Pidifrky od N

A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VšechnyNové
č:268
Náchod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NáchodHrad založil pravděpodobně Hron z rodu Načeraticů kolem poloviny 13. stol. V roce 1321 získal Náchod Jan Lucemburský a mezi lety 1325 -1367 patřil pánům z Dubé. V roce 1392 získal panství Jetřich z Janovic a v roce 1412 král Václav IV. Od roku 1414 patřil Náchod pánům z Kunštátu a Poděbrad, za husitských válek se jej zmocnil Jan Kolda ze Žampachu. Dalšími majiteli byli Špetlové z Janovic a Pernštejnové, od roku 1544 pak Smiřičtí, kteří přebudovali hrad na renesanční zámek. Jako pobělohorskou konfiskaci dostali majetek Trčkové z Lípy a v roce 1634 Piccolominiové. V roce 1783 získali panství Desfoursové a v roce 1792 Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský. Posledními majiteli byli v letech 1842 – 1945 knížata Schaumburg – Lippe.
č:436
Náměšť na Hané

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Náměšť na HanéPrvní písemná zmínka pochází z roku 1141. V první třetině 13. stol se Náměšť stala zeměpanským majetkem, kolem roku 1241 se majiteli stali Švábenicové, od roku 1252 používající predikát z Náměště. Od roku 1366 byla Náměšť opět zeměpanským majetkem, v roce 1371 ji získal jako léno Půta z Holštejna. V roce 1521 byl majitelem Hynek ze Zvole a od roku 1536 páni z Vrbna. Dalšími majiteli byli od roku 1592 páni z Vrchlabí, od roku 1605 páni ze Zástřizl, od roku 1651 páni ze Sudic a od roku 1668 Cerboniové. V roce 1687 panství vydražila hrabata z Pruskova, v roce 1726 je koupili Harrachové a v roce 1777 Náměšť zdědili Kinští.
č:339
Náměšť nad Oslavou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Náměšť nad OslavouPrvní písemná zmínka pochází z roku 1234, kdy byl náměšťský hrad majetkem Meziříčských z Lomnice. V roce 1399 panství zdědili páni z Kravař. V roce 1437 je koupil Matěj Švamberk ze Škviřína, v roce 1448 Znata z Prus a z Melic a v roce 1455 Ctibor Tovačovský z Cimburka. V roce 1464 se majetek vrátil pánům z Lomnice a v roce 1583 panství zdědili Žerotínové. V roce 1628 je koupil Albrecht z Valdštejna a obratem je prodal Janu Křtiteli z Verdenberka. V roce 1733 se stal majitelem Václav Adrián z Enkenvoirtu, poté hrabata z Kunfštejna a konečně v roce 1752 Haugvicové.
č:840
Napajedla

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NapajedlaPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1355. Původně zeměpanský a často zastavovaný majetek získali v roce 1520 do dědičného držení Žerotínové. V roce 1582 koupili napajedelské panství Vartenberkové. V roce 1611 se majiteli stala hrabata Rottalové, za jejichž panování zde byl v polovině 18. stol. vybudován pozdně barokní zámek. V roce 1762 Rottalové vymřeli po meči a Napajedla postupně zdědili Dietrichštejnové, Montelabbateové, Cobenzlové a Fünfkirchenové. V letech 1830-1884 byla majiteli hrabata ze Stockau, poté zámek a velkostatek vyženili Baltazziové. V roce 1935 převzala zadlužený zámek firma Baťa.
č:600
Narozeniny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Narozeniny
č:217
Nebílovy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NebílovyPrvní písemná zmínka o obci pochází z roku 1327, kdy ves s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. Poté se mezi vlastníky objevili např. Nebílovští z Drahobuze, Petr Hertenberg z Hertenberka, Jan Hradištský z Hořic, Anna Pouzarovna z Michnic nebo Kokořovci z Kokořova. V roce 1705 zde vystavěl hrabě Adam ze Steinau na místě renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. V roce 1715 koupili panství Černínové, posledními majiteli byli Valdštejnové.
č:172
Nechranice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NechranicePřehradní nádrž byla vybudována v letech 1961 – 1968 a má rozlohu 1.338 ha. Její sypaná hráz je nejdelší ve střední Evropě a měří 3.280 m.
č:168
Nejdek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NejdekJiž kolem roku 1250 se zde těžil cín, první písemná zmínka o místě je z roku 1340. Prvním známým držitelem města byl Konrád Plik z Plikenštejna, který zde založil hrad a Plikům panství patřilo celé 14. stol. V letech 1446 – 1602 zažilo město největší rozmach za panování hrabat Šliků, kteří postavili na jižním okraji města renesanční zámek, zbořený koncem 19. stol. při stavbě pseudohistorického zámečku továrníka Königswartera. V roce 1602 koupili Nejdek Collonové z Felsu, v roce 1623 pak Černínové z Chudenic.
č:107
Nelahozeves

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NelahozevesPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1352. Ve vlastnictví se střídala královská komora s pražskou kapitulou, která zde dala vystavět tvrz. V roce 1469 se stal nakrátko majitelem rádce Jiřího z Poděbrad Řehoř z Heimburka. V roce 1544 koupil ves s tvrzí a poplužním dvorem Florián Gryspek z Gryspachu a v roce 1553 začal stavět zámek. Ten do dnešní podoby dostavěl až v roce 1613 jeho syn Blažej. V roce 1623 panství koupila Polyxena z Pernštejna a Lobkovicz a Lobkoviczům patří zámek i dnes.
č:230
Nepomuk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NepomukV roce 1144 byl v obci Pomuk založen cisterciácký klášter. V roce 1384 byly spojeny osady Pomuk a Přesanice a začal se používat název Nepomuk. V roce 1413 povýšil Václav IV. Nepomuk na město. Zámek Zelená Hora byl vystavěn v 17. stol. Václavem Vojtěchem ze Šternberka na místě hradu, který založil Hynek Krušina ze Švamberka. Dalšími majiteli byli
Lvové z Rožmitálu, Martinicové, Colloredo – Mansfeldové, Auersperkové a manželé Plavcovi.
č:108
Neratovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Neratovice
č:520
Netolice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NetolicePrvní písemná zmínka je z roku 981, kdy hrad Netolice patřil Slavníkovcům. Po jejich vyvraždění jej získali Přemyslovci, v roce 1263 pak cisterciácký klášter ve Zlaté Koruně. V roce 1468 obsadil město rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec, od 16. stol. pak patřilo Rožmberkům. V roce 1619 byly Netolice dobyty a vypáleny císařským vojskem, v roce 1622 je získali Eggenberkové a v roce 1719 Schwarzenberkové.
č:557
Nižbor

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NižborHrad založil pravděpodobně král Přemysl Otakar II., první zmínka pochází z roku 1265. V roce 1307 se jej zmocnil Vilém z Valdeka, později hrad měli v zástavě např. páni z Janovic, saský vévoda Rudolf, korutanský vévoda Jan Jindřich, Konrád ze Zlosiny u Kralup nebo Jan Kunat Nižburský. V roce 1425 byl hrad dobyt husity a poté jej drželi Smiřičtí. V roce 1510 získali Nižbor do zástavy na dvě generace páni z Losu, kteří zde zřídili hutní výrobu. V roce 1601 se stali dědičnými drželi páni ze Šanova. Mezi dalšími majiteli byli od roku 1679 ještě Schwarzenberkové, od roku 1685 Valdštejnové a v roce 1731 panství zdědili Fürstenberkové.
č:513
Nová Bystřice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová BystřicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1175, kdy zdejší kraj kolonizovala hrabata z Raabsu. V roce 1276 získala panství Jitka Habsburská a od roku 1282 zde vládli páni z Landštejna. V roce 1341 byla Bystřice povýšena na město. V letech 1381 – 1575 patřila Bystřice Krajířům z Krajku. Poté získali panství Lobkovicové a v roce 1604 Kinští. Dalšími majiteli byli od roku 1615 Slavatové a od roku 1693 Fünfkirchenové. V roce 1810 koupila novobystřicko hraběnka Terezie z Trautmannsdorfu. Dalšími majiteli byli ještě Hochbergové, Riese – Stallburgové a Kernové.
č:533
Nová Pec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová PecObec byla založena v roce 1653 se svolením Johana Christiana z Eggenberku. Po vymření Eggenberků v roce 1719 získali celé panství Schwarzenberkové.
č:351
Nová Říše

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nová ŘíšeDějiny obce jsou úzce spjaty s klášterem premonstrátů, který založili v roce 1211 Markvart s chotí Vojslavou. Pocházeli z významného šlechtického rodu, který sídlil ve 13. – 15. stol. na nedalekém Červeném Hrádku a používal predikát buď z Hrádku nebo z Říše. Nejpozději po zániku rodu se stala Nová Říše, povýšená již v roce 1363 na městečko, majetkem kláštera. Byla několikrát stižena ničivými požáry a vypleněna vojsky, nejvíce v roce 1430 Husity Prokopa Holého, kdy byl pobořen i klášter a pak v roce 1468 ve válce Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad.
č:61
Nové Hrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové HradyPrvní písemná zmínka o hradě je z roku 1279, kdy je zmiňován Vítkovec Ojíř z Nových Hradů. Od roku 1284 jsou Nové Hrady uváděny jako město a patřily pánům z Landštejna. V roce 1359 koupili panství Rožmberkové, nikdy zde však trvale nesídlili. V roce 1425 byl hrad vypálen husity. Po vymření Rožmberků v roce 1611 zdědili panství Švamberkové, postavili se však proti císaři a v červnu 1619 hrad dobyla vojska Karla Bonaventury Buquoye.
Buquoyům pak Nové Hrady patřily až do roku 1945.
č:311
Nové Hrady

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové HradyPrvní zmínka o obci pochází z roku 1293, před rokem 1470 zde vybudoval rod Kostků z Postupic hrad. Ten byl v roce 1645 vypálen Švédy. V 17. stol. byla majiteli hrabata Trautsohnové, v roce 1750 koupil panství Jan Ludvík Harbuval z Chamaré. Jeho syn, Jan Antonín, zde vybudoval v letech 1747 - 1777 rokokový zámek. V roce 1851 panství přešlo sňatkem na Dobřenské z Dobřenic. Počátkem 20. stol. se majiteli stali Bartoňové z Dobenína, od nichž restituovaný zámek koupili v roce 1997 manželé Kučerovi.
č:325
Nové Město na Moravě

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město na MoravěMěsto bylo založeno kolem roku 1250 Bočkem z Obřan, první písemná zmínka pak pochází z roku 1267. Po smrti Bočkova vnuka Smila v roce 1312 zdědili panství páni z Lipé, v roce 1496 jej pak koupil Vilém z Pernštejna. V roce 1588 prodali Pernštejnové zadlužené panství Vilému Dubskému z Třebomyslic. Tomu byl v roce 1624 zkonfoskován majetek a Nové Město koupil kardinál František z Ditrichštejna. V roce 1638 se majitelem stal Šimon Kratzer ze Schönsberka. Od roku 1679 panství spravoval kníže Ferdinand Ditrichštejn, jeho syn Leopold jej pak v roce 1699 přenechal Nadačnímu ústavu šlechtičen „Mariánská škola“ v Brně.
č:272
Nové Město nad Metují

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město nad MetujíMěsto bylo založeno 10. srpna 1501 Janem Černčickým z Kácova, Černčic a Krčína. V roce 1527 koupili panství páni z Pernštejna a v roce 1548 Stubenberkové. V roce 1623 panství jako pobělohorskou konfiskaci odkoupil od císařské koruny Albrecht z Valdštejna, již o rok později však panství vyměnil s Magdalenou Trčkovou z Lípy. Po konfiskaci majetku Trčků z Lípy v roce 1634 získala Nové Město hrabata z Leslie a po vymření jejich rodu v roce 1802 jej zdědila knížata z Dietrichsteinu. Posledními majiteli jsou od roku 1908 Bartoňové z Dobenína.
č:562
Nové Město pod Smrkem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové Město pod SmrkemMěsto založil v roce 1584 Melchior (Melichar) z Redernu. Motivem k jeho založení byla bohatá naleziště cínových rud v blízkém okolí. Jako pobělohorskou konfiskaci získal v roce 1622 celé frýdlantské panství i s Novým Městem Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 se majiteli stali Gallasové a v roce 1759 Clam-Gallasové
č:50
Nové Údolí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nové ÚdolíPůvodně dřevařskou osadu založil na svém panství kníže Schwarzenberk kolem roku 1800, nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1812. V roce 1910 sem byla dovedena železnice, která pokračovala přes celnici v Haidmühle do Pasova. V této době zde žilo 271 obyvatel. Po spuštění železné opony po roce 1948 byla vesnice srovnána se zemí, do dnešní doby zbyla jediná stodola. V roce 1974 byl na německé straně rozebrán osmnáctikilometrový úsek trati vedoucí k hranici.
č:280
Nový Bydžov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový BydžovPrvní písemná zmínka o městě je z roku 1305. Původně královské město v roce 1325 koupili od zadluženého Jana Lucemburského Vartemberkové, kteří zde vládli až do roku 1516. V tomto roce přešlo panství do rukou Pernštejnů a v roce 1548 Valdštejnů. Po vymření bydžovské větve tohoto rodu v roce 1567 získal město král Maxmilián II a posléze se Nový Bydžov stal také městem krajským. Ve čtyřicátých letech 18. stol. zde vznikla tradice studentských merend, jako rozloučení studentů s městem na konci prázdnin.
č:408
Nový Dvůr

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový DvůrZámek byl postaven ve 2. pol. 17. století Ludvíkem z Klettenhofu a v 60. letech 19. století byl pseudorenesančně přestavěn. V roce 1906 se do Nového Dvora přiženil Quido Riedel a během svého působení do roku 1928 zde vytvořil přírodně – krajinářský park v anglickém stylu s 500 dřevinami. Po jeho odchodu spravovala zámek a park do roku 1945 jeho dcera Alžběta. V roce 1958 byl areál přebudován na arboretum.
č:454
Nový Hrad

Prodejci pidifrků

Nový HradPrvní písemná zmínka pochází z roku 1381, kdy hrad patřil moravskému markraběti Joštovi. Na přelomu 14. a 15. stol. byl zastaven Vaňkovi z Boskovic, v roce 1419 Pročkovi z Habrovan a poté opět pánům Černohorským z Boskovic. V roce 1562 získal tento rod novohradské panství dědičně. V roce 1604 se majiteli stali Lichtenštejnové.
č:869
Nový Hrad u Loun

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový Hrad u LounPrvní písemná zmínka pochází z roku 1267, kdy jsou zmiňováni páni z Jimlína. V roce 1453 panství zdědili Kolowratové. V roce 1465 začal Albrecht z Kolowrat se stavbou hradu nedaleko stávající tvrze. Novohradští z Kolowrat zde panovali více než sto let. Dalšími majiteli byli Lobkovicové, Strážští z Liběchova a od roku 1588 Vřesovcové z Vřesova. V roce 1630 koupili Nový Hrad Aldringenové a v roce 1634 získali panství strahovští premonstráti. V roce 1651 zámek koupila braniborská markrabata, v roce 1670 Varrensbachové a v roce 1715 Löweneggové. Posledními majiteli byli od roku 1767 knížata Schwarzenberkové
č:371
Nový Hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový HrádekPůvodně zeměpanský lovecký hrádek byl vybudován v pol. 14. stol. Po smrti moravského markraběte Jana Jindřicha se v jeho držení vystřídali např. Einzingerové, Krajířové, Althannové nebo Stadničtí. V 16. stol. byl začleněn do vranovského panství a v roce 1645 byl dobyt a pobořen Švédy. V 19. stol. je ještě užíván jako šlechtické lovecké sídlo, od roku 1920 je Nový Hrádek ve vlastnictví státu.
č:421
Nový Jičín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový JičínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1313, kdy král Jan Lucemburský udělil městu právo vybírat clo a mýto. Panství v té době patřilo pánům z Kravař. V roce 1434 po smrti Jana z Kravař se majiteli stali páni z Cimburka, dále Jindřich z Boskovic a Petr hrabě ze Svatého Jiří a Pezinku. V roce 1500 panství koupili Žerotínové a za jejich panování byla přestavěna gotická tvrz na renesanční zámek. V roce 1558 se Nový Jičín vykoupil za 1.170.000 grošů z poddanství a stal se svobodným městem, podřízeným pouze králi. Po Bílé hoře získali v roce 1624 město jako konfiskát jezuité. Svobodným se opět stalo až v roce 1775 za Marie Terezie a stálo jej to 3.000 zlatých do státní pokladny.
č:487
Nový Světlov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Nový SvětlovHrad Nový Světlov postavili kolem roku 1480 páni z Landštejna. V roce 1516 panství koupili páni z Vlčnova a v roce 1562 Tetaurové z Tetova a Malenovic, kteří přestavěli gotický hrad na renesanční zámek. V letech 1592-1595 byl majitelem Jan Jetřich z Kunovic, poté Zdeněk Žampach z Potštejna a opět Jan Jetřich z Kunovic.V roce 1609 koupil Světlov Hanuš Petřvaldský a v roce 1603 Serényiové z Malého Serenu. V roce 1746 zdědili panství Guiardové ze St. Julien a v roce 1803 je koupila Žofie Haugvicová. V roce 1835 zámek koupili Larisch-Mönichové a přestavěli jej ve stylu anglické tudorovské gotiky. Dalšími šlechtickými majiteli byli ještě od roku 1884 Bellegardové, od roku 1906 Aladar Karatsonyi a v letech 1907-1914 kníže Jiří Lubomierski z Rozwadova. V letech 1926-1946 byli posledními majiteli Ladislav a Jarmila Zbořilovi.
č:110
Nymburk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NymburkMěsto založil kolem roku 1275 Přemysl Otakar II., budováno pak bylo za Václava II. a hradby byly dostavovány i za Jana Lucemburského. Husitské války královské město mnoho nepoznamenaly, rozkvět však ukončila třicetiletá válka, kdy byl Nymburk vypálen. Zlom pak nastal až v roce 1870 po zavedení železnice. Dominantou města je gotický cihlový kostel sv. Jiljí a cihlové hradby s hranolovými baštami.
č:232
Nýrsko

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
NýrskoPrvní písemná zmínka je z roku 1327, město bylo rozděleno na Horní a Dolní Nýrsko. Horní Nýrsko byla trhová ves, nad kterou její majitelé, Janovští z Janovic, postavili před rokem 1356 hrad Pajrek. Městečko Dolní Nýrsko bylo spravováno z tvrze v Bystřici nad Úhlavou a od roku 1339 patřilo Sezemovi z Dolan. V roce 1524 koupil současný majitel bystřického panství, Jan Koc z Dobrše, hrad Pajrek a obě města se postupně sloučila.