Pidifrky od K

A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VšechnyNové
č:301
Kačina

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KačinaZámek si nechal v letech 1806 – 1824 postavit jako své reprezentační sídlo tehdejší nejvyšší purkrabí Království českého Jan Rudolf Chotek. V pravém křídle zámku je umístěna nedokončená kaple a zámecké divadlo, dokončené až v polovině 19. stol. V levém křídle je Chotkovská knihovna s více než 40.000 svazky. V roce 1911 zdejší větev rodu vymřela a velkostatek se zámkem zdědil Quido Thun Hohenstein. Ten přišel o svůj zadlužený majetek za 2. světové války.
č:171
Kadaň

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KadaňPůvodně trhová osada vznikla v 1. pol. 12. stol., v roce 1186 ji daroval kníže Bedřich řádu johanitů. Za panování Václava I. nebo Přemysla Otakara II. byla Kadaň povýšena na královské město, v roce 1289 je zde zmiňován přemyslovský hrad. V roce 1469 byl jmenován hejtmanem Jan Hasištejnský z Lobkovic a vládl zde téměř padesát let – mj. nechal vystavět františkánský klášter. V roce 1750 byl pustnoucí hrad z popudu Marie Terezie přebudován na kasárna.
č:13
Kámen

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KámenPrvní zmínka je z roku 1316, kdy byl majitelem Nimír z Kamene. Hrad byl původně královský a byl dáván v léno různým šlechticům a dvorským úředníkům. V roce 1366 zde založil Jindřich z Ciglheimu zlaté doly. V roce 1450 za vlády Jiřího z Poděbrad na hradě jednali zástupci znesvářených katolíků a kališníků. Majitelé panství se často střídali, na konci 17. stol. ho získali Malovci, kteří hrad přestavěli do zámecké podoby
č:20
Kamenice nad Lipou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kamenice nad LipouPrvní zmínka je z roku 1267, majitelem byl Dobeš z Bechyně z rodu Benešovců. Po nich se zde vystřídali páni z Ústí, páni ze Stráže a Šelmberkové, za kterých získali kameničtí řadu práv. V roce 1497 koupili Kamenici Leskovci a v roce 1545 Malovcové, za kterých došlo k největší přestavbě zámku. Další majitelé - Paradiesové a Hartigové vzali městu téměř všechna práva. Posledními majiteli byli Geymüllerové.
č:552
Kamenický Šenov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kamenický ŠenovPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352. Zdejší panství patřilo Michalovicům z rodu Markvarticů, od roku 1406 pak Berkům z Dubé. V roce 1428 se stali majiteli Vartenberkové. V roce 1614 panství koupil Radslav Kinský z Vchynic a v majetku tohoto rodu zůstal Kamenický Šenov až do roku 1850.
č:287
Karlova Koruna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlova KorunaZámek si nechal postavit v letech 1721 – 1723 jako své letní reprezentační sídlo tehdejší nejvyšší kancléř a nejvyšší lovčí Království českého, hrabě František Ferdinand Kinský. Plány vypracoval Giovanni Santini Aichel a samotné stavební práce řídil architekt František Maxmilián Kaňka. Na počest návštěvy císaře Karla VI. byl zámek pojmenován Karlova Koruna. V roce 1948 se jej zmocnil Československý stát, v roce 1992 se však opět navrátil do majetku rodiny Kinských.
č:395
Karlova Studánka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlova StudánkaMajitelem okolního kraje se po porážce stavovského povstání v roce 1620 stal Řád německých rytířů a již brzy poté byly objeveny léčebné účinky zdejších pramenů. V 18. stol. zde založil syn Marie Terezie Maxmilián II. František obec. Z počátku nebyla v místě možnost ubytování a pacienti museli bydlet v okolních vsích. Proto se Karlova Studánka původně jmenovala Hinnewieder (Tam a zase zpátky). V roce 1782 se začalo s budováním lázeňských domů, od roku 1803 pak má obec současný název.
č:178
Karlovy Vary

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Karlovy VaryMěsto bylo založeno císařem Karlem IV. kolem roku 1350 už jako lázeňské a již v roce 1370 obdrželo městská práva. V roce 1358 byl postaven v místech dnešního Tržiště lovecký hrádek, který však i s celým dřevěným městem lehl v roce 1604 popelem. Záhy však bylo město obnoveno, místo dřevěných stavěli měšťané honosnější budovy kamenné. Císař Rudolf II. v roce 1609 městu na pět let odpustil placení daní. Již v roce 1522 vyšla první odborná kniha o léčebných účincích místních pramenů od loketského lékaře Václava Payera.
č:127
Karlštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KarlštejnHrad založil v roce 1348 český král a římský císař Karel IV. Patrně nejvýznamnější částí hradu je Kaple sv. Kříže s bohatou výzdobou a 129 deskovými obrazy Mistra Theodorika z roku 1365. Do roku 1619 byly na Karlštejně ukryty korunovační klenoty. V 16. stol. byl hrad renesančně upraven, po třicetileté válce však chátral. S jeho rekonstrukcí se začalo v roce 1886 a byla mu vrácena původní gotická podoba.
č:822
Karviná

Prodejci pidifrků

KarvináPrvní písemná zmínka pochází z roku 1268 a týká se jedné z částí dnešní Karviné – Fryštátu. Fryštát založila těšínská knížata, v roce 1450 je zde připomínán dřevěný hrad. V roce 1511 hrad vyhořel a místo něho byl postaven raně renesanční zámek. V roce 1572 koupili panství Cikánové ze Sloupska. Po nich se zde vystřídalo ještě několik majitelů, např. od roku 1637 Žampachové z Potštejna nebo od roku 1749 irský rod Taaffů z Carlingfordu. V roce 1792 panství koupila hrabata Larisch – Mönnich.
č:22
Kašperk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KašperkHrad založil v roce 1456 král Karel IV. na ochranu zemské hranice, ale i na ochranu místních zlatých dolů. Hrad byl často v zástavě, prvním zástavním držitelem byl první český kardinál Jan Očko z Vlašimi, v letech 1411 - 1454 pak Zmrzlíkové ze Svojšína a Orlíka. V pol. 15. stol. zde hospodařili Šternberkové, později např. tajemník Ferdinanda I. Jiří z Lokšan. V roce 1616 koupilo již zpustlý hrad město.
č:227
Kdyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KdyněPrvní písemná zmínka pochází z roku 1384. Ves však zřejmě existovala již v letech 1260 – 1270, kdy zde Drslavic Děpolt založil hrad Rýzmberk. Švihovským z Rýzmberka pak panství patřilo až do Bílé hory, kdy jej získal Filip Krac ze Scharffensteinu. Dalším majitelem byl Wolf Maxmilián Lamingen, který zde v roce 1678 zřídil první textilní manufakturu v Čechách. V roce 1696 koupil panství od vdovy po Lamingenovi hrabě Jiří Jindřich Stadion.
č:113
Kladno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KladnoPrvní písemná zmínka pochází z roku 1318, kdy je uváděn Vrchota z Kladna. Páni z Kladna byli majiteli až do roku 1543, kdy panství zdědili Žďárští ze Žďáru. V roce 1670 tento rod smrtí Františka Adama vymřel po meči a Kladno připadlo jeho sestře Marii Maxmiliáně Evě. V roce 1701 pak zadlužené panství koupila Anna Marie Františka, kněžna Sasko – Lauenburská, Engerská a Westfálská, velkovévodkyně Toskánská, paní na Buštěhradě, Zákupech a Ploskovicích. Posledním majitelem pak byl od roku 1705 břevnovsko – broumovský konvent benediktinů.
č:209
Kladruby

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KladrubyKlášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. a v roce 1125 zde byl také pochován. Díky přízni českých králů klášter bohatl a v roce 1233 byla dokončena dvouvěžová románská bazilika. V roce 1421 obsadil městečko i klášter Jan Žižka. V roce 1618 vypověděli poddaní klášteru poslušnost, po porážce protestantských stavů na Bílé hoře však o své výhody zase přišli. V letech 1712 – 1726 byl klášterní chrám barokně goticky přestavěn Janem Blažejem Santinim Aichlem. V roce 1785 byl klášter zrušen Josefem II. a v roce 1825 jej koupili Windischgrätzové.
č:294
Kladruby nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kladruby nad LabemPrvní písemná zmínka pochází z roku 1350, kdy ves patřila vladykům z Kladrub. Koncem 15. stol. koupil dvůr v Kladrubech od Jana Zdechovského ze Sekeřic Vilém z Pernštejna, v roce 1560 pak Jaroslav z Pernštejna prodal celé pardubické panství královské komoře. Císař Maxmilián II. zde nechal postavit zámek, který byl v roce 1722 barokně přestavěn. Již od roku 1552 se zde chovali koně, v roce 1579 udělil císař Rudolf II. hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína.
č:163
Klášterec nad Ohří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Klášterec nad OhříZdejší osada vznikla v pol. 12. stol. v souvislosti se založením filiálního kláštera postoloprtských benediktinů. Ten byl králem v roce 1277 zrušen a osadu získali kolem roku 1330 v léno Šumburkové. Po roce 1453 získal panství rod Fictumů, v roce 1512 pak dědičně. Mezi lety 1590 – 1620 byla provedena velká dostavba panského patrového domu (dříve tvrze) na zámek. Po Bílé hoře byl Kryštofovi Fictumovi zkonfiskován majetek a o dva roky později panství koupil Kryštof Šimon z Thunu. Thunové vlastnili zámek až do roku 1945.
č:228
Klatovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlatovyPrvní zmínka o vsi je z roku 1253, v roce 1260 povýšil Přemysl Otakar II. Klatovy na královské město. To zažívalo všeobecný rozkvět jak v dobách lucemburských, tak za husitské revoluce. Rozvoj se nezastavil ani v 16. stol., byla postavena Černá a Bílá věž, radnice nebo farní chrám. Úpadek však přišel s třicetiletou válkou a rozsáhlými ničivými požáry. Opětovný rozkvět přišel v pol. 17.stol s příchodem jezuitů.
č:530
Klenčí pod Čerchovem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Klenčí pod ČerchovemOsada patřila mezi 11 vsí domažlických Chodů, kteří za střežení zemské hranice získávali od panovníků významná privilegia. První písemná zmínka pochází z roku 1325. Koncem 15. stol. byly chodské vsi zastaveny Švamberkům. V roce 1572 se Chodové vykoupili z poddanství, sjednanou částku však nezaplatili. V roce 1579 se jejich vrchností stalo město Domažlice a v roce 1621 Wolf Vilém Lamingen z Albenreuthu. V roce 1690 bylo Klenčí povýšeno na městečko. V roce 1697 panství koupili Stadionové.
č:233
Klenová

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlenováPrvní zmínka je z roku 1287. Pánům z Klenového a z Janovic hrad patřil celé 14. a 15. stol. Po Švihovských z Rýzmberka a Lvech z Rožmitálu získali panství v roce 1553 Harantové z Polžic a Bezdružic. Od pol. 17. stol. však hrad pustl, v roce 1737 z něj zbyla zřícenina. V roce 1832 koupil Klenovou hrabě Josef Filip Eduard Stadion – Warthausen und Thannhausen, v jižním opevnění postavil zámek a zříceninu vyspravil.
č:528
Kleť

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KleťPseudogotická kamenná Josefova rozhledna na 1084 m vysoké Kleti byla vybudována z podnětu Josefa Jana Nepomuka ze Schwarzenberku v letech 1822 – 1825 a je vysoká 18 m. V roce 1925 byla vedle rozhledny postavena horská chata, po své patronce Terezii ze Schwarzenberku zvaná Tereziina. Od roku 1961 se mohou také turisté na vrchol vyvést 1752 m dlouhou lanovkou.
č:503
Klínovec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KlínovecKlínovec je nejvyšší vrchol Krušných hor a tyčí se do nadmořské výšky 1244 m. Již od roku 1817 zde stála vyhlídková dřevěná pyramida, v roce 1884 byla členy jáchymovského Krušnohorského spolku vybudována kamenná rozhledna. Nápor žíznivých a hladových turistů brzy spolek donutil k vybudování hostince, který se postupem času rozrostl do velikosti současného komplexu.
č:94
Kokořín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KokořínHrad vybudoval kolem poloviny 14. stol. Hynek Berka z Dubé. V 15. stol. měl hrad několik různých majitelů - např. Jana Řitku z Bezdědic nebo Aleše Škopka z Dubé, v 16. stol. pak Klinštejny, Beřkovské ze Šebířova, Kuplíře, Hrzány z Harasova a opět Berky. Již za vlády pánů ze Šebířova byla ve vsi vybudována nová tvrz a hrad začal chátrat. Panství bylo jako pobělohorský konfiskát prodáno Valdštejnům, po Albrechtově smrti bylo opět v královském držení. V roce 1896 zříceninu koupil a opravil rod Špačků.
č:124
Kolín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KolínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1261, zakladatelem byl patrně Přemysl Otakar II. V roce 1421 se město vzdalo husitům a slíbilo věrnost kalichu. V roce 1436 však táborský hejtman a kněz Bedřich ze Strážnice uznal Zikmunda za českého krále a ten mu Kolín dědičně daroval. V roce 1458 se pak stal soukromým majetkem krále Jiřího z Poděbrad. V letech 1501 – 1506 držel město v zástavě Mikuláš Trčka z Lípy a v letech 1556 – 1591 Žerotínové, kteří také přestavěli kolínský hrad na zámek.
č:136
Konopiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KonopištěHrad založil pravděpodobně kolem roku 1294 Tobiáš z Benešova, v roce 1327 panství zdědili Šternberkové. V roce 1603 koupili Konopiště Hodějovští z Hodějova a v roce 1623 jako pobělohorskou konfiskaci Albrecht z Valdštejna. Ještě téhož roku se majiteli stali Michnové z Vacínova, v roce 1673 hrabata ze Sinzendorfu a v roce 1701 Přehořovští z Kvasejovic. V roce 1716 panství koupili páni z Vrtby a zámek barokně přestavěli. Od roku 1830 byli majiteli Lobkovicové, v roce 1887 koupil zámek arcivévoda František Ferdinand d´Este. V roce 1919 bylo Konopiště zestátněno.
č:546
Konstantinovy Lázně

Prodejci pidifrků

Konstantinovy LázněPrvní zmínky o místním sirnatém prameni pocházejí již ze 16. stol. V roce 1803 zde sedláci z nedaleké Nové Vsi postavili první dřevěnou lázeňskou budovu se čtyřmi místnostmi a v roce 1812 pak již zděnou s 22 pokoji a pěti lázeňskými kabinami. Stavbou se však příliš zadlužili a tak v roce 1837 lázně prodali Konstantinovi knížeti Löwensteinovi. Ten lázně dále pronajímal s podmínkou, že zde chudí budou mít koupele zdarma. V roce 1872 se majitelem stala plzeňská společnost vedená JUDr. Františkem Josefem Pankratzem, od roku1905 pak lázně vlastnil jeho zeť dr. Eduard Lenz. Po 2. světové válce se lázně staly majetkem státu.
č:462
Kopřivnice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KopřivniceVes vznikla krátce po stavbě hradu Schauensteina (Šostýna) v letech 1280-1290 a byla majetkem hrabat z Hückeswagenu. V roce 1347 už bylo majitelem olomoucké biskupství, které panství často zastavovalo – pánům z Fulštejna, pánům z Vikštejna, pánům z Volfsberka a kolem roku 1400 také králi Zikmundovi. Za husitských válek byl majitelem panství husitský hejman Jan Čapek ze Sán a od roku 1453 jeho zeť Jan Talafůs z Ostrova. V roce 1465 byl majitelem král Jiří z Poděbrad, zboží však o rok později prodal Tasovi z Boskovic. Od roku 1507 pak bylo panství opět ve vlastnictví olomouckého biskupství.
č:247
Kost

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KostZáklad dnešního hradu nechal pravděpodobně postavit kolem pol. 14. stol. Beneš z Vartemberka a jeho rod vlastnil Kost až do roku 1405, kdy ji zdědil Jan z Kunštátu a Poděbrad. V letech 1414 – 1497 byli majiteli Zajícové z Hazmburka a poté Šelmberkové. V roce 1524 koupili panství páni z Bibrštejna. V roce 1556 Kost vyženil Kryštof z Lobkovic a v roce 1632 ji koupil Albrecht z Valdštejna. Dva roky nato byl však zavražděn a hrad získali Černínové z Chudenic. V roce 1738 se majiteli stali Netoličtí a v roce 1872 rod dal Borgo. Tomuto rodu byl také hrad v roce 1993 po komunistickém uchvácení vrácen.
č:553
Kostelec nad Labem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kostelec nad LabemNejstaršími známými majiteli vsi byli Boršové z Oseka, v roce 1270 ji získal Přemysl Otakar II. Před rokem 1317 zde byla vystavěna tvrz. Od poloviny 14. stol. byl Kostelec věnným majetkem českých královen. Koncem 14. stol. byla ves zastavena Škopkům z Dubé, v roce 1450 ji dobyl Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1486 byl Kostelec povýšen na město. Dále zde vládli Zubové z Landštejna, Šlechtové ze Všehrd, Vančurové z Řehnic a Košinové z Košin a na Kostelci. V roce 1586 bylo město připojeno k panství brandýskému. Podle tradice se v Kostelci v roce 1830 zásluhou služky Anny Chadimové a učitele Josefa Nerudy zrodila čeká polka.
č:284
Kostelec nad Orlicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kostelec nad OrlicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy Kostelec patřil k potštejnskému panství. V roce 1339 je zkonfiskoval kralevic Karel a v roce 1410 je nechal Václav IV. zapsat manželce Žofii. Po její smrti připadlo v roce 1425 zboží císaři Zikmundovi, který je zastavil Půtovi z Častolovic. Dalšími majiteli byli Krušinové z Lichtenburka a od roku 1454 Jiří z Poděbrad. Kolem roku 1495 koupil panství Vilém z Pernštejna, v roce 1558 Hrzánové z Harasova a v roce 1629 Kašpar Gramb. V letech 1666 – 1746 drželi Kostelec Zárubové z Hustířan a poté hrabata Chamaré. V roce 1796 se posledními majiteli stali Kinští z Vchynic a Tetova.
č:243
Kozákov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KozákovKozákov je nejvyšší hora Českého ráje a měří 744 m. Na vrcholu byla v roce 1928 dostavěna Riegrova turistická chata a od roku 1995 slouží veřejnosti také rozhledna. Na horní plošině ve výšce 48 m jsou umístěny armádní a policejní antény, veřejně přístupná je spodní plošina ve výšce 24 m. I z té je však za dobré viditelnosti možno spatřit Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, Lužické hory, České středohoří, Horní Pojizeří, Český ráj a Orlické hory.
č:219
Kozel

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KozelKlasicistní lovecký zámeček nechal vybudovat v letech 1784 – 1789 Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého podle projektu Václava Haberditze. Areál byl pak ještě rozšířen podle návrhu Ignáce Palliardiho o dvě dvojice budov – kapli, jízdárnu, konírnu a lokajnu. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816 bezdětný a odkázal panství svému prasynovci, hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn – Vartenberkovi.
č:19
Kozí Hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kozí HrádekHrad nechali pravděpodobně vybudovat na nevysokém ostrohu nad Kozským potokem páni z Hradce. První zmínka o něm je z roku 1377, kdy byl majetkem Vlčka z Kozího. V letech 1412 a 1413 zde pobýval a kázal po svém vyhnání z Prahy Mistr Jan Hus. V roce 1438 hrad zpustošil požár, od té doby pustl a sloužil jako stavební materiál pro přilehlá hospodářská stavení.
č:576
Krakonošovo

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrakonošovoLeží v severních Čechách a v jižní části polského Slezska. Nejvyšší horou tohoto území je Sněžka (1603 m), nachází se zde však dalších 54 vrcholů s výškou nad 1000 m. Pramení zde řeky Labe, Malé Labe, Úpa, Jizerka, Mumlava, Kamienica a Lomniczka. Krakonoš jako vlastník tohoto území dlouho bránil své državy nejen před pytláky, hledači pokladů a velkotrhači borůvek, ale také před soudní zvůlí, chamtivými sousedy i cizáckými vojsky. Došlo na něj až v roce 1948 po únorovém vítězství pracujícího lidu, kdy byly Krakonošovi zabaveny veškeré nemovitosti. Práci v uranových dolech unikl jen díky své obrovité postavě, která se do žádného dolu na území Československa ani do žádného spřáteleného dolu prostě nevešla. V roce 1991 pak bylo Krakonošovi celé Krakonošovo vráceno v restituci.
č:118
Krakovec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrakovecHrad si vystavěl v letech 1381 – 1383 křivoklátský purkrabí Jíra z Roztok. V roce 1410 koupil krakovecké panství Jindřich Lefl z Lažan a v roce 1437 Jan Bleh z Těšnice. Dalšími majiteli byli v letech 1445 - 1548 Kolovratové a po nich Lobkovicové. V roce 1565 koupil panství Jan Újezdecký z Červeného Újezda a v roce 1570 prodal samotný hrad Kryštofu Jindřichovi Krakovskému na Všesulově. Dalšími majiteli pak byli Vchynští, Šternberkové, páni z Dobrše a od roku 1660 Helversenové z Helversheimu. V roce 1715 panství koupili Hildprandtové a v roce 1847 Croy - Düllmenové.
č:381
Králický Sněžník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Králický SněžníkPohoří Králický Sněžník se rozprostírá mezi Jeseníky a Orlickými horami. Jeho vrchol se nachází v nadmořské výšce 1424 m. Vrch Klepý – další z vrcholů pohoří – tvoří hlavní Evropské rozvodí, voda je odtud odváděna do Černého, Severního nebo Baltského moře. Na polské straně hranice stojí turistická chata Švýcárna z roku 1871. V letech 1899 – 1973 stála na vrcholu rozhledna. Ve výšce 1350 m. n. m. je zde také studánka, ze které pramení řeka Morava.
č:386
Králíky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrálíkyPrvní písemná zmínka o místních dolech pochází z roku 1367, o městě pak až z roku 1568. V roce 1577 jej koupil Zdeněk z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1585 panství zdědila manželka Anna z Redernu a v roce 1588 zase její druhý manžel Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Ten zemřel v roce 1605 a majitelkou se stala jeho druhá žena Eva z Valdštejna. V roce 1628 panství koupili Pappenheimové. V roce 1650 Králíky vyženil Michal Ferdinand z Althanu a tomuto rodu pak panství patřilo až do roku 1945.
č:538
Kralovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KralovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1183, kdy kníže Bedřich věnoval ves klášteru v Plasích. V roce 1419 bylo poddanské městečko králem Zikmundem zastaveno bratrům Bedřichu a Hanuši z Kolovrat a rozděleno mezi krašovské a libštejnské panství. Bratři se v roce 1425 přidali na stranu husitů a zástava byla zrušena, což oni nepřijali. V letech 1480 a 1513 získal obě poloviny opět plaský klášter a v letech 1531 a 1543 Florián Gryspek. V roce 1623 získal jako pobělohorskou konfiskaci Kralovice opět klášter. Ten byl v roce 1785 zrušen a v roce 1826 město koupil od Náboženského fondu kníže Metternich.
č:542
Kralupy nad Vltavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kralupy nad VltavouPrvní písemná zmínka o vsi Kralupy pochází z roku 1253, kdy ji král Václav I. daroval špitálu sv. Františka v Praze, pozdějšímu řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Řád zde vystavěl mlýn a vodní tvrz.V roce 1407 tvrz se vsí koupil Jan z Weilburka, za husitských bouří v roce 1421 se majetku zmocnili Pražané, od roku 1429 jej pak užíval Jan z Kačice. Po skončení husitských válek Kralupy opět získali křížovníci. V roce 1619 se stal majitelem Vilém starší Popel z Lobkowicz. Tomu byl však záhy majetek zkonfiskován a Kralupy pak patřily až do zrušení poddanství v roce 1848 opět řádu.
č:167
Kraslice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrasliceOsidlování Kraslicka začalo v polovině 12. stol., kdy zdejší území patřilo cisterciákům z kláštera ve Waldsassenu. Ve 13. stol. byl na vrchu Hausbergu na místě původní tvrze vybudován strážní hrad. V roce 1272 jej i s osadou propůjčil král Přemysl Otakar II. jako léno pánům z Plavna. V letech 1401 – 1412 byli lenními pány loupeživí rytíři, bratři Jindřich a Konrád z Reitenbachu. V roce 1527 získal panství Jeroným Šlik a Kraslice byly povýšeny na svobodné horní město. V letech 1575 – 1666 patřily Kraslice pánům ze Šumburka a poté Nosticům.
č:547
Krásná Lípa

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Krásná LípaPrvní písemná zmínka pochází z roku 1361, kdy byl majitelem vsi Vaněk z Vartemberka. V roce 1402 koupili tolštejnské panství i s Krásnou Lípou Berkové z Dubé. V roce 1463 se stali opět majiteli Vartemberkové a v roce 1471 míšeňští vévodové Arnošt a Albrecht. V roce 1481 panství koupili Šlejnicové a v roce 1573 potřetí Vartemberkové. V roce 1614 získali Krásnou Lípu páni z Vchynic a Tetova, od roku 1619 psáni jako Kinští a vlastnili ji až do zrušení vrchnostenské zprávy v roce 1848.
č:190
Krásný Dvůr

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Krásný DvůrJiž ve 13. stol. jsou zde připomínány dvě tvrze, z nichž jednu před rokem 1572 přestavěl Jan Mašťovský z Kolovrat na renesanční sídlo. Po bitvě na Bílé hoře získal Krásný Dvůr jako konfiskát Václav Michna z Vacínova, v roce 1649 jej koupil Heřman Černín z Chudenic. V letech 1720 – 1725 a pak koncem 18. stol. Černínové zámek významně přestavěli, v 80. letech 18. stol. také vybudovali na ploše 100 ha anglický park.
č:206
Krašov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrašovHrad byl založen před rokem 1232 Jetřichem z rodu Hroznatovců, v pol. 14. stol. Krašov získali páni z Kolovrat. V 16. stol. byl přestavěn na renesanční zámek, v předhradí stál mj. pivovar, sladovna, lázeň, cihelna, kovárna a mlýn. V roce 1678 hrad získal klášter v Plasích a sloužil jako letní sídlo opata. V 18. stol. byla na něm provedena řada barokních úprav, po zrušení kláštera v roce 1785 přestal být obýván a zpustl.
č:38
Kratochvíle

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KratochvílePředchůdkyní dnešního zámku byla tvrz Leptáč, o které jsou první písemné zmínky z roku 1401. Od roku 1569 byla tvrz v držení Jakuba Krčína z Jelčan, který ji dal přestavět a vymalovat loveckými motivy. Po výměně tvrze s Vilémem z Rožmberka za město Sedlčany zde byla postavena bohatě vyzdobená vila. Posléze se zde jako majitelé ještě vystřídali Eggenberkové a Schwarzenberkové.
č:400
Kravaře

Prodejci pidifrků

KravařePrvní písemná zmínka pochází z roku 1224. Majiteli byli až do roku 1420 Benešovicové, psaní s přídomkem „z Kravař“, poté Kravaře koupil Mikuláš ze Šlevic. Další vlastníci byli např. Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. V roce 1630 získal panství polský šlechtic a alchymista Michal Sendivoj ze Skorska. V roce 1636 Kravaře vyženili Eichendorffové a vládli zde až do roku 1782. V letech 1721-1728 nechal Jan Rudolf z Eichendorffu postavit vrcholně barokní zámek. V roce 1782 panství koupil hrabě Schaffgotsch. Poslední malé stavební úpravy zámku provedla Eufémie Rudzinská z Rudna, která byla majitelkou od roku 1844.
č:360
Kravsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KravskoPrvní zmínka pochází z roku 1092, kdy část osady získal darem klášter Ostrov u Davle, v roce 1190 bylo Kravsko věnováno klášteru louckému. V pol. 14. stol. je zde zmiňována tvrz, která však byla v pol. 15. stol. zbořena. V 1. pol. 18. stol. zde premonstráti vystavěli letní sídlo pro svého opata. Ve 2. pol. 18. stol. byl majetek kláštera na základě josefínských dekretů převeden na Náboženský fond. Kravsko odkoupil hrabě Jan Václav Ugarte a v letech 1789 – 1796 přestavěl rezidenci na barokní zámek. V roce 1901 jej získal italský rod Dentice di Frasso.
č:391
Krnov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrnovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1240, kdy král Václav I. daroval tišnovskému klášteru újezd Kyrnow. Již před rokem 1269 získal Krnov městská práva. Po polovině 13. stol se objevují první zmínky o hradě Cvilíně, který byl v majetku opavských Přemyslovců. V roce 1474 se krnovského panství zmocnil Matyáš Korvín. Po jeho smrti v roce 1490 daroval Vladislav II. Krnov Jiřímu ze Šelenberka a Kosti. V roce 1523 koupil knížectví markrabí Jiří Hohenzollern z Ansbachu a v roce 1622 je po císařově konfiskaci získali Lichtenštejnové.
č:467
Kroměříž

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KroměřížPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1110, kdy ji koupil olomoucký biskup Jan II. od moravského markraběte Oty. V roce 1207 byla králem Přemyslem Otakarem I. potvrzena držba vsi biskupovi Robertovi. V roce 1260 povýšil biskup Bruno ze Schauenburku trhovou ves na město. Počátkem 16. stol. byl gotický hrad ze 13. stol. přestavěn na renesanční zámek. V roce 1643 bylo město zničeno švédskými vojsky a následně za biskupa Karla z Lichtenštejn-Kastelkornu raně barokně opraveno.
č:152
Krupka

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KrupkaHrad byl založen pravděpodobně Janem Lucemburským kolem roku 1320, v roce 1330 jej král daroval Těmovi z Koldic. Koldicové zde vládli do roku 1504, kdy Krupku prodali Jindřichovi ze Šlejnic. Již v roce 1506 hrad koupil Albrecht Libštejnský z Kolovrat, po něm pak Bernard z Valdštejna, Jáchym z Maltzanu, páni z Rožmitálu a Vartenberkové. Těm král Ferdinand I. Krupku v roce 1547 zkonfiskoval a zastavil ji Volfu z Vřesovic. Po několika dalších majitelích koupili v roce 1615 hrad Šternberkové a v roce 1710 Clary-Aldringenové.
č:119
Křivoklát

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KřivoklátPočátky královského hradu sahají do 12. stol., jeho zakladatelem byl Přemysl Otakar I. V letech 1307 – 1319 měl Křivoklát v zástavě Vilém Zajíc z Valdeka a v letech 1331 – 1333 Oldřich Pluh z Rabštejna. V roce 1422 získal hrad dědičně Aleš Holický ze Šternberka, v roce 1454 byl však vyplacen králem Ladislavem Pohrobkem. V roce 1658 bylo panství zastaveno Schwarzenberkům. V letech 1685 – 1733 byli majiteli Valdštejnové , poté Fürstenberkové. V roce 1826 byl hrad zničen požárem. Od roku 1929 spravoval křivoklátské panství československý stát.
č:455
Křtiny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KřtinyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1237, kdy byly Křtiny majetkem premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Ten založil Lev z Klobouk v roce 1209. Podle nepotvrzených zpráv měl snad o rok později založit ve Křtinách také ženský klášter, který měli v roce 1423 zbořit husité. V letech 1718 – 1750 zde byl na místě dvou původních kostelů, románského a gotického, vybudován podle návrhu Jana Blažeje Santiniho – Aichela chrám Panny Marie. V roce 1784 bylo panství zábrdovického kláštera zestátněno a chrám již nebyl dostavěn do konečné podoby.
č:397
Kudlichova rozhledna

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kudlichova rozhlednaKamenná rozhledna byla vybudována v letech 1912 – 1913 na vrchu Strážiště (395 m.n.m.) nad obcí Úvalno, 20 km severovýchodně od Bruntálu. Nese jméno místního rodáka Hanse Kudlicha, který byl v roce 1848 zvolen ve svých pětadvaceti letech nejmladším poslancem říšského sněmu a aktivně se podílel na zrušení poddanství. Rozhledna je vysoká 22 m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 18 m, na kterou je třeba vystoupat po 103 schodech. V přízemí rozhledny jsou uloženy ostatky Hanse Kudlicha a jeho manželky Marie-Louisy.
č:271
Kuks

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KuksV letech 1692 – 1695 zde nechal František Antonín Špork vybudovat lázně a v roce 1711 zámek a divadlo. Z této etapy se však dochovalo jen schodiště k Labi a hostinec. V letech 1710 – 1712 byl na druhém břehu Labe postaven špitál pro 100 chudých a přestárlých poddaných hradišťského panství a zároveň kostel Nejsvětější Trojice s kryptou. Unikátní sochařská výzdoba před průčelím kostela a špitálu vznikla v letech 1712 – 1731 a pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna. V expozici je možno shlédnout původní barokní lékárnu z 1. pol. 18. stol.
č:289
Kunětická Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kunětická HoraHrad byl založen pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol., ale historie je jasnější teprve od roku 1421, kdy byl obsazen husitským hejtmanem Divišem Bořkem z Miletínka. Ten jej v roce 1423 přestavěl. V roce 1464 získal hrad král Jiří z Poděbrad a v roce 1471 Jindřich starší z Minsternberka. V roce 1491 se stal majitelem Vilém z Pernštejna a Pernštejnové zde vládli až doku 1560, kdy Jaroslav z Pernštejna prodal zadlužené panství královské komoře. V roce 1645 hrad dobylo a vypálilo švédské vojsko a ten začal rychle chátrat.
č:320
Kunštát

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KunštátPůvodní hrad založili páni z Kunštátu a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1279. Tento rod vlastnil panství až do roku 1520, kdy jej koupil Vilém z Pernštejna a v roce 1529 Jan Černčický z Kácova. Po Černčických, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek, byli od roku 1562 majiteli Kunštátu páni z Hardeka a od roku 1678 hrabata z Lamberka. Ti zámek přestavěli barokně. V letech 1793 – 1901 patřil zámek Honrichsům z Wolfswarffenu, kteří zde provedli klasicistní úpravy. Posledními majiteli byli do roku 1945 hrabata Coudenhove – Honrichsové.
č:350
Kunžak

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KunžakPrvní písemná zmínka pochází z roku 1288, kdy Kunžak patřil ke královskému městu Telči. V roce 1339 panství získali páni z Hradce. Za vlády Vladislava II. byl Kunžak povýšen na město. Po vymření rodu pánů z Hradce v roce 1604 získali panství Slavatové z Chlumu a Košumberka a po nich v roce 1691 Lichtenstein – Kastelkornové. Posledními majiteli byli od roku 1761 Podstatští - Lichtensteinové
č:131
Kutná Hora

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Kutná HoraPůvodně hornická osada vznikla ve 13. stol. za vlády Václava II. V roce 1289 se poprvé objevil název Mons Kuthna. V roce 1300 vydal Václav II. nový horní zákon a v Kutné Hoře se začaly razit Pražské groše. V roce 1318 byla Kutná Hora povýšena na město. Od 80 - tých let 14. stol. výnos dolů klesal, za husitských válek bylo navíc město dvakrát vypáleno. V roce 1471 zde byl zvolen českým králem Vladislav II. Jagellonský a těžba stříbra se díky novým technologiím opět zvýšila. Po roce 1530 ovšem produkce opět začala klesat a v roce 1727 byla mincovna uzavřena.
č:36
Kvilda

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KvildaOblast, nazývanou Vnější Kvilda (dnešní Kvilda ) a Vnitřní Kvilda ( dnešní Horská Kvilda ), daroval Jan Lucemburský v roce 1345 královskému hornímu městu Kašperské Hory. První písemná zmínka o vsi Kvilda pochází z roku 1406. Horská Kvilda vznikla na spojnici staré Horní zlaté stezky s novou obchodní cestou, která byla budována z popudu Karla IV. od roku 1356. V nejstarší části obce stávala Polaufova usedlost a hostinec, zmiňovaný však teprve v roce 1680.
č:483
Kyjov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
KyjovPrvní písemná zmínka o Kyjově pochází z roku 1126, kdy jej daroval kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce. Již v roce 1201 se Kyjov uvádí jako městečko. Benediktinský klášter se stal klášterem premonstrátským a tento řád Kyjov často zastavoval. V roce 1539 se majitelem stal zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu a v roce 1544 Jan Kropáč z Nevědomí. V roce 1548 se město z jeho krutého poddanství za 900 zlatých vykoupilo a král Ferdinand I. je přijal mezi města královská.