenberka opět Vartenberkové. V roce 1614 koupili tento zadlužený majetek Vchynští z Vchynic a Tetova. Tento rod, později psán jako Kinští, vlastnil zboží jako panství až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 a dále jako velkostatek až do roku 1945.
č:222
Chudenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChudenicePrvní dochovaná zmínka o obci Chudenice je z roku 1200, ale první zmínka o panském sídle je až z roku 1564. Zámek, původně gotická tvrz, byl však pravděpodobně postaven již ve 12. stol. Po celou svoji historii, více než 700 let, patřilo chudenické panství rodu Czernínů. V 16. stol. přestavěl Humprecht Czernin tvrz na renesanční zámeček a v roce 1592 povýšil císař Rudolf II. Chudenice na město.
č:197
Chyše

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ChyšePrvní zmínka o Chyších pochází z roku 1169. V roce 1254 získal tvrz Odolen, předek rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka. V roce 1466 získal hrad Burián z Gutštejna. V roce 1566 vyženil panství Mikuláš z Lobkovic a hrad přestavěl na renesanční zámek. V roce 1579 se stal novým majitelem Ferdinand Ronšpergár z Ronšperka a Držkovic. Další majitelkou byla Gryzelda Švamberková z Lobkovic a po ní Bohuchval Berka z Dubé. Jako pobělohorskou konfiskaci pak panství koupili Michnové z Vacínova. V roce 1718 zdědil Chyše rod Kolovratů – Krakovských. V roce 1747 panství koupil Václav Leopold Putz z Breitenbachu a v roce 1766 se majitelem stal rod Lažanských, za kterých získal zámek současnou podobu ve stylu tudorovské gotiky.
č:348
Ivančice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
IvančicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1221. V roce 1304 byly Ivančice vypáleny uherskými Kumány, v roce 1329 je poprvé zmiňován hrad. V roce 1486 získal královské město od Vladislava II. dědičně Vilém z Pernštejna, koncem 15. stol. je pak vyženili páni z Lipé. Jednou z dominant Ivančic je Dům pánů z Lipé. Mohlo by jít o přestavěný původní gotický hrad, ale také přestavbu dvou domů v jeden renesanční palác. Zasloužil se o to v letech 1607 -1611 provazník a pozdější purkmistr Šimon Pírko. Ještě rozestavěný palác poté koupil Pertold Bohosud z Lipé. Pánům z Lipé však byl zkonfiskován majetek a Ivančice v roce 1622 získali Lichtenštejnové.
č:808
Jablonec nad Jizerou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jablonec nad JizerouPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1492, kdy panství vlastnili Valdštejnové. Ti toto panství rozdělili na dvě části – panství jilemnické a štěpanické, později branské. Jilemnické panství se vsí Jablonec připadlo Hynkovi z Valdštejna. Od roku 1522 byli majiteli Jilemničtí z Újezdce a Kunic, od roku 1577 Křinečtí z Ronova a od roku 1637 Harantové z Polžic a Bezdružic. V roce 1701 odkoupil majetky Harantů vlastník branského panství Ferdinand Bonaventura hrabě Harrach a došlo tak k opětovnému spojení obou částí.
č:75
Jablonec nad Nisou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jablonec nad NisouPrvní písemná zmínka o osadě je z roku 1356, v roce 1469 byla však vypálena a zanikla. Obnovena byla až za Vartenberků ve 30. a 40. letech 16. stol., kdy se sem stěhovali převážně němečtí skláři. V roce 1643 byl Jablonec vypálen podruhé. Po panování Albrechta z Valdštejna získala panství hrabata Des Foursové a Jablonec začal díky sklářské výrobě vzkvétat. V roce 1866 ho František Josef I. povýšil na město.
č:403
Jablonné nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jablonné nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1304. Václav II. daroval Jablonné Záviši z Falkenštejna, dále je vlastnil Zbraslavský klášter a od roku 1358 litomyšlské biskupství, založené v roce 1344. V roce 1453 získali jablonské panství Kostkové z Postupic a připojili je k panství lanšperskému. V roce 1507 přešlo sňatkem na Pernštejny. V letech 1544 – 1563 byli majiteli Bohdanečtí z Hodkova, poté opět Pernštejnové. V roce 1588 se majitelem stal Adam Felix Hrzán z Harasova a v roce 1622 panství od Hrzánů koupili Lichtenštejnové.
č:73
Jablonné v Podještědí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jablonné v PodještědíPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1241, kdy patřilo Markvarticovi Havlovi, později psanému z Lemberka. Po založení hradu Lemberka zakládá v roce 1250 s manželkou Zdislavou také dominikánský klášter. Dalšími majiteli panství byli páni z Dubé, Vartenberkové a opět Berkové z Dubé. V roce 1699 zahájil hrabě František Antonín Berka stavbu klášterního chrámu sv. Vavřince, která však byla dokončena až po jeho smrti.
č:865
Jablunkov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JablunkovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1435, o dvanáct let později byl Jablunkov zcela zničen Uhry. Ves, která patřila těšínským knížatům, byla postupně obnovena kus proti proudu Olše při soutoku s Lomnou. V roce 1523 je zmiňován Starý a Nový Jablunkov. V roce 1560 udělil těšínský kníže Václav II. Jablunkovu výrazná městská práva. V roce 1653 skončilo úmrtím kněžny Alžběty dědičné léno těšínské větve Piastovců a celé území včetně Jablunkova připadlo rakouským Habsburkům, tedy českým králům.
č:169
Jáchymov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JáchymovMěsto bylo založeno v roce 1516 Štěpánem Šlikem, v roce 1520 bylo povýšeno na svobodné a královské. Bohatá naleziště stříbra umožnila již v roce 1524 těžbu v 613 dolech a štolách, v roce 1533 měl Jáchymov neuvěřitelných 18.000 obyvatel. V roce 1716 zde byla císařským dekretem zřízena báňská škola. Objev radioaktivity jáchymovských důlních vod umožnil v roce 1906 založení prvních radioaktivních lázní na světě.
č:846
Janské Lázně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Janské LázněTeplý pramen byl objeven v 11. stol, první písemná zmínka pochází z roku 1300. Ve 14. stol. využívali termální pramen pro svou potřebu páni ze Silbesteinu, v roce 1485 byla u pramene vybudována první ubytovna. Po vymření tohoto rodu v roce 1621 získal zkonfiskované panství Vlčice i s Janskými Lázněmi Albrecht z Valdštejna. V roce 1675 se stali majiteli Schwarzenbergové a nastartovali zde rozvoj lázeňství. V roce 1788 panství směnili s církevním fondem za majetky v jižních Čechách. Dalšími majiteli byli František Theer z Hostinného, Hugo Wihard z Libavy a továrník Steffan. V roce 1902 koupila lázně obec.
č:832
Janův Hrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Janův HradHrad leží v lednicko – valtickém areálu a byl vybudován jako pseudogotická napodobenina hradní zříceniny. Sloužil jako lovecký zámeček. Projektu se ujal pro Aloise I. Josefa knížete z Lichtenštejna architekt Joseph Hardtmuth a stavba začala v roce 1801. Když pak v roce 1805 Alois I. Josef zemřel, stavbu dokončil jeho mladší bratr Jan I. Josef. Janův Hrad byl dokončen v roce 1807 a Lichtenštejnům patřil až do roku 1945.
č:276
Jaroměř

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JaroměřNejstarší písemná zmínka pochází z roku 1126, kdy je zde zmiňován hrad. V roce 1298 se stala Jaroměř královským městem a od roku 1307 věnným městem českých královen. V roce 1421 byla dobyta husitskými vojsky, kterým se podrobila, v roce 1436 se však opět poddala králi Zikmundovi. V letech 1780 – 1787 nechala císařovna Marie Terezie v sousedství Jaroměře vybudovat pevnost Ples. Toto pevnostní město bylo v roce 1791 povýšeno na královské svobodné město a v roce 1793 přejmenováno na Josefov.
č:345
Jaroměřice nad Rokytnou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jaroměřice nad RokytnouPrvní písemná zmínka je z roku 1325, kdy byli majiteli Lichtenburkové. V roce 1498 získal Jaroměřice jako léno Václav z Ludanic a v roce 1522 koupil panství Jan z Pernštejna. V roce 1534 se majiteli stali Meziříčští z Lomnice a v roce 1613 Jiří Rechenberk ze Želetic. V roce 1623 kupují Jaroměřice jako konfiskát Questenberkové. V roce 1752 panství získali Kounicové a v roce 1897 jej zdědil Rudolf Kristián z Vrbna a Bruntálu. Původní tvrz byla koncem 16. stol. přestavěna na renesanční zámek a ten pak byl barokně přestavěn poč. 18. stol.
č:835
Jaroslavice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JaroslavicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1249, kdy je zmiňován Boček z Jaroslavic. V roce 1255 je zmiňována tvrz. Od roku 1316 byli majiteli páni z Lipé. V letech 1447 – 1466 patřily Jaroslavice Achaciovi Finkenheymerovi a poté Eytzingerům z Eytzingu. V 16. století zde vládli páni z Bačkovic, páni z Kunštátu, Krajířové z Krajku a od roku 1564 hrabě Scipio z Arca. V roce 1609 panství koupili Althanové a v roce 1790 hrabě Meraviglia – Crivelli. Od roku 1835 drželi Jaroslavice Hompesch – Bollheimové a posledními majiteli zámku byla od roku 1919 říšská hrabata von Spee.
č:373
Javorník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Javorník
č:151
Javorník - rozhledna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Javorník - rozhlednaPrvní pokus o stavbu rozhledny na 1066 m vysokém Javorníku Karlem Klostermannem v roce 1914 znemožnila světová válka. Dílo se podařilo realizovat teprve v roce 1938, kdy zde vyrostla podle návrhu arch. Karla Houry 24 m vysoká čtverhranná věž. Za války německá armáda rozhlednu zabrala jako protileteckou pozorovatelnu. V roce 2003 byla kvůli okolním stromům navýšena na 39,5 m. Na osmibokou vyhlídkovou plošinu je třeba zdolat 197 schodů.
č:64
Jedlová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JedlováKamenná rozhledna na 774 m vysoké Jedlové hoře byla postavena v roce 1891 horským spolkem Gebirgsverein a je vysoká 23 m. Krátce na to zde nechal kníže Ferdinand Kinský pro potřeby turistů vybudovat restauraci. Po druhé světové válce oba objekty chátraly a teprve v roce 1992 bylo přistoupeno k rekonstrukci. Ta byla dokončena o rok později.
č:358
Jemnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JemnicePrvní zmínka o královském městě pochází z roku 1226, v roce 1295 zde byl připomínán hrad. Od roku 1331 byla Jemnice zastavována Lichtenburkům, koncem 15. stol. Václavovi z Ludanic a dále Archlebovi z Boskovic a Janovi z Pernštejna. V roce 1530 město koupili Meziříčští z Lomnice, za kterých byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1616 panství koupil Jindřich Zahrádecký ze Zahrádek a v roce 1627 Jankovští z Vlašimi. Ti vlastnili Jemnici až do roku 1755, kdy ji koupil hrabě Daun. Dalšími majiteli byli ještě Stadionové, hraběnka Trauttmansdorfová a od roku 1841 Pallaviciniové.
č:378
Jeseník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JeseníkPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1267, v roce 1284 zde také již stála vodní tvrz, patřící vratislavskému biskupovi. V roce 1295 je připomínáno městské fojtství. Od roku 1378 je drželi Mušínové, od roku 1463 pak Hynčík ze Šilperka. Jeseník byl biskupstvím dále jako léno udělen v roce 1478 Urbanu Stošovi, v roce 1481 Baltazaru a Melicharu z Močilnice, v roce 1492 Pavlu Otweinovi a v roce 1497 Linhartu Vogelovi. V letech 1506 – 1547 byli lenními pány Fuggerové z Augšpurku, poté panství odkoupil zpět vratislavský biskup Baltazar z Promnic.
č:74
Ještěd

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JeštědPrvní chatu, ve které bylo možno nejen se občerstvit, ale i přespat, postavili na vrcholu 1012 m vysokého Ještědu manželé Haslerovi v roce 1850. V roce 1868 byla postavena chata nová, v roce 1885 také terasa pro 200 lidí. Pětimetrová rozhledna z roku 1876 byla v roce 1889 nahrazena osmimetrovou. V roce 1906 byl postaven nový horský hotel a 23 m vysoká rozhledna. Současný hotel a vysílač ve tvaru rotačního hyperboloidu byl postaven v roce 1973.
č:873
Jetřichovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JetřichovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1352. V roce 1406 koupili Jetřichovice od Michaloviců Berkové z Dubé a v roce 1428 kamenické panství získali Vartenberkové. V roce 1511 se majitelem stal Mikuláš Trčka z Lípy, ale již v roce 1515 je prodal pánům ze Salhausenu. Kolem roku 1536 získali panství sňatkem Anny ze Salhausenu a Prokopa z Vartenberka opět Vartenberkové. V roce 1614 koupili tento zadlužený majetek Vchynští z Vchynic a Tetova. Tento rod, později psán jako Kinští, vlastnil zboží jako panství až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 a dále jako velkostatek až do roku 1945.
č:434
Jevíčko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JevíčkoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1249. Královské město bylo často zastavováno - např. pánům z Lipnice, z Lipé, z Kunštátu či ze Zvole. V roce 1499 je pak získali do dědičného držení Haugvicové z Biskupic. V roce 1539 město koupil Erazim z Bobolusk, v roce 1540 Petr Šedík z Kunčiny a o rok později je zdědili Lhotští z Ptení. V roce 1550 zboží koupil Václav Chroustecký z Malovar a v roce 1557 Podstatští z Prusinovic. V letech 1580 - 1722 byli majiteli Žalkovští z Žalkovic, poté Salm - Neuburkové a od roku 1784 Herberštejnové.
č:353
Jevišovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JevišovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1289, kdy byl majitelem Boček z Kunštátu. V roce 1645 získal Jevišovice Ludvík Raduit de Souches a v roce 1736 se majiteli panství stali Ugartové. Tento rod zde vládl 161 let, v roce 1898 panství koupil vídeňský bankéř Robert Biederman. V roce 1916 je pak získal průmyslník Vilém Offenheim a v roce 1932 se stal posledním majitelem hrabě Eduard Larisch – Mönnich.
č:157
Jezeří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JezeříPrvní písemné zmínky o Jezeří jsou z let 1363 – 1365, kdy je vlastnili páni ze Rvenic. V roce 1406 koupil hrad Petr z Perče, později Albrecht Starší z Kolowrat a po něm jej získal Jan Smolík ze Slavic. Dalším majitelem byl od roku 1450 rytíř Kunz z Kaufunku a po něm opět Smolíkové. V roce 1513 hrad zdědili Hochhauserové, kteří zde vystavěli renesanční zámek. V roce 1622 získal panství jako pobělohorskou konfiskaci kníže Karel z Lichtenštejna, od roku 1623 bylo v držení Lobkowiczů.
č:269
Jičín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JičínPrvní písemná zmínka o městě pochází z roku 1293, v roce 1337 koupili původně královské město Vartenberkové. V roce 1438 se majiteli stali Beneš a Hašek z Valdštejna a v roce 1452 Jiří z Poděbrad. V roce 1487 koupil panství od Samuela z Hrádku Mikuláš Trčka z Lípy a v roce 1607 Smiřičtí. Jako pobělohorskou konfiskaci získal panství Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 pak Tiefenbachové. V roce 1656 zdědil Jičín Jan Norbert ze Šternberka, od roku 1710 patřil Trauttmannsdorfům.
č:330
Jihlava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JihlavaPrvní zmínka o osadě Jihlava pochází z roku 1233. Ve čtyřicátých letech 13. stol. zde založil Václav I. horní město a již v roce 1249 je zmiňována ražba mincí. Město bylo pravděpodobně v roce 1270 nově opevněno. Po požáru v roce 1523 bylo město obnoveno v renesančním stylu. Během třicetileté války byla většina domů pobořena a dalších sto let trvala obnova v barokním duchu. Po úpadku hornictví město prosperovalo díky soukenictví. V 18. stol. bylo odstraněno opevnění a počátkem 19. stol. byly zbořeny také městské brány.
č:260
Jilemnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JilemniceMěsto vzniklo na počátku 14. stol. na panství pánů z Valdštejna, kteří si však v roce 1492 město i panství rozdělili, což zbrzdilo jeho rozvoj. V 2. pol. 16. stol. postavili v Jilemnici Křinečtí z Ronova renesanční zámek. V roce 1634 město vypálili Švédové. Rozkvět nastal po roce 1701, kdy město i panství získali Harrachové. Dařilo se zejména sklářství a plátenictví. V roce 1892 přivezl hrabě Jan Harrach pro své lesní dělníky první lyže a již v roce 1894 zde byl založen Český krkonošský spolek Ski.
č:128
Jílové u Prahy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jílové u PrahyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1045. Již staří Keltové zde rýžovali zlato, ve 13. stol. pak začalo masivní dolování, které zažilo největší rozkvět za vlády Lucemburků. Kolem dolů vznikla postupně osada, která byla v roce 1348 povýšena Karlem IV. na královské horní město. V roce 1422 nechal Jan Žižka doly zatopit, obnovená těžba však s většími či menšími úspěchy pokračovala až do roku 1968. V horní části náměstí se nachází radnice z roku 1724 a ve spodní budova bývalé mincovny a sídla horního úřadu z roku 1356, kterou v roce 1590 zakoupil alchymista Edward Kelly.
č:34
Jindřichův Hradec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Jindřichův HradecPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1220, od počátku patřilo do majetku pánů z Hradce, jejichž sídlem se stal rozsáhlý panský hrad. Roku 1453 vymírá hradecká větev a po desetiletém poručnictví Zdeňka ze Šternberka se vlády ujímá větev telčská. Ta vymírá roku 1604 a panství dědí Slavatové. V roce 1693 vymírá i slavatovský rod. Posledními majiteli byli až do roku 1945 Černínové.
č:803
Jizerka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JizerkaPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1539, kdy došlo k hraničnímu územnímu sporu mezi Smiřickými, majiteli navarovského panství a Bibrštejny, majiteli panství frýdlantského. Soudní verdikt z roku 1542 přiřkl osadu Smiřickým. Spory však neskončily a teprve v roce 1591 došlo k dohodě, když se Smiřičtí za odstupné vzdali sporného území ve prospěch tehdejších majitelů frýdlantského panství, Redernů. Po Bílé hoře panství koupil Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti v roce 1634 Matyáš hrabě Gallas. Dalšími majiteli pak byli Clam – Gallasové, za kterých zde byla roce 1828 postavena první sklářská huť.
č:817
Josefov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
JosefovPevnost Josefov byla budována v letech 1780 – 1791, pevnostní kostel Nanebevstoupení Páně však byl postaven až v letech 1805 -1811 a novorenesanční radnice v letech 1884 – 1886. Pevnost byla vybudována na místě obce Starý Ples, kterou císařská komora vykoupila od knížete z Paaru. Na stavbě se vystřídalo 20.000 lidí a denně se zpracovalo 110.000 cihel z okolních cihelen. Celá stavba stála 10.551.141 zlatých a 33 a ¾ krejcaru. Ve své době byla pevnost nedobytná, ale smrtí výbojného pruského krále Fridricha II. v roce 1786 se natolik uklidnily poměry, že o ní nikdy ani nebylo bojováno.
č:301
Kačina

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KačinaZámek si nechal v letech 1806 – 1824 postavit jako své reprezentační sídlo tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého Jan Rudolf Chotek. V pravém křídle zámku je umístěna nedokončená kaple a zámecké divadlo, dokončené až v polovině 19. stol. V levém křídle je Chotkovská knihovna s více než 40.000 svazky. V roce 1911 zdejší větev rodu vymřela a velkostatek se zámkem zdědil Quido Thun Hohenstein. Ten přišel o svůj zadlužený majetek za 2. světové války.
č:171
Kadaň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KadaňPůvodně trhová osada vznikla v 1. pol. 12. stol., v roce 1186 ji daroval kníže Bedřich řádu johanitů. Za panování Václava I. nebo Přemysla Otakara II. byla Kadaň povýšena na královské město, v roce 1289 je zde zmiňován přemyslovský hrad. V roce 1469 byl jmenován hejtmanem Jan Hasištejnský z Lobkovic a vládl zde téměř padesát let – mj. nechal vystavět františkánský klášter. V roce 1750 byl pustnoucí hrad z popudu Marie Terezie přebudován na kasárna.
č:13
Kámen

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KámenPrvní zmínka je z roku 1316, kdy byl majitelem Nimír z Kamene. Hrad byl původně královský a byl dáván v léno různým šlechticům a dvorským úředníkům. V roce 1366 zde založil Jindřich z Ciglheimu zlaté doly. V roce 1450 za vlády Jiřího z Poděbrad na hradě jednali zástupci znesvářených katolíků a kališníků. Majitelé panství se často střídali, na konci 17. stol. ho získali Malovci, kteří hrad přestavěli do zámecké podoby
č:20
Kamenice nad Lipou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kamenice nad LipouPrvní zmínka je z roku 1267, majitelem byl Dobeš z Bechyně z rodu Benešovců. Po nich se zde vystřídali páni z Ústí, páni ze Stráže a Šelmberkové, za kterých získali kameničtí řadu práv. V roce 1497 koupili Kamenici Leskovci a v roce 1545 Malovcové, za kterých došlo k největší přestavbě zámku. Další majitelé - Paradiesové a Hartigové vzali městu téměř všechna práva. Posledními majiteli byli Geymüllerové.
č:552
Kamenický Šenov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kamenický ŠenovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352. Zdejší panství patřilo Michalovicům z rodu Markvarticů, od roku 1406 pak Berkům z Dubé. V roce 1428 se stali majiteli Vartenberkové. V roce 1614 panství koupil Radslav Kinský z Vchynic a v majetku tohoto rodu zůstal Kamenický Šenov až do roku 1850.
č:287
Karlova Koruna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlova KorunaZámek si nechal postavit v letech 1721 – 1723 jako své letní reprezentační sídlo tehdejší nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí Království českého, hrabě František Ferdinand Kinský. Plány vypracoval Giovanni Santini Aichel a samotné stavební práce řídil architekt František Maxmilián Kaňka. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. V roce 1948 se jej zmocnil Československý stát, v roce 1992 se však opět navrátil do majetku rodiny Kinských.
č:395
Karlova Studánka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlova StudánkaMajitelem okolního kraje se po porážce stavovského povstání v roce 1620 stal Řád německých rytířů a již brzy poté byly objeveny léčebné účinky zdejších pramenů. V 18. stol. zde založil syn Marie Terezie Maxmilián II. František obec. Z počátku nebyla v místě možnost ubytování a pacienti museli bydlet v okolních vsích. Proto se Karlova Studánka původně jmenovala Hinnewieder (Tam a zase zpátky). V roce 1782 se začalo s budováním lázeňských domů, od roku 1803 pak má obec současný název.
č:178
Karlovy Vary

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlovy VaryMěsto bylo založeno císařem Karlem IV. kolem roku 1350 už jako lázeňské a již v roce 1370 obdrželo městská práva. V roce 1358 byl postaven v místech dnešního Tržiště lovecký hrádek, který však i s celým dřevěným městem lehl v roce 1604 popelem. Záhy však bylo město obnoveno, místo dřevěných stavěli měšťané honosnější budovy kamenné. Císař Rudolf II. v roce 1609 městu na pět let odpustil placení daní. Již v roce 1522 vyšla první odborná kniha o léčebných účincích místních pramenů od loketského lékaře Václava Payera.
č:127
Karlštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KarlštejnHrad založil v roce 1348 český král a římský císař Karel IV. Patrně nejvýznamnější částí hradu je Kaple sv. Kříže s bohatou výzdobou a 129 deskovými obrazy Mistra Theodorika z roku 1365. Do roku 1619 byly na Karlštejně ukryty korunovační klenoty. V 16. stol. byl hrad renesančně upraven, po třicetileté válce však chátral. S jeho rekonstrukcí se začalo v roce 1886 a byla mu vrácena původní gotická podoba.
č:822
Karviná

Prodejci pidifrků

KarvináPrvní písemná zmínka pochází z roku 1268 a týká se jedné z částí dnešní Karviné – Fryštátu. Fryštát založila těšínská knížata, v roce 1450 je zde připomínán dřevěný hrad. V roce 1511 hrad vyhořel a místo něho byl postaven raně renesanční zámek. V roce 1572 koupili panství Cikánové ze Sloupska. Po nich se zde vystřídalo ještě několik majitelů, např. od roku 1637 Žampachové z Potštejna nebo od roku 1749 irský rod Taaffů z Carlingfordu. V roce 1792 panství koupila hrabata Larisch – Mönnich.
č:22
Kašperk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KašperkHrad založil v roce 1456 král Karel IV. na ochranu zemské hranice, ale i na ochranu místních zlatých dolů. Hrad byl často v zástavě, prvním zástavním držitelem byl první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, v letech 1411 - 1454 pak Zmrzlíkové ze Svojšína a Orlíka. V pol. 15. stol. zde hospodařili Šternberkové, později např. tajemník Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. V roce 1616 koupilo již zpustlý hrad město.
č:227
Kdyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KdyněPrvní písemná zmínka pochází z roku 1384. Ves však zřejmě existovala již v letech 1260 – 1270, kdy zde Drslavic Děpolt založil hrad Rýzmberk. Švihovským z Rýzmberka pak panství patřilo až do Bílé hory, kdy jej získal Filip Krac ze Scharffensteinu. Dalším majitelem byl Wolf Maxmilián Lamingen, který zde v roce 1678 zřídil první textilní manufakturu v Čechách. V roce 1696 koupil panství od vdovy po Lamingenovi hrabě Jiří Jindřich Stadion.
č:113
Kladno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KladnoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy je uváděn Vrchota z Kladna. Páni z Kladna byli majiteli až do roku 1543, kdy panství zdědili Žďárští ze Žďáru. V roce 1670 tento rod smrtí Františka Adama vymřel po meči a Kladno připadlo jeho sestře Marii Maxmiliáně Evě. V roce 1701 pak zadlužené panství koupila Anna Marie Františka, kněžna Sasko – Lauenburská, Engerská a Westfálská, velkovévodkyně Toskánská, paní na Buštěhradě, Zákupech a Ploskovicích. Posledním majitelem pak byl od roku 1705 břevnovsko – broumovský konvent benediktinů.
č:209
Kladruby

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KladrubyKlášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. a v roce 1125 zde byl také pochován. Díky přízni českých králů klášter bohatl a v roce 1233 byla dokončena dvouvěžová románská bazilika. V roce 1421 obsadil městečko i klášter Jan Žižka. V roce 1618 vypověděli poddaní klášteru poslušnost, po porážce protestantských stavů na Bílé hoře však o své výhody zase přišli. V letech 1712 – 1726 byl klášterní chrám barokně goticky přestavěn Janem Blažejem Santinim Aichlem. V roce 1785 byl klášter zrušen Josefem II. a v roce 1825 jej koupili Windischgrätzové.
č:294
Kladruby nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kladruby nad LabemPrvní písemná zmínka pochází z roku 1350, kdy ves patřila vladykům z Kladrub. Koncem 15. stol. koupil dvůr v Kladrubech od Jana Zdechovského ze Sekeřic Vilém z Pernštejna, v roce 1560 pak Jaroslav z Pernštejna prodal celé pardubické panství královské komoře. Císař Maxmilián II. zde nechal postavit zámek, který byl v roce 1722 barokně přestavěn. Již od roku 1552 se zde chovali koně, v roce 1579 udělil císař Rudolf II. hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína.
č:163
Klášterec nad Ohří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Klášterec nad OhříZdejší osada vznikla v pol. 12. stol. v souvislosti se založením filiálního kláštera postoloprtských benediktinů. Ten byl králem v roce 1277 zrušen a osadu získali kolem roku 1330 v léno Šumburkové. Po roce 1453 získal panství rod Fictumů, v roce 1512 pak dědičně. Mezi lety 1590 – 1620 byla provedena velká dostavba panského patrového domu (dříve tvrze) na zámek. Po Bílé hoře byl Kryštofovi Fictumovi zkonfiskován majetek a o dva roky později panství koupil Kryštof Šimon z Thunu. Thunové vlastnili zámek až do roku 1945.
č:228
Klatovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlatovyPrvní zmínka o vsi je z roku 1253, v roce 1260 povýšil Přemysl Otakar II. Klatovy na královské město. To zažívalo všeobecný rozkvět jak v dobách lucemburských, tak za husitské revoluce. Rozvoj se nezastavil ani v 16. stol., byla postavena Černá a Bílá věž, radnice nebo farní chrám. Úpadek však přišel s třicetiletou válkou a rozsáhlými ničivými požáry. Opětovný rozkvět přišel v pol. 17.stol s příchodem jezuitů.
č:530
Klenčí pod Čerchovem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Klenčí pod ČerchovemOsada patřila mezi 11 vsí domažlických Chodů, kteří za střežení zemské hranice získávali od panovníků významná privilegia. První písemná zmínka pochází z roku 1325. Koncem 15. stol. byly chodské vsi zastaveny Švamberkům. V roce 1572 se Chodové vykoupili z poddanství, sjednanou částku však nezaplatili. V roce 1579 se jejich vrchností stalo město Domažlice a v roce 1621 Wolf Vilém Lamingen z Albenreuthu. V roce 1690 bylo Klenčí povýšeno na městečko. V roce 1697 panství koupili Stadionové.
č:233
Klenová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlenováPrvní zmínka je z roku 1287. Pánům z Klenového a z Janovic hrad patřil celé 14. a 15. stol. Po Švihovských z Rýzmberka a Lvech z Rožmitálu získali panství v roce 1553 Harantové z Polžic a Bezdružic. Od pol. 17. stol. však hrad pustl, v roce 1737 z něj zbyla zřícenina. V roce 1832 koupil Klenovou hrabě Josef Filip Eduard Stadion – Warthausen und Thannhausen, v jižním opevnění postavil zámek a zříceninu vyspravil.
č:528
Kleť

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KleťPseudogotická kamenná Josefova rozhledna na 1084 m vysoké Kleti byla vybudována z podnětu Josefa Jana Nepomuka ze Schwarzenberku v letech 1822 – 1825 a je vysoká 18 m. V roce 1925 byla vedle rozhledny postavena horská chata, po své patronce Terezii ze Schwarzenberku zvaná Tereziina. Od roku 1961 se mohou také turisté na vrchol vyvést 1752 m dlouhou lanovkou.
č:503
Klínovec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlínovecKlínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor a tyčí se do nadmořské výšky 1244 m. Již od roku 1817 zde stála vyhlídková dřevěná pyramida, v roce 1884 byla členy jáchymovského Krušnohorského spolku vybudována kamenná rozhledna. Nápor žíznivých a hladových turistů brzy spolek donutil k vybudování hostince, který se postupem času rozrostl do velikosti současného komplexu.
č:94
Kokořín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KokořínHrad vybudoval kolem poloviny 14. stol. Hynek Berka z Dubé. V 15. stol. měl hrad několik různých majitelů - např. Jana Řitku z Bezdědic nebo Aleše Škopka z Dubé, v 16. stol. pak Klinštejny, Beřkovské ze Šebířova, Kuplíře, Hrzány z Harasova a opět Berky. Již za vlády pánů ze Šebířova byla ve vsi vybudována nová tvrz a hrad začal chátrat. Panství bylo jako pobělohorský konfiskát prodáno Valdštejnům, po Albrechtově smrti bylo opět v královském držení. V roce 1896 zříceninu koupil a opravil rod Špačků.
č:124
Kolín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KolínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1261, zakladatelem byl patrně Přemysl Otakar II. V roce 1421 se město vzdalo husitům a slíbilo věrnost kalichu. V roce 1436 však táborský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice uznal Zikmunda za českého krále a ten mu Kolín dědičně daroval. V roce 1458 se pak stal soukromým majetkem krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1501 – 1506 držel město v zástavě Mikuláš Trčka z Lípy a v letech 1556 – 1591 Žerotínové, kteří také přestavěli kolínský hrad na zámek.
č:136
Konopiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KonopištěHrad založil pravděpodobně kolem roku 1294 Tobiáš z Benešova, v roce 1327 panství zdědili Šternberkové. V roce 1603 koupili Konopiště Hodějovští z Hodějova a v roce 1623 jako pobělohorskou konfiskaci Albrecht z Valdštejna. Ještě téhož roku se majiteli stali Michnové z Vacínova, v roce 1673 hrabata ze Sinzendorfu a v roce 1701 Přehořovští z Kvasejovic. V roce 1716 panství koupili páni z Vrtby a zámek barokně přestavěli. Od roku 1830 byli majiteli Lobkovicové, v roce 1887 koupil zámek arcivévoda František Ferdinand d´Este. V roce 1919 bylo Konopiště zestátněno.
č:546
Konstantinovy Lázně

Prodejci pidifrků

Konstantinovy LázněPrvní zmínky o místním sirnatém prameni pocházejí již ze 16. stol. V roce 1803 zde sedláci z nedaleké Nové Vsi postavili první dřevěnou lázeňskou budovu se čtyřmi místnostmi a v roce 1812 pak již zděnou s 22 pokoji a pěti lázeňskými kabinami. Stavbou se však příliš zadlužili a tak v roce 1837 lázně prodali Konstantinovi knížeti Löwensteinovi. Ten lázně dále pronajímal s podmínkou, že zde chudí budou mít koupele zdarma. V roce 1872 se majitelem stala plzeňská společnost vedená JUDr. Františkem Josefem Pankratzem, od roku1905 pak lázně vlastnil jeho zeť dr. Eduard Lenz. Po 2. světové válce se lázně staly majetkem státu.
č:462
Kopřivnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KopřivniceVes vznikla krátce po stavbě hradu Schauensteina (Šostýna) v letech 1280-1290 a byla majetkem hrabat z Hückeswagenu. V roce 1347 už bylo majitelem olomoucké biskupství, které panství často zastavovalo – pánům z Fulštejna, pánům z Vikštejna, pánům z Volfsberka a kolem roku 1400 také králi Zikmundovi. Za husitských válek byl majitelem panství husitský hejman Jan Čapek ze Sán a od roku 1453 jeho zeť Jan Talafůs z Ostrova. V roce 1465 byl majitelem král Jiří z Poděbrad, zboží však o rok později prodal Tasovi z Boskovic. Od roku 1507 pak bylo panství opět ve vlastnictví olomouckého biskupství.
č:247
Kost

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KostZáklad dnešního hradu nechal pravděpodobně postavit kolem pol. 14. stol. Beneš z Vartemberka a jeho rod vlastnil Kost až do roku 1405, kdy ji zdědil Jan z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1414 – 1497 byli majiteli Zajícové z Hazmburka a poté Šelmberkové. V roce 1524 koupili panství páni z Bibrštejna. V roce 1556 Kost vyženil Kryštof z Lobkovic a v roce 1632 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Dva roky nato byl však zavražděn a hrad získali Černínové z Chudenic. V roce 1738 se majiteli stali Netoličtí a v roce 1872 rod dal Borgo. Tomuto rodu byl také hrad v roce 1993 po komunistickém uchvácení vrácen.
č:553
Kostelec nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kostelec nad LabemNejstaršími známými majiteli vsi byli Boršové z Oseka, v roce 1270 ji získal Přemysl Otakar II. Před rokem 1317 zde byla vystavěna tvrz. Od poloviny 14. stol. byl Kostelec věnným majetkem českých královen. Koncem 14. stol. byla ves zastavena Škopkům z Dubé, v roce 1450 ji dobyl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1486 byl Kostelec povýšen na město. Dále zde vládli Zubové z Landštejna, Šlechtové ze Všehrd, Vančurové z Řehnic a Košinové z Košin a na Kostelci. V roce 1586 bylo město připojeno k panství brandýskému. Podle tradice se v Kostelci v roce 1830 zásluhou služky Anny Chadimové a učitele Josefa Nerudy zrodila čeká polka.
č:284
Kostelec nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kostelec nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy Kostelec patřil k potštejnskému panství. V roce 1339 je zkonfiskoval kralevic Karel a v roce 1410 je nechal Václav IV. zapsat manželce Žofii. Po její smrti připadlo v roce 1425 zboží císaři Zikmundovi, který je zastavil Půtovi z Častolovic. Dalšími majiteli byli Krušinové z Lichtenburka a od roku 1454 Jiří z Poděbrad. Kolem roku 1495 koupil panství Vilém z Pernštejna, v roce 1558 Hrzánové z Harasova a v roce 1629 Kašpar Gramb. V letech 1666 – 1746 drželi Kostelec Zárubové z Hustířan a poté hrabata Chamaré. V roce 1796 se posledními majiteli stali Kinští z Vchynic a Tetova.
č:243
Kozákov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KozákovKozákov je nejvyšší hora Českého ráje a měří 744 m. Na vrcholu byla v roce 1928 dostavěna Riegrova turistická chata a od roku 1995 slouží veřejnosti také rozhledna. Na horní plošině ve výšce 48 m jsou umístěny armádní a policejní antény, veřejně přístupná je spodní plošina ve výšce 24 m. I z té je však za dobré viditelnosti možno spatřit Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory, České středohoří, Horní Pojizeří, Český ráj a Orlické hory.
č:219
Kozel

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KozelKlasicistní lovecký zámeček nechal vybudovat v letech 1784 – 1789 Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého podle projektu Václava Haberditze. Areál byl pak ještě rozšířen podle návrhu Ignáce Palliardiho o dvě dvojice budov – kapli, jízdárnu, konírnu a lokajnu. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816 bezdětný a odkázal panství svému prasynovci, hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn – Vartenberkovi.
č:19
Kozí Hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kozí HrádekHrad nechali pravděpodobně vybudovat na nevysokém ostrohu nad Kozským potokem páni z Hradce. První zmínka o něm je z roku 1377, kdy byl majetkem Vlčka z Kozího. V letech 1412 a 1413 zde pobýval a kázal po svém vyhnání z Prahy Mistr Jan Hus. V roce 1438 hrad zpustošil požár, od té doby pustl a sloužil jako stavební materiál pro přilehlá hospodářská stavení.
č:576
Krakonošovo

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrakonošovoLeží v severních Čechách a v jižní části polského Slezska. Nejvyšší horou tohoto území je Sněžka (1603 m), nachází se zde však dalších 54 vrcholů s výškou nad 1000 m. Pramení zde řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka, Mumlava, Kamienica a Lomniczka. Krakonoš jako vlastník tohoto území dlouho bránil své državy nejen před pytláky, hledači pokladů a velkotrhači borůvek, ale také před soudní zvůlí, chamtivými sousedy i cizáckými vojsky. Došlo na něj až v roce 1948 po únorovém vítězství pracujícího lidu, kdy byly Krakonošovi zabaveny veškeré nemovitosti. Práci v uranových dolech unikl jen díky své obrovité postavě, která se do žádného dolu na území Československa ani do žádného spřáteleného dolu prostě nevešla. V roce 1991 pak bylo Krakonošovi celé Krakonošovo vráceno v restituci.
č:118
Krakovec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrakovecHrad si vystavěl v letech 1381 – 1383 křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok. V roce 1410 koupil krakovecké panství Jindřich Lefl z Lažan a v roce 1437 Jan Bleh z Těšnice. Dalšími majiteli byli v letech 1445 - 1548 Kolovratové a po nich Lobkovicové. V roce 1565 koupil panství Jan Újezdecký z Červeného Újezda a v roce 1570 prodal samotný hrad Kryštofu Jindřichovi Krakovskému na Všesulově. Dalšími majiteli pak byli Vchynští, Šternberkové, páni z Dobrše a od roku 1660 Helversenové z Helversheimu. V roce 1715 panství koupili Hildprandtové a v roce 1847 Croy - Düllmenové.
č:381
Králický Sněžník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Králický SněžníkPohoří Králický Sněžník se rozprostírá mezi Jeseníky a Orlickými horami. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1424 m. Vrch Klepý – další z vrcholů pohoří – tvoří hlavní Evropské rozvodí, voda je odtud odváděna do Černého, Severního nebo Baltského moře. Na polské straně hranice stojí turistická chata Švýcárna z roku 1871. V letech 1899 – 1973 stála na vrcholu rozhledna. Ve výšce 1350 m. n. m. je zde také studánka, ze které pramení řeka Morava.
č:386
Králíky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrálíkyPrvní písemná zmínka o místních dolech pochází z roku 1367, o městě pak až z roku 1568. V roce 1577 jej koupil Zdeněk z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1585 panství zdědila manželka Anna z Redernu a v roce 1588 zase její druhý manžel Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Ten zemřel v roce 1605 a majitelkou se stala jeho druhá žena Eva z Valdštejna. V roce 1628 panství koupili Pappenheimové. V roce 1650 Králíky vyženil Michal Ferdinand z Althanu a tomuto rodu pak panství patřilo až do roku 1945.
č:538
Kralovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KralovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1183, kdy kníže Bedřich věnoval ves klášteru v Plasích. V roce 1419 bylo poddanské městečko králem Zikmundem zastaveno bratrům Bedřichu a Hanuši z Kolovrat a rozděleno mezi krašovské a libštejnské panství. Bratři se v roce 1425 přidali na stranu husitů a zástava byla zrušena, což oni nepřijali. V letech 1480 a 1513 získal obě poloviny opět plaský klášter a v letech 1531 a 1543 Florián Gryspek. V roce 1623 získal jako pobělohorskou konfiskaci Kralovice opět klášter. Ten byl v roce 1785 zrušen a v roce 1826 město koupil od Náboženského fondu kníže Metternich.
č:542
Kralupy nad Vltavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kralupy nad VltavouPrvní písemná zmínka o vsi Kralupy pochází z roku 1253, kdy ji král Václav I. daroval špitálu sv. Františka v Praze, pozdějšímu řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Řád zde vystavěl mlýn a vodní tvrz.V roce 1407 tvrz se vsí koupil Jan z Weilburka, za husitských bouří v roce 1421 se majetku zmocnili Pražané, od roku 1429 jej pak užíval Jan z Kačice. Po skončení husitských válek Kralupy opět získali křížovníci. V roce 1619 se stal majitelem Vilém starší Popel z Lobkowicz. Tomu byl však záhy majetek zkonfiskován a Kralupy pak patřily až do zrušení poddanství v roce 1848 opět řádu.
č:167
Kraslice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrasliceOsidlování Kraslicka začalo v polovině 12. stol., kdy zdejší území patřilo cisterciákům z kláštera ve Waldsassenu. Ve 13. stol. byl na vrchu Hausbergu na místě původní tvrze vybudován strážní hrad. V roce 1272 jej i s osadou propůjčil král Přemysl Otakar II. jako léno pánům z Plavna. V letech 1401 – 1412 byli lenními pány loupeživí rytíři, bratři Jindřich a Konrád z Reitenbachu. V roce 1527 získal panství Jeroným Šlik a Kraslice byly povýšeny na svobodné horní město. V letech 1575 – 1666 patřily Kraslice pánům ze Šumburka a poté Nosticům.
č:547
Krásná Lípa

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Krásná LípaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1361, kdy byl majitelem vsi Vaněk z Vartemberka. V roce 1402 koupili tolštejnské panství i s Krásnou Lípou Berkové z Dubé. V roce 1463 se stali opět majiteli Vartemberkové a v roce 1471 míšeňští vévodové Arnošt a Albrecht. V roce 1481 panství koupili Šlejnicové a v roce 1573 potřetí Vartemberkové. V roce 1614 získali Krásnou Lípu páni z Vchynic a Tetova, od roku 1619 psáni jako Kinští a vlastnili ji až do zrušení vrchnostenské zprávy v roce 1848.
č:190
Krásný Dvůr

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Krásný DvůrJiž ve 13. stol. jsou zde připomínány dvě tvrze, z nichž jednu před rokem 1572 přestavěl Jan Mašťovský z Kolovrat na renesanční sídlo. Po bitvě na Bílé hoře získal Krásný Dvůr jako konfiskát Václav Michna z Vacínova, v roce 1649 jej koupil Heřman Černín z Chudenic. V letech 1720 – 1725 a pak koncem 18. stol. Černínové zámek významně přestavěli, v 80. letech 18. stol. také vybudovali na ploše 100 ha anglický park.
č:206
Krašov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrašovHrad byl založen před rokem 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců, v pol. 14. stol. Krašov získali páni z Kolovrat. V 16. stol. byl přestavěn na renesanční zámek, v předhradí stál mj. pivovar, sladovna, lázeň, cihelna, kovárna a mlýn. V roce 1678 hrad získal klášter v Plasích a sloužil jako letní sídlo opata. V 18. stol. byla na něm provedena řada barokních úprav, po zrušení kláštera v roce 1785 přestal být obýván a zpustl.
č:38
Kratochvíle

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KratochvílePředchůdkyní dnešního zámku byla tvrz Leptáč, o které jsou první písemné zmínky z roku 1401. Od roku 1569 byla tvrz v držení Jakuba Krčína z Jelčan, který ji dal přestavět a vymalovat loveckými motivy. Po výměně tvrze s Vilémem z Rožmberka za město Sedlčany zde byla postavena bohatě vyzdobená vila. Posléze se zde jako majitelé ještě vystřídali Eggenberkové a Schwarzenberkové.
č:400
Kravaře

Prodejci pidifrků

KravařePrvní písemná zmínka pochází z roku 1224. Majiteli byli až do roku 1420 Benešovicové, psaní s přídomkem „z Kravař“, poté Kravaře koupil Mikuláš ze Šlevic. Další vlastníci byli např. Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. V roce 1630 získal panství polský šlechtic a alchymista Michal Sendivoj ze Skorska. V roce 1636 Kravaře vyženili Eichendorffové a vládli zde až do roku 1782. V letech 1721-1728 nechal Jan Rudolf z Eichendorffu postavit vrcholně barokní zámek. V roce 1782 panství koupil hrabě Schaffgotsch. Poslední malé stavební úpravy zámku provedla Eufémie Rudzinská z Rudna, která byla majitelkou od roku 1844.
č:360
Kravsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KravskoPrvní zmínka pochází z roku 1092, kdy část osady získal darem klášter Ostrov u Davle, v roce 1190 bylo Kravsko věnováno klášteru louckému. V pol. 14. stol. je zde zmiňována tvrz, která však byla v pol. 15. stol. zbořena. V 1. pol. 18. stol. zde premonstráti vystavěli letní sídlo pro svého opata. Ve 2. pol. 18. stol. byl majetek kláštera na základě josefínských dekretů převeden na Náboženský fond. Kravsko odkoupil hrabě Jan Václav Ugarte a v letech 1789 – 1796 přestavěl rezidenci na barokní zámek. V roce 1901 jej získal italský rod Dentice di Frasso.
č:391
Krnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrnovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1240, kdy král Václav I. daroval tišnovskému klášteru újezd Kyrnow. Již před rokem 1269 získal Krnov městská práva. Po polovině 13. stol se objevují první zmínky o hradě Cvilíně, který byl v majetku opavských Přemyslovců. V roce 1474 se krnovského panství zmocnil Matyáš Korvín. Po jeho smrti v roce 1490 daroval Vladislav II. Krnov Jiřímu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu a v roce 1622 je po císařově konfiskaci získali Lichtenštejnové.
č:467
Kroměříž

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KroměřížPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1110, kdy ji koupil olomoucký biskup Jan II. od moravského markraběte Oty. V roce 1207 byla králem Přemyslem Otakarem I. potvrzena držba vsi biskupovi Robertovi. V roce 1260 povýšil biskup Bruno ze Schauenburku trhovou ves na město. Počátkem 16. stol. byl gotický hrad ze 13. stol. přestavěn na renesanční zámek. V roce 1643 bylo město zničeno švédskými vojsky a následně za biskupa Karla z Lichtenštejn-Kastelkornu raně barokně opraveno.
č:152
Krupka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrupkaHrad byl založen pravděpodobně Janem Lucemburským kolem roku 1320, v roce 1330 jej král daroval Těmovi z Koldic. Koldicové zde vládli do roku 1504, kdy Krupku prodali Jindřichovi ze Šlejnic. Již v roce 1506 hrad koupil Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po něm pak Bernard z Valdštejna, Jáchym z Maltzanu, páni z Rožmitálu a Vartenberkové. Těm král Ferdinand I. Krupku v roce 1547 zkonfiskoval a zastavil ji Volfu z Vřesovic. Po několika dalších majitelích koupili v roce 1615 hrad Šternberkové a v roce 1710 Clary-Aldringenové.
č:119
Křivoklát

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KřivoklátPočátky královského hradu sahají do 12. stol., jeho zakladatelem byl Přemysl Otakar I. V letech 1307 – 1319 měl Křivoklát v zástavě Vilém Zajíc z Valdeka a v letech 1331 – 1333 Oldřich Pluh z Rabštejna. V roce 1422 získal hrad dědičně Aleš Holický ze Šternberka, v roce 1454 byl však vyplacen králem Ladislavem Pohrobkem. V roce 1658 bylo panství zastaveno Schwarzenberkům. V letech 1685 – 1733 byli majiteli Valdštejnové , poté Fürstenberkové. V roce 1826 byl hrad zničen požárem. Od roku 1929 spravoval křivoklátské panství československý stát.
č:455
Křtiny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KřtinyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1237, kdy byly Křtiny majetkem premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Ten založil Lev z Klobouk v roce 1209. Podle nepotvrzených zpráv měl snad o rok později založit ve Křtinách také ženský klášter, který měli v roce 1423 zbořit husité. V letech 1718 – 1750 zde byl na místě dvou původních kostelů, románského a gotického, vybudován podle návrhu Jana Blažeje Santiniho – Aichela chrám Panny Marie. V roce 1784 bylo panství zábrdovického kláštera zestátněno a chrám již nebyl dostavěn do konečné podoby.
č:397
Kudlichova rozhledna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kudlichova rozhlednaKamenná rozhledna byla vybudována v letech 1912 – 1913 na vrchu Strážiště (395 m.n.m.) nad obcí Úvalno, 20 km severovýchodně od Bruntálu. Nese jméno místního rodáka Hanse Kudlicha, který byl v roce 1848 zvolen ve svých pětadvaceti letech nejmladším poslancem říšského sněmu a aktivně se podílel na zrušení poddanství. Rozhledna je vysoká 22 m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18 m, na kterou je třeba vystoupat po 103 schodech. V přízemí rozhledny jsou uloženy ostatky Hanse Kudlicha a jeho manželky Marie-Louisy.
č:271
Kuks

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KuksV letech 1692 – 1695 zde nechal František Antonín Špork vybudovat lázně a v roce 1711 zámek a divadlo. Z této etapy se však dochovalo jen schodiště k Labi a hostinec. V letech 1710 – 1712 byl na druhém břehu Labe postaven špitál pro 100 chudých a přestárlých poddaných hradišťského panství a zároveň kostel Nejsvětější Trojice s kryptou. Unikátní sochařská výzdoba před průčelím kostela a špitálu vznikla v letech 1712 – 1731 a pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V expozici je možno shlédnout původní barokní lékárnu z 1. pol. 18. stol.
č:289
Kunětická Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kunětická HoraHrad byl založen pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol., ale historie je jasnější teprve od roku 1421, kdy byl obsazen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka. Ten jej v roce 1423 přestavěl. V roce 1464 získal hrad král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 Jindřich starší z Minsternberka. V roce 1491 se stal majitelem Vilém z Pernštejna a Pernštejnové zde vládli až doku 1560, kdy Jaroslav z Pernštejna prodal zadlužené panství královské komoře. V roce 1645 hrad dobylo a vypálilo švédské vojsko a ten začal rychle chátrat.
č:320
Kunštát

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KunštátPůvodní hrad založili páni z Kunštátu a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Tento rod vlastnil panství až do roku 1520, kdy jej koupil Vilém z Pernštejna a v roce 1529 Jan Černčický z Kácova. Po Černčických, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek, byli od roku 1562 majiteli Kunštátu páni z Hardeka a od roku 1678 hrabata z Lamberka. Ti zámek přestavěli barokně. V letech 1793 – 1901 patřil zámek Honrichsům z Wolfswarffenu, kteří zde provedli klasicistní úpravy. Posledními majiteli byli do roku 1945 hrabata Coudenhove – Honrichsové.
č:350
Kunžak

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KunžakPrvní písemná zmínka pochází z roku 1288, kdy Kunžak patřil ke královskému městu Telči. V roce 1339 panství získali páni z Hradce. Za vlády Vladislava II. byl Kunžak povýšen na město. Po vymření rodu pánů z Hradce v roce 1604 získali panství Slavatové z Chlumu a Košumberka a po nich v roce 1691 Lichtenstein – Kastelkornové. Posledními majiteli byli od roku 1761 Podstatští - Lichtensteinové
č:131
Kutná Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kutná HoraPůvodně hornická osada vznikla ve 13. stol. za vlády Václava II. V roce 1289 se poprvé objevil název Mons Kuthna. V roce 1300 vydal Václav II. nový horní zákon a v Kutné Hoře se začaly razit Pražské groše. V roce 1318 byla Kutná Hora povýšena na město. Od 80 - tých let 14. stol. výnos dolů klesal, za husitských válek bylo navíc město dvakrát vypáleno. V roce 1471 zde byl zvolen českým králem Vladislav II. Jagellonský a těžba stříbra se díky novým technologiím opět zvýšila. Po roce 1530 ovšem produkce opět začala klesat a v roce 1727 byla mincovna uzavřena.
č:36
Kvilda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KvildaOblast, nazývanou Vnější Kvilda (dnešní Kvilda ) a Vnitřní Kvilda ( dnešní Horská Kvilda ), daroval Jan Lucemburský v roce 1345 královskému hornímu městu Kašperské Hory. První písemná zmínka o vsi Kvilda pochází z roku 1406. Horská Kvilda vznikla na spojnici staré Horní zlaté stezky s novou obchodní cestou, která byla budována z popudu Karla IV. od roku 1356. V nejstarší části obce stávala Polaufova usedlost a hostinec, zmiňovaný však teprve v roce 1680.
č:483
Kyjov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KyjovPrvní písemná zmínka o Kyjově pochází z roku 1126, kdy jej daroval kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce. Již v roce 1201 se Kyjov uvádí jako městečko. Benediktinský klášter se stal klášterem premonstrátským a tento řád Kyjov často zastavoval. V roce 1539 se majitelem stal zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu a v roce 1544 Jan Kropáč z Nevědomí. V roce 1548 se město z jeho krutého poddanství za 900 zlatých vykoupilo a král Ferdinand I. je přijal mezi města královská.
č:41
Landštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LandštejnPrvní písemná zmínka je z roku 1236, kdy byl držitelem hradu pravděpodobně Hartlieb z Landštejna. Až do roku 1375 byl pak majetkem třeboňské větve Vítkovců. Poté připadlo landštejnské zboží králi Václavu IV., který je v roce 1381 prodal Konrádu Krajířovi z Krajku. Za Krajířů byl hrad velkoryse renesančně přestavěn, v roce 1579 jej však museli prodat Štěpánovi z Eincingu. Dále se majitelé střídali, hrad v roce 1771 vyhořel a začal se měnit ve zříceninu.
č:307
Lanškroun

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LanškrounPrvní písemná zmínka pochází z roku 1285. V roce 1304 postoupil Václav II. město Zbraslavskému klášteru, v roce 1358 jej získalo litomyšlské biskupství, založené v roce 1344. V letech 1425 – 1429 zde vládli husitští hejtmané Jeník z Medanic a Jan Městecký z Opočna, poté Jan Kromějšín. V roce 1432 získali panství Kostkové z Postupic, v roce 1507 přešlo sňatkem na Pernštejny, kteří Lanškroun v letech 1548 – 1561 zastavili Boskovickým. V roce 1588 se majitelem stal Adam Felix Hrzán z Harasova a v roce je 1622 panství od Hrzánů koupili Lichtenštejnové.
č:112
Lány

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LányPrvní písemná zmínka pochází z roku 1392, kdy byl majitelem vladyka Hašek. Po pánech z Kladna a Janu Hromadovi z Boršic se v roce 1528 stal majitelem Jindřich Zejdlic z Šenfeldu. V roce 1581 panství koupil pro dočasně insolventní královskou korunu Jiří Bořita z Martinic a na Smečně, v roce 1589 pak již císař Rudolf II. V roce 1685 získali Lány do zástavy Schwarzenberkové a v roce 1713 je koupili Valdštejnové. Posledními majiteli se stali v roce 1731 prostřednictvím sňatku Fürstenberkové.
č:497
Lanžhot

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LanžhotPrvní písemná zmínka pochází z roku 1384, kdy ves patřila k panství hradu Týnec pánů z Holštejna. V roce 1394 panství od Holštejnů koupil markrabě Jošt a v roce 1496 získali Lanžhot Lichtenštejnové. Kostel Povýšení svatého Kříže pochází z roku 1550, v roce 1893 byl za přispění knížete Jana z Lichtenštejna důkladně přestavěn.
č:270
Lázně Bělohrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lázně BělohradPrvní zmínka o Bělohradu, původně Nové Vsi, pochází z roku 1354, kdy panství patřilo Bořkům z Nové Vsi. V roce 1543 jej koupil Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, dalším majitelem byl od roku 1626 Albrecht z Valdštejna a od roku 1643 Vilém Lamboy z Desseneuru. V roce 1669 se zde opět ujali vlády Valdštejnové, v roce 1722 byla ves povýšena na město a definitivně přejmenována na Bělohrad. Dalšími majiteli byli Schaffgotschové, Aichelburgové, továrník Max, rytíř Dormitzer, zakladatel zdejšího lázeňství a Assenburgové.
č:288
Lázně Bohdaneč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lázně BohdanečPrvní písemná zmínka o osadě je z roku 1264. Ve 14. stol. patřila k vodní tvrzi Blatník, která byla v držení Bernarda z Cimburka. V roce 1377 koupil Bohdaneč opatovický klášter, po jeho vypálení pak panství získal v roce 1421 Diviš Bořek z Miletínka. V roce 1465 se stal majitelem Jiří z Poděbrad a v roce 1491 pak Vilém z Pernštejna, za jehož panování přišel největší rozkvět. V roce 1560 koupila celý majetek královská komora. V roce 1896 založil v Bohdanči dr. Jan Veselý slatinné lázně.
č:376
Lázně Jeseník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lázně JeseníkLázně Jeseník, založené Vincenzem Priessnitzem, byly první nejen v Rakousko - uherské monarchii, ale i ve světě. Priessnitz se narodil v rodině poměrně chudého chlupníka a již od dvanácti let se musel starat o rodinné hospodářství. Náhodou si všiml léčebných účinků místního pramene a když se díky němu sám uzdravil po těžkém úrazu, začal léčit i ostatní. V roce 1822 přestavěl rodný domek na první zděnou lázeňskou budovu. Oficiálně pak zdejší vodoléčebné lázně vznikly v roce 1837, kdy Priessnitz získal povolení od císařské komise.
č:193
Lázně Kynžvart

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lázně KynžvartV roce 972 daroval německý císař Otto I. zdejší území biskupovi Wolfgangu z Regensburgu.
V roce 1287 byla pány z Hohenbergu dokončena stavba hradu. Poté, co byl hrad opuštěn, se v něm kolem roku 1345 usadili loupeživí rytíři, král Karel IV. jej proto nechal v roce 1348 pobořit. Na panství se vystřídalo několik leníků, v roce 1534 je koupili páni z Pluhů a v roce 1558 páni ze Švanberku. Dalšími majiteli byli Zedwitzové, kteří postavili pod Kynžvartem tvrz. Jako pobělohorskou konfiskaci pak panství v roce 1630 koupilo pět bratrů Metternichových. V letech 1681 – 1691 byla tvrz přestavěna na zámek, současná podoba pochází z roku 1839.
č:561
Lázně Libverda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lázně LibverdaPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1381. Libverda patřila k frýdlantskému panství rodu Bibrštejnů. V roce 1551 tento rod Kryštofem z Bibršejna vymřel a panství získal císař Ferdinand I. V roce 1558 je koupil Bedřich z Redernu. Po Bílé hoře byl Redernům zkonfiskován majetek a frýdlantské panství v roce 1622 získal Albrecht z Valdštejna. Po jeho vraždě v roce 1634 se stal v roce 1636 majitelem Matyáš Gallas de Campo a po vymření tohoto rodu v roce 1757 Clam-Gallasové. Léčivý pramen zde byl znám již v 15. století, rozvoj lázeňství však odstartoval až Kristián Filip hrabě Clam-Gallas v roce 1776.
č:145
Ledeč nad Sázavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Ledeč nad SázavouPrvní zmínky o městě pocházejí z 12. stol., hrad byl vybudován v polovině 13. stol. Do roku 1509 patřilo panství Ledečským z Říčan, poté Meziříčským z Lomnice. V roce 1562 byla Ledeč povýšena na město. Dalšími majiteli byli Trčkové z Lípy, po konfiskaci v roce 1634 Adrian z Enkefurtu, po něm ještě Thunové a Věžníkové.V roce 1753 koupila panství od Ignáce z Kochu císařovna Marie Terezie a věnovala ho Ústavu zchudlých šlechtičen.
č:492
Lednice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LednicePravděpodobně již v roce 1222 stála na místě dnešního zámku gotická vodní tvrz. Koncem 13. stol. se majiteli panství stali Lichtenštejnové. Tento rod se postupně stal díky úspěšným ekonomickým aktivitám, výhodným sňatkům a zejména díky skoupení mnoha pobělohorských konfiskátů nejbohatším na Moravě. V 16. stol. postavili Lichtenštejnové na místě středověké tvrze renesanční zámek, který byl koncem 17. stol. nahrazen zámkem barokním. Poslední přestavbu v duchu anglické gotiky provedl v letech 1846 – 1858 Alois II. z Lichtenštejna.
č:66
Lemberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LemberkHrad založil ve 40. letech 13. stol. Havel z rodu Markvarticů, na konci 14. stol. jej získali Vartenberkové. V roce 1427 byl dobyt husity. Zpustlé panství získal v roce 1518 Vilém z Illburka, rozkvět přišel po roce 1550 za Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka. Dalšími majiteli byli Berkové z Dubé, Donínové, po pobělohorské konfiskaci Albrecht z Valdštejna a poté Bredové, kteří zámek přestavěli do barokní podoby. Posledními majiteli byli Clam – Gallasové.
č:460
Lešná

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LešnáPůvodní lešenský zámek vybudovala hraběcí rodina Seilernů v letech 1804-1807. Kolem roku 1885 jej nechal František Seilern zbourat a na jeho místě byl v letech 1887-1893 postaven zámek současný. Seilernové ho vlastnili do roku 1945. Již kolem roku 1929 zde začal Josef Seilern shromažďovat exotická zvířata. ZOO Zlín byla otevřena v roce 1948 a na 48 hektarech je zde možno pozorovat kolem 220 zvířecích druhů.
č:300
Letohrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LetohradMěsto Letohrad, až do roku 1950 Kyšperk, vzniklo kolem hradu Geiersbergu v 15. stol. a první písemná zmínka o něm je z roku 1513. Hrad je zmiňován již v roce 1308, v roce 1419 však naposledy. Od konce 14. stol. zde vládli Žampachové z Potštejna, v roce 1554 postavili dřevěnou tvrz. V letech 1574 – 1601 vlastnili panství Valdštejnové. Významnými majiteli byli dále Vitanovští z Vlčkovic, kteří na místě tvrze vystavěli v letech 1680 – 1685 barokní zámek. Později panství ještě patřilo Kolowratům, Harrachům, Bredům, hrabatům Marcolini a hrabatům ze Stubenbergu.
č:93
Liběchov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LiběchovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1311, kdy na místní tvrzi seděli vladykové z Liběchova. V roce 1403 koupil panství Jan Prudota z Veitmile a v roce 1410 Jindřich Škopek z Dubé. V roce 1440 jsou opět připomínáni páni z Liběchova. Dalšími majiteli byli Beřkovští ze Šebířova a od roku 1547 Belvicové z Nostic. V roce 1629 vyženili Liběchov Malovcové z Chýnova. V roce 1557 se majiteli panství stal hrabě Villany, v roce 1664 František ze Scheidleru a v roce 1709 Pachtové z Rájova. V roce 1801 Liběchov koupili Veithové. Od roku 1872 zámek patřil Collatům, poté Bisterfeld-Weisenfeldům a konečně Františku Homolkovi.
č:68
Liberec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LiberecPrvní zmínka o tržní osadě pochází z roku 1352, kdy ji vlastnili Bibrštejnové. Po vymření tohoto rodu Kryštofem z Bibrštejna v roce 1551 se majiteli stali Redernové a založili zde zámek s kaplí. V roce 1577 byl Liberec povýšen císařem Rudolfem II. na město. Jako pobělohorskou konfiskaci jej získal Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 bylo panství rozděleno a Liberec získali Gallasové. V roce 1893 byla nahrazena renesanční radnice z roku 1599 novorenesanční.
č:97
Libochovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LibochoviceV roce 1272 patřily Libochovice tepelskému klášteru, poté pánům z Lichtenburka. V roce 1336 koupili městečko s tvrzí Zajícové z Valdeka, později psáni z Hazmburka. V letech 1558 a 1564 koupil dvě části rozděleného panství Jan st. z Lobkovic a nechal na místě gotické tvrze postavit renesanční zámek. V roce 1594 mu byl zkonfiskován majetek a nadále byl spravován královskou komorou. V roce 1613 panství získali Šternberkové a v roce 1676 Dietrichsteinové. Posledními majiteli byli od roku 1858 Herbersteinové.
č:374
Lichnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LichniceHrad založil v roce 1250 Smil ze Žitavy, později z Lichtenburka. V roce 1333 získal panství Jan Lucemburský. V roce 1394 se stal zástavním majitelem Štěpán z Opočna a po něm nakrátko Ješek z Trojovic. V roce 1410 král hrad vykoupil. Za husitských válek seděli na Lichnici Hynek Krušina z Lichtenburka, Jan Městecký z Opočna a Jan Hertvík z Rušínova. V roce 1458 byl hrad opět vyplacen. V roce 1470 se jej zmocnil Vít ze Rzavého. V roce 1473 pak hrad získali páni z Rožmitálu a v roce 1478 jej koupili Trčkové z Lípy. V roce 1555 panství koupili Robmhápové ze Suché a v roce 1747 hrabata z Caretto – Millesimo.
č:390
Linhartovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LinhartovyZdejší vodní tvrz byla pravděpodobně postavena v roce 1377, první písemná zmínka pak pochází z roku 1410, kdy byli majiteli rytíři z Vladěnína z rodu Fulštejnů. V roce 1578 koupil panství Václav Haugvic a za panování tohoto rodu byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1658 se majiteli stali Sedlničtí z Cholnic a zámek přestavěli barokně. V pol. 19. stol. vyženili Linhartovy Oppersdorfové. V roce 1892 koupil zámek krnovský obchodník se suknem Eduard Wenzelides a v roce 1930 ještě rodina Wüllersdorfů a Urbairů.
č:322
Lipnice nad Sázavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lipnice nad SázavouHrad založili kolem roku 1310 Lichtenburkové, po roce 1319 jej získali páni z Lipé. Po držení Karlem IV., získali v roce 1376 panství páni z Kunštátu a v roce 1379 páni z Landštejna. Dalšími majiteli se stali Čeněk z Vartenberka, Oldřich z Rožmberka a po roce 1436 rod Trčků z Lípy, který hrad v 16. stol. pozdně goticky přestavěl. V roce 1561 jej koupili Thurnové a přestavěli renesančně. Od roku 1594 byl opět ve vlastnictví Trčků. V roce 1636 získali zkonfiskované panství Vernierové a v roce 1760 hrabě Palm – Gundelfingen. Zchátralý hrad, který navíc v roce 1869 vyhořel, nechali svému osudu i poslední majitelé Trautmannsdorffové v letech 1842 – 1925.
č:429
Lipník nad Bečvou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lipník nad BečvouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1238. Původně zeměpanský majetek získal mezi lety 1256-1266 Bohuš z Drahotuš. V roce 1325 se stali majiteli panství páni z Kravař. Za husitských válek stál Lipník na straně husitů, poté byl v letech 1447-1467 v majetku pánů ze Sovince a následně Kostků z Postupic. V roce 1475 panství koupil Vilém z Pernštejna. V roce 1553 se majiteli stali stali páni z Ludanic a v roce 1580 je vyženili Rožmberkové. Od roku 1593 vládli na lipnickém panství Bruntálští z Vrbna a v roce 1609 postavili v Lipníku renesanční zámek. V roce 1622 získal panství jako pobělohorský konfiskát kardinál František Dietrichštejn.
č:511
Lipno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LipnoPřehradní nádrž se rozkládá na ploše 4 650 ha a má objem 306 mil. m3. Dokončena byla v roce 1959. První nápad, vybudovat na horním toku Vltavy přehradu, přišel již po povodni v roce 1890, nikdy se však nepodařilo vykoupit od zemědělců půdu v zátopovém území. Stavba, provázená výbuchy dynamitových náloží mistra Bubly, mohla tedy začít až v roce 1950, kdy již nebylo nutno žádné území vykupovat.
č:532
Lipno - Stezka korunami stromů

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lipno - Stezka korunami stromůStezka v korunách stromů měří 675 metrů. Je zakončena 40 - ti metrovou věží, odkud je pěkný výhled na Lipenské jezero. Dolů je možno sjet nejdelším suchým tobogánem v České republice, který se vine středem věže a jehož délka činí 52 metrů.
č:626
Lipno Centrum

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lipno Centrum
č:512
Lipno II

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lipno IIPřehradní nádrž se rozkládá na ploše 4 650 ha a má objem 306 mil. m3. Dokončena byla v roce 1959. První nápad, vybudovat na horním toku Vltavy přehradu, přišel již po povodni v roce 1890, nikdy se však nepodařilo vykoupit od zemědělců půdu v zátopovém území. Stavba, provázená výbuchy dynamitových náloží mistra Bubly, mohla tedy začít až v roce 1950, kdy již nebylo nutno žádné území vykupovat.
č:286
Litice nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Litice nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1304, kdy Václav II. vyměnil Litice s Půtou z Potštejna za jiné panství. Na čas měli v zástavě hrad páni z Lipé a páni z Lichtenburka. Na poč. 70. let 14. stol. panství získali páni z Kunštátu a Poděbrad, v roce 1495 jej pak prodali Pernštejnům. V roce 1556 se majitelem stal Arnošt, falckrabě rýnský a hrabě kladský a o rok později Václav Okrouhlický starší z Kněnic. V roce 1562 jej koupili Bubnové, později s predikátem z Litic. Posledními majiteli byli od roku 1815 Parishové.
č:83
Litoměřice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LitoměřicePrvní osídlení na území dnešního města vzniklo již v 8. stol., první písemná zmínka o vsi Litoměřice pak pochází z roku 1228. Již v roce 1057 byl na Dómském vrchu, kde stával raně středověký přemyslovský hrad, založena kapitula s kostelem sv. Štěpána. V roce 1233 přišli do města františkáni a v roce 1239 dominikáni. V letech 1257 – 1421 se ve městě nacházel křižovnický klášter. První písemná zmínka o původně gotické radnici pochází z roku 1397, po požáru v roce 1537 byla renesančně přestavěna. V roce 1655 se město stalo centrem litoměřické diecéze.
č:305
Litomyšl

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LitomyšlPrvní písemná zmínka pochází z roku 981 z Kosmovy kroniky. V roce 1145 zde byl založen premonstrátský klášter a v roce 1344 biskupství. Již v roce 1295 byla Litomyšl povýšena na město. V letech 1421 a 1425 bylo město značně poškozeno husity. V roce 1432 se majiteli panství stali Kostkové z Postupic, v roce 1547 však byla Bohuši III. Kostkovi z Postupic zkonfiskována část majetku včetně Litomyšle. V roce 1567 se majiteli panství stali Pernštejnové, v roce 1649 jej pak prodali Trautmannsdorfům. Od roku 1758 zde vládli Valdštejnové – Vartenberkové a posledními majiteli byli od roku 1855 Thurn – Taxisové.
č:837
Litovel

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LitovelZaměřením města byl pověřen po roce 1253 Přemyslem Otakarem II. lokátor Heinrich Epich. V roce 1327 povolil Jan Lucemburský městu stavbu hradeb, které byly dokončeny do roku 1346. Po roce 1440 se město dostalo pod ochranu pánů z Vlašimi z nedalekého hradu Úsova. Počátkem 16. stol. věnoval Vladislav Jagellonský Litovel Boskovicům a město se tak stalo městem poddanským. Na počátku 17. stol. vyženili Litovel Lichtenštejnové.
č:155
Litvínov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LitvínovPrvní písemná zmínka o Litvínovu je z roku 1352, prvními známými majiteli jsou bratři Gablencové. V roce 1391 vlastnil ves napůl Těma z Koldic a rod Hrabišiců. V roce 1398 koupila osecké panství i s Horním a Dolním Litvínovem markrabata míšeňská. V roce 1409 byl litvínovským lenním pánem Rynart Rabicar, po něm město patřilo Jahnům. V roce 1509 získal tvrz Horní Litvínov Zikmund z Duban, v roce 1532 Mikuláš Velemyšlský z Velemyšlevsi a později Mikuláš z Knobelshofu. V roce 1542 už byli majiteli opět Jahnové,
od roku 1589 pak Lobkovicové. V roce 1642 získali panství sňatkem Valdštejnové.
č:529
Lnáře

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LnářePrvní zmínka o Lnářích je z roku 1318. Mezi majiteli se objevují Zmrzlíkové ze Svojšína, Šternberkové a Volf Novohradský z Kolovrat, který se zasloužil o rozvoj lnářského rybníkářství. V roce 1666 zahájil Aleš Vratislav z Mitrovic vedle původní gotické tvrze stavbu raně barokního zámku, dokončena byla v roce 1685 za Černínů z Chudenic. Dále zde vládli ještě Küniglové, Sporckové, hrabě Thun – Hohenstein, Lüncknerové z Lutzenwicku a Lilgenauové.
č:177
Loket

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LoketJiž na počátku 13. stol. zde byla vybudována hradní pevnost. Často zde pobýval král Václav I., později také Lucemburkové. Jako tříletý zde byl vězněn Karel IV. Hrad byl dvakrát neúspěšně dobýván husity, dobyli ho po vleklých sporech v roce 1429 měšťané. Císař Zikmund v roce 1434 zastavuje Loket Kašparu Šlikovi. V 16. stol. je Šlikům majetek konfiskován a přechází pod město. Po třicetileté válce hrad chátrá a je využíván jako trestnice a vězení.
č:560
Lomnice nad Popelkou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Lomnice nad PopelkouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1242, kdy ves pravděpodobně patřila Košíkům z Lomnice. V roce 1308 je jako majitel zmiňován Albrecht z Valdštejna, na přelomu 14. a 15. stol. se panství vrátilo do rukou rytířů Košíků. Dalšími majiteli byli např. páni ze Šanova, Černínové nebo Bělští z Kařišova. V roce 1524 koupili Lomnici s tvrzí i panstvím opět Valdštejnové. V roce 1654 se majiteli stala hrabata Morzinové. V roce 1796 koupil panství obchodník s plátnem Ignác Falge a v roce 1834 koupili Lomnici i se 14 vesnicemi knížata Rohanové.
č:805
Loučeň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LoučeňPrvní zmínka o obci pochází z roku 1223. Po několika méně významných vladycích a zemanech se v roce 1376 stali majiteli vsi s tvrzí páni z Nadslavě, později psáni Loučeňští z Kopidlna. Od roku 1510 patřila Loučeň Křineckým z Ronova. V roce 1612 se majiteli stali páni z Dubé a Lipého, jejich statky pak koupil jako pobělohorskou konfiskaci v roce 1622 Adam hrabě z Valdštejna. V letech 1704 – 1713 byl vystavěn barokní zámek. V roce 1752 panství získali Fürstenberkové a v roce 1809 je vyženili Thurn – Taxisové.
č:388
Loučná nad Desnou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Loučná nad DesnouPrvní písemná zmínka o obci s původním názvem Vízmberk pochází z roku 1494. Zámek dal postavit v roce 1608 na místě původního dřevěného loveckého zámečku Přemyslav ze Žerotína. Po Bílé hoře mu bylo panství nejprve zkonfiskováno, ale díky mocným přímluvcům u dvora zase navráceno. V roce 1770 prodali Žerotínové vízmberské panství velehradskému klášteru. V roce 1833 je koupil Antonín Bedřich hrabě Mitrovský z Nemyšle a v roce 1844 železniční podnikatelé bratři Kleinové.
č:104
Louny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LounyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1115, kdy osada patřila kladrubskému klášteru. Jako královské město byly Louny založeny v 60. letech 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Během husitských válek vytvořily Louny vojenský svaz se Žatcem, hejtmanem byl Jakoubek z Vřesovic. V roce 1517 město vyhořelo. Při nové výstavbě byl obnoven i kostel sv. Mikuláše ze 14. stol., ze kterého zbyla gotická věž. V letech 1618 – 1620 se město postavilo na stranu protihabsburského odboje a bylo obsazeno Albrechtem z Valdštejna. Po třicetileté válce se z Loun stalo městečko lokálního významu.
č:550
Lovosice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LovosicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1143, kdy kníže Vladislav II. daroval ves Strahovskému klášteru. Ve 13. stol vlastnili Lovosice Lichtenburkové. V roce 1251, resp. 1272 koupil obě poloviny rozdělených Lovosic cisterciácký klášter v Altzelle. V roce 1415 panství zabavil král Václav IV. a zastavil je Vlaškovi z Kladna. V roce 1507 byli majiteli Libštejnští z Kolovrat a poté Šlejnicové, kteří zde v letech 1545 – 1574 vybudovali renesanční zámek. V roce 1574 se majiteli stali Valdštejnové, v roce 1653 Sylvie Kateřina Černínová a v roce 1671 bádenská markrabata. Posledními majiteli byli v letech 1783 – 1945 Schwarzenberkové.
č:548
Lovoš

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LovošLovoš je čedičová hora u Lovosic s vrcholem v nadmořské výšce 570 m. V roce 1892 nechal na vrcholu Lovosický středohorský spolek postavit čtyřmetrovou kamennou rozhlednu, uvnitř které byla možnost občerstvení. V roce 1901 byla spolkem k dřevěné verandě přistavěna místnost na přespání, v roce 1918 však chata vyhořela. Přispěním Jana Schwarzenberka byla v roce 1924 otevřena chata nová, která byla v letech 1978 - 1981 zrekonstruována.
č:478
Luhačovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LuhačovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1412, kdy ves patřila do světlovského panství. Jako majitelé se zde vystřídali Šternberkové, císař Zikmund, v letech 1440 – 1449 loupeživý rytíř Pankrác od sv. Mikuláše, páni z Vlčnova, páni z Landštejna a Biberštejnové. V roce 1562 panství získali Tetaurové z Tetova a Malenovic. V roce 1590 Luhačovice koupili Bartodějští z Bartoděj. V roce 1624 je jako pobělohorskou konfiskaci koupil Maxmilián z Lichtenštejna. Posledními majiteli byli v letech 1629 – 1945 Serenyiové, kteří se významně zasloužili o rozvoj místního lázeňství.
č:331
Luka nad Jihlavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Luka nad JihlavouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1109, kdy osada patřila benediktinskému klášteru v Třebíči. V roce 1190 se stal majitelem nakrátko jakýsi šlechtic Znata, v roce 1491 už natrvalo Pernštejnové. V roce 1540 získal statek Luka Bohuslav Rut z Dirné a v roce 1584 Grünové ze Stürzenbergu. Jako pobělohorskou konfiskaci získal Luka Jindřich z Thurnu, později Collaltové. Dalšími majiteli byli rytíř Jan Kryštof Říkovský z Dobřic a od roku 1721 hrabě František Antonín z Gellhornu. V roce 1737 koupili Luka Kounicové a vystavěli zde barokní zámek. V letech 1769 – 1945 pak byli majiteli Widmannové – Sedličtí.
č:461
Lukov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LukovPrvní písemná zmínka o hradě Lukově pochází z roku 1332, jako zeměpanský byl však založen pravděpodobně o více než sto let dříve. Od počátku 14. stol. byli majiteli Šternberkové a to s malou přestávkou až do roku 1511. Do roku 1547 pak Lukov patřil Kunům z Kunštátu a poté Nekšům z Landeka. V roce 1614 majetek zdědil Albrecht z Valdštejna. V roce 1625 získal Lukov císařský rada Štěpán Šmíd, po jeho smrti panství spravovali Minkvicové z Minkvicburku a v roce 1710 je koupil Jan Josef z Rotalu. Posledními majiteli byla v letech 1724 - 1945 hrabata ze Seilern – Aspangu, hrad však byl již v roce 1804 uváděn jako zřícenina.
č:833
Luže

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LužePrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1349, Luže vždy náležela k panství hradu Košumberka. V letech 1372 – 1564 byl hrad rezidenčním sídlem pánů z Chlumu a Košumberka. Tomuto rodu (od koce 15. stol. psanému Slavatové z Chlumu a Košumberka) patřilo panství až do roku 1684, kdy je poslední Slavatovna Marie Maxmiliána Eva Terezie Hieserlová odkázala jezutské koleji v Hradci Králové. Řád byl v roce 1773 zrušen a jeho majetek byl vložen do církevního fondu. Posledními majiteli košumberského panství byli od roku 1826 Thurn – Taxisové.
č:327
Lysice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
LysicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1308, kdy Lysice patřily pánům z Kunštátu. Po vymření lysické větve tohoto rodu v roce 1451 se majitelem stala větev lestnická a posléze polenská. Po roce 1514 získal panství Vilém z Pernštejna, v roce 1528 pak Černčičtí z Kácova. V roce 1584 koupili Lysice Březničtí z Náchoda a přestavěli zdejší tvrz na renesanční zámek. V roce 1652 se stal majitelem Jan Arnošt de Montrochier, v roce 1678 ostřihomský arcibiskup Jiří Scelepsényi a v roce 1686 získali Lysice Serényiové. V letech 1740 - 1745 panství drželi Ditrichštejnové a po nich Piatiové. Posledními majiteli byli od roku 1811 Dubští z Třebomyslic.
č:445
Macocha

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MacochaPropast, která vznikla zřícením stropu velké jeskyně, je hluboká více než 138 m. Její délka je 174 m a šířka 76 m. Dnem protéká říčka Punkva. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1663. Do propasti jako první sestoupil v roce 1723 mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, první vědecká expedice byla podniknuta v roce 1856 MUDr. Jindřichem Wankelem. Macocha je součástí největšího jeskynního systému v České republice, měřícího téměř 35 km.
č:564
Malá Skála

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Malá SkálaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1422, kolem roku 1425 zde založil Heník z Valdštejna strážní hrad Vranov. V roce 1538 získali panství Vartemberkové a v roce 1615 rod Smiřických. Jako pobělohorskou konfiskaci získal v roce 1628 maloskalské panství, nejdříve v léno a po smrti Albrechta z Valdštejna v roce 1634 dědičně, plukovník císařské armády Mikuláš Desfours. V roce 1802 panství koupil František Zachariáš Römisch, na troskách hradu vybudoval Pantheon a v roce 1826 novogotický letohrádek.
č:578
Malá Úpa

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Malá ÚpaDnešní obec začala pozvolna vznikat v polovině 16. stol., kdy se zde z podnětu tehdejšího majitele vrchlabského panství Kryštofa z Gendorfu začalo ve větším těžit dřevo. Do katastru byla samostatná obec Malá Úpa zapsána v roce 1748. Již v 17. století byla těžba omezována a pro místní obyvatele se stal zdrojem obživy chov hovězího dobytka a koz a také pašování zboží ze sousedního Pruska. V roce 1779 zde přenocoval budoucí císař Josef II. a posléze se zasloužil o vybudování místního kostela sv. Petra a Pavla, hřbitova a školy. Dnes je Malá Úpa malebnou horskou vesničkou hojně využívanou k letní i zimní rekreaci.
č:839
Malenovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MalenoviceHrad byl založen ve 2. pol. 14. stol. moravským markrabětem Janem Jindřichem. Zeměpanským majetkem pak byl až do 90. let téhož století, kdy jej získali Lichtemburkové. V 80. letech 15. stol. panství získali Tetourové z Tetova. Dalšími majiteli byli od roku 1573 Bítovští ze Slavíkovic a od roku 1692 Lichtenstein – Kastelkornové, za kterých byly provedeny rozsáhlé barokní úpravy hradu. Od roku 1747 na panství vládli Salm – Neuburkové a posledními majiteli byli v letech 1804 – 1945 Šternberkové.
č:204
Manětín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ManětínManětínsko patřilo původně českým knížatům, v roce 1187 zde zřídili johanité komendu. V roce 1420 zastavil král Zikmund zdejší zboží Bohuslavovi ze Švamberka a Švamberkové zde vládli až do roku 1544, kdy Manětín prodali Krajířům z Krajku. V roce 1547 byl Krajířům zabaven a postoupen Šlikům. Po roce 1560 zde Jeroným Hrobčický postavil renesanční zámek. Dalšími majiteli byli Roupovští a poté až do roku 1945 Lažanští.
č:199
Mariánská Týnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mariánská TýniceV roce 1230 byla Týnice v majetku cisterciáckého kláštera v Plasích, který zde vybudoval kostelík se sochou Panny Marie. V roce 1711 byl položen základní kámen nového poutního areálu s proboštstvím, jehož projekt nechal opat Evžen Tyttl vypracovat Jana Blažeje Santiniho – Aichela. Kostel Zvěstování Panny Marie byl vysvěcen v roce 1777. Plaský klášter byl zrušen v roce 1785 a jeho majetek přešel pod Náboženský fond. V roce 1826 se stali majiteli Metternichové, kostel chátral a v roce 1920 se dokonce zřítila centrální kopule kostela.
č:194
Mariánské Lázně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mariánské LázněMístní léčivé prameny byly známy již ve 13. stol., ale vznik lázní lze datovat teprve na počátek 19. stol. Tehdy zde opat tepelského kláštera Karel Kašpar Reitenberger nechal u Křížového pramene na místě dřevěné chýše postavit první zděný dům pro lázeňské hosty. Následně vznikla také osada, která byla v roce 1808 podle obrázku Panny Marie, visícího nad Křížovým pramenem, nazvána Mariánské Lázně. Osada byla v roce 1818 prohlášena za veřejné lázně a v roce 1865 byla výnosem Františka Josefa I. povýšena na město.
č:101
Mělník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MělníkKamenný hrad Mělník byl postaven koncem 10. stol., z podhradí pak vzniklo ve 13. stol. město. První písemná zmínka o něm je z roku 1274. Od doby vlády Karla IV. byl Mělník věnným městem českých královen. V roce 1542 byl hrad přestavěn v renesanční zámek, během třicetileté války pak velmi zpustl. Zámek koupili od císaře Leopolda I. Černínové, od roku 1753 je ve vlastnictví rodu Lobkowiczů.
č:385
Město Albrechtice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Město AlbrechticePrvní písemná zmínka pochází z roku 1377, kdy byl majitelem Linhart z Rovného. V roce 1390 se stal majitelem panství markrabě Jošt a v roce 1420 rytíři Stošové. Dalšími pány byli od roku 1492 Makrotové a v roce 1503 panství koupil Jiří Sup z Fulštejna. Jako pobělohorskou konfiskaci získali Albrechtice v roce 1623 jezuité z Nisy a v roce 1745 pak jezuité opavští. V roce 1773 převzala panství císařsko – královská dvorní komora. V roce 1824 se stal majitelem Karel Traugot, svobodný pán Skrbenský z Hřiště na Hošťálkovech a v roce 1825 podnikatelé Vincenc Tlach a Vincenc Keil.
č:830
Mikulčice - Valy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mikulčice - ValyValy u Mikulčic jsou významným opevněným hradištěm z doby velkomoravské. Jádro tvořil hrad, chráněný rameny řeky Moravy. Do hradu se vstupovalo třemi branami, na nejvyšším místě stál zděný knížecí palác a bazilika. Dosud byly objeveny pozůstatky dvanácti kamenných kostelů a více než 2.500 hrobů s velkým množstvím nálezů převážně ze 7. - 10. stol. Akropole a opevněné předhradí se rozkládalo na ploše 10 ha, celé sídliště pak zabíralo plochu až 50 ha.
č:495
Mikulov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MikulovNa místě zaniklého přemyslovského hradiště zde byl v 1. pol. 13. stol. vybudován zeměpanský hrad. První zmínka o něm pochází z roku 1249, kdy jej moravský markrabě, budoucí český král Přemysl Otakar II. daroval Lichtenštejnům. Ti vlastnili Mikulov až do roku 1560, kdy jej koupil uherský šlechtic Ladislav Kereczenyi. V roce 1575 se majiteli stali Ditrichštejnové, kteří zámek několikrát přestavěli. Dělo se tak dílem kvůli vyššímu pohodlí panstva, ale také proto, že zámek v roce 1719 téměř do základů vyhořel. A totéž se opakovalo v roce 1945, když jej podpálila ustupující německá vojska.
č:877
Milešovka

Prodejci pidifrků

MilešovkaJedná se o nejvyšší horu Českého středohoří s vrcholem v nadmořské výšce 836,5 m. Již v roce 1825 bylo možné se zde v provizorním přístřešku občerstvit, brzy nato byla otevřena zděná horská restaurace. V roce 1850 byla také vybudována 19 metrů vysoká kamenná rozhledna. V roce 1905 byla zprovozněna meteorologická stanice, největrnější v Česku. Bezvětří zde panuje průměrně jen osm dní v roce. Vrcholová partie Milešovky byla v roce 2013 prohlášena národní přírodní rezervací.
č:11
Milevsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MilevskoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1184, kdy je zmiňován Jiří z Milevska, který zde o tři roky později založil premonstrátský klášter. Městečko je poprvé zmíněno v roce 1327. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a majetku se zmocnila šlechta. Nejprve Rožmberkové, od roku 1543 Švamberkové a od roku 1581 Hodějovští z Hodějova. Po Bílé hoře byl v roce 1622 vrácen premonstrátům ze Strahovského kláštera, nebyl však již nikdy samostatným opatstvím. V roce 1785 Josef II. klášter zrušil a ten nadále sloužil premonstrátům ze Strahova jen jako hospodářské středisko.
č:490
Milotice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MiloticePrvní písemná zmínka pochází z roku 1341. Nejpozději od roku 1360 vlastnili Milotice páni z Ronova, v roce 1412 je získali páni z Moravan. V roce 1437 je zde poprvé připomínána vodní tvrz. V letech 1460 – 1479 byli majiteli páni z Kravař a poté vladykové z Ojnic. Koncem 15. stol. získali panství páni ze Zástřizl a v roce 1552 Žerotínové, kteří tvrz přestavěli na renesanční zámek. Dalšími majiteli byli v letech 1571 – 1586 Václav Haugvic z Biskupic a do roku 1597 Bernard Ludvík Tovar z Enczesfeldu. Poté se majitelé rychle střídali až panství v roce 1648 získali Serényiové. Posledními soukromými majiteli byli pak do roku 1945 Seilernové.
č:554
Mimoň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MimoňPrvní písemná zmínka pochází z roku 1262, kdy je připomínán Luthold z Mimoně. Před rokem 1371 získali ves Vartenberkové a v roce 1500 Biberštejnové. V roce 1578 se stal majitelem Bohuslav Mazanec z Frimburka a v roce 1604 Müllnerové z Müllhausu. Těm byl po Bílé hoře zkonfiskován majetek, který získali Zeidlerové a po nich Albrecht z Valdštejna. Dalšími majiteli byli od roku 1651 Putzové z Adlersthurnu a v roce 1705 panství Mimoň zdědili Hartigové.
č:904
Minaret v Lednicko-valtickém areálu

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Minaret v Lednicko-valtickém areáluLednicko – valtický areál - minaret
Rozhlednu nechal postavit v letech 1797 – 1802 Alois I. z Lichtenštejna a je nejstarší na českém území. Leží v nadmořské výšce 175 m.n.m a je vysoká 59,5 m. Má tři vyhlídkové ochozy a k výstupu je potřeba zdolat 302 schody. V jednopatrové hranolové základně s arkádami je osm místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum lichtenštejnských exotických sbírek.
č:361
Miroslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MiroslavPrvní písemná zmínka o Miroslavi pochází z roku 1222. Ve 13. a 14. stol. byli majiteli páni z Myslibořic. Zdejší tvrz je připomínána v roce 1387, kdy ji koupila hrabata z Hardeggu. Po několika dalších majitelích získali panství v roce 1497 Valečtí z Mírova, kteří přestavěli tvrz na goticko-renesanční zámek. V roce 1569 ho vyměnili s Hodickými z Hodic za panství Hostim. Hodickým byl po Bílé Hoře zkonfiskován majetek a miroslavský statek získala hrabata Březničtí z Náchoda. V roce 1661 koupili Miroslav páni z Kounic, od nich hrabata Morzinové a v letech 1692-1784 byla v majetku louckého kláštera. V roce 1824 prodal Náboženský fond zámek rodině Hopferů a v letech 1893-1945 jej vlastnila rodina Stummerů.
č:139
Mirošov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MirošovV letech 1550 – 1555 získal rožmitálské panství s Mirošovem Florián Gryspek z Gryspachu, jeho syn Ferdinand zde po roce 1588 vybudoval renesanční tvrz. V roce 1616 kupují Mirošov Vratislavové z Mitrovic, v letech 1719 – 1723 zde Jan Antonín postavil barokní zámek. Zadlužil se však a panství koupila v dražbě císařská dvorská komora. Po roce 1868 se vystřídalo ještě několik majitelů, posledním byl JUDr. L. Feierabend.
č:424
Mírov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MírovHrad byl založen kolem pol. 13. stol. biskupem Brunem ze Schauenburku, první písemná zmínka pak pochází z roku 1266. Význam Mírova stoupl po roce 1320, kdy sem byla přesunuta správa rozsáhlých biskupských statků. Hrad byl často zastavován – např. Rájeckým z Mírova či pánům ze Zvole. V roce 1424 Mírov marně dobývali husité. V roce 1643 jej dobyla švédská vojska a poničila jej, v letech 1664 – 1684 pak proběhla barokní přestavba. V roce 1855 Mírov koupilo moravské místodržitelství a zřídilo zde státní věznici.
č:95
Mladá Boleslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mladá BoleslavDnešní město stojí v místech, kde pravděpodobně Boleslav II. založil v pol. 10. stol. slovanské hradiště, první písemná zmínka o hradě pak pochází z roku 1130. V roce 1318 koupili pustý hrad Michalovicové, kterým již patřilo okolní území. Po vymření tohoto rodu v roce 1468 vyženil jejich panství Jan Tovačovský z Cimburka a v roce 1502 je zdědili Krajířové z Krajku. V roce 1588 se majiteli stali Lobkovicové. V roce 1595 se město vykoupilo z poddanství a v roce 1600 bylo přijato mezi města královská.
č:6
Mladá Vožice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mladá VožiceHistorie Mladé Vožice sahá do 13. stol., panství bylo v držení královské komory a bylo často zastavováno. První zmínka o panství je z roku 1273, o městě pak z roku 1348. V roce 1425 husité dobyli a zničili vožický hrad. Mezi lety 1570 – 1603 zde Michal Španovský z Lisova vybudoval renesanční zámek, který byl v roce 1735 přestavěn barokně a v 19. stol. ještě upraven klasicistně. Od roku 1678 bylo panství v držení Küenburgů.
č:89
Mnichovo Hradiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mnichovo HradištěNejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1279, historie města je však spjata s cisterciáckým klášterem, založeným v nedaleké vsi Hradiště již kolem roku 1145. V roce 1420 byl klášter vypálen orebity. V držení města se pak vystřídali husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, Mikuláš Berka z Dubé, Staré Město Pražské či rod Vartemberků. Koncem 16. stol. získali panství Budovcové z Budova a Václav Budovec zde v letech 1602 – 1606 vystavěl renesanční zámek. Jako pobělohorskou konfiskaci získal Hradiště Albrecht z Valdštejna a Valdštejnové je drželi až do roku 1945.
č:510
Mníšek pod Brdy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mníšek pod BrdyV polovině 14. stol. je Mníšek uváděn jako neopevněná trhová ves s královským hrádkem. Koncem 15. stol. patří Mitrovicům, kteří zde vládnou až do konce třicetileté války, kdy byl Mníšek vypleněn švédskými vojsky. V roce 1655 jej kupuje Servác Engel z Engelsflussu, který obnovil město a přestavěl zámek. Dalšími majiteli pak byli Unwerthové, Pachtové z Rájova, Schirndingové a konečně Kastové.
č:240
Modrava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ModravaPrvní zmínka o Modravě je z roku 1614. Původní osada se rozvíjela jako rybářská a lovecká, v roce 1799 koupil prášilské panství od hraběte Kinského kníže Schwarzenberg. Nastala etapa mohutného rozvoje, založeného na využití velkých zásob dřeva. Kvůli jeho snazší dopravě byl v letech 1799 – 1801 podle návrhu ing. Rosenauera vybudován Vchynicko – tetovský plavební kanál. Od roku 1832 zde František Bienert zřídil továrnu na výrobu ozvučeného dřeva.
č:425
Mohelnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MohelnicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1131, kdy byla Mohelnice majetkem metropolitní kapituly olomoucké. V roce 1275 byla povýšena na město a je zde uváděn menší hrádek. V roce 1424 město dobyla husitská vojska, vypálila je a pobila při tom na 700 lidí. V roce 1567 biskup Vilém Prusínovský z Víckova udělil městu právo pečetit červeným voskem, což znamenalo právo vynášet rozsudky trestu smrti.
č:314
Moravská Třebová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Moravská TřebováPrvní písemná zmínka pochází z roku 1270, město však bylo založeno kolem roku 1257 Borešem z Rýzmberka. V roce 1315 získal panství jako odúmrť Jan Lucemburský a zastavil je Janu Železnému z Lipé. V roce 1408 získali Třebovou páni z Kunštátu a v roce 1465 ji koupil markrabě Jan Jindřich. Dále panství patřilo pánům z Postupic a od roku 1485 pánům z Boskovic. V roce 1589 panství zdědil Ladislav Velen ze Žerotína a v roce 1628 jako pobělohorskou konfiskaci Lichtenštejnové.
č:352
Moravské Budějovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Moravské BudějovicePrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1231. Budějovice patřily k zeměpanskému zboží, spravovanému z Bítova. Spravovali jej a v roce 1498 i získali Lichtenburkové, po nich pak Valdštejnové. Zdeněk Brtnický z Valdštejna přišel o majetek po bitvě na Bílé hoře a Budějovice získali Schaumburkové. Rudolf Jindřich ze Schaumburka zde postavil zámek. Nová vrchnost vedla dlouhotrvající spory s měšťany, jejichž práva neuznávala. V roce 1736 koupili zbídačené město Wallisové.
č:354
Moravský Krumlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Moravský KrumlovJiž v roce 1289 stál na místě dnešního zámku hrad pánů z Obřan. Krátce po vymření tohoto rodu v roce 1312 získali Krumlov páni z Lipé a v roce 1369 koupili panství páni z Kravař. Za husitských válek byl hrad obsazen hustity. Po vymření krumlovské větve pánů z Kravař v roce 1430 se majiteli stali opět páni z Lipé, kteří zde vládli až do pobělohorské konfiskace jejich majetku. V pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Od roku 1625 patřilo panství Lichtenštejnům a posledními majiteli zámku i velkostatku byli pak od roku 1908 Kinští.
č:165
Most

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MostJiž od 11. stol. patřil Most a okolí rodu Hrabišiců, kteří postavili na místě hradiště z 9. stol. hrad Hněvín. V roce 1238 jej získal jako odúmrť král Václav I. V roce 1480 koupili panství páni z Veitmile a v roce 1585 Ladislav Popel mladší z Lobkovic, kterému však byl v roce 1594 zkonfiskován majetek. V roce 1595 koupilo hrad s příslušenstvím od císaře Rudolfa II. město. V roce 1639 obsadili město a v roce 1646 i hrad Švédové. Na základě těchto zkušeností povolil v roce 1651 císař Ferdinand III. mosteckým měšťanům hrad zbourat. V letech 1967 – 1982 bylo pak kvůli těžbě uhlí zlikvidováno i původní město.
č:98
Mšené - lázně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mšené - lázněPrvní písemná zmínka pochází z roku 1262. Po pánech ze Mšeného získali panství s tvrzí páni ze Rvenice a počátkem 15. stol. Illburgové. Po jejich vymření přešlo Mšené na Zajíce z Hazmburka a dále na rod Boryňů ze Lhoty. V roce 1630 se pány stali Malovcové z Malovic. Dalšími majiteli pak byla hrabata Kinští, za kterých zde byly v roce 1796 založeny lázně.
č:509
Mšeno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
MšenoPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1306, pravděpodobně již od 12. stol. však stála nad rybníkem Blížkou tvrz. Ta byla za husitských válek vypálena. V 15. stol. se v držení vystřídali Berkové z Dubé, Jan Smiřický či Jan z Michalovic, v 16. stol. Jan Špetl z Janovic a opět Berkové z Dubé. Jako pobělohorskou konfiskaci získal panství Albrecht z Valdštejna, po jeho smrti v roce 1634 Robert Geraldin a v roce 1654 sňatkem rod Věžníků. Věžníkové zde vládli až do roku 1765. Mezi dalšími majiteli byla např. hrabata z Clary a Aldringenu nebo Jakub Veith.
č:702
Mt. Everest

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Mt. Everest
č:539
Muzeum přírody Český ráj

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Muzeum přírody Český rájMuzeum přírody Český ráj zve na prohlídku expozice zaměřené na přírodu a historii Českého ráje a zejména Prachovských skal, netradičního Žabího ráje, výstav zajímavých snímků z přírody a dětských kreseb. Zahrada muzea je minibotanickou zahradou s dřevinami a bylinami Českého ráje, se stanovišti pro volně žijící živočichy, s výběhy a venkovními terárii. Nalézá se zde řada tůněk pro obojživelníky, rybky
a želvy, hmyzí hotel, broukoviště a dřevěné „varhany“ i Pelíškova zahrádka.
č:586
Muzeum Zd. Buriana ve Štramberku

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Muzeum Zd. Buriana ve Štramberku
č:268
Náchod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NáchodHrad založil pravděpodobně Hron z rodu Načeraticů kolem poloviny 13. stol. V roce 1321 získal Náchod Jan Lucemburský a mezi lety 1325 -1367 patřil pánům z Dubé. V roce 1392 získal panství Jetřich z Janovic a v roce 1412 král Václav IV. Od roku 1414 patřil Náchod pánům z Kunštátu a Poděbrad, za husitských válek se jej zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Dalšími majiteli byli Špetlové z Janovic a Pernštejnové, od roku 1544 pak Smiřičtí, kteří přebudovali hrad na renesanční zámek. Jako pobělohorskou konfiskaci dostali majetek Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:436
Náměšť na Hané

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Náměšť na HanéPrvní písemná zmínka pochází z roku 1141. V první třetině 13. stol se Náměšť stala zeměpanským majetkem, kolem roku 1241 se majiteli stali Švábenicové, od roku 1252 používající predikát z Náměště. Od roku 1366 byla Náměšť opět zeměpanským majetkem, v roce 1371 ji získal jako léno Půta z Holštejna. V roce 1521 byl majitelem Hynek ze Zvole a od roku 1536 páni z Vrbna. Dalšími majiteli byli od roku 1592 páni z Vrchlabí, od roku 1605 páni ze Zástřizl, od roku 1651 páni ze Sudic a od roku 1668 Cerboniové. V roce 1687 panství vydražila hrabata z Pruskova, v roce 1726 je koupili Harrachové a v roce 1777 Náměšť zdědili Kinští.
č:339
Náměšť nad Oslavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Náměšť nad OslavouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy byl náměšťský hrad majetkem Meziříčských z Lomnice. V roce 1399 panství zdědili páni z Kravař. V roce 1437 je koupil Matěj Švamberk ze Škviřína, v roce 1448 Znata z Prus a z Melic a v roce 1455 Ctibor Tovačovský z Cimburka. V roce 1464 se majetek vrátil pánům z Lomnice a v roce 1583 panství zdědili Žerotínové. V roce 1628 je koupil Albrecht z Valdštejna a obratem je prodal Janu Křtiteli z Verdenberka. V roce 1733 se stal majitelem Václav Adrián z Enkenvoirtu, poté hrabata z Kunfštejna a konečně v roce 1752 Haugvicové.
č:840
Napajedla

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NapajedlaPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1355. Původně zeměpanský a často zastavovaný majetek získali v roce 1520 do dědičného držení Žerotínové. V roce 1582 koupili napajedelské panství Vartenberkové. V roce 1611 se majiteli stala hrabata Rottalové, za jejichž panování zde byl v polovině 18. stol. vybudován pozdně barokní zámek. V roce 1762 Rottalové vymřeli po meči a Napajedla postupně zdědili Dietrichštejnové, Montelabbateové, Cobenzlové a Fünfkirchenové. V letech 1830-1884 byla majiteli hrabata ze Stockau, poté zámek a velkostatek vyženili Baltazziové. V roce 1935 převzala zadlužený zámek firma Baťa.
č:600
Narozeniny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Narozeniny
č:217
Nebílovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NebílovyPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy ves s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. Poté se mezi vlastníky objevili např. Nebílovští z Drahobuze, Petr Hertenberg z Hertenberka, Jan Hradištský z Hořic, Anna Pouzarovna z Michnic nebo Kokořovci z Kokořova. V roce 1705 zde vystavěl hrabě Adam ze Steinau na místě renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. V roce 1715 koupili panství Černínové, posledními majiteli byli Valdštejnové.
č:172
Nechranice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NechranicePřehradní nádrž byla vybudována v letech 1961 – 1968 a má rozlohu 1.338 ha. Její sypaná hráz je nejdelší ve střední Evropě a měří 3.280 m.
č:168
Nejdek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NejdekJiž kolem roku 1250 se zde těžil cín, první písemná zmínka o místě je z roku 1340. Prvním známým držitelem města byl Konrád Plik z Plikenštejna, který zde založil hrad a Plikům panství patřilo celé 14. stol. V letech 1446 – 1602 zažilo město největší rozmach za panování hrabat Šliků, kteří postavili na jižním okraji města renesanční zámek, zbořený koncem 19. stol. při stavbě pseudohistorického zámečku továrníka Königswartera. V roce 1602 koupili Nejdek Collonové z Felsu, v roce 1623 pak Černínové z Chudenic.
č:107
Nelahozeves

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NelahozevesPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352. Ve vlastnictví se střídala královská komora s pražskou kapitulou, která zde dala vystavět tvrz. V roce 1469 se stal nakrátko majitelem rádce Jiřího z Poděbrad Řehoř z Heimburka. V roce 1544 koupil ves s tvrzí a poplužním dvorem Florián Gryspek z Gryspachu a v roce 1553 začal stavět zámek. Ten do dnešní podoby dostavěl až v roce 1613 jeho syn Blažej. V roce 1623 panství koupila Polyxena z Pernštejna a Lobkovicz a Lobkoviczům patří zámek i dnes.
č:230
Nepomuk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NepomukV roce 1144 byl v obci Pomuk založen cisterciácký klášter. V roce 1384 byly spojeny osady Pomuk a Přesanice a začal se používat název Nepomuk. V roce 1413 povýšil Václav IV. Nepomuk na město. Zámek Zelená Hora byl vystavěn v 17. stol. Václavem Vojtěchem ze Šternberka na místě hradu, který založil Hynek Krušina ze Švamberka. Dalšími majiteli byli
Lvové z Rožmitálu, Martinicové, Colloredo – Mansfeldové, Auersperkové a manželé Plavcovi.
č:108
Neratovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Neratovice
č:520
Netolice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NetolicePrvní písemná zmínka je z roku 981, kdy hrad Netolice patřil Slavníkovcům. Po jejich vyvraždění jej získali Přemyslovci, v roce 1263 pak cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. V roce 1468 obsadil město rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec, od 16. stol. pak patřilo Rožmberkům. V roce 1619 byly Netolice dobyty a vypáleny císařským vojskem, v roce 1622 je získali Eggenberkové a v roce 1719 Schwarzenberkové.
č:557
Nižbor

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NižborHrad založil pravděpodobně král Přemysl Otakar II., první zmínka pochází z roku 1265. V roce 1307 se jej zmocnil Vilém z Valdeka, později hrad měli v zástavě např. páni z Janovic, saský vévoda Rudolf, korutanský vévoda Jan Jindřich, Konrád ze Zlosiny u Kralup nebo Jan Kunat Nižburský. V roce 1425 byl hrad dobyt husity a poté jej drželi Smiřičtí. V roce 1510 získali Nižbor do zástavy na dvě generace páni z Losu, kteří zde zřídili hutní výrobu. V roce 1601 se stali dědičnými drželi páni ze Šanova. Mezi dalšími majiteli byli od roku 1679 ještě Schwarzenberkové, od roku 1685 Valdštejnové a v roce 1731 panství zdědili Fürstenberkové.
č:513
Nová Bystřice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová BystřicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1175, kdy zdejší kraj kolonizovala hrabata z Raabsu. V roce 1276 získala panství Jitka Habsburská a od roku 1282 zde vládli páni z Landštejna. V roce 1341 byla Bystřice povýšena na město. V letech 1381 – 1575 patřila Bystřice Krajířům z Krajku. Poté získali panství Lobkovicové a v roce 1604 Kinští. Dalšími majiteli byli od roku 1615 Slavatové a od roku 1693 Fünfkirchenové. V roce 1810 koupila novobystřicko hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu. Dalšími majiteli byli ještě Hochbergové, Riese – Stallburgové a Kernové.
č:533
Nová Pec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová PecObec byla založena v roce 1653 se svolením Johana Christiana z Eggenberku. Po vymření Eggenberků v roce 1719 získali celé panství Schwarzenberkové.
č:351
Nová Říše

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová ŘíšeDějiny obce jsou úzce spjaty s klášterem premonstrátů, který založili v roce 1211 Markvart s chotí Vojslavou. Pocházeli z významného šlechtického rodu, který sídlil ve 13. – 15. stol. na nedalekém Červeném Hrádku a používal predikát buď z Hrádku nebo z Říše. Nejpozději po zániku rodu se stala Nová Říše, povýšená již v roce 1363 na městečko, majetkem kláštera. Byla několikrát stižena ničivými požáry a vypleněna vojsky, nejvíce v roce 1430 Husity Prokopa Holého, kdy byl pobořen i klášter a pak v roce 1468 ve válce Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad.
č:61
Nové Hrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové HradyPrvní písemná zmínka o hradě je z roku 1279, kdy je zmiňován Vítkovec Ojíř z Nových Hradů. Od roku 1284 jsou Nové Hrady uváděny jako město a patřily pánům z Landštejna. V roce 1359 koupili panství Rožmberkové, nikdy zde však trvale nesídlili. V roce 1425 byl hrad vypálen husity. Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili panství Švamberkové, postavili se však proti císaři a v červnu 1619 hrad dobyla vojska Karla Bonaventury Buquoye.
Buquoyům pak Nové Hrady patřily až do roku 1945.
č:311
Nové Hrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové HradyPrvní zmínka o obci pochází z roku 1293, před rokem 1470 zde vybudoval rod Kostků z Postupic hrad. Ten byl v roce 1645 vypálen Švédy. V 17. stol. byla majiteli hrabata Trautsohnové, v roce 1750 koupil panství Jan Ludvík Harbuval z Chamaré. Jeho syn, Jan Antonín, zde vybudoval v letech 1747 - 1777 rokokový zámek. V roce 1851 panství přešlo sňatkem na Dobřenské z Dobřenic. Počátkem 20. stol. se majiteli stali Bartoňové z Dobenína, od nichž restituovaný zámek koupili v roce 1997 manželé Kučerovi.
č:325
Nové Město na Moravě

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město na MoravěMěsto bylo založeno kolem roku 1250 Bočkem z Obřan, první písemná zmínka pak pochází z roku 1267. Po smrti Bočkova vnuka Smila v roce 1312 zdědili panství páni z Lipé, v roce 1496 jej pak koupil Vilém z Pernštejna. V roce 1588 prodali Pernštejnové zadlužené panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Tomu byl v roce 1624 zkonfoskován majetek a Nové Město koupil kardinál František z Ditrichštejna. V roce 1638 se majitelem stal Šimon Kratzer ze Schönsberka. Od roku 1679 panství spravoval kníže Ferdinand Ditrichštejn, jeho syn Leopold jej pak v roce 1699 přenechal Nadačnímu ústavu šlechtičen „Mariánská škola“ v Brně.
č:272
Nové Město nad Metují

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město nad MetujíMěsto bylo založeno 10. srpna 1501 Janem Černčickým z Kácova, Černčic a Krčína. V roce 1527 koupili panství páni z Pernštejna a v roce 1548 Stubenberkové. V roce 1623 panství jako pobělohorskou konfiskaci odkoupil od císařské koruny Albrecht z Valdštejna, již o rok později však panství vyměnil s Magdalenou Trčkovou z Lípy. Po konfiskaci majetku Trčků z Lípy v roce 1634 získala Nové Město hrabata z Leslie a po vymření jejich rodu v roce 1802 jej zdědila knížata z Dietrichsteinu. Posledními majiteli jsou od roku 1908 Bartoňové z Dobenína.
č:562
Nové Město pod Smrkem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město pod SmrkemMěsto založil v roce 1584 Melchior (Melichar) z Redernu. Motivem k jeho založení byla bohatá naleziště cínových rud v blízkém okolí. Jako pobělohorskou konfiskaci získal v roce 1622 celé frýdlantské panství i s Novým Městem Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 se majiteli stali Gallasové a v roce 1759 Clam-Gallasové
č:50
Nové Údolí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové ÚdolíPůvodně dřevařskou osadu založil na svém panství kníže Schwarzenberk kolem roku 1800, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1812. V roce 1910 sem byla dovedena železnice, která pokračovala přes celnici v Haidmühle do Pasova. V této době zde žilo 271 obyvatel. Po spuštění železné opony po roce 1948 byla vesnice srovnána se zemí, do dnešní doby zbyla jediná stodola. V roce 1974 byl na německé straně rozebrán osmnáctikilometrový úsek trati vedoucí k hranici.
č:280
Nový Bydžov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový BydžovPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1305. Původně královské město v roce 1325 koupili od zadluženého Jana Lucemburského Vartemberkové, kteří zde vládli až do roku 1516. V tomto roce přešlo panství do rukou Pernštejnů a v roce 1548 Valdštejnů. Po vymření bydžovské větve tohoto rodu v roce 1567 získal město král Maxmilián II a posléze se Nový Bydžov stal také městem krajským. Ve čtyřicátých letech 18. stol. zde vznikla tradice studentských merend, jako rozloučení studentů s městem na konci prázdnin.
č:408
Nový Dvůr

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový DvůrZámek byl postaven ve 2. pol. 17. století Ludvíkem z Klettenhofu a v 60. letech 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. V roce 1906 se do Nového Dvora přiženil Quido Riedel a během svého působení do roku 1928 zde vytvořil přírodně – krajinářský park v anglickém stylu s 500 dřevinami. Po jeho odchodu spravovala zámek a park do roku 1945 jeho dcera Alžběta. V roce 1958 byl areál přebudován na arboretum.
č:454
Nový Hrad

Prodejci pidifrků

Nový HradPrvní písemná zmínka pochází z roku 1381, kdy hrad patřil moravskému markraběti Joštovi. Na přelomu 14. a 15. stol. byl zastaven Vaňkovi z Boskovic, v roce 1419 Pročkovi z Habrovan a poté opět pánům Černohorským z Boskovic. V roce 1562 získal tento rod novohradské panství dědičně. V roce 1604 se majiteli stali Lichtenštejnové.
č:869
Nový Hrad u Loun

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový Hrad u LounPrvní písemná zmínka pochází z roku 1267, kdy jsou zmiňováni páni z Jimlína. V roce 1453 panství zdědili Kolowratové. V roce 1465 začal Albrecht z Kolowrat se stavbou hradu nedaleko stávající tvrze. Novohradští z Kolowrat zde panovali více než sto let. Dalšími majiteli byli Lobkovicové, Strážští z Liběchova a od roku 1588 Vřesovcové z Vřesova. V roce 1630 koupili Nový Hrad Aldringenové a v roce 1634 získali panství strahovští premonstráti. V roce 1651 zámek koupila braniborská markrabata, v roce 1670 Varrensbachové a v roce 1715 Löweneggové. Posledními majiteli byli od roku 1767 knížata Schwarzenberkové
č:371
Nový Hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový HrádekPůvodně zeměpanský lovecký hrádek byl vybudován v pol. 14. stol. Po smrti moravského markraběte Jana Jindřicha se v jeho držení vystřídali např. Einzingerové, Krajířové, Althannové nebo Stadničtí. V 16. stol. byl začleněn do vranovského panství a v roce 1645 byl dobyt a pobořen Švédy. V 19. stol. je ještě užíván jako šlechtické lovecké sídlo, od roku 1920 je Nový Hrádek ve vlastnictví státu.
č:421
Nový Jičín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový JičínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1313, kdy král Jan Lucemburský udělil městu právo vybírat clo a mýto. Panství v té době patřilo pánům z Kravař. V roce 1434 po smrti Jana z Kravař se majiteli stali páni z Cimburka, dále Jindřich z Boskovic a Petr hrabě ze Svatého Jiří a Pezinku. V roce 1500 panství koupili Žerotínové a za jejich panování byla přestavěna gotická tvrz na renesanční zámek. V roce 1558 se Nový Jičín vykoupil za 1.170.000 grošů z poddanství a stal se svobodným městem, podřízeným pouze králi. Po Bílé hoře získali v roce 1624 město jako konfiskát jezuité. Svobodným se opět stalo až v roce 1775 za Marie Terezie a stálo jej to 3.000 zlatých do státní pokladny.
č:487
Nový Světlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový SvětlovHrad Nový Světlov postavili kolem roku 1480 páni z Landštejna. V roce 1516 panství koupili páni z Vlčnova a v roce 1562 Tetaurové z Tetova a Malenovic, kteří přestavěli gotický hrad na renesanční zámek. V letech 1592-1595 byl majitelem Jan Jetřich z Kunovic, poté Zdeněk Žampach z Potštejna a opět Jan Jetřich z Kunovic.V roce 1609 koupil Světlov Hanuš Petřvaldský a v roce 1603 Serényiové z Malého Serenu. V roce 1746 zdědili panství Guiardové ze St. Julien a v roce 1803 je koupila Žofie Haugvicová. V roce 1835 zámek koupili Larisch-Mönichové a přestavěli jej ve stylu anglické tudorovské gotiky. Dalšími šlechtickými majiteli byli ještě od roku 1884 Bellegardové, od roku 1906 Aladar Karatsonyi a v letech 1907-1914 kníže Jiří Lubomierski z Rozwadova. V letech 1926-1946 byli posledními majiteli Ladislav a Jarmila Zbořilovi.
č:110
Nymburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NymburkMěsto založil kolem roku 1275 Přemysl Otakar II., budováno pak bylo za Václava II. a hradby byly dostavovány i za Jana Lucemburského. Husitské války královské město mnoho nepoznamenaly, rozkvět však ukončila třicetiletá válka, kdy byl Nymburk vypálen. Zlom pak nastal až v roce 1870 po zavedení železnice. Dominantou města je gotický cihlový kostel sv. Jiljí a cihlové hradby s hranolovými baštami.
č:232
Nýrsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NýrskoPrvní písemná zmínka je z roku 1327, město bylo rozděleno na Horní a Dolní Nýrsko. Horní Nýrsko byla trhová ves, nad kterou její majitelé, Janovští z Janovic, postavili před rokem 1356 hrad Pajrek. Městečko Dolní Nýrsko bylo spravováno z tvrze v Bystřici nad Úhlavou a od roku 1339 patřilo Sezemovi z Dolan. V roce 1524 koupil současný majitel bystřického panství, Jan Koc z Dobrše, hrad Pajrek a obě města se postupně sloučila.
č:536
Obouruč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ObouručPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1278, kdy panství vlastnili bratři Mikeš Prťka a Bohuchval z Milosti. Po několikaletých sporech o dědictví získal starší z bratrů Mikeš hrad Milost a Bohuchval ves Obouruč s dřevěnou tvrzí. V roce 1322 zdědil celé panství Mikeš Prťka mladší, který je však postupně zadlužil. Od roku 1328 zde vládli Koczkové z Krušice. Za husitských válek se nejdříve přiklonili na stranu husitů, v roce 1436 však slíbili věrnost králi Zikmundovi. Koczkům patřila Obouruč až do roku 1620, kdy jim byl zkonfiskován majetek. Panství poté obdržel hrabě Jiří Eichenfarn - Beerenfeld, který zde vybudoval barokní zámek. V roce 1710 byl v Obouruči založen pivovar a v roce 1729 škola. Po smrti hraběte Ronalda Eichenfarn – Beerenfeld v roce 1883 koupil obouručský zámek se statkem a pivovarem Zachariáš Löbl. Po vítězství pracujícího lidu spravovalo zámek až téměř k demoličnímu výměru místní JZD, po narovnání poměrů jej restituoval potomek posledních majitelů Theodor Atwood.
č:555
Odolena Voda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Odolena VodaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy byla ves majetkem kapituly při kostele sv. Víta na Pražském hradě. Na počátku husitských válek ji získalo Staré Město Pražské, kterému byl ovšem v roce 1547 zkonfiskován veškerý majetek. Záhy Odolenu Vodu koupili Sekerkové ze Sedčic a v letech 1556 – 1563 zde vybudovali renesanční tvrz. V roce 1622 bylo panství opět zkonfiskováno a prodáno Polyxeně z Lobkovic, v roce 1671 je pak směnou získala jezuitská kolej při kostele sv. Klimenta na Starém Městě Pražském. V roce 1828 statek koupili páni z Riese a posledním majitelem byl od roku 1911 Ferdinand Bloch – Bauer.
č:106
Okoř

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OkořPrvní písemná zmínka o osadě Okoř je z roku 1227. V roce 1359 se na hrad Okoř přestěhoval bývalý konšel Starého města pražského, František Rokycanský, již jeho syn však hrad prodal. V roce 1421 obsadili Okoř Pražané a dali ho do užívání Václavu Cardovi z Petrovic. Od roku 1472 vlastnili hrad páni z Donína a od roku 1518 Martinicové. Jaroslav Bořita z Martinic jej v roce 1649 odkázal semináři jezuitů u sv. Václava. Po zrušení řádu v roce 1773 hrad zpustl.
č:437
Olomouc

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OlomoucPrvní zmínky o Olomouci pocházejí z roku 1017. Za vlády knížete Břetislava zde byl vybudován hrad. V roce 1063 bylo obnoveno biskupství a v roce 1078 byl založen klášter Hradisko. V roce 1201 vymřela rodová linie olomouckých knížat a vládcem se stal moravský markrabě. V polovině 13. stol. bylo město obehnáno hradbami. V roce 1306 byl v Olomouci při tažení do Polska zavražděn král Václav III. a na trůn nastoupili Lucemburkové. V roce 1566 přišli do města jezuité a jimi založené gymnázium bylo již v roce 1573 povýšeno na univerzitu. Po obsazení města Švédy v roce 1642 klesl počet obyvatel ze 30.000 na pouhé 2.000.
č:398
Opava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OpavaPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1195, rokem 1224 je datována listina, která již hovoří o Opavě jako o městě. Počátkem 14. stol. se Opava stala administrativním centrem Opavského knížectví. V roce 1742 byla větší část Slezska postoupena Prusku a Opava se stala hlavním městem rakouského Slezska. Sídlil zde Slezský zemský sněm, v jehož čele stál zemský hejtman a zemský výbor.
č:277
Opočno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Opočno
č:3
Orlík

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OrlíkPůvodní hrad zde byl založen patrně králem kolem roku 1250. V roce 1357 udělil Karel IV. panství v léno Jetřichovi z Portic a v roce 1369 Hyncíkovi Pluhovi z Rabštejna. Mezi lety 1407 – 1514 drželi Orlík Zmrzlíkové ze Svojšína, poté jej prodali Kryštofovi ze Švamberka. Švamberkům však byl po Bílé hoře zkonfiskován a po Adamovi ze Šternberka se dostal do držení Eggenberkům. Od roku 1717 je v majetku Schwarzenberků.
č:153
Osek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OsekMezi lety 1206–1208 byl vybudován v Oseku cisterciácký klášter, kterému majitelé panství – Hrabišici – věnovali rozsáhlé majetky. V letech 1240-1250 postavili také v Novém Oseku hrad Rýzmburk. Zatímco klášter vzkvétal, pánům z Rýzmburka se dařilo již méně a ústup ze slávy byl zakončn jejich vymřením v roce 1528. Za husitských válek vlastnili Rýzmburk míšeňští vévodové a klášter byl v této době několikrát vypleněn. V roce 1459 připadl Rýzmburk opět české koruně a město Osek zůstalo v majetku kláštera.
č:347
Oslavany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OslavanyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1104. V roce 1197 získala ves od třebíčských benediktinů Heilwida ze Znojma, manželka markraběte Vladislava Jindřicha a v roce 1225 zde založila ženský cisterciácký klášter. V roce 1525 řeholnice klášter opustily a ten připadl královské komoře. V roce 1526 byl zastaven Janu Kunovi z Kunštátu a v roce 1549 Volfu Krajíři z Krajku. V roce 1577 se majiteli stali Althanové. V roce 1654 panství získali prostřednictvím sňatku Mollartové. Dalšími majiteli byli ještě např. od roku 1782 Jan Nepomuk rytíř Scharff a od roku 1885 Gompezové.
č:413
Ostrava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OstravaPrvní písemná zmínka o Slezské Ostravě pochází z roku 1229, o Moravské pak z roku 1267. Slezskoostravský hrad je poprvé zmiňován v roce 1297. Během husitských válek se jej zmocnil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, poté zde vládl jeho zeť Jan Talafús z Ostrova a Jan Tršický z Doloplaz. V roce 1476 koupil slezskoostravské panství i s hradem Václav Hřivnáč z Heraltic. V roce 1508 se stal majitelem Jan Sedlnický z Choltic, který v letech 1531 – 1548 přestavěl gotický hrad na renesanční zámek. V roce 1714 získala panství hrabata Wilzcekové z Dobré Zemice. °°°° Moravská Ostrava byla v letech 1437 - 1848 součástí hukvaldského panství olomouckého biskupství. V roce 1924 vznikla sloučením Moravské Ostravy, Přívozu, Mariánských Hor, Vítkovic, Hrabůvky, Nové Vsi a Zábřehu nad Odrou tzv. Velká Ostrava. Slezská Ostrava byla připojena v roce 1941.
č:174
Ostroh

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Ostroh
č:170
Ostrov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OstrovMěsto bylo založeno počátkem 13. stol. pravděpodobně Slávkem z roku Hrabišiců. V roce 1224 byl postaven kostel sv. Jakuba. Za Přemysla Otakara II. se stal Ostrov královským městem, od 15. stol. jej vlastnili hrabata Šlikové. V roce 1625 získal město Julius Jindřich, vévoda sasko-lauenburský. V 19. stol patřil Ostrov císařskému rodu Habsburků.
č:535
Ošelín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
OšelínPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1379, kdy byla ve vlastnictví rytíře Oldřicha z Ošelína. V roce 1413 se majitelem stal nakrátko Habart z Malenic a poté Kovářové ze Strhař.
V roce 1497 koupil Ošelín Jan Lejtolt z Ebrnic a je zde poprvé zmiňována tvrz. V roce 1545 získali nejprve polovinu a v roce 1585 pak celou ves i s tvrzí Kečovští z Kečova. V roce 1599 panství vyženil Jan Bartoloměj Širntyngár ze Širntyngu. Kolem roku 1786 byla tvrz přbudována na zámek. V roce 1798 koupil ves se zámkem rod pánů von Bigatto, posléze von Juncker – Bigatto. V roce 1935 zámek zdědil doktor Klement Podevile.
č:235
Pancíř

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PancířNa 1214 m vysoké hoře Pancíř byla vybudována první provizorní rozhledna v roce 1880 rakouským turistickým klubem. Dnešní chata s rozhlednou byla postavena v roce1923 volyňským Klubem československých turistů podle návrhu architekta Janovského z Klatov. Na vrchol vede sedačková lanovka ze Špičáku s mezistanicí Hofmanky, která je dlouhá 2739 m a překonává výškový rozdíl 347 m.
č:296
Pardubice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PardubicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1295. Na počátku 14. stol. patřily Pardubice Půtovi z Dubé, od roku 1325 pak Arnoštovi z Hostýně, zakladateli rodu pánů z Pardubic a otci Arnošta z Pardubic, prvního pražského arcibiskupa. Kolem roku 1340 byly Pardubice povýšeny na město. V roce 1390 získal část panství Hanuš z Milheimu a na počátku husitských válek Viktorín Boček z Kunštátu. Od roku 1491 byly Pardubice v majetku Pernštejnů, kteří přestavěli obranný vodní hrad na zámek. V roce 1560 prodali zadlužené panství královské komoře.
č:362
Pasohlávky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PasohlávkyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1276, kdy ves získal od staroboleslavské kapituly klášter v Dolních Kounicích. V 15. stol. zpustla a nově byla osídlena poč. 16. stol. charvátským obyvatelstvem. Jako pobělohorskou konfiskaci získal Pasohlávky kardinál František z Ditrichštejna a natrvalo je připojil k vlasatickému statku.
č:369
Pavlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PavlovPrvní písemná zmínka pochází z 11. stol., kdy tato slovanská ves náležela staroboleslavské kapitule. Počátkem 13. stol. byla oblast kolonizována německým obyvatelstvem a nad Pavlovem byl založen hrad Děvičky. V roce 1334 ves přešla pod mikulovské panství a jako léno ji získal od krále Jana Lucemburského Hartneid II. z Lichtenštejna. Počátkem 16. stol. se zde díky náboženské toleranci lichtenštejnské vrchnosti usídlila početná skupina novokřtěnců – tzv. habánů, kteří byli pro své názory vyhnáni z Německa, Rakouska a Švýcarska. V roce 1575 panství získali Ditrichštejnové.
č:254
Pec pod Sněžkou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Pec pod SněžkouNejdříve osídlenou částí byla hornická osada Obří Důl, první písemná zmínka o dolování pochází z roku 1511. V místních dolech se dobývala měď a arzenopyrit, později se zde začalo těžit dřevo. Řeka Úpa byla postupně díky budování nádrží zesplavňována, což umožnilo dopravu dřeva až do Kolína a po souši dále do kutnohorských dolů. Po roce 1871 se obec Velká Úpa rozdělila na tří samostatné obce – Velká Úpa I., Velká Úpa II. a Pec. Již od 16. stol. se objevovaly různé náznaky turistického ruchu, ale teprve v roce 1897 zde byl postaven první penzion a udělena první výčepní koncese. Postupem času převážila zimní rekreace nad letní.
č:265
Pecka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PeckaPrvní písemná zmínka o hradě je z roku 1322, kdy jej vlastnil Budivoj z Pecky. Za husitských válek patřil Jarkovi ze Železnice a byl půl roku dobýván sirotky. Hrad se postupně rozšiřoval – od konce 15. stol. za Hořických z Hořic a od 2. pol. 16. stol za Škopků z Bílých Otradovic.
Renesanční přestavba byla dokončena za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Po jeho popravě v roce 1621 se panství zmocnil Albrecht z Valdštejna, o rok později zámek daroval řádu kartuziánů. Ti jej příliš nevyužívali a napůl zpustlý jej koupil v roce 1782 hrabě Trutmannsdorf. V roce 1830 zkázu dokonal požár.
č:14
Pelhřimov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PelhřimovMěsto bylo ve 13. stol. zničeno při sporech Vítkovců s biskupem Tobiášem z Bechyně, který však získal od krále povolení znovu ho postavit a opevnit hradbami. To se stalo v roce 1295. Kolem poloviny 15. stol. byl Pelhřimov v majetku Trčků z Lípy, kteří ho v roce 1550 prodávají Říčanským. V roce 1596 byl Pelhřimov povýšen na královské město. V letech 1646 a 1766 bylo dvakrát zničeno velkými požáry.
č:326
Pernštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PernštejnHrad byl vybudován ve 13. stol., prvním známým majitelem byl Štěpán z Medlova, který se od roku 1258 psal s predikátem z Pernštejna. Koncem 16. stol. kdysi nejvýznamnější a nejbohatší rod v zemi musel začít rozprodávat statky, v roce 1596 bylo prodáno Pavlu Katharinovi z Katharu i rodové sídlo – hrad Pernštejn. V roce 1631 Vratislavem Eusebiem z Pernštejna rod vymřel po meči. Dalšími majiteli hradu byli ještě od roku 1623 Lichtenstein – Castelkornové, od roku 1710 Stockhammerové, od roku 1798 Schröffelové a v letech 1828 – 1945 Mitrovští z Nemyšle. Hrad nikdy nebyl dobyt.
č:105
Peruc

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PerucPrvní zmínka o Peruci je z roku 1170, kdy patřila bratrům Měškovi a Hroznatovi z Peruce. Před husitskými válkami patřila Strahovskému klášteru a po několika dalších majitelích od roku 1498 Pětipesským z Krásného Dvora, kteří zde vybudovali kamennou tvrz. Ta byla přestavěna na renesanční zámek za Popelů z Lobkovic po roce 1543 a rokokově za Ledeburů, kteří zde vládli v letech 1673 – 1798. Poté byli majiteli zámku Kinští a od roku 1814 Thunové.
č:608
PF 2010

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2010
č:609
PF 2011

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2011
č:610
PF 2012

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2012
č:611
PF 2013

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2013
č:612
PF 2014

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2014
č:613
PF 2015

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PF 2015
č:614
PF 2016

Prodejci pidifrků

PF 2016
č:615
PF 2017

Prodejci pidifrků

PF 2017PF 2017

Vážení obchodní partneři, milí kamarádi,
rádi bychom Vám popřáli pohodový nový rok 2017, pokud možno plný radosti, humoru a dobré nálady. Také přejeme úspěchy v práci, ve cvičení s čímkoli a na cokoli, v lezení po horách, v Člověče, nezlob se, háčkování i ve zdobení kraslic. Pokud se náhodou bavíte ještě něčím dalším, přejeme úspěch i v tom. A v neposlední řadě přejeme také mnoho šťastných chvil v záchranném kruhu rodinném.

Úplně závěrem ovšem ještě nemůžeme nepopřát do nového roku pevné nervy s EET. S tímto šíleným dárkem od nic netušícího Bohouše a mazaného Bureše, který, jako ostatně vždy, tuší sakra dobře. Třeba jak vytušil, že je čas na chvíli půjčit příbuzným rekreační hnízdo. Panečku, tušení za třicet miliónů…

Mějte se fajn
č:17
Písek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PísekPůvodně ves, nejméně od roku 1308 uváděná jako Starý Písek. V první polovině 13. stol. pak bylo založeno vlastní středověké město. Obdrželo od panovníků řadu privilegií, byl zde postaven královský hrad a kamenný most přes Otavu. Za husitských válek byl Písek svobodnou městskou republikou. V 16. a 17. stol. město několikrát zachvátily ničivé požáry, v letech 1611 a 1620 bylo navíc vypleněno.
č:201
Planá

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PlanáNejstarší zmínka o městě je z roku 1251. Prvním známým majitelem panství byl Dobrohost z Plané. Po roce 1433 zde vládli až do 40. let 16. stol. Žeberkové, po nich pak Šlikové. Za držení Šliků byl zdejší gotický hrad přestavěn na renesanční zámek a rozvoj městu přinášela těžba stříbra a mincovna. V roce 1655 panství koupili Sinzendorfové a zámek upravili barokně. Posledními majiteli byli od roku 1822 Nostitzové, kteří zámek upravili empírově.
č:205
Plasy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PlasyV roce 1144 založil Vladislav II. v Plasích cisterciácký klášter, který postupně vlastnil okolo 50 vesnic. Jeho rozvoj zastavilo nadlouho husitské hnutí, když byl v roce 1421 vypálen. Větší část majetku se klášteru vrátila až po Bílé hoře, kdy také dochází k mnoha barokním přestavbám a přístavbám. V roce 1785 byl klášter zrušen a v roce 1826 jej získal kancléř Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk kníže Metternich – Winneburg – Ochsenhausen, vévoda z Portelly.
č:160
Plešivec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Plešivec
č:84
Ploskovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PloskoviceV roce 1188 Ploskovice získali darem od šlechtice Hroznaty johanité a vybudovali zde řádovou komendu. Panství bylo často zastavováno, teprve v roce 1545 je koupili Trčkové z Vitence a od nich v roce 1566 Oldřich Dubanský z Duban. Posledním majitelem z tohoto rodu byl Jan Habart z Vřesovic, po konfiskaci jeho majetku pak nakrátko Albrecht z Valdštejna. V roce 1634 panství získali Šlikové a v roce 1663 Julius Jindřich, vévoda sasko – lauenburský. Dalšími majiteli byli od roku 1770 Wittelsbachové a v letech 1805 – 1918 Habsburkové.
č:446
Plumlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PlumlovHrad byl pravděpodobně vybudován poč. 2. pol. 13. stol., první písemná zmínka pak pochází z roku 1273, kdy byl majitelem Mikuláš I. Opavský. V roce 1322 panství koupili páni z Kravař a různé větve tohoto rodu je držely až do roku 1466. Poté je zdědila Johanka, jedna z dcer posledního mužského potomka Jiřího Strážnického z Kravař, provdaná za Heralta z Kunštátu. V roce 1496 získali panství Pernštejnové a v roce 1599 je koupili Lichtenštejnové, kteří zde v letech 1680 – 1688 vybudovali zámek.
č:211
Plzeň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PlzeňPrvní zmínka o hradu Plzni je z roku 976, ten však stál v dnešním Starém Plzenci. Nová Plzeň byla založena z příkazu Václava II. v roce 1295, z roku 1307 pochází první zmínka o plzeňském pivovarnictví. Za husitských válek několikrát neúspěšně obléhali město husité. V roce 1599 v Plzni delší dobu pobýval císař Rudolf II. V roce 1618 bylo město dobyto stavovským vojskem, těsně před svou smrtí v roce 1634 zde také pobýval Albrecht z Valdštejna.
č:220
Poběžovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PoběžovicePrvní zmínka o městě je z roku 1359, první písemná zmínka o tvrzi je z roku 1419. V roce 1459 získal městečko s tvrzí Dobrohost z Ronšperka, vybudoval zde pozdně gotický hrad a v roce 1502 povýšil Poběžovice na město. V roce 1542 panství koupili Švamberkové. Po pobělohorské konfiskaci získali Poběžovice Wunschwitzové, později např. Thunové. Posledními majiteli byli od roku 1846 Coudenhoveové.
č:575
Počátky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Počátky
č:191
Podbořany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PodbořanyDo husitských válek patřily Podbořany klášteru v Postoloprtech, který byl v roce 1420 dobyt. Vesnici v roce 1436 koupil Burián z Gutštejna, v roce 1535 Šebestián z Veitmile a po něm Šlikové. V roce 1576 byly Rudolfem II. Podbořany povýšeny na město. V roce 1586 je získal Wolf Bernhard Vitztum z Egrberku, v roce 1771 se město vrátilo královské komoře. Dalšími majiteli pak byli ještě Josef Schreiter, rytíř ze Schwarzenfeldu, Robert Salm – Reifferscheld a konečně firma Hielle – Dittrich.
č:117
Poděbrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PoděbradyPrvní písemná zmínka o sídle Poděbrady pochází z roku 1223, kdy toto patřilo pánům z Poděbrad. V roce 1262 je získal jako odúmrť král Přemysl Otakar II. a v následujících letech zde vybudoval kamenný vodní hrad. V letech 1345 – 1495 bylo panství v rukou pánů z Kunštátu a byla to doba jeho největšího rozkvětu. Člen tohoto rodu, Jiří z Poděbrad, se stal v roce 1458 českým králem a v roce 1472 povýšil Poděbrady na město. V roce 1681 lehla větší část města popelem. Zámek nechala do dnešní podoby přestavět v letech 1752 – 1757 císařovna Marie Terezie.
č:239
Poledník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PoledníkPoledník je patnáctý nejvyšší vrchol české části Šumavy a měří 1315 m. Rozhledna na vrcholu byla vybudována kolem roku 1970 jako vojenský objekt, sloužící protivzdušné obraně státu. Měří 37 metrů a nahoru je třeba zdolat 227 schodů. Po zbourání vojenských objektů a rekonstrukci věže je rozhledna od roku 1998 přístupna veřejnosti.
č:517
Police nad Metují

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Police nad MetujíOkolí Police bylo osídleno počátkem 13. stol. benediktiny z Břevnovského kláštera. V roce 1253 byl králem Přemyslem Otakarem II. zřízen v Polici týdenní trh a v roce 1295 bylo vsi uděleno právo vařit pivo a právo hrdelní. V roce 1420 byl zdejší klášter vypálen husity a opat Mikuláš s celým konventem prchl do kláštera v Broumově. V roce 1472 získal panství kladský kníže Jindřich a teprve v roce 1488 jej opat Pavel II. vykoupil zpět. V roce 1601 začalo představenstvo obce nazývat Polici městem, přestože byli povinni „zajíce honiti, seno a otavu sušiti, při žních bývati, strouhy mlýnské čistiti, cesty opravovati a jiné roboty konati“, což by jako měšťané nemuseli. Klášter byl zrušen v roce 1786 výnosem císaře Josefa II.
č:312
Polička

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PoličkaMěsto bylo založeno 27. září 1265 Přemyslem Otakarem II. na obchodní stezce mezi Prahou a Moravou a jeho založením byl pověřen Konrád z Lewendorfu. V roce 1307 byla Polička prohlášena za věnné město českých královen. V letech 1523 a 1613 postihly město ničivé požáry a v letech 1547 a 1620 mu byly za odboj proti Ferdinandovi I, respektive Ferdinandovi II. uloženy vysoké pokuty, konfiskován majetek a odňata městská privilegia. 13. února 1968 byl v domě č.p. 16 objeven zazděný majetek Matyáše Viktorina z pol. 17. stol. v množství 12.280 mincí.
č:324
Polná

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PolnáPrvní písemná zmínka pochází z roku 1242, kdy byli majiteli páni z Polné. Dalšími majiteli panství byli páni z Lipé a páni z Pirkštejna, Hynek Ptáček z Pirkštejna přikoupil panství přibyslavské. Obě panství poté vyženili páni z Kunštátu. V 15. stol. zde krátce vládl Mikuláš Trčka z Lípy a Karel z Valdštejna. V roce 1553 panství vyženil Zachariáš z Hradce a v roce 1597 jej koupili Žejdlicové ze Šenfeldu. Jako pobělohorskou konfiskaci jej pak získali Ditrichštejnové.
č:173
Postoloprty

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PostoloprtyKoncem 11. stol. zde byl založen benediktinský klášter, který až do vypálení husity v roce 1420 hospodářsky prosperoval. Ves poté zabralo město Louny, v roce 1454 ji však muselo vydat králi Jiřímu z Poděbrad. Poté panství získali páni z Kunštátu. V roce 1480 jej koupili páni z Veitmile, kteří zde vybudovali tvrz, v roce 1600 pak Šternberkové. Ti tvrz přestavěli na zámek. V roce 1637 panství koupil Václav Michna z Vacínova. Dalšími majiteli byli od roku 1667 Sinzendorfové a od roku 1692 Schwarzenberkové.
č:292
Potštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PotštejnHrad založil před rokem 1287 Půta či jeho syn Procek z rodu Drslaviců, v roce 1339 jej zkonfiskoval kralevic Karel. V roce 1410 nechal Václav IV. zapsat Potštejn manželce Žofii. Po její smrti připadl v roce 1425 císaři Zikmundovi, který zboží zastavil Půtovi z Častolovic. Dalšími majiteli byli Krušinové z Lichtenburka a od roku 1454 Jiří z Poděbrad. Kolem roku 1495 koupil panství Vilém z Pernštejna. V roce 1558 Potštejn koupili Hrzánové z Harasova, za kterých zde byl postaven zámek a v roce 1629 Kašpar Gramb. V letech 1666 – 1746 drželi Potštejn Zárubové z Hustířan a poté hrabata Chamaré. Posledními majiteli byli od roku 1851 Dobřenští z Dobřenic.
č:389
Praděd

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PradědPraděd je hora, ležící v Hrubém Jeseníku na historické hranici Moravy a Slezska a měří 1491 m. V letech 1904 – 1914 byla na vrcholu vybudována nákladem Moravskoslezského sudetského horského a turistického spolku 32,5 m vysoká kamenná rozhledna. Stála zde až do roku 1959, kdy se zřítila. V roce 1968 začala výstavba současného televizního vysílače, který měří 162 m, s vyhlídkovou plošinou ve výšce 1.563 m.n.m. Stavba byla dokončena v roce 1983. Průměrná roční teplota na Pradědu dosahuje 1°C.
č:114
Praha - Karlův most

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Praha - Karlův mostV letech 880 – 890 založil Bořivoj I. Pražský hrad, v 10. stol. byl vybudován Vyšehrad. Kupecko – řemeslnické osady v podhradí se ve 13. stol. sjednocují a opevňují hradbami jako Staré město pražské. Přemysl Otakar II. zakládá Menší město. Vrchol rozkvětu přišel za Karla IV., který mj. založil universitu či Nové město pražské.Za Habsburků došlo k omezení práv královských měst, další rozkvět nastal za Rudolfa II. Po bitvě na Bílé hoře přestala být Praha hlavním městem, stala se jím opět až 28. října 1918.
č:121
Praha - Staroměstské náměstí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Praha - Staroměstské náměstíV letech 880 – 890 založil Bořivoj I. Pražský hrad, v 10. stol. byl vybudován Vyšehrad. Kupecko – řemeslnické osady v podhradí se ve 13. stol. sjednocují a opevňují hradbami jako Staré město pražské. Přemysl Otakar II. zakládá Menší město. Vrchol rozkvětu přišel za Karla IV., který mj. založil universitu či Nové město pražské.Za Habsburků došlo k omezení práv královských měst, další rozkvět nastal za Rudolfa II. Po bitvě na Bílé hoře přestala být Praha hlavním městem, stala se jím opět až 28. října 1918.
č:122
Praha - Václavské náměstí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Praha - Václavské náměstíV letech 880 – 890 založil Bořivoj I. Pražský hrad, v 10. stol. byl vybudován Vyšehrad. Kupecko – řemeslnické osady v podhradí se ve 13. stol. sjednocují a opevňují hradbami jako Staré město pražské. Přemysl Otakar II. zakládá Menší město. Vrchol rozkvětu přišel za Karla IV., který mj. založil universitu či Nové město pražské.Za Habsburků došlo k omezení práv královských měst, další rozkvět nastal za Rudolfa II. Po bitvě na Bílé hoře přestala být Praha hlavním městem, stala se jím opět až 28. října 1918.
č:115
Praha - Zoo

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Praha - ZooV letech 880 – 890 založil Bořivoj I. Pražský hrad, v 10. stol. byl vybudován Vyšehrad. Kupecko – řemeslnické osady v podhradí se ve 13. stol. sjednocují a opevňují hradbami jako Staré město pražské. Přemysl Otakar II. zakládá Menší město. Vrchol rozkvětu přišel za Karla IV., který mj. založil universitu či Nové město pražské.Za Habsburků došlo k omezení práv královských měst, další rozkvět nastal za Rudolfa II. Po bitvě na Bílé hoře přestala být Praha hlavním městem, stala se jím opět až 28. října 1918.
č:37
Prachatice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PrachaticePůvodní osada vznikla po polovině 13. stol., od roku 1323 měli Prachatičtí právo vybírat mýtné na Zlaté stezce. Za husitských válek, roku 1420, bylo město dobyto, Prachtičané museli uznat Zikmunda za krále. V roce 1437 bylo město zastaveno Janu Smilovi z Křemže, poté patřilo Rožmberkům a pánům z Rabštejna. Po stavovském povstání v roce 1620 Eggenberkům a od roku 1719 Schwarzenberkům.
č:237
Prášily

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PrášilyObec Prášily vznikla ve druhé polovině 18. stol. kolem sklářské hutě, kterou zde založil v roce 1739 Lorenc Gattermayer. V roce 1763 sklárnu koupil hrabě Kinský. Později panství přešlo do vlastnictví Lobkowitzů, kteří zde zavedli výrobu zrcadel. Počátkem 19. stol. získali panství Schwarzenberkové, v roce 1824 byla zavřena poslední huť a celá oblast prosperovala díky dřevařství. V roce 1803 zde byl vystavěn kostel sv. Prokopa.
č:147
Pravčická brána

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Pravčická bránaPravčická brána je největší přirozená skalní brána na našem kontinentu a je symbolem Českého Švýcarska. Rozpětí oblouku u úpatí je 26,5 m, výška otvoru 16 m a šířka 7-8 m. Vrcholová plošina brány se nachází ve výšce 21 m. Nedaleko brány stál již v roce 1826 v boudě z dubové kůry výčep, v roce 1881 nechali vystavět členové rodu Clary-Aldringenů na jeho místě výletní zámeček Sokolí hnízdo, ve kterém se v současné době nachází stylová restaurace a muzeum národního parku.
č:447
Prostějov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ProstějovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1141. Původně zeměpanský majetek získali v roce 1359 páni ze Šelmberka. V roce 1390 se majiteli stali páni z Kravař a v roce 1495 Pernštejnové. V letech 1522 – 1529 za Jana z Pernšntejna zde byl vybudován zámek, který byl v letech 1568 – 1572 za Vratislava z Pernštejna renesančně přestavěn. V roce 1599 se Prostějov stal majetkem Lichtenštejnů.
č:24
Protivín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ProtivínPrvní písemná zmínka je z roku 1282. Karel IV. i Václav IV. zde měli vlastní správce, král Ferdinand I. pak v roce 1562 prodal statek Protivín pánům z Hradce. Dalšími majiteli se stali bratři Vratislavové z Mitrovic, v Protivíně tehdy stála tvrz, mlýn, pila a v roce 1598 byl založen pivovar. V roce 1711 se majitelem stává kníže ze Schwarzenbergu. V roce 1899 byl Protivín povýšen na město.
č:129
Průhonice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PrůhonicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1270, kdy byli majiteli páni z Průhonic. Po nich vlastnili panství do 90. let 14. stol. Kavkové z Říčan a po nich pražští měšťané. V roce 1404 koupili Průhonice Dubečtí z Dubče a tvrz přestavěli na hrad. V roce 1508 panství zdědili po vymření Dubečských Zápští ze Záp a vybudovali zde renesanční zámek. V roce 1616 Průhonice koupil Ondřej Hannewald z Eckersdorfu. Poté se jako majitelé ještě rychle vystřídali Valdštejnové, Binagové, Borovanští z Borovan, Tovaryšstvo Ježíšovo, Rummerskirchenové, Trautmannsdorffové, Desfoursové, Piccolominiové a Dohalští z Dohalic. V roce 1802 koupil statek hrabě Jan Nostic-Rhieneck a nechal zámek klasicistně upravit. Posledním majitelem byl od roku 1885 hrabě Arnošt Emanuel Silva-Taroucca, který nechal zámek upravit novorenesančně.
č:56
Přední Výtoň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Přední VýtoňPrvní písemná zmínka o osídlení na území dnešní obce je z roku 1379, kdy se zde, podporováni rožmberskou vrchností, usídlili poustevníci sv. Pavla. Za husitských válek byli z větší části pobiti či vyhnáni. Poté však přišlo dlouhé období ekonomické prosperity, zakončené v roce 1523 dostavbou kostela s klášterem. Řád však začal upadat a klášter byl převeden pod vyšebrodské cisterciáky. Obec se dále vyvíjela jako dřevařská a zemědělská osada.
č:295
Přelouč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PřeloučPrvní zmínka pochází již z roku 1086, kdy král Vratislav I. daroval osadu benediktinskému klášteru v Opatovicích. V roce 1261 povýšil Přemysl Otakar II. Přelouč na město. V roce 1421 bylo husitům stranící město dobyto a zničeno vojsky Jana Městeckého z Opočna. Od roku 1518 patřila Přelouč k pardubickému panství, v roce 1580 jí byla Rudolfem II. potvrzena privilegia královského komorního města. Za třicetileté války byla Přelouč opět značně poničena, její význam upadl a po další dvě století byla jen provinčním zemědělským městečkem..
č:438
Přerov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PřerovPrvní písemná zmínka o přerovském hradu pochází z roku 1141. V roce 1256 udělil Přemysl Otakar II. osadě městská práva. Od roku 1412 měl město v zástavě Milota z Tvorkova a od roku 1421 Mikuláš Perényi. Za husitských válek byl Přerov dvakrát obsazen husity. V letech 1457 – 1470 měli město v zástavě Tovačovští z Cimburka a v roce 1487 je získali dědičně Pernštejnové. V roce 1585 Přerov koupil Jan Manrique de Lara. V letech 1596 – 1688 zde vládli Žerotínové. Majitelé se pak rychle střídali, posledními byli od roku 1795 Magnisové.
č:531
Přeštice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PřešticePrvní písemná zmínka pochází z roku 1226, kdy ves patřila pánům z Přeštic z rodu Drslaviců. Po smrti Svatobora z Přeštic v roce 1235 ji získala královská koruna a posléze Kladrubský klášter. V roce 1420 Přešice získali do zástavy Švihovští z Rýzmberka, v roce 1525 byla osada povýšena na město. V roce 1548 panství koupil Herolt Kavka Říčanský z Říčan a v roce 1598 Černínové. V roce 1705 opět Přeštice získal Kladrubský klášter a v letech 1750 – 1775 zde vybudoval barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1785 byl klášter zrušen a v roce 1811 pak Přeštice koupil v dražbě hrabě Schönborn.
č:422
Příbor

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PříborPrvní písemná zmínka pochází z roku 1251. Město založil Frank z Hückeswagenu, po roce 1307 se Příbor stal majetkem olomouckého biskupství. Jako zástavní držitelé hukvaldského panství zde v 15 stol. postupně vládli Mikuláš Sokol z Lamberka, Jan Čapek ze Sán, Jan Talafús z Ostrova a Dobeš z Boskovic. V roce 1615 získalo město Příbor od kardinála Františka z Ditrichštejna četná privilegia a v roce 1617 si pronajalo celé panství Hukvaldy. Za třicetileté války město třikrát vyhořelo.
č:140
Příbram

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PříbramNejstarším známým vlastníkem statku Příbrami byl na počátku 13. stol. velmož Hroznata, který však věnoval veškerý majetek premonstrátskému klášteru v Teplé. V roce 1216 Příbram koupil pražský biskup. Za arcibiskupa Arnošta z Pardubic zde byl postaven kamenný hrádek a město se rozvíjelo. Během husitských válek se Příbram stala majetkem krále, který ji však dával často do zástavy. Se střídavými úspěchy se zde těžilo stříbro a železo, v roce 1579 se Příbram stala královským horním městem.
č:317
Přibyslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PřibyslavPrvní písemná zmínka pochází z roku 1257. Přibližně v této době zde byl také vybudován hrad, jehož prvním známým majitelem byl Čeněk z Ronova. Město i hrad byly dobyty v roce 1424 husity a obsazeny. Při obléhání zde zemřel Jan Žižka. Dalším majitelem Přibyslavi byl Hynek Ptáček z Pirkštejna, poté ji vyženili páni z Kunštátu. Dále panství krátce patřilo Mikuláši Trčkovi z Lípy a Karlu z Valdštejna. V roce 1553 Přibyslav vyženil Zachariáš z Hradce a v roce 1560 zde vybudoval zámek. V roce 1597 koupili panství Žejdlicové ze Šenfeldu a konečně jako pobělohorskou konfiskaci jej získali Ditrichštejnové.
č:207
Přimda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PřimdaHrad byl vybudován pravděpodobně v roce 1121, první písemnou zmínkou o městě je doklad z roku 1331, jímž Jan Lucemburský uděluje městečku některá práva. Do konce 16. stol. byl hrad v majetku krále často byl však zastavován, nejdéle Švamberkům. V roce 1596 začal Rudolf II. s rozprodejem panství. V držení se vystřídalo více majitelů, v roce 1675 koupil Přimdu Jan Václav Novohradský z Kolowrat.
č:215
Puclice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Puclice
č:598
Pustevny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
PustevnyHorské středisko Pustevny leží v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 1.018 m. Název se odvozuje od poustevníků, kteří v okolí žili, přičemž poslední z nich zemřel v roce 1784, dva roky po zrušení pousteven císařem Josefem II. Dominantou Pusteven jsou dřevěné stavby ve stylu lidové secese architekta Dušana Jurkoviče, zejména Libušín a Maměnka. Ty vznikly v roce 1898 zásluhou turistického spolku Pohorská jednota Radhošť.
č:150
Rabí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RabíHrad byl pravděpodobně založen již ve 13. stol., první písemná zmínka je však až z roku 1380, kdy byl v majetku Švihovských z Rýzmberka. V letech 1420 a 1421 byl dobýván husity, při druhém obléhání zde přišel o oko Jan Žižka. Koncem 15. stol. za Půty II. Švihovského bylo Rabí povýšeno na město. V roce 1549 získal panství Jindřich Kurcpach z Trachemberka, poté Malovcové z Libějovic, Rožmberkové a v roce 1570 Chanovští z Dlouhé Vsi. Na začátku 18.stol. se stali majiteli již značně zpustlého hradu Lamberkové, hrad navíc zakrátko vyhořel. V roce 1920 darovali Lamberkové zříceninu Spolku pro zachování uměleckých, historických a přírodních památek v Horažďovicích.
č:198
Rabštejn nad Střelou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rabštejn nad StřelouPrvní zmínka je z roku 1269, kdy Rabštejn vlastnil rod Milhosticů. Po roce 1321 koupil statek Jindřich Pluh, vystavěl zde hrad a v roce 1337 vymohl Rabštejnu městská práva. V roce 1357 jej však prodal Karlu IV. Od roku 1397 měl panství jako zástavu Beneš Čert z Hořovic. Dalšími majiteli byli např. páni z Gutšejna, Šlikové a Švamberkové. V roce 1578 získali zdejší zboží do dědičného držení Libštejnští z Kolovrat a Kokořovci. Dále zde vládli ještě páni z Meggau, Pöttingové, kteří zde v roce 1705 vystavěli barokní zámek, Černínové a Kolovratové. Od roku 1748 patřil Rabštejn Lažanským.
č:597
Radhošť

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RadhošťRadhošť je sedmá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd s nadmořskou výškou 1129 m. Na vrcholu stojí kaple sv. Cyrila a Metoděje dokončená v roce 1898 podle návrhu architekta Skibiňského. V roce 1931 bylo za kaplí nainstalováno sousoší věrozvěstů Cyrila a Metoděje od Čechoameričana a frenštátského rodáka Albína Poláška. Ten je také autorem sochy boha Radegasta, umístěné ve stejném roce na hřebenové cestě mezi Pustevnami a Radhoštěm. Originální socha odlitá z umělého kamene, která dnes stojí na frenštátské radnici, byla v roce 1998 nahrazena žulovou kopií.
č:399
Raduň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RaduňPrvní písemná zmínka o Raduni pochází z roku 1320, kdy ji vlastnili vladykové z Raduně. Ti zde také postavili tvrz, která je poprvé připomínána v roce 1475. Dalšími majiteli byli Tvorkovští z Kravař, kteří v 16. stol. přestavěli tvrz na čtyřkřídlý renesanční zámek. Ten vlastnili až do roku 1671. Několik dalších majitelů se o zámek příliš nestaralo, až v roce 1780 jej získali Mönnichové (později Larisch-Mönnichové). V letech 1816-1822 nechal Jan Larisch-Mönnich zámek empírově přestavět. Posledními soukromými majiteli byli v letech 1832-1945 Blücherové, kteří zde provedli pseudogotické úpravy.
č:218
Radyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RadyněHrad Radyně (původně Karlskrone), nechal postavit Karel IV. a jeho stavba byla dokončena kolem roku 1360. Již roku 1400 byl hrad Václavem IV. poprvé zastaven a to Zachařovi z Litovic, později také Šternberkům nebo Lvům z Rožmitálu. V roce 1536 hrad koupil do dědičného držení Adam ze Šternberka, brzy nato však zřejmě požárem poničený hrad začal pustnout. Jeho dalšími majiteli byli Kokořovci z Kokořova, Černínové z Chudenic a Valdštejnové.
č:328
Rájec - Jestřebí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rájec - JestřebíPrvní písemná zmínka o Rájci pochází z roku 1131, kdy byli majiteli olomoučtí biskupové. V roce 1464 koupili panství od pánů z Milčína Drnovští z Drnovic, rájeckou část pak vyženil v roce 1618 Jan Zdislav z Hejsenštejna. Tomu byl však po Bílé hoře zabaven majetek. V roce 1661 panství získali Roggendorfové a v roce 1763 Salmové, kteří zde vybudovali klasicistní zámek.
První zmínka o Jestřebí pochází z roku 1371, kdy byli majiteli páni z Bořitova. Od roku 1597 bylo Jestřebí jako součást černohorského panství majetkem Lichtenštejnů, od roku 1711 pak Aueršperků. Dalšími majiteli byli od roku 1796 Schulugové, od roku 1830 Geislernové a v letech 1842 – 1848 Türkheimové. V roce 1960 se Rájec a Jestřebí spojily v dvojměstí.
č:349
Rajhrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RajhradNa místě dnešního města stávalo přibližně od roku 950 velkomoravské hradiště. Klášter byl založen v roce 1048 a od svého počátku byl podřízen benediktinskému klášteru v Břevnově. V roce 1813 bylo rajhradské proboštství povýšeno na samostatné opatství. Dominantou klášterního areálu je opatský chrám sv. Petra a Pavla, zajímavostí je také klášterní knihovna čítající 65.000 svazků.
č:111
Rakovník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RakovníkPrvní písemná zmínka pochází z roku 1252, v roce 1286 byl Rakovník Václavem II. povýšen na město a v roce 1588 Rudolfem II. na královské město. Tím se Rakovník zbavil závislého postavení na hradě Křivoklátu. Začalo se dařit zejména chmelařství a výrobě piva a město vzkvétalo. Zlom přišel s třicetiletou válkou, kdy byl Rakovník několikrát vypleněn a koncem 17. stol. se téměř vylidnil.
č:267
Ratibořice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RatibořicePrvní písemná zmínka o tvrzi a vsi pochází z roku 1388, kdy byl majitelem rytíř Vaněk ze Žampachu. V 16. stol. tvrz zanikla, v roce 1582 koupili panství Smiřičtí. Po roce 1621 jej získali jako pobělohorskou konfiskaci Trčkové z Lípy a když byl v roce 1634 zkonfiskován majetek jim, stali se majiteli Piccolominiové. Lorenzo Piccolomini zde nechal v letech 1702 – 1708 vybudovat barokní zámeček. V roce 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními soukromými majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:621
Rekreační zařízení Českých pošt Rožmberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rekreační zařízení Českých pošt Rožmberk
č:623
Rillichovo strojní truhlářství Bukovany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rillichovo strojní truhlářství Bukovany
č:213
Rokycany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RokycanyNejstarší písemná zmínka je z roku 1110, kdy je připomínán biskupský dvorec. Později zde stál též biskupský hrad. V roce 1421 bylo město dobyto husity a v roce 1436 jej dal král Zikmund do zástavy Janu Malovcovi z Pacova. V roce 1498 připadly Rokycany královské komoře, čímž skončila poddanská éra, v roce 1584 byly povýšeny na královské město. V roce 1639 bylo město vypleněno Švédy, po požáru zbylo jen šest domů.
č:804
Rokytnice nad Jizerou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rokytnice nad JizerouObec byla založena před rokem 1574, ze kterého pochází první písemná zmínka. V tomto roce byla obec s celým panstvím předána Maxmiliánem II. do dědičného držení Závišovi z Újezdce a Kunic. Již v roce 1562 zde však byla založena sklářská huť, ve které pracovala známá sklářská rodina Schürerů. Po Závišově smrti v roce 1577 získala panství jeho dcera Anna Křinecká z Ronova. V roce 1637 se majiteli stali Harantové z Polžic a Bezdružic a v roce 1701 Harrachové.
č:518
Rokytnice v Orlických horách

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rokytnice v Orlických horáchPůvodně uhlířskou osadu založili koncem 13. stol. páni z Rychnova, první písemná zmínka pak pochází z roku 1318. V roce 1548 Rokytnici koupil Jan Licek z Rýzmberka a začal zde budovat vodní tvrz. V roce 1567 se majiteli panství stali Mauschwitzové z Armenruh. V roce 1616 získali Rokytnici Zieglerové z Klipphausenu a v roce 1627 apelační rada Jan Mikuláš, svobodný pán z Nostitz. Nostitzům pak Rokytnice patřila až do roku 1928.
č:340
Rosice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RosicePrvní písemná zmínka je datována rokem 1259 a zmiňuje bratry Bohuše a Hartmana z Rosic. V roce 1450 prodali Hechtové z Rosic panství těšínskému knížeti Přemkovi a ten v roce 1464 Hynkovi z Kukvic. V roce 1522 koupila rosické zboží Bohunka z Pernštejna a v roce 1562 Žerotínové, za kterých byl hrad přestavěn na renesanční zámek. V roce 1628 panství koupil Albrecht z Valdštejna, který je obratem prodal hraběti Janovi z Werdenberka. Dalšími majiteli byli od roku 1684 Hausperští z Fanalu, od roku 1791 hrabata Ugarte a od roku 1844 Sinové. Posledním majitelem pak byl baron Mořic Arnold Deforest – Bischofsheim.
č:28
Roštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RoštejnHrad byl založen v pol. 14. stol. pravděpodobně pány z Hradce. Kolem roku 1353 byl obehnán opevněním s kruhovými baštami. V roce 1423 husité dobyli předhradí a hrad částečně pobořili. V roce 1477 byl opraven hradní palác a rozšířeno předhradí. V roce 1570 Zachariáš z Hradce hrad přestavěl na renesanční lovecké sídlo. V roce 1604 přešel do majetku Slavatů, později ještě Lichtenštejnů a Podstatských.
č:800
Rotštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RotštejnRotštejn
Hrad byl založen v polovině 13. stol. Jaroslavem z rodu Markvarticů. Markvarticům pak patřil do roku 1415, kdy Žofie, vdova po posledním příslušníkovi rodu, hrad prodala Paldrům z Vařin. Na počátku 16. století byl již Rotštejn uváděn jako pustý. Z let 1602 – 1848 pocházejí zprávy o vesnici na úpatí hradu s domy částečně vtesanými do skal. Toto osídlení pravděpodobně skončilo velkým zřícením skalních bloků v roce 1870.
č:92
Roudnice nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Roudnice nad LabemPrvní písemná zmínka pochází z roku 1167, ale město, které bylo v držení pražských biskupů a později arcibiskupů, je mnohem starší. Nejvýznamnější z těchto majitelů byli Jan IV. z Dražic a Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek bylo město několikrát vypleněno, v roce 1431 jej získal Jan Smiřický a v roce 1453 pak Zdeněk ze Šternberka. V roce 1467 se Roudnice stala městem královským. V roce 1577 město získal Vilém z Rožmberka, po jeho smrti přešlo vlastnictví sňatkem vdovy Polyxeny z Pernštejna za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowitz na tento rod.
č:807
Rozhledna Bramberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna BramberkPrvní vyhlídkovou věž na vrchu Bramberk v nadmořské výšce 787 m vybudovala již v roce 1889 lučanská sekce Německého horského spolku pro Jizerské hory. Vedle 16 m vysoké rozhledny byla v roce 1892 postavena turistická chata. Současná jedenadvacetimetrová rozhledna byla postavena v roce 1912. Na ochoz ve výši 18,5 m vede 96 schodů.
č:849
Rozhledna Karasín

Prodejci pidifrků

Rozhledna KarasínRozhledna Karasín u Bystřice nad Pernštejnem
Rozhledna stojí na hřebeni kopce Zadní skála (712 m.n.m.) v nadmořské výšce 704 m. Byla zprovozněna 25. května 2002 a měří 30 m. Na vrchol je nutno vystoupat po 128 schodech.
č:801
Rozhledna Královka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna KrálovkaNachází se v Jizerských horách nedaleko obce Bedřichov na vrchu Nekras v nadmořské výšce 859 m. První dřevěná stavba zde byla postavena již v roce 1888, kamenná rozhledna pak v roce 1906. V roce 1934 byla vybudována horská chata. Rozhledna je vysoká 24 m a na vyhlídkovou plošinu vede 102 schodů.
č:842
Rozhledna Přední Žalý

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna Přední ŽalýKamennou rozhlednu nechal postavit na místě původní dřevěné z roku 1836 na vrchu Přední Žalý hrabě Jan Harrach v roce 1892. V letech 1888-1890 zde krátce stála rozhledna železná, postavená německým spolkem Riesengebirgsverein. V roce 1890 byla v její těsné blízkosti dokončena budova hostince. Tato původní roubenka na přelomu 19. a 20. století shořela a byla nahrazena lehkou dřevěnou montovanou stavbou, která byla zničena za 2. světové války. Současná stavba restaurace zde stojí od roku 2009. Rozhledna se nachází na Žalském hřbetu mezi Beneckem a Vrchlabím v nadmořské výšce 1.019 metrů, je vysoká 18 metrů a vede na ní 89 schodů.
č:524
Rozhledna Svatobor

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna SvatoborNa úpatí 845 vysokého Svatoboru byly nalezeny zbytky polozahloubené chaty ze střední doby kamenné a pohřebiště původní slovanské osady Sušice. V něm pak byl nalezen denár z doby panování Vratislava I. Na vrcholu byla v roce 1896 postavena rozhledna a v roce 1900 útulna Klubu českých turistů. Zchátralá rozhledna byla v roce 1934 zbořena a za pouhé tři měsíce postavena nová, která je vysoká 32 m a má 182 schodů.
č:537
Rozhledna Špulka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna ŠpulkaRozhledna byla postavena na vrchu Březák u Lbosína v letech 2013 - 2014 v nadmořské výšce 532 m. Je tvořena ocelovodřevěnou konstrukcí tvarově připomínající špulku na nitě. Na vyhlídku rozhledny ve výšce 30 m lze vystoupat po 150 schodech. Pod rozhlednou se rozprostírá kamenná mapa mikroregionu. Na výstavbě se podílelo, jak dokládá Venkovní kronika, 21 obcí mikroregionu CHOPOS a mnoho dalších partnerů. Pro veřejnost byla slavnostně otevřena 26. 4. 2014, přesně rok od položení základního kamene. Symbolickou stuhu přestřihlo 250 lidí.
č:813
Rozhledna Štěpánka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rozhledna ŠtěpánkaKamenná novogotická rozhledna Štěpánka stojí na vrchu Hvězda na Příšovickém hřebeni v nadmořské výšce 959 m a je nejstarší rozhlednou v Jizerských horách. Její stavbu zahájil v roce 1847 kníže Camill Rohan a pojmenována byla na počest arcivévody Štěpána. Postavena však byla jen základna a torzo rozhledny zde stálo 40 let. Dokončení se dočkala až v roce 1892 zásluhou Horského spolku. Rozhledna je vysoká 24 m.
č:607
Rozvod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RozvodRozloučení a rozvedení
Od rozloučení manželství rozeznávati se sluší rozvedení. Při rozloučení zruší se právoplatné dřívější manželství, netrvá tudíž dále, kdežto při rozvodu svazek manželský nadále trvá, jen že manželé prosti jsou práv a povinností z manželského spolužití plynoucích, ale ne práv a povinností plynoucích z manželství. Církevní právo katolické teprve po mnohém kolísání ustanovilo se na tom, že platné manželství, v němž soulož byla vykonána, jen smrtí jednoho manžela rozloučeno býti může. I zásadná nerozlučitelnost manželství toho nevyžaduje, by manželé za každou cenu spolu žili; mohou nastati případy, kdy by nucené spolužití bylo nesnesitelným břemenem. Aby však společný život manželský byl přerušen, potřeba jest důvodu právem uznaného. Rozvedení dle církevního práva může nastati dle zvyku ustáleného u církevních soudů manželských trvale, od lože a stolu a pak na určitý nebo neurčitý čas. Trvalý rozvod dovoluje se soudem v případě cizoložství jednoho manžela, někdy v případě nepřirozeného ukojení pudu pohlavního a nebo zlomyslného opuštění manžela.
( Zdroj : Ottův slovník naučný )
č:59
Rožmberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RožmberkPrvní zmínka je z roku 1250. Hrad byl sídlem rožmberského rodu, po roce 1302 však bylo sídlo panství přeneseno do Českého Krumlova. V roce 1522 Horní hrad kromě věže Jakobínky vyhořel. Za Viléma z Rožmberka byl v roce 1556 Dolní hrad rozsáhle přestavěn. Posledním rožmberským majitelem byl od roku 1601 Petr Zrinský, od roku 1612 patřil hrad Švamberkům. V roce 1619 jej získali Buquoyové.
č:1
Rožmitál pod Třemšínem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rožmitál pod TřemšínemBlatný hrad v Rožmitále byl založen rodem Buziců, kteří později přijali predikát „z Rožmitálu“. Sezima z Rožmitálu věnoval v roce 1347 pražskému arcibiskupství polovinu hradu, kterou pak během husitských válek získal král Zikmund a v roce 1436 ji zastavil Zmrzlíkům ze Svojšína. Opět spojené panství pak v roce 1550 získali od Lvů z Rožmitálu Gryspekové z Gryspachu, za kterých byl přistavěn renesanční palác. Po pobělohorské konfiskaci získalo panství pražské arcibiskupství.
č:443
Rožnov pod Radhoštěm

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rožnov pod RadhoštěmPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1267, založil ji biskup Bruno ze Schauenburku. Po jeho smrti v roce 1281 panství patřilo pánům z Krásna a od roku 1348 pánům z Kravař. Rod pánů z Kravař vymřel v roce 1434 a majiteli se stali páni z Cimburka. V roce 1437 panství získal Vok ze Sovince, v roce 1446 Jan z Messenberka a dále Jan z Rýzmberka. Koncem 15. stol. patřil Rožnov Petrovi ze sv. Jiří z Pezinku a v roce 1505 jej koupili páni z Kunštátu. Dalšími majiteli byli od roku 1526 Šelenberkové, od roku 1535 Jan z Pernštejna, od roku 1548 Žerotínové a od roku 1815 hrabata Kinští.
č:570
Rtyně v Podkrkonoší

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rtyně v PodkrkonošíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1367. Osada byla poddanskou vsí hradu Vízmburka, který založil v roce 1279 Tas ze Skalice. Dalšími významnými vlastníky panství byli od roku 1330 páni z Dubé. V roce 1447 byl hrad vykoupen Slezany a pobořen, panství se spojilo s panstvím náchodským. Dalšími majiteli byli Špetlové z Janovic a Pernštejnové, od roku 1544 pak Smiřičtí. Jako pobělohorskou konfiskaci obdrželi majetek Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:572
Rudka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RudkaBurianova rozhledna
Rozhledna stojí nad lesoparkem s Jeskyní Blanických rytířů na kopci Milenka v Rudce u Kunštátu v nadmořské výšce 579 m. Nechal ji v roce 1931 vybudovat kunštátský občan, uzenář a bývalý starosta František Burian. Je vysoká 18 m, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 15 m.

Socha T.G.Masaryka
Největší sochu v Evropě, vytvořenou z jednoho kusu skály, vytvořil v roce 1928 Stanislav Rolínek na zakázku kunštátského občana a bývalého starosty Františka Buriana. Skálu lámalo třicet dělníků a Rolínek pracoval podle padesátihaléřové poštovní známky, přilepené na lešení. Později měl alespoň fotografii. Socha byla vysoká 10,5 m a podstavec 3,5 m. Hlava měřila 1,65 m, rozpětí ramen dosahovalo 3,5 m a průměr klobouku v ruce pana prezidenta byl 85 cm. Váha sochy byla odhadnuta na 600 tun. Pomník musel být v roce 1941 po udání odstraněn a na místě se zachovaly jen obří boty.

Jeskyně Blanických rytířů
Tvůrcem tohoto díla je čalouník a sochař samouk Stanislav Rolínek z Bořitova. Do Rudky jej pozval v roce 1928 bývalý kunštátský starosta a uzenář František Burian. Prvním Rolínkovým dílem zde byla obří socha T.G.Masaryka, která však musela být za války odstraněna. Poté už se pustil v dělníky vyhloubené jeskyni v kopci Milenka do tvorby svého stěžejního díla - vojska blanických rytířů v čele se sv. Václavem. Vchod do jeskyně hlídá mohutný kamenný lev, kterého však Rolínek ve skutečnosti nikdy neviděl.
č:148
Rumburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RumburkPrvní písemná zmínka o trhové osadě je z roku 1298. V roce 1377 již byl Rumburk městem a patřil Berkům z Dubé. Byl součástí tolštejnského panství, jehož se stal po vybudování zámku v roce 1566 centrem. V roce 1481 panství získali Schleinitzové a v roce 1586 Strehlitzové. Mezi lety 1607 – 1634 zde vládli Kinští. Jeden z pozdějších majitelů Rumburka, kníže Antonín Florián Lichtenštejn, zde nechal podle návrhu stavitele Jana Lukase Hildebrandta postavit kopii loretánské kaple. Stavba byla realizována v letech 1704 – 1709.
č:279
Rychnov nad Kněžnou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Rychnov nad KněžnouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1258, kdy zakladatel města Heřman z Drnholce již použil predikát z Rychnova. V roce 1497 koupil město od Albrechta z Rychnova Vilém z Pernštejna. Pernštejnové však museli postupně pro dluhy rozprodávat majetky a Rychnov tak v roce 1577 koupili od Rudolfa II. Trčkové z Lípy. Po několika dalších majitelích pak panství v roce 1640 koupil Albrecht Libštejnský z Kolovrat. V letech 1676 – 1690 byl postaven nový barokní zámek, který byl ještě v letech 1712 – 1724 přestavěn.
č:406
Rýmařov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
RýmařovVes vnikla před rokem 1278, první písemná zmínka pak pochází z roku 1351. V roce 1406 Rýmařov získal městská práva. Tento zeměpanský majetek byl často zastavován – např. Pročkovi z Vildberka, Stošům z Albrechtic, Jindřichovi z Jenštejna nebo Petrovi ze Žerotína. V roce 1583 se Rýmařov stal městem poddanským, když panství koupili Hoffmannové z Grünbüchlu. V roce 1721 se pak majiteli stali Harrachové.
č:556
Říčany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Říčany
č:99
Říp

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŘípKapli na Řípu dal obnovit v roce 1126 kníže Soběslav na památku vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce. Od roku 1143 patřila hora i s rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha strahovskému klášteru. Po husitských válkách se stali majiteli vladykové Ctinští v roce 1515 pak opět strahovský klášter. V roce 1577 koupil Říp se vsí Mnetěší Vilém z Rožmberka, po jeho smrti se stali vlastníky Lobkowitzové.
č:130
Sázava

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SázavaV roce 1032 zde kníže Oldřich s poustevníkem Prokopem založili klášter, zaměřený na slovanskou liturgii. Ta však byla v roce 1097 zakázána a klášter převzali benediktini z Břevnova. Husitské války přerušily přestavbu kláštera, z této doby se dochovalo torzo gotického kostela. V 17. stol. došlo k barokní přestavbě, klášter byl zrušen v roce 1785. V sousedství kláštera vzniklo ve 13. stol. městečko.
č:310
Seč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SečPrvní písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy zde sídlil vladyka ze Seče. V roce 1449 získal obec Mikuláš Trčka ml. z Lípy a v roce 1556 Robmhapové ze Suché. V roce 1583 pak panství koupil Albrecht Brychnar z Brukštejna a v roce 1596 Karel Záruba z Hustířan a na Radimi. Ten jej před odchodem do exilu v roce 1620 prodal Františku de Couriers. V roce 1701 se stal novým majitelem František Josef Schönfeld a v roce 1737 jej vyženil Jan Adam Aušperk. Dnes je Seč známa zejména přehradní hrází na řece Chrudimce s délkou hráze 165 m, objemem 22,1 m3 a plochou 220 ha.
č:142
Sedlčany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SedlčanyPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1057. Původně trhová ves patřila na počátku 14. stol. Rožmberkům, kteří zde provozovali zlaté doly. Za vlády Karla IV. bylo město vráceno králi. V roce 1580 Sedlčany získal Jakub Krčín z Jelčan, od 17. stol. drželi panství Lobkowitzové. V roce 1766 se v Třebnicích u Sedlčan narodil pozdější polní maršál rakouské armády Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče.
č:5
Sedlec-Prčice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Sedlec-PrčicePrvní písemná zmínka o Sedlci pochází ze 14. stol., kdy byl v majetku pánů z Janovic. V roce 1474 jej pak po krátkém držení pánů z Očedělic získali Lobkovicové.
Prvními majiteli Prčice byli již v 11. stol. Vítkovci., ve 14 stol. zde vládli páni z Choustníka a páni z Landštejna. Poč. 16. stol. zde postavil již třetí tvrz Vilém Mracký z Dubé, polovinu Prčice pak prodal Janu Voračickému z Paběnic. V roce 1605 se majitelem stal Humprecht Černín z Chudenic a v roce 1612 Talmberkové. Dalšími majiteli byli např. Vchynští z Vchynic, Malovcové z Malovic a pražský měšťan Karel Burka. V roce 1835 Prčici koupil Václav Ignác rytíř Eisner z Eisensteinu. Posledním majitelem pak byl od roku 1924 ing. Jaroslav Hásek.
č:259
Semily

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SemilyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1352 a týká se farního kostela. V roce 1542 se panství dostalo do držení Smiřických, v roce 1623 jej získal jako konfiskát Albrecht z Valdštejna.
Po jeho zavraždění v roce 1634 držel panství rohozecké, maloskalské a semilské Mikuláš Desfours. V roce 1748 se stal vlastníkem Semil italský hraběcí rod Millesimů a v roce 1810 velkostatkář Jakub Veith. V roce 1824 získali panství Rohanové, kteří v roce 1898 prodali jeho zbytky - zámek, pivovar a dvůr s rozsáhlými pozemky a lesy městu Semily.
č:886
Senohraby

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SenohrabyPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1444, kdy ji spolu s dalším majetkem včetně hradu Zlenice získali Kostkové z Postupic. Hrad Zlenice zde stál pravděpodobně již v roce 1313. Krátce po koupi Zdeňkem Kostkou z Postupic byl však Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka pobořen a již nebyl obnoven. V roce 1525 koupil bývalé zlenické panství Jaroslav ze Šternberka a v roce 1576 se majiteli stali Valdštejnové. Od roku 1733 pak Senohraby patřily Khewenhüllerům.
č:624
SK Slavia Praha

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SK Slavia PrahaKlub byl založen 2. listopadu 1892 jako Akademický cyklistický oddíl Slavia. Dva roky poté byl úředně rozpuštěn a 31.5.1895 obnoven jako Sportovní klub Slavia. 21. ledna 1896 byl ustanoven odbor footballový. První derby se Spartou bylo sehráno 29. března 1896 na Císařské louce v rámci turnaje s názvem „Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících“ s výsledkem 0:0. Slavia sice jednu branku obdržela, ale protože s tím slavistický kapitán Freja nesouhlasil, sudí dr. Jiří Rössler – Ořovský ji nemohl podle tehdejších pravidel uznat.
Vítěz ligy: 17x (1913, 1925, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935, 1937, 1940, 1941, 1942, 1943, 1947, 1996, 2008, 2009)
Vítěz Českého poháru: 6x (1941, 1942, 1974, 1997, 1999, 2002)
Nejvyšší výhra: 15:1 nad SK České Budějovice (1947/48)
Nejvyšší prohra: 1:7 s Baníkem Ostrava (1954) a se Slovanem Nitra (1959/60)
Nejvíce gólů v jedné sezoně: 57 – Josef Bican (1943/44)
Nejlepší střelec v historii: Josef Bican – 447 gólů
č:175
Skalná

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Skalná
č:515
Slaný

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlanýPředchůdce města Slaného, osada Slaný Vrch, byla založena možná již v roce 750 služebníkem knížete Nezamysla Holotem. V roce 1136 byl postaven kostel sv. Gotharda a první písemná zmínka o Slaném je z roku 1239. Povýšení na město je pak datováno do roku 1295. V roce 1623 dostal Královské město Slaný do zástavy Jaroslav Bořita z Martinic a v roce 1638 se zástava změnila ve vlastnictví. Od roku 1794 bylo Slaný opět svobodným městem.
č:135
Slapy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlapyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1292, kdy král Václav II. daroval ves Zbraslavskému klášteru. V roce 1421 se Slap zmocnil Jakoubek z Vřesovic a císař Zikmund mu v roce 1436 nechal panství zapsat. V roce 1437 je pak získal Jindřich z Kolovrat, po husitských válkách klášter vykoupil majetek zpět. V roce 1785 byl však klášter zrušen a slapské panství koupil Karel Bedřich Korb z Weindenheimu. V roce 1881 se stal majitelem Bedřich Westphalen a po 1. světové válce Bohumil Bondy. Jeho rodina zde vystavěla nový zámek.
č:815
Slatiňany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlatiňanyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1294, kdy byl majitelem zdejší tvrze František ze Slatiňan. Poté se v držení střídaly méně významné vladycké rody až v roce 1575 panství koupil pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a vybudoval zde renesanční zámek. V roce 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic a v roce 1623 jako pobělohorskou konfiskaci Berkové z Dubé. Dalšími majiteli byli Bubnové z Litic, páni z Voděrad, páni ze Sandbergu, hrabata ze Schönfeldu a od roku 1773 knížata z Auerspergu. Posledními majiteli byli v letech 1942-1945 Trauttmansdorffové.
č:479
Slavičín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlavičínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1256, kdy městečko obdržel od olomouckého biskupství v léno Helembert de Turri. V roce 1485 je poprvé zmiňována tvrz v místě dnešního zámku, který byl postaven v roce 1750 za Podstatských z Prusínovic. V roce 1797 převzal slavičínské léno baron František Buol. Po Buolech byli majiteli zámku Ledererové a od roku 1912 Wichterlové.
č:464
Slavkov u Brna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Slavkov u BrnaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1237, kdy byl majitelem řád německých rytířů, který zde zřídil komendu. V roce 1411 získal Slavkov král Václav IV. a rychle se v zde střídali zástavní držitelé – Jindřich Plumlovský z Kravař (1420), Aleš Holický ze Šternberka (1421-1435) a od roku 1435 páni z Konice. Dalšími majiteli byli páni z Čisté Studně a od roku 1483 Jan Zelený z Šanova. V roce 1492 získal sňatkem panství hrabě Petr od sv. Jiří a z Pezinku a v roce 1511 Kounicové. Ti zde v několika etapách vybudovali současný barokní zámek. Posledními majiteli byla od roku 1919 hrabata Pálffyové.
č:49
Slavonice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlavonicePrvní písemná zmínka o původně trhové vsi je z roku 1260, kdy zde vládli páni z Hradce. V roce 1277 obdržely Slavonice některá městská práva a již o rok později se začalo na příkaz Přemysla Otakara II. s budováním městského opevnění. To bylo rozšiřováno ve 14. stol. a odolalo i husitskému obléhání v roce 1423. Od roku 1450 město spravovalo 12 konšelů, kteří volili purkmistra. V roce 1560 byla ve městě Ferdinandem I. zřízena poštovní stanice. Vzkvétající městečko bylo výrazně poničeno za třicetileté války a svého původního významu již nedosáhlo.
č:407
Slezská Harta

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Slezská HartaSlezská Harta je údolní přehradní nádrž na řece Moravici, která byla vystavěna v letech 1987 – 1997. Délka hráze je 540 m, výška 65 m a celkový objem nádrže činí 218,7 m3.
č:402
Slezskoostravský hrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Slezskoostravský hradPrvní písemná zmínka pochází z roku 1297, kdy byl hrad majetkem těšínského knížete. V roce 1380 jej získali páni z Tvorkova. Během husitských válek se hradu zmocnil husitský hejtman Jan Čapek ze Sán, poté zde vládl jeho zeť Jan Talafús z Ostrova a Jan Tršický z Doloplaz. V roce 1476 koupil slezskoostravské panství i s hradem Václav Hřivnáč z Heraltic. V roce 1508 se stal majitelem Jan Sedlnický z Choltic, který v letech 1531 – 1548 přestavěl gotický hrad na renezanční zámek. V roce 1714 hrad získal Jindřich Vilém hrabě Wilzcek z Dobré Zemice a tomuto rodu patřil až do roku 1945.
č:72
Sloup v Čechách

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Sloup v ČecháchPrvní zmínka o Sloupu pochází z roku 1324, panství patřilo až do počátku 17. stol. převážně Berkům z Dubé. Vystřídali se zde však také Hanuš Welfl z Varnsdorfu, Pancířové ze Smojna nebo Vilém z Ilburka. V roce 1616 panství koupili Salhausenové, po Bílé hoře jim však byl zkonfiskován majetek a Sloup získali Libštejnští z Kolovrat. Dalšími majiteli byli od roku 1679 Kokořovci z Kokořova, za kterých bylo na místě bývalého středověkého hradu na vysoké skále vybudováno barokní poutní místo. Posledními majiteli byli od roku 1710 Kinští z Vchynic a Tetova.
č:372
Slup

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SlupPrvní písemná zmínka pochází z roku 1228, kdy se majitelem vsi stal ženský cisterciácký klášter v Oslavanech. Po zrušení kláštera v roce 1525 získali Slup Kunové z Kunštátu a v roce 1541 ves připojili k jaroslavickému panství. V letech 1549 – 1567 byli majiteli Krajířové z Krajku, poté Hanuš Fridrich hrabě z Hardeku, Scipion hrabě z Archu, páni z Tovaru a Berkové z Dubé. V roce 1609 panství koupili Althanové a vládli zde až do roku 1790, kdy se majitelem stal hrabě Antonín Josef Meraviglia – Crivelli. Dalšími majiteli byli ještě například Hompesch – Bollheimové.


č:252
Smržovka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SmržovkaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1568, kdy Smržovka, německy Morgenstern, patřila Smiřickým. V roce 1621 panství získal jako pobělohorskou konfiskaci Albrecht z Valdštejna.
Dařilo se zde sklářství, lnářství a plátenictví. Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v roce 1634 se majitelem stal Mikuláš Des Fours Walderode. 23. května 1905 byla Smržovka povýšena na město.
č:501
Sněžka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SněžkaNejvyšší hora Krkonoš i České republiky měří 1602 m. První český název byl Pahrbek Sněžný, později Sněžovka a od roku 1832 Sněžka. První známý výstup na Sněžku byl proveden v roce 1456. Na vrcholu stála od roku 1850 Slezská bouda, nyní místo ní od roku 1976 Polská bouda. Od roku 2007 také nová Česká poštovna (původní byla z roku 1872) a konečná stanice lanovky z Pece pod Sněžkou. Poslední a nejstarší stavbou je 14 m vysoká rotundová kaple sv. Vavřince, kterou nechal zbudovat Kryštof Leopold Schaffgotsch. Stavěla se mezi lety 1653 – 1681. V letech 1810 – 1850 fungovala jako dočasný hostinec.
č:26
Soběslav

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SoběslavPrvní písemná zmínka pochází z roku 1293, kdy zdejší hrad i osada patřily Rožmberkům. Městem se Soběslav stala v roce 1390 a o čtyři roky později zde byl vězněn král Václav IV. Za husitských válek bylo město v letech 1420, 1421 a 1435 vypáleno. V roce 1468 opustil Jan z Rožmberka krále Jiřího z Poděbrad a musel přenechat Soběslav a také hrad Choustník Zdeňku ze Šternberka. V roce 1481 však již bylo město opět plně ve vlastnictví Rožmberků. Po vymření tohoto rodu Petrem Vokem v roce 1611 zdědil Soběslav Jan Jiří ze Švamberka, který byl také posledním šlechtickým majitelem.
č:96
Sobotka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Sobotka První písemná zmínka pochází z roku 1322. V roce 1346 byl majitelem Beneš z Vartemberka, vlastník kosteckého panství. V roce 1405 panství zdědil Jan z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1414 – 1497 byli majiteli Zajícové z Hazmburka a poté Šelmberkové. V roce 1524 koupili panství páni z Bibrštejna. V roce 1556 Kost vyženil Kryštof z Lobkovic a v roce 1632 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Dva roky na to byl však zavražděn a Sobotku získali Černínové z Chudenic. V roce 1738 se majiteli stali Netoličtí z Eisenberka.
č:176
Sokolov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SokolovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1279, kdy jsou jako majitelé zmiňováni Nothaftové. Pravděpodobně již v té době zde stála vodní tvrz. V roce 1339 koupili panství Winklerové a v roce 1366 jej získala královská komora. Od roku 1434 se majiteli stali Šlikové a kolem roku 1480 tvrz přestavěli na hrad. V roce 1621 byl šlikovský majetek zkonfiskován a sokolovské panství získali Nosticové. V roce 1648 byl hrad vypálen Švédy, v letech 1659 -1663 byl pak přestavěn na renesanční zámek. V letech 1800 – 1805 byl pak ještě přestavěn klasicistně.
č:417
Sovinec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SovinecHrad byl založen bratry Pavlem a Vokem z rodu Hrutoviců mezi lety 1318, kdy získali jako léno nedalekou ves Křížov a 1348, kdy poprvé použili predikát „ze Sovince“. S výjimkou let 1480 – 1490, kdy byl majitelem Jan Heralt z Kunštátu, patřilo panství pánům ze Sovince až do roku 1543, kdy je koupil Kryštof z Boskovic. Dalšími majiteli byli od roku 1576 Ederové ze Štiavnice a od roku 1607 Kobylkové z Kobylího. V roce 1623 získal sovinecké panství Řád německých rytířů, v letech 1643 – 1650 byl hrad obsazen švédským vojskem.
č:225
Spálené Poříčí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Spálené PoříčíPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1239, kdy ji Budislav z Rožmitálu prodal kladrubskému klášteru. V roce 1391 panství koupil Jindřich z Elsterberka. V roce 1413 při prodeji Habartovi z Vinařic zde již stála tvrz. Po několika dalších majitelích koupil v roce 1506 Poříčí od Bedřicha z Donína Jan Roupovský z Roupova. V roce 1507 panství koupil Karel Kokořovec z Kokořova, část s tvrzí pak záhy získal Jan nejstarší Horčice z Prostného. Od roku 1603 byli majiteli Vratislavové z Mitrovic, kteří zde vystavěli renesanční zámek. Dále Poříčí patřilo od roku 1715 Anně Polyxeně hraběnce z Clairy a Aldringenu, hrabatům des Fours a od roku 1749 svatovítské kapitule.
č:871
Srbská Kamenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Srbská KameniceVes byla založena po roce 1015, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1352. V roce 1406 koupili panství od Michaloviců Berkové z Dubé a v roce 1428 je získali Vartenberkové. V roce 1511 se majitelem stal Mikuláš Trčka z Lípy, ale již v roce 1515 je prodal pánům ze Salhausenu. Kolem roku 1536 získali panství sňatkem Anny ze Salhausenu a Prokopa z Vartenberka opět Vartenberkové. V roce 1614 koupili tento zadlužený majetek Vchynští z Vchynic a Tetova. Tento rod, později psán jako Kinští, vlastnil zboží jako panství až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 a dále jako velkostatek až do roku 1945.
č:238
Srní

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SrníObec založil v roce 1727 majitel panství baron Schmiedel. V roce 1787 zde byla postavena škola a o rok později dřevěný kostel. Ten byl nahrazen kamenným kostelem Nejsvětější Trojice v roce 1805. V letech 1799 – 1801 zde kníže Schwarzenberg vystavěl 14,4 km dlouhý Vchynicko – tetovský plavební kanál, který sloužil ke splavování dříví ze Šumavy kolem nesplavné části Vydry. Na soutoku Vydry a Křemelné stojí vodní elektrárna Čeňkova pila.
č:29
Stachy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StachyNejstarší písemná zmínka pochází z roku 1578, ale ves vznikla pravděpodobně již dříve kolem zdejší sklárny. Její původní jméno bylo Stachov. Šlo o jednu z osmi šumavských královských rychet, jejíž obyvatelé byli poddanými krále a měli za úkol střežit stezku v Královském hvozdu na česko – bavorském pomezí.
č:274
Staré Hrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Staré HradyPrvní písemná zmínka o původní tvrzi Stará, kterou založil Arnošt ze Staré je z roku 1340. Arnoštův syn Vilém a vnuk Smil Flaška zde postavili kamenný hrad. V roce 1393 koupil panství Pavel z Jenštejna a v roce 1418 Jan Kostelák z Kostelce. V 15. stol. se zde vystřídalo ještě několik majitelů a v roce 1503 Starou získal Jan Rašín z Rýzmburka. V roce 1567 získali panství Lobkovicové a v roce 1571 jako zástavu Pruskovští. Dalším majitelem byl od roku 1628 Albrecht z Valdštejna a od roku 1637 zde vládli Šlikové. V roce 1921 získal Staré Hrady československý stát.
č:574
Staré Město

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Staré MěstoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1325, kdy město daroval loupeživý rytíř Jan Wüstehube cisterciáckému klášteru v Kamenci. V roce 1448 získali panství páni ze Zvole a v roce 1582 páni z Vrbna. V roce 1615 se majiteli stali Petřvaldští z Petřvaldu. Janu Petřvaldskému byl však za účast na stavovském povstání zkonfiskován majetek a v roce 1624 tak panství koupil kníže Karel z Lichtenštejna. Lichtenštejnům pak město patřilo až do roku 1848.
č:86
Staré Splavy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Staré SplavyV roce 1222 zde je připomínán mlýn, první písemná zmínka o vsi je z roku 1460. V roce 1367
zde založil Karel IV. rybník, dnes nazývaný Máchovo jezero. Na rybníku jsou dva nepřístupné ostrůvky – Kachní ostrov a Myší zámek, na kterém jsou patrné zbytky tvrze z 15. stol. Celková rozloha je 285 ha a objem 6,3 milionu m3. Máchovo jezero je napájeno Okenským a Břehyňským potokem, hráz je 9 m široká a 130 m dlouhá.
č:192
Starý Hrozňatov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Starý Hrozňatov
č:431
Starý Jičín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Starý JičínHrad vznikl na přelomu 12. a 13. stol. na místě původní dřevěné tvrze. Kolem roku 1230 získal panství od Přemysla Otakara I. Arnold z Hückeswagenu, v roce 1270 páni z Pňovic a počátkem 14. stol. páni z Kravař. V roce 1434 zdědili Starý Jičín Cimburkové, v roce 1470 jej vyženil Jindřich z Boskovic a krátce zde vládl také Petr hrabě ze Sv. Jiří a Pezinku a Jan z Kunovic. V roce 1500 panství koupili Žerotínové. Za třicetileté války hrad značně utrpěl a od roku 1707 je uváděn jako částečná zřícenina. Dalšími majiteli byli Hoffmannové, od 2. pol. 17. stol. Ditrichštejnové, od roku 1706 Zenonové z Dannhausenu a konečně v letech 1772 – 1906 hrabata Seilernové.
č:212
Starý Plzenec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Starý PlzenecPrvní písemná zmínka o městě je z roku 976, kdy zde v bitvě Čechů s Bavory padl říšský hrabě Godfrid. Od 10.stol. bylo zdejší slovanské hradiště správním centrem Plzeňska, v 11. stol. zde byla mincovna. Po založení Nové Plzně kolem roku 1295 dochází k úpadku, od 15. stol. je Plzenec v majetku šlechty. V 18. stol. pokleslo město na ves, městečkem se opět stalo v roce 1845, městem pak v roce 1902.
č:182
Stekník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StekníkPrvní písemná zmínka o obci je z roku 1389 a až do roku 1540 byl Stekník samostatným statkem. Po Bílé hoře získal panství Jan z Aldringenu a po něm Oldřich z Bissingenu. V roce 1681 koupil Stekník rod původně žateckých měšťanů Kulhánků z Klaudenšteina. Tento rod držel Stekník až do roku 1796 a vybudoval zde honosný barokní zámek s terasovitou zahradou, který byl později ještě rokokově přestavěn. Posléze se zde ještě vystřídalo několik převážně německých majitelů.
č:216
Stod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StodPrvní historická zmínka o vsi je z roku 1235, v roce 1315 povýšil Jan Lucemburský Stod na městys. Za husitských válek stáli obyvatelé na katolické straně, ale po dobytí chotěšovského kláštera mnozí přešli na stranu husitů. V 16. stol.obdržel Stod další práva a již v roce 1547 zde byl poštovní úřad. Za třicetileté války se Stod téměř vylidnil, poté nastala jeho germanizace. Od roku 1850 je Stod městem.
č:43
Stožec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StožecPrvní písemná zmínka o původně dřevařské osadě na schwarzenberském panství pochází z roku 1769. V roce 1791 byla na Stožecké skále postavena nad léčivým pramenem dřevěná kaple Panny Marie. Kaple byla v roce 1804 přestavěna a v 60. letech 19. století doplněna o dřevěnou přístavbu s dřevořezbami. Po 2. světové válce kaple chátrala, zrekonstruována a znovu vysvěcena byla v roce 1990.
č:16
Strakonice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StrakonicePrvní písemné zprávy o Strakonicích jsou z roku 1235, na počátku 13. stol. zde také Bavorové založili hrad. V roce 1243 darovali jeho část řádu maltézských rytířů, kteří pak ve Strakonicích působili sedm století. V roce 1367 byla městu Bavorem IV. udělena základní městská privilegia. Stavební vývoj hradu byl ukončen barokní zámeckou přístavbou v letech 1714-1721.
č:558
Stránov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StránovPrvní písemná zmínka o původní dřevěné tvrzi pochází z roku 1429. V letech 1463 – 1468 vybudoval na jejím místě Jaroš ze Sovojovic gotický hrad. V letech 1545 – 1589 byli majiteli Berkové z Dubé a po nich Bibrštejnové. Na počátku 17. stol. hrad vyženil Michal Slavata z Chlumu. Kolem roku 1642 získali panství s již přestavěným renesančním zámkem páni z Lisova. V roce 1746 se díky sňatku stal majitelem Jan Václav Příchovský z Příchovic. Dalšími majiteli byli od roku 1794 Heritesové. V roce 1864 koupila zámek od rytíře Bedřicha Neubauera Marie z Valdštejna a Vartemberka. V letech 1917 – 1950 a od roku 2003 dosud zámek vlastní rod Šimonků.
č:357
Stráž nad Nežárkou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Stráž nad NežárkouStrážský hrad byl založen v roce 1264 jednou z větví Vítkovců, pány ze Stráže. Ti v roce 1466 vymřeli a na panství se rychle střídali majitelé. V roce 1570 hrad vyhořel. Poté Stráž vlastnili mj. Rožmberkové a Slavatové. V roce 1700 za držení Šternberků začala přestavba hradu na zámek, která byla dokončena v roce 1735 za Marie z Valdštejna. V letech 1811 – 1908 patřila Stráž Leonhardiům a v letech 1920 – 1930 Emě Destinnové.
č:491
Strážnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StrážniceStrážnický hrad byl vybudován po roce 1260 na popud Přemysla Otakara II. k obraně zemských hranic. První písemná zmínka o něm je z roku 1302. Již v roce 1328 však Strážnici vlastnili páni z Kravař. V roce 1486 bylo panství zastaveno Janovi ze Žerotína, v roce 1501 je pak Žerotínové získali natrvalo. Po roce 1578 byl hrad renesančně přestavěn, přesto i poté několikrát odolal obléhání. V roce 1628 koupil strážnické panství císařský plukovník František Magnis. Po roce 1840 byla odstraněna fortifikace a zámek byl přestavěn klasicistně.
č:76
Střekov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StřekovV roce 1319 udělil král Jan Lucemburský ves Střekov v léno Peškovi z Veitmile s podmínkou, že zde vystaví hrad, který by plnil funkci celnice. Ještě nedostavěný hrad však záhy získali v manství Vartenberkové a usídlili se zde téměř na sto let. V 1. pol. 15. stol. byl majitelem hradu Vlášek z Kladna, později, až do roku 1479, jeho potomci. Dalšími držiteli byli Glacové ze Starého Dvora a od roku 1563, s výjimkou komunistického intermezza, Lobkowiczové. V roce 1658 byl Střekov vypálen a opuštěn.
č:202
Stříbro

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
StříbroPodle kronikáře Václava Hájka z Libočan založil město v roce 1131 kníže Soběslav, první písemná zmínka však pochází z roku 1183, kdy zde stála hornická osada. Základy královského města byly položeny mezi lety 1240 – 1250 Václavem I., k povýšení na město došlo v roce 1263. V roce 1421 Stříbro marně dobýval Jan Žižka, povedlo se to až v roce 1426 Přibíkovi z Klenové. Od roku 1437 Stříbro opět patřilo mezi královská města. Od roku 1623 měl město v zástavě Christian Ulov z Illau, za třicetileté války bylo Stříbro v letech 1639, 1645 a 1647 vyrabováno Švédy.
č:55
Suchdol nad Lužnicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Suchdol nad LužnicíPrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1362, kdy ji páni z Landštejna prodali Rožmberkům. Ti zde vládli až do roku 1611. Smrtí Petra Voka tento rod vymřel a celé třeboňské panství zdědili Švamberkové. Těm byl majetek konfiskován po bitvě na Bílé hoře ve prospěch císaře Ferdinanda II. V roce 1660 se stali novými a také posledními majiteli Schwarzenberkové.
č:392
Suchý vrch

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Suchý vrchZákladní kámen chaty na Suchém vrchu u Králík ve výšce 975 m.n.m. byl položen v roce 1926 a chata byla otevřena 6. června 1927. 26. května 1932 byla otevřena 33 m vysoká vodárenská věž, která současně slouží jako rozhledna. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 22 m vede 130 schodů.
č:15
Sušice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SušiceMěsto bylo založeno patrně kolem roku 790 jako rýžovnická osada. V roce 1192 vyženil Sušicko bavorský hrabě von Bogen. První písemná zmínka o Sušici je z roku 1233, kolem roku 1257 ji obsadil Přemysl Otakar II. Výsady královského města byly potvrzeny také v roce 1324 Janem Lucemburským. Za husitských válek Sušice patřila ke svazku táborských měst, po Bílé hoře byla zbavena všech práv. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu fosforových zápalek.
č:141
Svatá Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Svatá HoraV roce 1647 získali zdejší kapli ze 14. stol. jezuité a mezi lety 1658 – 1675 zde vybudovali honosný chrám. Na výzdobě chrámu se podíleli mj. sochař Jan Brokoff nebo malíř Petr Brandl. Chloubou chrámu je oltář, celý vyrobený z příbramského stříbra, na němž je umístěna milostná soška Panny Marie Svatohorské. Ta byla 22.6.1732 slavnostně korunována. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 spravovali svatyni diecézní kněží, od roku 1861 pak řád redemptoristů. Z Příbrami vede na Svatou Horu schodiště z roku 1648, upravené a zastřešené v letech 1727 – 1728 podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Má 343 stupňů a délku 450 m.
č:606
Svatba

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SvatbaSvatba, též veselka, jest soubor obřadů a zvyklostí, jež provázejí vstupování do stavu manželského. Trvá až několik dní při hodování a prozpěvování písní svatebních od oddavků počínajíc až do té chvíle, kdy ženy očepenou nevěstu odevzdají ženichovi. Počet písní svatebních jest veliký. Projevení konsensu manželského děje se před přednostou politického úřadu u přítomnosti dvou svědků a zapisovatele přísežného. Manželé mohou později ještě církevně dáti se oddati. Symboly svatební jsou myrta a rozmarýna, věnečky, prsteny, svatební stromek a koláč, stínání kohouta nebo čepení nevěsty. Zvláště zajímavé jsou některé symbolické obřady, upomínající na starodávný zvyk únosu nevěst. Jsou to : zapírání nevěsty, když si ženich pro ni přijde, zatahování cesty svatebčanům jedoucím od oddavek nebo střílení v průvodu svatebním. Co se tkne právních účinků manželství, jsou si manželé co do tělesného obcování zavázáni věrností a každé porušení této věrnosti jest církevním zločinem cizoložství.
( Zdroj : Ottův slovník naučný )
č:605
Svátek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Svátek
č:526
Svatý Kámen

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Svatý KámenSvatý Kámen Heiligen Stein
Podle legendy se zde někdy kolem roku 1500 zjevila pastýřům na kameni Panna Maria v doprovodu andělů, kteří kámen rozdělili na dva. Ty se od sebe pomalu vzdalují a až vzdálenost mezi nimi umožní projetí vozu se senem, má nastat konec světa. V roce 1653 zde zřídily českokrumlovské klarisky jednoduchou kapli. Nával poutníků si však brzy vyžádal stavbu kostela a později také kláštera. V duchovní správě se vystřídali ještě cisterciáci z Vyššího Brodu, kongregace bratří Nejsvětější Svátosti z Českých Budějovic a konečně redemptoristé.
č:428
Svatý Kopeček

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Svatý KopečekV letech 1629 – 1633 nechal olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek postavit na pozemku premonstrátského kláštera Hradisko kapli. Ta sice byla v roce 1645 vypálena Švédy, ale brzy byla obnovena. V letech 1669 – 1679 zde byl postaven nový chrám, světitelem byl olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna. V roce 1784 získal sice poutní chrám výsady „malé baziliky“, ale také byl zrušen klášter Hradisko. Na Svatém Kopečku byla zřízena samostatná farnost, v roce 1844 zde začali provádět duchovní správu strahovští premonstráti. 21. 5. 1995 byl poutní chrám povýšen papežem Janem Pavlem II. na baziliku minor.
č:315
Světlá nad Sázavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Světlá nad SázavouPrvní zmínka o Světlé je z roku 1207, kdy byla v majetku vilémovského kláštera. V roce 1385 byla dána do zástavy Albertovi ze Šternberka a jeho syn zde vybudoval tvrz. V roce 1417 již však patří opět klášteru. V roce 1442 se panství stalo na téměř 200 let majetkem Trčků z Lípy, kteří přestavěli tvrz na zámek. Poté byla sto let majetkem Černínů. Dalšími majiteli byli od roku 1748 Kolovratové, poté např. hrabě Zichy nebo hrabata ze Salmu.
č:313
Svitavy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SvitavyOsada Svitavy byla založena kolem poloviny 12. století premonstráty z Litomyšle. V polovině století třináctého přišli do okolních lesů na popud olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku němečtí osadníci a olomoucké biskupství si brzy začalo dělat nárok i na osadu. V roce 1256 byl spor mezi biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím urovnán ve prospěch biskupství. Město odolalo i opakovaným obléháním husitů, významně však upadlo během třicetileté války. V roce 1781 zde shořelo 259 domů a 35 stodol.
č:847
Svoboda nad Úpou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Svoboda nad ÚpouNepotvrzené založení vsi Petrem Hostolovským je datováno rokem 1009, ale první doložená zmínka pochází z roku 1546, kdy byla Svoboda povýšena na městys. Panství patřilo až do roku 1622 Zilvárům, poté jim bylo zkonfiskováno a koupil je Albrecht z Valdštejna. V roce 1638 se stal majitelem Jakub Weyher z Marienburgu a v roce 1675 Jan Adolf Schwarzenberk. V letech 1787 – 1790 bylo panství ve správě církevní matice a poté je koupil obchodník s plátnem Jan František Theer z Hostinného, později psaný ze Silbesteinu.
č:319
Svojanov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SvojanovHrad dal postavit v polovině 13. stol. Přemysl Otakar II., první písemná zmínka je však z roku 1287, kdy se zde po sňatku s Kunhutou, vdovou po králi, natrvalo usadil Záviš z Falkenštejna. Po jeho popravě v roce 1290 se hrad stal opět zeměpanským, v roce 1421 byl zastaven pánům z Boskovic. Ti jej získali v roce 1435 do trvalého držení. V roce 1512 získali panství Trčkové z Lípy a po nich Žehušičtí z Nestajova. Dalšími majiteli byli Zárubové z Hustířan a hrabata ze Salmu. V 19. stol. měl hrad ještě několik majitelů z řad měšťanů, statkářů a podnikatelů, v roce 1910 jej koupilo od Antonína Haasche město Polička.
č:82
Sychrov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
SychrovZámek stojí na místě tvrze z 16. stol., která byla majetkem královské komory. V letech 1690 – 1693 zde vybudovali Lamottové z Frintroppu barokní zámeček. Od roku 1740 patřilo panství Valdštejnům, ale bylo využíváno pouze k hospodářským účelům. V roce 1820 se majiteli stali Rohanové a Karel Alain Gabriel Rohan zámek empírově rozšířil. Novogotickou podobu získal Sychrov v letech 1847 – 1862 za Kamila Josefa Idesbalda Filipa Rohana.
č:836
Šatov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠatovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1201. V roce 1338 daroval moravský markrabě Šatov městu Znojmu. V roce 1600 se stal majitelem Ladislav Berka z Dubé a v roce 1609 páni z Anhaltu. Turistickou atrakcí je zde malovaný sklípek a také pěchotní srub MJ-S 3. Stavba srubu začala 15. června 1938, zcela dokončen byl však až po 2. světové válce, kolaudace pak proběhla 11. listopadu 1948. Srub je vybaven upraveným tankovým kanónem ráže 85 mm.
č:565
Šerák

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠerákChata Jiřího na Šeráku byla vybudována v roce 1888 německým turistickým spolkem. Své jméno nese po vratislavském biskupovi Jiřím Koppovi, který věnoval na stavbu pozemek. V roce 1893 chata vyhořela, když ji podpálil Josef Bíner z Ramzové, ale již v následujícím roce byla obnovena. K dalšímu rozšíření a rekonstrukci došlo v roce 1926, kdy byla zvýšena kapacita na 100 lůžek. Za 2. světové války chata zpustla a po roce 1945 ji zrekonstruoval Klub českých turistů. V roce 1981 byla na vrchol postavena lanová dráha. Další rekonstrukce proběhla v roce 1987 a v letech 2006-2013. Chata stojí v nadmořské výšce 1351 m.
č:463
Šlapanice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠlapanicePrvní písemná zmínka o osadě pochází z roku 1235, kdy patřila biskupské kapitule v Olomouci. Osada byla poměrně bohatá díky množství cest, které tudy procházelo. Rozkvětu pomohlo i udělení městských práv – tržního, soudního a hrdelního. V roce 1430 zde bylo poraženo husitské vojsko. V roce 1449 Šlapanice vypálil Ješek z Boskovic a Svojanova, vydrancovány byly také Švédy za třicetileté války. V roce 1805 proběhla nedaleko bitva u Slavkova.
č:876
Šluknov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠluknovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1281 a prvními majiteli panství byli Berkové z Dubé. V roce 1463 jim král Jiří z Poděbrad toto panství zkonfiskoval a získali jej Vartemberkové. V roce 1471 koupili Šluknov míšeňští vévodové Arnošt a Albrecht. Dalšími majiteli byli Šlejnicové, od roku 1618 Otta ze Starscheldu a poté Mansfeldové. V roce 1663 zdědila tento majetek Žofie Anežka, provdaná Ditrichštejnová. V roce 1721 panství vyženili Harrachové. V roce 1876 panství koupil Alfréd Grumbt a posledním majitelem zámku byl v letech 1935 – 1945 Ervín Leopold hrabě Nostitz – Rieneck.
č:341
Špilberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠpilberkHrad byl založen v pol. 13. stol. Přemyslem Otakarem II., první písemná zmínka pochází z roku 1277. Od roku 1350 byl sídlem moravských markrabat, v roce 1439 jej získalo na třináct let město Brno. V roce 1469 byl úspěšně obléhán Matyášem Korvínem. Od konce 15. stol. význam Špilberku upadal a byl často zastavován. V roce 1560 jej opět koupilo město Brno, tomu byl však za účast na stavovském povstání v roce 1620 zkonfiskován. Špilberk za třicetileté války dvakrát odolal švédskému obléhání. Hrad byl využíván také jako pevnostní vězení, od roku 1783 pak jako civilní věznice pro nejtěžší zločince.
č:253
Špindlerův Mlýn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Špindlerův MlýnPrvní zmínky o osídlení oblasti pocházejí z počátku 16. stol., samostatná osada Špindlerův Mlýn však vznikla teprve v roce 1793. Rozvoj oblasti začal díky těžbě mědi a stříbra, později dřeva. V 17. a 18. stol. se zde rozvíjí budní hospodaření – tj. letní pasení dobytka. Řeka Labe oddělovala dvě panství – jilemnicko-branské hrabat Harrachů a vrchlabské Czernin-Morzinů.. Od roku 1864 se místní chudí horalé začali pozvolna přeorientovávat na turistický ruch. Zpočátku nad výlučně letní turistikou zvítězila, díky oblíbeným jízdám na rohačkách a později lyžování, turistika zimní.
č:427
Šternberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠternberkPrvní písemná zmínka o hradě pochází z roku 1269, vystavět jej nechal Zdeslav z Chlumce a ze Šternberka. První zmínka o městě je z roku 1296. Počátkem 15. stol. patřilo panství pánům z Kravař, poté Kostkům z Postupic a v roce 1480 je vyženili páni z Dubé a Lipé. V roce 1565 Šternberk opět sňatkem získal kníže z Münsterberku, po vymření tohoto rodu panství v roce 1647 vyženili osobou Sylvia Nimroda vévodové Würtemberští. Po smrti Sylvia Nimroda bylo panství rozděleno na tři díly, v roce 1695 koupil dva díly kníže Jan Adam z Lichtenštejna. V roce 1700 dokoupil i díl třetí a Lichtenštejnům pak tyto majetky patřily až do roku 1945.
č:393
Štíty

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠtítyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1278, kdy město vlastnil Protiven ze Zábřehu. Dalšími majiteli byli nejméně od roku 1308 Šternberkové, panství však často zastavovali. V roce 1480 se stal majitelem Jan Dalčický z Dalčic, v roce 1490 pak spolumajitelem jeho zeť Aleš Krčma z Koněpas. V roce 1531 koupil panství Hynek Berka z Dubé a v roce 1569 Jan Černohorský z Boskovic. Dalšími majiteli byli Žalkovští z Žalkovic, od roku 1596 páni z Catharu a od roku 1602 Odkolkové z Újezdce. Těm byl však zkonfiskován majetek a Štíty v roce 1624 koupil kníže Karel z Lichtenštejna.
č:432
Štramberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠtramberkPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1211, město bylo pak založeno v roce 1359 markrabětem Janem Jindřichem. V roce 1380 získal hrad jako léno Vok II. z Kravař. V roce 1433 se majiteli Štramberka stali Puklicové z Pozořína, v roce 1471 páni z Boskovic a v roce 1480 vladykové z Hustopečí. V roce 1523 koupili panství Žerotínové a Štramberk byl připojen k Fulneku. V roce 1558 se majitelem hradu stal Nový Jičín a v roce 1624 jej získali jezuité. Po zrušení řádu v roce 1773 přešlo vlastnictví na nadační velkostatek. V roce 1783 se zřítila přední část hradu. V roce 1904 byla na hradní věži Trúbě otevřena rozhledna.
č:584
Štramberk-Trúba

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Štramberk-TrúbaŠtramberkPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1211, město bylo pak založeno v roce 1359 markrabětem Janem Jindřichem. V roce 1380 získal hrad jako léno Vok II. z Kravař. V roce 1433 se majiteli Štramberka stali Puklicové z Pozořína, v roce 1471 páni z Boskovic a v roce 1480 vladykové z Hustopečí. V roce 1523 koupili panství Žerotínové a Štramberk byl připojen k Fulneku. V roce 1558 se majitelem hradu stal Nový Jičín a v roce 1624 jej získali jezuité. Po zrušení řádu v roce 1773 přešlo vlastnictví na nadační velkostatek. V roce 1783 se zřítila přední část hradu. V roce 1904 byla na hradní věži Trúbě otevřena rozhledna.
č:405
Šumperk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠumperkMěsto bylo založeno ve 13. stol. jako královské, první písemná zmínka pochází z roku 1281. V letech 1340 – 1352 měli panství v zástavě páni z Lipé, kteří zde pravděpodobně založili hrad, později pak např. páni z Cimburka či Žerotínové. Ti získali v roce 1507 Šumperk do dědičného držení. V roce 1562 se Šumperk z poddanství vykoupil a stal se královským komorním městem. V roce 1622 panství získali Lichtenštejnové, v roce 1669 město vyhořelo. V letech 1678 – 1692 zde proběhly čarodějnické procesy pod taktovkou inkvizitora Jindřicha Bobliga z Edelstadtu, kterým padlo za oběť celkem 56 lidí.
č:223
Švihov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŠvihovPrvní písemná zmínka o vsi Švihov je z roku 1245. V první polovině 14 stol. zde postavil patrně Vilém ze Švihova vodní tvrz. V roce 1425 husité přesilou 8 000 pěších a 1 000 jízdních vojáků tvrz dobyli, v roce 1436 však byla Vilémovi Švihovskému králem Zikmundem vrácena. V roce 1480 začal Půta Švihovský na místě tvrze s výstavbou hradu. V roce 1548 koupil zadlužený hrad Heralt Kavka z Říčan a poté Černínové z Chudenic.
č:12
Tábor

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TáborMěsto bylo založeno v roce 1420 a jeho zrod je spjat s husitstvím, v letech 1413 a 1414 přebýval na nedalekém Kozím Hrádku Jan Hus. Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Táborité neuznávali českého krále a uznali jej teprve po dobytí města Jiřím z Poděbrad v roce 1452. V roce 1547 odmítli vojenskou pomoc králi Ferdinandovi I., za což jim byly konfiskovány rozsáhlé majetky. V roce 1618 se táborští připojili ke stavovskému povstání, po porážce bylo město vydrancováno. V roce 1648 pak bylo vydrancováno Švédy.
č:200
Tachov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TachovPrvní věrohodná zmínka pochází z roku 1126. Za Přemysla Otakara II. zde byl postaven nový hrad a kolem roku 1285 v podhradí královské město. V roce 1427 se u Tachova odehrála jedna z důležitých bitev husitských válek a husité 11. srpna dobyli město i hrad. V roce 1623 město koupil Jan Filip Hussmann z Namésy a v roce 1664 Jan Antonín Losy z Losimthalu. Za Losyů byl tachovský hrad přestavěn na barokní zámek. V roce 1784 koupili panství Windischgrätzové a zámek přestavěli klasicistně.
č:563
Tanvaldský Špičák

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Tanvaldský ŠpičákRozhledna na jizerskohorském vrchu Špičák nad Tanvaldem, vysokém 831 m n.m., byla postavena v roce 1909. O rok později byla dostavěna také turistická chata. Již v roce 1889 byla na vrchu upravena skalní vyhlídka – tzv. Fanterova skála a o několik let později nedaleko první bouda s občerstvením. Poslední větší úpravy zde byly provedeny v roce 1930. Rozhledna je vysoká 18 m a na ochoz ve výšce 14 m vede přijatelných 69 schodů.
č:414
Tatenice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TatenicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1065. V roce 1267 daroval Boreš z Rýzmburka půl vsi klášteru Koruna Panny Marie u Krasíkova, ve druhé polovině byla vybudována tvrz. V letech 1298 – 1418 patřilo panství Šternberkům a poté pánům z Rýzmburka. V roce 1453 získali ves Tunklové z Brníčka a v roce 1480 Jan Dalčický z Dalčic. V roce 1490 se stal spolumajitelem jeho zeť Aleš Krčma z Koněpas. V roce 1517 panství získali páni z Boskovic, v roce 1600 pak Tatenici koupil Ladislav Velen ze Žerotína a v roce 1606 zde vybudoval lovecký zámek. Po konfiskaci jeho majetku se v roce 1622 stali majiteli Lichtenštejnové.
č:35
Telč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TelčMěsto založili pánové z Hradce, v roce 1354 postavili hrad, kostel, vodní opevnění a kolem tržiště gotické domy. V roce 1423 byla Telč dobyta husity. V polovině 16. stol. přistavuje Zachariáš z Hradce renesanční zámek, staví vodovod a špitál. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 přechází Telč na Slavaty a v roce 1691 na Lichtensteiny - Kastelkorny. V roce 1761 se tento rod spojil s rodem Podstatských a majiteli se stali Podstatští - Lichtensteinové.
č:32
Temelín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TemelínPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1381, v této době patřila pravděpodobně Hrůzům z Vlhav. V pol. 15. stol koupil Temelín Jan Koňata z Olešnice, později vladykové z Chlumu a v roce 1482 Petr Kořenský z Terešova. Jako pobělohorskou konfiskaci koupil neznašovské panství, ke kterému patřil i Temelín, Sezima z Vrtby. Dalšími majiteli byl ještě Karel Bedřich Schütze a Berchtoldové z Uherčic. V letech 1987 – 2000 zde byla vybudována jaderná elektrárna o výkonu 1,96 GW.
č:195
Teplá

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TepláVes Teplá vznikla v 11. stol. jako kupecká osada s celnicí. Protože povinností zdejších obyvatel byla ochrana zemské brány a zemské cesty z Würzburgu do Prahy, byla zde vybudována tvrz. Koncem 12. stol byl knížecím správcem kraje a vlastníkem Teplé vojvoda Hroznata. V roce 1193 zde založil premonstrátský klášter jako náhradu za povinnost účastnit se křížového tažení do Svaté země. První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1197 a osudy vsi pak byly úzce spjaty s osudy kláštera až do roku 1849, kdy byl zrušen klášterní vrchnostenský úřad.
č:154
Teplice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TepliceMezi lety 1156-1167 zde královna Judita založila klášter benediktinek, kolem kterého postupně vzniklo město. V roce 1437 získal teplické panství i s klášterem husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, po jeho smrti se Teplice staly věnným městem české královny. V držení se dále vystřídali např. Fictumové, Kolovratové, Valdštejnové, Smiřičtí, Lvové z Rožmitálu a od roku 1543 Volf z Vřesovic. V roce 1569 získali Teplice Vchynští, v roce 1634 pak Aldringenové, později Clary-Aldringenové.
č:566
Teplice nad Metují

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Teplice nad MetujíOsada byla založena v podhradí skalního hradu Střmen a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1362, kdy byl majitelem Tas z Rýzmburka. Dalšími majiteli byli Černčičtí z Kácova, Zajícové z Házmburka, kníže Jindřich z Minsterberka, Petr z Dubé a Adršpachu, Pernštejnové a Žehušičtí z Nestajova. V roce 1579 získali panství Bohdanečtí z Hodkova a v roce 1599 postavili na místě staré tvrze renesanční „Horní zámek“. V roce 1614 byly Teplice rozděleny na Horní a Dolní. Horní Teplice pak ještě patřily například Strakům z Nedabylic. V Dolních Teplicích vybudoval v roce 1664 Zikmund Schmiedl ze Schmiedenu raně barokní „Dolní zámek“.
č:62
Tisá - Libouchec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Tisá - LibouchecPočátky osídlení zdejšího území spadají do 12. stol. a záhy jej získal rod Vartenberků. Vartenberkové vybudovali v Tisé tvrz a později hrad Šenov a zámek Schönstein. V roce 1511 získali Libouchec i Tisou Trčkové z Lípy, v roce 1515 pak Salhausenové. V roce 1534 koupili panství páni z Bünau, později psáni z Bynova. Po roce 1579 vybudovali v Libouchci tvrz. Od roku 1627 zde vládli Thunové, resp. Thun – Hohensteinové.
č:333
Tišnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TišnovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1233, kdy byl nedaleko založen ženský cisterciácký klášter Porta coeli. Posléze byl Tišnov moravským markrabětem Přemyslem klášteru darován. Po zrušení kláštera v roce 1782 koupil v roce 1798 panství baron Vilém Mundy. V roce 1821 jej jeden z jeho synů prodal Bedřichovi z Wittinghofu. V roce 1861 pak panství koupila za 480 000 zlatých za účelem obnovení kláštera abatyše z kláštera Marienthal v Horní Lužici v Sasku.
č:126
Točník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TočníkHrad postavil Václav IV. v letech 1395 – 1400, od roku 1421 zde vládli Kolowratové. V roce 1461 Točník odkoupil Jiří z Poděbrad, v roce 1484 již však byl v rukou Gutštejnů. Kryštofovi z Gutštejna byl pak v roce 1509 zkonfiskován. Dalšími držiteli byli například Lvové z Rožmitálu, Vartemberkové, Krajířové z Krajku a Lobkowitzové. Těm byl však majetek také zabaven a hrad spravoval hejtman na Zbiroze. V roce 1674 již bydlel na hradě pouze hlídač.
č:65
Tolštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TolštejnPrvní zmínka o hradě je z roku 1337. Původními vlastníky byli Vartenberkové, kteří jej v roce 1402 prodali pánům z Dubé. V roce 1481 získal panství saský rod Šlejniců. Ti také v roce 1548 založili nedaleký Jiřetín pod Jedlovou, v roce 1555 však šlechta hrad opustila a usídlila se na zámku v Rumburku. Od roku 1607 byl hrad pustý, definitivně ho však vyplenili a vypálili Švédové v roce 1642. V roce 1865 otevřel na zřícenině Johann Josef Münzberg hostinec.
č:448
Tovačov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TovačovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1203, tvrz je poprvé zmiňována v roce 1321, kdy byla majetkem krále Jana Lucemburského. V roce 1327 panství získal Bernart z Lipnice, který později přijal predikát z Cimburka. V roce 1502 vymřeli Tovačovští z Cimburka po meči a v následujícím roce se stali majiteli Tovačova Pernštejnové. V roce 1597 koupil panství Štěpán Illyesházy a v roce 1600 hrabata ze Salm-Neuburgu. Dalšími majiteli byli od roku 1715 Petřvaldští z Petřvaldu, od roku 1763 Khünburgové a konečně od roku1887 Gutmannové.
č:54
Trhové Sviny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Trhové SvinyOsada s hradem vznikla kolem pol. 13. stol. V roce 1260 byl majitelem Ojíř ze Svin, po roce 1281 pak jeho synovec Vok z Třeboně. Později získal třetinu vsi i hradu dominikánský klášter v Sezimově Ústí. V roce 1327 klášter svou část prodal Vilémovi z Landštejna, ten brzy koupil město i hrad celé. V roce 1359 získali Sviny Rožmberkové. Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili panství Švamberkové, posledními majiteli pak byli Buquoyvé.
č:628
TriboTec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TriboTecSpolečnost TriboTec projektuje, vyrábí, dodává, instaluje a následně zajišťuje servis pro systémy ztrátového centrálního mazání progresivního, vícepotrubního, dvoupotrubního, jednopotrubního a postřikového pro mazací oleje a plastická maziva do konzistence NLGI 3. Systémy olej-vzduch, mikromazání a olejové oběhové mazání, hydraulické agregáty a pojízdné i přenosné mazací přístroje. Centrální mazání pro dopravní techniku, mobilní stroje a mazání okolků a systémy pískování kolejových vozidel. Tyranosaurus v areálu podniku je vypouštěn každý den ve 22:00. Prosíme v žádném případě nekrmit.
č:47
Trocnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TrocnovTrocnov, jako rodiště budoucího husitského hejtmana Jana Žižky, je poprvé písemně zmíněn v roce 1378. Nejednalo se však o osadu Trocnov, ale o dva dvorce, vzdálené asi dva kilometry od vesnice. Ve zmíněném roce prodal Jan Žižka svůj dvorec Vilému Puckovi z Trutmaně. Na počátku 15. stol. jej získali spolu s druhým dvorcem, patřícím Žižkovu strýci Mikšovi, páni z Dvorce. Oldřich z Dvorce pak v roce 1484 statek prodal borovanskému augustiniánskému klášteru. V letech 1579-1661 byl statek v majetku Rožmberků a krátce nato zanikl. V první polovině 20. stol. byly základy obou dvorců odkryty a zakonzervovány a nedaleko vznikl Památník Jana Žižky.
č:249
Trosky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TroskyHrad založil mezi lety 1380 – 1390 Čeněk z Vartemberka, již v roce 1394 jej však pro dluhy musel postoupit králi Václavu IV. V roce 1399 koupil Trosky Ota z Bergova. Na přelomu let 1437 a 1438 se hradu lstí zmocnili loupeživí rytíři Kryštof Šof z Helfenburka a Švejkar a bránili se zde až do roku 1444. V roce 1455 pak Trosky koupil Jan Zajíc z Hazmburka. Dalšími majiteli byli od roku 1497 Šelmberkové, v letech 1524 - 1551 Bibrštejnové a poté Lobkovicové. Význam hradu postupně upadal. V roce 1559 panství získali Smiřičtí a v roce 1622 hrabata z Valdštejna. Posledními soukromými majiteli byli od roku 1821 Lexové z Aehrenthalu.
č:261
Trutnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TrutnovPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1260. Někdy kolem tohoto data zde byl vybudován přičiněním pánů ze Švábenic také hrad, písemně však připomínaný až v roce 1316, kdy byl dán Janem Lucemburským do zástavy Půtovi z Turgova. V roce 1441 byly hrad i město zastaveny Hanuši Welflovi z Varnsdorfu, v roce 1484 Fridrichovi ze Šumburka a v roce 1545 Kryštofu Gendorfovi z Gendorfu. V této době byl také zpustlý gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Po Gendorfově smrti jeho význam upadl a v roce 1599 připadl městu. Za třicetileté války byl zámek pobořen a vypálen a město Trutnov dvakrát vypleněno .
č:283
Třebechovice pod Orebem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Třebechovice pod OrebemJako první majitelé města jsou od poloviny 14. stol. známi páni z Dubé. Ti město vlastnili až do poloviny 15. stol., kdy se majitelem stal Přibík Kroměšín z Březovic a po něm jeho dcera Johanka. Ta v roce 1496 prodala tvrz i městečko Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy, v roce 1516 je však opět získala jako dědictví. Po její smrti zde od roku 1527 vládli Trčkové z Lípy. V roce 1634 jim však byl zkonfiskován majetek a panství získali Colloredové z Wallsee, od roku 1788 Colloredo – Mansfeldové.
č:338
Třebíč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TřebíčV roce 1101 zde byl založen benediktinský klášter, první písemná zmínka o městě pochází z roku 1277. V roce 1335 se Třebíč stala královským městem a získala právo opevnit se. V roce 1490 získal Třebíč do zástavy Vilém z Pernštejna. V roce 1558 získal panství Burian Osovský z Doubravice a po něm jeho syn Smil Osovský. Po jeho smrti v roce 1614 panství udržuje vdova Kateřina, která jej v roce 1628 postupuje svému bratru Adamovi z Valdštejna. Valdštejnové pak panství vlastnili až do roku 1945.
č:40
Třeboň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TřeboňPočátky města jsou spjaty s Vítkovci a později s Rožmberky. Již v roce 1280 zde stál farní kostel, městem se Třeboň stává v roce 1341. Největší rozkvět pak přišel po roce 1551 za Viléma z Rožmberka. Po vymření Rožmberků Petrem Vokem, přechází panství na Švamberky, kterým byl však majetek po roce 1618 konfiskován. V roce 1660 se stávají novými a také posledními majiteli Schwarzenberkové.
č:344
Třemošnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TřemošnicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1564, kdy panství patřilo Robmhápům ze Suché. Ti sídlili na nedalekém hradě Lichnici, v roce 1610 však přesídlili do Třemošnice, kde vystavěli tvrz. Na jejím místě později vybudovali renesanční zámeček. V roce 1747 město koupil Jan Václav Caretto – Millesimo a v roce 1750 zahájil přestavbu zámečku na barokní zámek. Stavba však nikdy nebyla dokončena a jeho syn Jan Josef Caretto – Millesimo panství věnoval nadaci pro zchudlé šlechtice.
č:893
Třemošnice Berlova vápenka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Třemošnice Berlova vápenkaVápenka byla postavena v roce 1880. V letech 1891 -1892 ji nový majitel David Berl přestavěl a o rok později nechal přistavět ještě novou menší vápenku. Vápenec se do ní dopravoval pětikilometrovou nákladní lanovkou z Prachovic. Provoz byl ukončen v roce 1960 a objekty začaly chátrat. V roce 2004 byla vápenka prohlášena kulturní památkou ČR a v roce 2010 byla po rekonstrukci otevřena veřejnosti. Nalézá se v ní expozice historie železnohorského vápenictví.
č:343
Třešť

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Třešť
č:864
Třinec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TřinecPrvní písemná zmínka pochází z roku 1444. V 16. století byla tato zemědělská osada v majetku Mitmajerů z Blogotic. V roce 1625 vymřela knížata z rodu Piastovců a Těšínské knížectví se jako odumřelé léno Koruny české stalo majetkem Habsburků. Do roku 1653 ještě Těšínsko spravovala sestra posledního knížete Bedřicha Viléma Alžběta Lukrécie. Poté byly majetky spravovány tzv. Těšínskou komorou. V roce 1766 získal Těšínské knížectví věnem princ Albert Saský při své svatbě s dcerou Marie Terezie Marií Christinou. V roce 1839 zde byly založeny Třinecké železárny.
č:244
Turnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
TurnovMěsto bylo založeno kolem roku 1250 Markvartici Jaroslavem z Hruštice a Havlem z Lemberka, první písemná zmínka je z roku 1272. V roce 1356 koupili lemberskou část města Vartenberkové a později jiná větev rodu koupila i část druhou. Po krátkém vlastnění části města Šliky bylo toto sjednoceno pod vládou Smiřických. Jako pobělohorskou konfiskaci získal Turnov Albrecht z Valdštejna, v roce 1628 jej pak prodal svému plukovníkovi Mikuláši Des Fours z Mont a Athienville.
č:25
Týn nad Vltavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Týn nad VltavouNejstarší písemná zpráva o Týně je z roku 1229, kdy byl v držení pražského biskupství. Po roce 1278 zde byl vybudován kamenný hrad. V roce 1415 bylo panství i hrad zastaveno Janovi ze Sobětic, v roce 1432 jej získal Oldřich z Rožmberka. V roce 1461 byl Týn zastaven Jiřím z Poděbrad rodu Čabelických, kteří zde vládli do roku 1600. Poté bylo panství v nájmu samotného města a po roce 1620 se vrátilo pražskému arcibiskupství.
č:364
Uherčice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
UherčicePrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy ji daroval Přemysl Otakar I. Konrádu z Hardeggu. Později se stal majitelem klášter cisterciaček v Oslavanech a rod Krajířů z Krajku. Ti zde vybudovali na přelomu 15. a 16. stol. gotickou tvrz. V roce 1564 panství získali Streinové ze Švarcenavy a vystavěli zde renesanční zámek. V roce 1628 se majitelem stal Jakub Berchtold. Dalším rodem na Uherčicích byli od roku 1692 Heisslerové z Heitersheimu. V roce 1731 získali panství von Hartigové a v roce 1764 Jan Jindřich hrabě von Nimptsch. Posledními majiteli byli v letech 1768 – 1946 Collaltové.
č:477
Uherské Hradiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Uherské HradištěMěsto bylo založeno listinou krále Přemysla Otakara II. z 15. října 1257 na ochranu zemské hranice. Bylo vybudováno na ostrově v řece Moravě, který patřil velehradskému klášteru. V roce 1258 bylo nazýváno Novým Velehradem, v roce 1294 je poprvé uváděno jako Hradiště. Název Uherské Hradiště se poprvé objevil v roce 1587.
č:486
Uherský Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Uherský BrodPrvní písemná zmínka pochází z roku 1131 a zmiňuje ves a celní stanici Na brodě. V roce 1272 povýšil Přemysl Otakar II. Uherský Brod na královské město. V letech 1428 – 1435 bylo obsazeno husity. V roce 1506 získali Brod od krále Vladislava II. do dědičného držení páni z Kunovic. V roce 1611 město koupili Kounicové a vlastnili je až do roku 1848. Ti zde však trvale nesídlili a jeho význam proto postupně upadal.
č:485
Uherský Ostroh

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Uherský OstrohPrvní písemná zmínka pochází z roku 1275. Zeměpanský majetek měl často zástavní držitele, např. Olomoucké biskupství, Šternberky, Valdštejny, pány z Cimburka nebo pány z Landštejna. V roce 1511 se dědičnými majiteli ostrožského panství stali páni z Kunovic. Po Bílé hoře jim však byl zkonfiskován majetek a panství bylo v roce 1622 darováno knížeti Gundakarovi z Lichtenštejna. Jeho smrtí pak začal úpadek Ostrohu, protože Lichtenštejnové zde nesídlili a zámek byl pouze sídlem vrchnostenské správy panství.
č:629
Úklidový servis Petr Bronec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Úklidový servis Petr BronecMytí oken, výloh a prosklených ploch
Čištění koberců a čalounění
Ruční mytí a čištění aut
Kompletní úklidový servis
Telefon: 728 185 820
č:426
Uničov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
UničovMěsto bylo založeno v roce 1213 moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem. Zakládací listina pak byla potvrzena v roce 1223 také králem Přemyslem Otakarem I. a jedná se o nejstarší městskou listinu v Čechách a na Moravě. Za účast na stavovském povstání byl Uničov v roce 1622 zbaven privilegií královského města a dán v léno Karlu z Lichtenštejna. V roce 1429 se měšťané proti rozsudku odvolali a po přezkoumání dosáhli v roce 1632 jeho zrušení. Královským městem pak byl Uničov až do roku 1850.
č:262
Úpice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ÚpiceMěsto vzniklo patrně v 11.stol., v roce 1279 vybudoval Tas z Vízmburka nedaleko hrad Vízmburk. V roce 1330 se majiteli stali páni z Dubé. V roce 1447 byl hrad vykoupen Slezany a pobořen, panství se spojilo s panstvím náchodským. Dalšími majiteli byli Špetlové z Janovic a Pernštejnové, od roku 1544 pak Smiřičtí. Jako pobělohorskou konfiskaci obdrželi majetek Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:416
Úsov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ÚsovHrad nechal postavit moravský markrabě a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1260. Panství měli až do roku 1276 v zástavě páni ze Švábenic. Od roku 1330 byli na dvacet let zástavními pány Úsova Šternberkové a od roku 1408 pak páni z Vlašimi. V roce 1513 získal panství do dědičného držení Ladislav z Boskovic. Po vymření tohoto rodu po meči v roce 1597 se majiteli Úsova stali Lichtenštejnové a vlastnili jej až do roku 1945.
č:69
Ústí nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Ústí nad LabemÚzemí dnešního Ústí bylo počátkem 13. stol. osídleno kolonizátory z nedalekého míšeňska, z roku 1227 již jsou zprávy o trzích. Samotné město muselo být založeno před rokem 1249, protože v tomto roce jej král Václav I. daroval za věrné služby Erkenbertovi ze Starkenberka.
V 60. letech 13. stol. bylo však již město opět královské. V roce 1426 město zpustošila husitská vojska pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Po 30 – ti leté válce město ztratilo na významu, největší rozkvět pak nastal v pol. 19. stol. díky lodní dopravě a průmyslu.
č:299
Ústí nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Ústí nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1285. V roce 1292 postoupil Václav II. Ústí Zbraslavskému klášteru, v roce 1358 jej získalo litomyšlské biskupství, založené v roce 1344. V roce 1432 získali panství Kostkové z Postupic. V roce 1505 zemřel Jan Kostka z Postupic bez mužských dědiců a jeho dcery se vdaly za syny Viléma z Pernštejna. V roce 1588 panství koupil Adam Felix Hrzán z Harasova a v roce jej 1622 je od Hrzánů koupili Lichtenštejnové.
č:78
Úštěk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ÚštěkV roce 1361 udělili páni z Michalovic vsi Úštěk městský statut, již v roce 1387 jej však zastavili Berkům z Dubé. Ti zde dokončili stavbu hradu. V roce 1426 Úštěk koupil husitský hejtman Václav Carda z Petrovic a město důkladně opevnil. V roce 1475 získali sňatkem panství Sezimové z Ústí. V roce 1622 jim však bylo zkonfiskováno a následně ho získali jezuité. Řád byl v roce 1773 zrušen a v roce 1779 zakoupili hrad s okolím úštěčtí měšťané. V roce 1838 se majitelem Úštěku stal kníže Ferdinand z Lobkovic.
č:471
Valašské Klobouky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Valašské KloboukyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1241. V roce 1356 obdržely Klobouky městské právo hradišťské a získaly tak kromě práva trhového i právo hrdelní. Město bylo součástí brumovského panství. Jako lenní pán zde vládl ve 2. pol. 14. stol. Smil z Obřan a počátkem 15. stol. Boček mladší z Kunštátu. Ve 2. pol. 15. stol zde vládli Cimburkové, od 80. let Podmanínové a v roce 1520 získali panství páni z Lomnice. Dalšími majiteli byli od roku 1574 Kavkové z Říčan a po konfiskaci jejich majetku od roku 1622 Forgáčové a další uherské rody.
č:441
Valašské Meziříčí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Valašské MeziříčíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1297 a zmiňuje zemana Vrše z Meziříčí. V roce 1377 bylo město majetkem Oldřicha z Kortelangenu. V roce 1396 koupil Meziříčí od olomouckého biskupa Lacek z Kravař, dalším majitelem byl např. Petr od sv. Jiří a Pezinku. V roce 1504 panství koupili páni z Kunštátu a v roce 1534 Jan z Pernštejna. V letech 1548 – 1815 vlastnili Meziříčí Žerotínové, posledními majiteli pak byli Kinští. V 18. století se začalo Meziříčí říkat Valašské a v roce 1924 došlo k jeho spojení s městem Krásno.
č:245
Valdštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValdštejnHrad byl založen kolem roku 1260 Markvarticem Jaroslavem z Hruštice. Do roku 1380 zde vládli Valdštejnové a po nich Vartenberkové. Za husitských válek byl dobyt, ale v roce 1434 už opět patřil Vartenberkům. Dále hrad vlastil Kryštof Šof z Helfenburka, Kateřina ze Strážnice a Svojanovští z Boskovic. Ti jej v roce 1514 prodali Smiřickým. Za jejich éry však hrad pustl a v roce 1623 jej koupil Albrecht z Valdštejna již jako zříceninu. V roce 1821 se posledními majiteli stali Aehrentalové.
č:189
Valeč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValečPrvní písemná zmínka o Valči je z roku 1358, kdy patřila bratrům Ctiborovi a Benešovi z Valče. V držení panství se poté střídají zemani s okolí, v roce 1505 jej koupil Jakub Kyšperský z Vřesovišť. Po jeho smrti v roce 1526 se majitelem stal Hugo z Leisnecku a v roce 1538 Vilém Hasištejnský z Lobkovic. V roce 1570 panství koupili Štampachové, později páni z Globenu. Dalšími majiteli byli např. Jan Gottfried Korb z Weidenheimu, Vincent de Thurn – Vallsasina a posledním pak uhlobaron Dr. Jan Larisch – Mönnich.
č:810
Valečov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValečovHrad byl postaven poč. 14. stol. pány z Valečova. V roce 1439 se jej na několik let zmocnil Jindřich z Vartemberka. Po roce 1472 zde vládli páni z Hrádku a v 16. stol. Donínové, Šelmberkové, Berkové z Dubé a Vančurové z Řehnic. V roce 1554 byl hrad i panství rozděleny mezi jeho syny a spojit se je podařilo až koncem století pánům ze Sulevic. Po konfiskaci jejich majetku v roce 1622 získal valečovský statek Albrecht z Valdštejna. Dalšími majiteli byli Valdštejnovi důstojníci Bernard Taxis z Hulstu a Daniel Freisleben, v roce 1652 Valečov opět koupili Valdštejnové.
č:496
Valtice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValticeValtický hrad nechali pravděpodobně vystavět ve 12. stol. pasovští biskupové. První písemná zmínka pochází z roku 1193, kdy byl hrad vyměněn s Wichardem ze Seefeldu. Tento rod v roce 1270 Albertem ze Seefeldu vymřel a panství se rozdělilo mezi jeho šest dcer. V letech 1387 – 1395 se podařilo panství sjednotit Lichtenštejnům, kterým pak patřil zámek až do roku 1945. Poté, co v roce 1560 Lichtenštejnové prodali mikulovské panství Kereczenyiům, přistoupili k přestavbě valtického zámku. Další velké přestavby pak byly prováděny v 17. stol. za panování Karla I. a Karla Eusebia z Lichtenštejnu.
č:285
Vamberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VamberkOsadu s hradem Waldenberg založili Drslavicové, první písemná zmínka pak pochází z roku 1341. Po pánech z Potštejna se stali majiteli páni ze Žampachu a vladykové z Rohatce. V roce 1479 získal panství Jiřík z Lukonos na Levíně a v roce 1513 Vamberečtí z Chrastu. V roce 1604 rozdělené panství opět spojili Pecingárové z Bydžína. Jako pobělohorskou konfiskaci pak koupil Vamberk Albrecht z Valdštejna, v roce 1624 jej získala Magdalena Trčková a před rokem 1627 Kašpar z Grambu. Od roku 1674 panství vládl Václav Záruba z Hustířan a v roce 1707 je koupili Libštejnští z Kolovrat. Poslední majitelkou byla od roku 1884 hraběnka Lützowová.
č:602
Vánoce

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vánoce
č:149
Varnsdorf

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VarnsdorfPrvní písemná zmínka o vsi je z roku 1357, kdy tvořila součást tolštejnského panství. Stála zde tvrz, poprvé připomínaná sice až v roce 1425, ale již dříve byli zmiňováni jako manové Velflové z Varnsdorfu. V 15. stol. ves patřila Knoblochům a náležela k manství hradu Honštejna, od roku 1443 pak opět k Tolštejnu. Tvrz zanikla před rokem 1570, kdy si zde Lejnarové z Lejnaru postavili zámek. Od roku 1681 patřilo celé panství Lichtenštejnům. V roce 1868, kdy byl Varnsdorf vesnicí s 10.000 obyvateli, se dočkal povýšení na město.
č:507
Vejprty

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VejprtyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1506, kdy zdejší pustý hamr získal od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v léno Hans Schneider. V roce 1550 se zde začalo těžit stříbro a v roce 1617 byly Vejprty povýšeny na královské horní město. Za třicetileté války byly však doly poničeny a zatopeny, s těžbou se začalo opět v roce 1688. V roce 1845 bylo dolování zastaveno definitivně. Obživu zde v různých dobách zajišťovalo také zemědělství, puškařství a krajkářství.
č:468
Velehrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VelehradJiž v 9. stol. byl Velehrad politicko-správním centrem Velkomoravské říše a metropolí prvního moravského arcibiskupa sv. Metoděje. Cisterciácký klášter byl založen počátkem 13. stol. markrabětem Vladislavem Jindřichem a v roce 1222 jeho správa přešla na krále Přemysla Otakara I. V roce 1421 byl zničen husity a obnovy se dočkal až po dalších 150-ti letech. V roce 1681 podpálil klášter jeden z mnichů Malachiáš Zápotočný a jeho barokní přestavba pak trvala až do roku 1735. V roce 1784 byl klášter zrušen.
č:234
Velhartice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VelharticeHrad založil v roce 1290 Bohumil z Budětic jako rodové sídlo pánů z Velhartic a dokončen byl v roce 1310. V roce 1390 přešel sňatkem na Jana z Hradce. Jeho syn Menhart zde ukrýval korunovační klenoty, aby zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad . V 15. stol. drželi panství např. Lvové z Rožmitálu. Po Bílé hoře konfiskovaný majetek získal generál Martin de Hoeff Huerta, který přistavěl pozdně renesanční palác. Posledními majiteli byli Windischgrätzové.
č:601
Velikonoce

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velikonoce
č:834
Velká Bíteš

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velká BítešPrvní písemná zmínka pochází z roku 1240. Původně královské zboží získali posléze Meziříčští z Lomnice a v roce 1399 je zdědili páni z Kravař. V 15. stol. se majetek vrátil pánům z Lomnice a v roce 1583 panství zdědili Žerotínové. V roce 1628 je koupil Albrecht z Valdštejna a obratem je prodal Janu Křtiteli z Verdenberka. V roce 1733 se stal majitelem Václav Adrián z Enkenvoirtu, poté hrabata z Kunfštejna a konečně v roce 1752 Haugvicové.
č:77
Velké Březno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké BřeznoPrvní zmínka o vsi je z roku 1167, kdy patřila řádu johanitů. Na přelomu 13. a 14. stol. se majiteli Velkého Března stali Vartenberkové a v roce 1520 Salhausenové. Dalšími majiteli byli Bockové, Karel Glich z Miltic, Dietrichsteinové, Galasové a od roku 1712 hrabata z Harachu, která významně pozvedla místní zemědělství. Po přesměrování jejich zájmu k průmyslové výrobě prodali v roce 1841 Velké Březno Karlu Chotkovi, který zde mezi lety 1842 – 1845 vybudoval nový zámek.
č:394
Velké Losiny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké LosinyPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1296, pravděpodobně ve 14. stol. zde vznikla vodní tvrz. V roce 1496 získali zeměpanský majetek nejprve do zástavy a v roce 1507 dědičně Žerotínové. V roce 1589 byla dokončena přestavba tvrze v honosný renesanční zámek. V letech 1678 – 1692 zasedal v tzv. soudním sále inkviziční tribunál pod vedením Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu a Cukmantlu, který poslal na hranici 56 lidí za čarodějnictví. V roce 1802 pak panství koupili Lichtenštejnové, kteří zámek vlastnili až do roku 1945.
č:332
Velké Meziříčí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké MeziříčíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1281, osada Meziříčí však vznikla pravděpodobně již ve 12. stol. a hrad kolem roku 1236. Páni z Meziříčí z rodu pánů z Lomnice zde vládli až do roku 1399, kdy nejprve část a později celé panství získal Lacek z Kravař. Před polovinou 15. stol. se majiteli stali opět páni z Lomnice. Od roku 1528 vlastnili Meziříčí Pernštejnové a od roku 1550 Heldtové z Kementu. V roce 1592 panství zdědili Berkové z Dubé a Lipého a v roce 1649 je koupil hrabě Kounic. V roce 1676 koupili panství páni z Ugarte a v roce 1735 vévoda Leopold Holštýnský. Dále už se jen dědilo – Lichtenštejnové, Lobkowitzové, Harrachové a konečně Podstatští – Lichtenštejnové.
č:321
Velké Opatovice

Prodejci pidifrků

Velké OpatovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1308. Panství patřilo např. pánům z Kunštátu či Pernštejnům, v roce 1529 je získal Jan Černčický z Kácova. Původně zde stály dvě tvrze, dolní zanikla již v 15. stol., horní nechal počátkem 18. stol. přestavět Jiří Markvart z Věžník na menší barokní zámek. V roce 1719 zakoupili opatovické panství Salm – Neuburkové a zámek výrazně rozšířili. Přestavba byla dokončena v roce 1757. V roce 1797 panství vyženili Herberštejnové, zámek je v majetku města od roku 1924.
č:488
Velké Pavlovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké PavlovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1252, kdy byl majitelem Boček z Obřan. Ve 14. - 16. stol. patřily Pavlovice pánům z Lipé a pánům z Kravař. V roku 1512 byly Pavlovice přidruženy k hodonínskému panství. Od roku 1594 byli majiteli Salmové, od roku 1600 Štěpán Illyesházy a od roku 1609 Kateřina Pálffyová z Erdöru. V roce 1614 panství koupili Žampachové z Potštejna, v roce 1649 je vyženili Oppersdorfové a v roce 1692 je koupili Lichtenštejnové. V roce 1712 panství zdědila Marie Antonie Czoborová a v roce 1762 je koupil císař František Štěpán Lotrinský.
č:519
Velký Blaník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velký BlaníkVelký Blaník je vrch s nadmořskou výškou 638 m.n.m. Na jeho vrcholu vystavěl Klub českých turistů v letech 1939 – 1941 dřevěnou rozhlednu, která je vysoká 32 m. V okolních lesích lze nalézt mohutné kamenné valy - pozůstatky keltského oppida z 6. – 5. stol. před n.l. Podle pověsti v hoře pospává vojsko svatého Václava a čeká na chvíli, kdy bude Čechům nejhůř. Pak by snad mělo povstat a pomoci.
č:100
Veltrusy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VeltrusyPrvní písemná zmínka o vsi Veltrusy je z roku 1126 a až do roku 1410 patřila doksanskému klášteru. Poté se mezi majiteli panství vystřídali např. Smiřičtí, Šternberkové, Firšicové nebo Lobkovicové. V roce 1680 Veltrusy koupil František, rytíř ze Scheidlerů a v roce 1698 jej získal prostřednictvím sňatku s jeho dcerou Marií Terezií Václav Antonín Chotek. Ve 2. desetiletí 18. stol. zde vybudoval na místě poplužního dvora Ostrov reprezentativní barokní zámek. V roce 1754 se zde konal „Velký trh tovarů Království českého“. V majetku Chotků zámek zůstal až do roku 1945.
č:33
Veselí nad Lužnicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Veselí nad LužnicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1259, kdy osada patřila Rožmberkům. V roce 1302 se majitelem stal král Václav II., v roce 1362 bylo Veselí povýšeno Karlem IV. na komorní město. Bylo často zastavováno, zejména Rožmberkům. Od roku 1612 patřilo Švamberkům, od roku 1660 Schwarzenberkům. V roce 1943 bylo Veselí přes odpor patriotů z obou stran spojeno s městem Mezimostí. To bylo už v roce 1494 povýšeno na svobodné město a střídavě bylo v majetku šlechty a mezimostských měšťanů.
č:838
Veselí nad Moravou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Veselí nad MoravouPrvní písemná zmínka o hradu Veselí pochází z roku 1261, kdy byl majitelem panství Sudomír z Veselí z rodu Tvrdišovců. Ve 14. stol bylo panství majetkem Vartemberků a později Šternberků. Město je poprvé zmiňováno až v roce 1397. V roce 1447 se majiteli stali páni z Vojslavic a v roce 1526 Hynek Bilík z Kornic. Dalšími majiteli byli Tetourové a od roku 1589 páni z Bogdunčovic. Jako pobělohorskou konfiskaci panství v roce 1624 koupil Tomáš Bosnyák z Magyarbelu, poté např. páni z Rottalu nebo Mikuláš Pázmány z Panasu. V roce 1707 Veselí koupili Želečtí z Počenic a posledními majiteli byli od roku 1731 Chorinští z Ledské.
č:334
Veveří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VeveříPrvní písemná zmínka pochází z roku 1213, kdy byl správcem Štěpán z Medlova. Často zastavovaný zeměpanský hrad získali v roce 1531 do držení páni z Ludanic, již v roce 1536 jej však koupili Jan z Pernštejna a Jan z Lipé. Dalšími vlastníky byli od roku 1559 Černohorští z Boskovic a od roku 1573 páni z Lomnice. V roce 1609 koupili panství Tiefenbachové, v roce 1690 je zdědili Collaltové a v roce 1707 hrabata ze Sinzendorfu. V roce 1802 koupila Veveří velkoprůmyslnická rodina Mundyů a v roce 1830 švédský princ Vassa. Dalšími majiteli byli ještě Sinové, Hirsch – Gereuthové a Forestové. V roce 1925 bylo panství zestátněno.
č:30
Vimperk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VimperkKolem roku 1260 byl založen královský hrad, později, za pánů z Janovic, vznikla v podhradí také osada. Ve 14. stol. byl Vimperk opět královský, Václav IV. jej ale zastavil Kaplířům ze Sulevic. V roce 1479 byl povýšen na město. Po Kaplířích vlastnili Vimperk Malovci, kterým byl však v roce 1547 zkonfiskován. Dalšími vlastníky byli pánové z Hradce, Rožmberkové, Novohradští z Kolovrat, Eggenberkové a Schwarzeberkové.
č:534
Vítkův hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vítkův hrádekHrad byl založen v pol. 13. stol. Vítkem z Krumlova. Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 jej získali Rožmberkové. V roce 1602 prodal Petr Vok z Rožmberka Vítkův Hrádek Rudolfu II. V roce 1622 jej získali Eggenberkové, kteří zde během třicetileté války drželi ozbrojenou posádku. Od roku 1719 byl v majetku Schwarzenberků, kteří zde v roce 1725 ještě provedli některé udržovací práce. Od té doby hrad chátral.
č:470
Vizovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VizovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1261, kdy se ves stala majetkem cisterciáckého kláštera Smilheim. V roce 1483 se majiteli Vizovic stali páni z Kunštátu a v roce 1549 páni z Boskovic. V roce 1567 panství koupili Kavkové z Říčan a na místě kláštera vybudovali renesanční zámek. V roce 1574 se majitelkou stala Anna Kropáčka z Nevědomí, v roce 1584 Tetourové a v roce 1594 Doczyové z Nagy Lucsie. V roce 1678 koupili Vizovice Gollenové a v roce 1746 hrabata z Blümegenu, za kterých byl zámek barokně přestavěn. Posledními majiteli byli od roku 1815 Stillfriedové z Ratenic.
č:144
Vlašim

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VlašimPrvní zmínka o městě je z roku 1320. V letech 1443-1546 za Trčků z Lípy byl rozšířen původní gotický hrad. V roce 1580 povýšil Rudolf II. Vlašim na město. Renesanční přestavba zámku byla provedena za Jana Vostrovce z Kralovic, tomu však byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován majetek. Zámek dále rozšířil František Vilém z Talmberka a konečnou podobu získal za Karla Josefa Auersperka.
č:31
Vodňany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VodňanyMěsto vzniklo na přelomu 12. a 13. stol. za vlády Přemysla Otakara II. Nejdůležitější privilegia udělil městu Jan Lucemburský v roce 1336. V roce 1420 bylo město dobyto Janem Žižkou a připojilo se k husitům. Po krátkém období dolování drahých kovů se stále více prosazuje rybníkářství. V roce 1623 byly Vodňany zastaveny donu Baltazaru de Marradas, který je záhy prodal Schwarzenberkům. Vyplacením zástavy v roce 1710 opět získaly svobodu.
č:452
Vodní nádrž Bystřička

Prodejci pidifrků

Vodní nádrž BystřičkaVodní nádrž Bystřička byla postavena v letech 1907 -1912 na potoce Bystřička 7 km od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha a objem téměř 5 mil. m3. Největší hloubka je 26 m. Hráz je vysoká 36,5 m a široká 170 m.
č:180
Vojenský prostor Hradiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vojenský prostor HradištěVojenský prostor Hradiště zabírá 331 km2. Jeho vzniku na počátku 50. let padlo za oběť 2.600 domů, 12 kostelů, 3 hotely, 90 hostinců !, 36 mlýnů, 16 pil, 2 zámky, ale také školy, velkostatky, pivovar či lázně. A také celé městečko Doupov. Z 935 m vysokého vrchu Hradiště je pěkný výhled na střelnice - například na protiletadlovou, pro bojová vozidla kolová i pásová nebo také na pěchotní a ženijní cvičiště. Uráááááá !
č:44
Volary

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VolaryMěsto bylo založeno na Zlaté stezce z Pasova do Prachatic na přelomu 13. a 14. stol., první písemná zmínka je pak z roku 1359. Až do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, v roce 1503 je získali Rožmberkové. V roce 1600 se stal majitelem císař Rudolf II. a posledními majiteli byli od roku 1719 Schwarzenberkové. V roce 1871 povýšil císař František Josef Volary na město.
č:23
Volyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VolyněPrvní písemná zmínka pochází z roku 1271, v roce 1299 byla trhová ves Volyně jako součást pražské kapituly povýšena na městečko. V roce 1436 zastavil král Zikmund Volyni Přibíkovi z Klenové. V roce 1463 opanovali na více než sto padesát let volyňskou tvrz i panství johanité. Mezi lety 1521 - 1529 byla na náměstí postavena renesanční radnice. V roce 1621 Volyni zpět vykoupila svatovítská kapitula.
č:370
Vranov nad Dyjí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vranov nad DyjíVranov je poprvé připomínán v roce 1100. Jako lenní pánové ho později spravovali Lichtenburkové, do držení jej získali v roce 1499. V té době je zde již zmiňován gotický hrad. V 16.stol.se majitelé rychle střídali, v roce 1617 koupili panství Althannové, kteří mají největší podíl na přebudování středověké pevnosti v honosný barokní zámek. V 19. stol. patřil Vranov polskému rodu Mniszků a od roku 1876 Stadnickým.
č:384
Vrbno pod Pradědem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vrbno pod PradědemPočátky obce jsou spojeny s rodem pánů z Vrbna, který si pronajal v roce 1450 bruntálské panství. Po roce 1608 Hynek z Vrbna nechal dostavět hornickou osadu Fürstenwald, která pak byla v roce 1611 povýšena na horní město Vrbno. V roce 1621 celé bruntálské panství koupil jako pobělohorskou konfiskaci za 200.000 zl. Řád německých rytířů.
č:256
Vrchlabí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VrchlabíOsada Wrchlab vznikla pravděpodobně kolem roku 1300, první písemná zmínka je z roku 1359, kdy zde vládl jako lenní pán Hašek z Vrchlabí. V roce 1525 se podařilo léno získat dědičně Janu Tetaurovi z Tetova. V roce 1533 panství koupil Kryštof Gendorf z Gendorfu a v tomtéž roce byla ves povýšena na město. V roce 1624 získal Vrchlabí Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti Rudolf z Morzinu. Morzinové drželi Vrchlabí až do roku 1881, poté si dědička Aloisie vzala Heřmana Černína z Chudenic a založili nový rod Černín-Morzin.
č:143
Vrchotovy Janovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vrchotovy JanovicePrvní písemná zmínka o Janovicích pochází z roku 1224. Za panování pánů z Janovic zde byla postavena gotická vodní tvrz. Kolem roku 1433 získali panství Vrchotové z Vrchotic a kolem roku 1540 páni z Říčan, za kterých byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 se stali majiteli páni z Vrtby a tvrz přestavěli na zámek. V roce 1807 panství zdědil František Josef Vratislav z Mitrovic. Posledním majitelem byl od roku 1879 rod Karla Nádherného z Borutína.
č:451
Vsetín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VsetínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1308, kdy templářští rytíři městečko pronajali Vokovi z Kravař. Dalšími majiteli byli např. páni z Cimburka, páni od sv. Jura a z Pezinku, páni z Kunštátu, Šelmberkové nebo Pernštejnové. V roce 1609 panství získal sňatkem s Lukrécií Nekšovou z Landeka Albrecht z Valdštejna. V roce 1653 koupila Vsetín hrabata z Illészházy.
č:304
Vysoké Mýto

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoké MýtoMěsto bylo založeno v roce 1262 králem Přemyslem Otakarem II. a již v roce 1265 bylo opevněno. V roce 1307 se stalo věnným městem českých královen, první držitelkou byla Eliška Rejčka. Z roku 1349 pochází první zmínka o děkanském chrámu sv. Vavřince, který byl ale pravděpodobně postaven již koncem 13. stol. V roce 1421 bylo město dobyto husitskými vojsky. Čtvercové náměstí, největší v České republice, zdobí morový sloup od Stůny z Klatov z roku 1715 a barokní průčelí radnice z roku 1536.
č:814
Vysoké nad Jizerou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoké nad JizerouPrvní písemná zmínka o Vysokém pochází z roku 1352. V této době byl pravděpodobně pány z Valdštejna postaven hrádek Nístějka a Vysoké tvořilo jeho hospodářské středisko. V letech 1390-1422 byli majiteli panství Vartemberkové a po nich do roku 1459 páni z Jenštejna. V roce 1460 bylo Vysoké připojeno k navarovskému panství Zajíců z Hazmburka. V roce 1515 se majiteli stali Smiřičtí ze Smiřic a v roce 1623 Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 držela panství hrabata Desfoursové a od roku 1748 italská hrabata z rodu Caretto-Millesimo. V roce 1810 se stal majitelem velkostatkář Jakub Veith a v roce 1824 Rohanové.
č:4
Vysoký Chlumec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoký ChlumecPrvní písemná zmínka pochází z roku 1235, hrad je pak doložen k roku 1385. Postavil jej pravděpodobně Purkart Strnad z Janovic. V roce 1469 se stal majitelem Ojíř z Očedělic a v roce 1474 získala chlumecké panství Anna Švihovská z Riesenberka, vdova po Janu I. Popelu z Lobkowicz. Hrad patřil Lobkowiczům až do roku 1948. Po restituci v roce 1992 jej v roce 1998 koupil Riprand, Graf von und zu Arco – Zinneberg.
č:456
Vyškov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VyškovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1141, kdy byl Vyškov zeměpanskou osadou. V roce 1248 byla tato osada povýšena na město a krátce nato se stala majetkem olomouckého biskupství. Za husitských válek a hned dvakrát i za války třicetileté bylo město zcela zpustošeno. Největšího rozkvětu pak dosáhlo koncem 17. stol. za panování biskupa Karla II. z Lichtenštejna – Kastelkornu. V roce 1753 pak téměř celé město včetně zámku opět vyhořelo.
č:58
Vyšší Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vyšší BrodOsada byla založena na přelomu 12. a 13. stol., v roce 1259 byl založen cisterciácký klášter. Ten začínal se skromným majetkem, v období pozdního feudalismu mu však již patřilo 105 vesnic a dvě městečka. V roce 1422 byl Vyšší Brod vydrancován husity a klášter vypálen. Další rozsáhlý požár zničil v roce 1567 54 domů na náměstí. V roce 1870 získal Vyšší Brod od císaře Františka Josefa I. statut města.
č:415
Zábřeh

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZábřehPrvní písemná zmínka pochází z roku 1254. Kolem roku 1350 se stali lenními pány příslušníci moravské větve pánů ze Šternberka, v roce 1392 se město vrátilo markraběti Joštovi. V letech 1397 – 1442 drželi Zábřeh páni z Kravař, poté Tunklové z Brníčka. V roce 1510 koupil zábřežské panství Mikuláš Trčka z Lípy, již o dva roky později je však vyměnil za panství svojanovské s Ladislavem z Boskovic. V roce 1589 Zábřeh zdědil Ladislav Velen ze Žerotína a v roce 1622 zkonfiskované panství získali Lichtenštejnové.
č:631
Základní škola Hlávkova v Aši

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Základní škola Hlávkova v Aši
č:80
Zákupy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZákupyPrvní zmínka o původní gotické tvrzi je z roku 1383 a jejími vlastníky byli rytíři ze Smojna. Na konci 14. stol. je vystřídali Vartenberkové a počátkem 16. stol. Berkové z Dubé, kteří v roce 1541 zahájili výstavbu renesančního zámku. V roce 1612 získávají panství Novohradští z Kolovrat a v roce 1632 vévodové Sasko – Lauenburští. Počátkem 19. stol. bylo panství ve vlastnictví Habsburků a František I. jej v roce 1818 daroval vnukovi, synovi Napoleona Bonaparte.
č:132
Zbiroh

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZbirohPrvní písemná zmínka o hradě Zbirohu je z roku 1230 a jako první držitel je uváděn Sulislavic Chřen ze Zbiroha. Koncem 13. stol. byli majiteli Zajícové, poté čeští králové a od roku 1336 Rožmberkové. V roce 1431 koupil Zbiroh král Zikmund. Dále se v držení vystřídali Kolovratové, Šternberkové a Lobkovitzové, za kterých byl raně gotický hrad přestavěn na renesanční zámek. Po Bílé hoře spravovali panství hejtmani, posledními majiteli byli od roku 1879 Colloredo - Mansfeldové.
č:53
Zlatá Koruna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Zlatá KorunaV roce 1263 sem povolal král Přemysl Otakar II. z rakouského Heiligenkreuzu cisterciáky a daroval jim rozsáhlé pozemky. V novém klášteře však spatřovali nebezpečí Vítkovci a v roce 1276 jej vyplenili. Královská podpora neustala ani za Václava II a klášter založil přes sto vesnic. V roce 1420 jej však vypálili husité. Poté si jej přisvojili i s celým panstvím Rožmberkové, po nich Eggenberkové a Schwarzenberkové. Klášter byl zrušen Josefem II. v roce 1785.
č:379
Zlaté Hory

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Zlaté HoryOsada patrně vznikla krátce po objevení ložisek zlata v roce 1220, první písemná zmínka však pochází až z roku 1263. O vládu se zde přeli vratislavští biskupové s markrabětem Vladislavem Jindřichem, před rokem 1280 se města i hradu Edelštejna nakrátko zmocnili loupeživí rytíři Ota a Oldřich z Linavy. Poté se často střídala ve spravování panství opavská knížata z rodu Přemyslovců s vratislavskými biskupy. Ti je nakonec v roce 1477 odkoupili od synů Jiřího z Poděbrad a Zlaté Hory se staly na několik století součástí Nisského knížectví.
č:469
Zlín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZlínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1322, kdy panství koupila královna Eliška Rejčka. V roce 1358 se majiteli stali Šternberkové a v roce 1437 Petr Roman z Vítovic. V roce 1485 panství získali Tetourové z Tetova a v roce 1571 Jan Kropáč z Nevědomí, který přestavěl starou tvrz na renesanční zámek. V roce 1589 panství koupil Bohuslav Cedlar Pačlovský z Hofu. V roce 1628 získali Zlín jako pobělohorskou konfiskaci Podstatští z Prusinovic, v roce 1655 jej koupil Gabriel Serenyi. Dalším majitelem byl od roku 1713 Jan Leopold z Rottalu, od roku 1763 Jan Josef Khewenhüller a od roku 1804 Klaudius Bretton. Posledními majiteli zámku byli od konce 19. stol. Hauptové.
č:366
Znojmo

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZnojmoZakladatelem znojemského hradu byl před rokem 1037 kníže Břetislav I. V roce 1226 povýšil Přemysl Otakar I. Znojmo na královské město. Za husitských válek se Znojmo přiklonilo na stranu katolíků, v roce 1437 zde smrtí císaře Zikmunda vymřeli Lucemburkové. Po útrapách třicetileté války byl v roce 1709 zpustlý hrad dán v léno pánům z Deblína, kteří jeho část přestavěli na zámek. Z původního hradu zbyla jen románská rotunda sv. Kateřiny.
č:138
Zruč nad Sázavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Zruč nad SázavouAčkoli ve zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet 1150, první písemná zmínka o obci je až z roku 1328, kdy byl majitelem Heřman. Dalších 200 let zde vládli Kolovratové, v roce 1553 Zruč koupili Kalenicové. V roce 1561 byla obec povýšena na městečko. V roce 1623 bylo celé panství zkonfiskováno a majitelé se rychle střídali. V letech 1781, 1826 a 1871 zámek vyhořel, poté jej barokně opravil Jan Skrejšovský. V roce 1885 ho koupila rodina Schebků.
č:10
Zvíkov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ZvíkovPůvodní hrad zde byl založen patrně králem kolem roku 1250. V roce 1357 udělil Karel IV. panství v léno Jetřichovi z Portic a v roce 1369 Hyncíkovi Pluhovi z Rabštejna. Mezi lety 1407 – 1514 drželi Orlík Zmrzlíkové ze Svojšína, poté jej prodali Kryštofovi ze Švamberka. Švamberkům však byl po Bílé hoře zkonfiskován a po Adamovi ze Šternberka se dostal do držení Eggenberkům. Od roku 1717 je v majetku Schwarzenberků.
č:257
Žacléř

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽacléřPrvní písemná zmínka o hradu Žacléř, který byl založen pravděpodobně kolem roku 1300, pochází z roku 1334, kdy ho získal do zástavy Berthold z Lípy. Ves Bornflos, která kolem něj vznikla, byla zničena za husitských válek. Nové sídlo – městečko Bärenstadt je připomínáno až v roce 1553. V roce 1523 za držení Heřmana ze Šumburku byl hrad pobořen, v roce 1555, kdy již patřil Kryštofu Gendorfovi z Gendorfu, byla zahájena přestavba na renesanční zámek. Od roku 1570 se v Žacléři těžilo černého uhlí.
č:293
Žamberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽamberkMěsto bylo založeno v 2. pol. 13. stol., první písemná zmínka pochází z roku 1332. Kolem roku 1350 došlo k jeho rozdělení mezi panství litické a žampašské. Litické panství patřilo pánům z Kunštátu a Poděbrad a od roku 1495 Pernštejnům. V roce 1555 je koupil Arnošt, vévoda Bavorský z rodu Wittelsbachů, v roce 1557 Václav Okrouhlický st. z Kněnic a v roce 1563 Mikuláš z Bubna. Žampašskou část vlastnil v letech 1355 – 1367 Karel IV., poté Žampachové z Potštejna. Od roku 1575 patřilo celé sjednocené žampašské panství Bubnům. V roce 1809 se stal majitelem hrabě Verian Alfréd Windishgrätz a v roce 1815 Parishové.
č:181
Žatec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽatecŽatecké hradiště bylo osidlováno plynule od 10. stol., první písemná zmínka o Žatci je z roku 1004. V roce 1265 udělil Přemysl Otakar II. městu významná privilegia – zejména soudní. V roce 1277 byl naposledy zmíněn purkrabí žateckého královského hradu. Za husitských válek byl Žatec jednou z bašt husitů. Rozvoj města, umožněný díky obchodu s chmelem, byl přerušen restrikcemi po Bílé hoře, kdy Žatec platil za podporu českých stavů.
č:318
Žďár nad Sázavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Žďár nad SázavouVznik osady je spjat se založením cisterciáckého kláštera Bočkem z Obřan v roce 1252. Dále klášter spravovali páni z Kunštátu a knížata z Münsterberku. V roce 1617 se stal klášterní majetek směnou soukromým majetkem kardinála Františka z Ditrichštejna. V letech 1719 – 1722 vybudoval na nedaleké Zelené Hoře Jan Blažej Santini – Aichel ve stylu barokní gotiky poutní kostel sv. Jana Nepomuckého. Klášter byl v roce 1784 zrušen a upraven na zámek. V roce 1826 koupil panství Josef Vratislav z Mitrovic, posléze patřilo ještě Františku Josefu z Ditrichštejna, Clam – Gallasům a Kinským.
č:125
Žebrák

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽebrákZakladatelem hradu byl pravděpodobně rod Buziců, prvním, kdo se psal ze Žebráku, byl v druhé polovině 13. stol. Oldřich Zajíc. V roce 1336 získal panství výměnou za panství budyšínské král. Po nástupu Karla IV. na trůn drží Žebrák až do roku 1350 jeho bratr Jan Jindřich. Hrad byl několikrát zastaven, např. Petrovi z Vartemberka, patřil i Kolowratům. V roce 1532 vyhořel a jeho zkázu později dokonal Volf Krajíř z Krajku, když hrad překopal při hledání pokladu.
č:505
Železná Ruda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Železná RudaHistorie města se začala psát počátkem 16. stol., v roce 1569 zde byl otevřen železný důl a zřízena hamernická dílna. Vlastník, Jiří z Gutštejna, hamr i důl pronajal Konrádovi Geislerovi a Melicharu Fiedlerovi. V roce 1584 panství koupili Schwarzenberkové a v roce 1676 Nothaftové z Wernbachu, kteří zde zřídili sklárnu. Od roku 1757 Rudu vlastnili páni z Klenové, v roce 1772 ji koupil sklářský mistr Jan Jiří Hafenbrädl a v roce 1852 Hohenzollernové.
č:255
Železný Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Železný BrodPrvní písemné zmínky o kostelu a faře pocházejí ze 13. stol. Ve 14. stol. patřil Brod pánům ze Železnice, posléze Vartenberkům a koncem 15. stol. jej získali Valdštejnové. V roce 1628 prodal Albrecht z Valdštejna celé panství plukovníkovi svého vojska Mikuláši Des Fours Walderode. Za třicetileté války byl Železný Brod vypálen Švédy a shořela také radnice se všemi písemnostmi. Nová byla postavena v roce 1670 a současná novorenesanční pak v roce 1890.
č:7
Želiv

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽelivKlášter byl založen v roce 1139 pražským biskupem Ottou a knížetem Soběslavem pro benediktiny ze sázavského kláštera. Od roku 1149 zde však byli premonstráti. Za husitských válek byl klášter dvakrát dobyt a vypleněn, v roce 1467 jej Jiří z Poděbrad daroval Trčkům z Lípy. Zpět vykoupen byl až v roce 1622. V roce 1712 klášter vyhořel a byl barokně goticky obnoven Janem Blažejem Santinim. Po dalším požáru na poč. 20. stol. byl opraven pseudobarokně.
č:356
Židlochovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽidlochovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1237. V roce 1349 je připomínána tvrz, která patřila Archlebovi ze Židlochovic a Bohušovi ze Ždánic. V roce 1351 prodal olomoucký arcijáhen Vítek Židlochovice pánům z Fulštejna a ti o dva roky později moravskému markraběti Janu Jindřichovi. V roce 1407 se stal majitelem Vilém Zajíc z Valdeka a v roce 1420 Valdštejnové. V roce 1482 panství získali páni z Boskovic a v roce 1508 Pernštejnové. V letech 1552 – 1564 zde vládli páni ze Zástřizl, poté Žerotínové a od roku 1616 Valdštejnové. V roce 1697 panství koupili Sitzendorfové, v roce 1743 Ditrichštejnové a konečně v roce 1819 Habsburkové.
č:229
Žinkovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽinkovyJiž v roce 1176 zde stála vodní tvrz, která patřila Oldřichovi ze Žinkov z rodu Drslaviců. Jeho rod vystavěl na vrchu také hrad Potštejn. Od roku 1433 patřilo panství pánům z Klenové, kteří tvrz přestavěli na raně barokní zámek. Od roku 1712 zde vládli páni z Vrtby a od roku 1830 Lobkowiczové. V roce 1897 zámek koupil arch. Karl von Wessely a přestavěl jej do pseudorenesanční podoby. V letech 1916 – 1945 patřil průmyslnické rodině Škodů.
č:21
Žirovnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽirovnicePrvní písemná zmínka o hradě je z roku 1358. Zakladateli byli páni z Hradce, v roce 1393 jej kupuje vladycký rod Kamarétů. Ti zde vládli do roku 1485, kdy panství prodali Vencelíkům z Vrchovišť, kteří hrad významně dostavěli. V roce 1544 koupil zadlužené panství Albrecht z Gutštejna a od roku 1564 je podruhé v rukou pánů z Hradce. Ti v roce 1604 vymírají a panství získali Slavatové. V roce 1693 se stala Žirovnice majetkem Šternberků, kteří v roce 1910 prodali panství městu.
č:309
Žleby

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽlebyHrad nechal pravděpodobně postavit Jindřich z Lichtenburku a první písemná zmínka o něm je z roku 1289. V roce 1356 jej koupil od Anežky ze Žleb Karel IV. Hrad byl od té doby neustále v zástavě, posledním zástavním majitelem byl od roku 1629 Jan Trčka z Lípy. Po konfiskaci jeho majetku získal Žleby do dědičného držení Leonard Helfrid z Meggau. I nadále se zde však majitelé střídali, poslední šlechtickou majitelkou byla do roku 1945 Marie z Trauttmansdorfu. Dnešní podobu zámek získal mezi lety 1849 – 1868 za Karla Vincence Auersperga.
č:196
Žlutice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽluticePrvním známým majitelem Žlutic byl Zdimír ze Svojšína, který kolem poloviny 12. stol. ves daroval benediktinskému klášteru v Kladrubech. V roce 1186 se směnou dostala do držení českých panovníků. V 1. pol. 13. stol. se majiteli stali Hrabišicové, kteří později přijali predikát z Rýzmberka. V roce 1415 panství koupili Elsterberkové. V roce 1426 se města nejprve násilím zmocnil, o dva roky později je pak koupil Jakoubek z Vřesovic. Dalšími majiteli byli od roku 1537 páni z Plavna, od roku 1568 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a od roku 1575 Kokořovci z Kokořova.
č:375
Žulová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽulováZdejší hrad Frýdberk postavil snad kolem roku 1300 rytíř Jan z Wüstehube. Před rokem 1340 jej získali loupeživí rytíři Haugvicové, kteří jej v roce 1358 pod nátlakem prodali vratislavskému biskupovi Přeclavovi z Pohořelé. V roce 1428 byl hrad poničen husity a opravy se dočkal až v roce 1582 za biskupa Martina Gerstmanna. V roce 1639 byl opět pobořen švédským vojskem a později sloužil jako pivovar. V roce 1805 věnoval biskup hrad městu a ten byl v letech 1809 – 1810 přestavěn na kostel sv. Josefa.
č:60
Žumberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ŽumberkVes byla založena v pol. 13. stol. a mezi jejími majiteli byli kromě drobných šlechtických rodů také Rožmberkové a opati vyšebrodského kláštera. Koncem 15. stol. byla vybudována pozdně gotická tvrz, která byla na přelomu 16. a 17. stol. přestavěna do podoby renesančního zámečku. Poté také nechal Theobald Hock obehnat tvrz i s historickým jádrem vesnice hradební zdí se šesti baštami. Od roku 1618 zde již šlechta nesídlila a tvrz začala chátrat.