Pidifrky od V

A B C Č D Ď E F G H CH I J K L M N O P Q R Ř S Š T U V W X Y Z Ž VšechnyNové
č:471
Valašské Klobouky

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Valašské KloboukyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1241. V roce 1356 obdržely Klobouky městské právo hradišťské a získaly tak kromě práva trhového i právo hrdelní. Město bylo součástí brumovského panství. Jako lenní pán zde vládl ve 2. pol. 14. stol. Smil z Obřan a počátkem 15. stol. Boček mladší z Kunštátu. Ve 2. pol. 15. stol zde vládli Cimburkové, od 80. let Podmanínové a v roce 1520 získali panství páni z Lomnice. Dalšími majiteli byli od roku 1574 Kavkové z Říčan a po konfiskaci jejich majetku od roku 1622 Forgáčové a další uherské rody.
č:441
Valašské Meziříčí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Valašské MeziříčíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1297 a zmiňuje zemana Vrše z Meziříčí. V roce 1377 bylo město majetkem Oldřicha z Kortelangenu. V roce 1396 koupil Meziříčí od olomouckého biskupa Lacek z Kravař, dalším majitelem byl např. Petr od sv. Jiří a Pezinku. V roce 1504 panství koupili páni z Kunštátu a v roce 1534 Jan z Pernštejna. V letech 1548 – 1815 vlastnili Meziříčí Žerotínové, posledními majiteli pak byli Kinští. V 18. století se začalo Meziříčí říkat Valašské a v roce 1924 došlo k jeho spojení s městem Krásno.
č:245
Valdštejn

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValdštejnHrad byl založen kolem roku 1260 Markvarticem Jaroslavem z Hruštice. Do roku 1380 zde vládli Valdštejnové a po nich Vartenberkové. Za husitských válek byl dobyt, ale v roce 1434 už opět patřil Vartenberkům. Dále hrad vlastil Kryštof Šof z Helfenburka, Kateřina ze Strážnice a Svojanovští z Boskovic. Ti jej v roce 1514 prodali Smiřickým. Za jejich éry však hrad pustl a v roce 1623 jej koupil Albrecht z Valdštejna již jako zříceninu. V roce 1821 se posledními majiteli stali Aehrentalové.
č:189
Valeč

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValečPrvní písemná zmínka o Valči je z roku 1358, kdy patřila bratrům Ctiborovi a Benešovi z Valče. V držení panství se poté střídají zemani s okolí, v roce 1505 jej koupil Jakub Kyšperský z Vřesovišť. Po jeho smrti v roce 1526 se majitelem stal Hugo z Leisnecku a v roce 1538 Vilém Hasištejnský z Lobkovic. V roce 1570 panství koupili Štampachové, později páni z Globenu. Dalšími majiteli byli např. Jan Gottfried Korb z Weidenheimu, Vincent de Thurn – Vallsasina a posledním pak uhlobaron Dr. Jan Larisch – Mönnich.
č:810
Valečov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValečovHrad byl postaven poč. 14. stol. pány z Valečova. V roce 1439 se jej na několik let zmocnil Jindřich z Vartemberka. Po roce 1472 zde vládli páni z Hrádku a v 16. stol. Donínové, Šelmberkové, Berkové z Dubé a Vančurové z Řehnic. V roce 1554 byl hrad i panství rozděleny mezi jeho syny a spojit se je podařilo až koncem století pánům ze Sulevic. Po konfiskaci jejich majetku v roce 1622 získal valečovský statek Albrecht z Valdštejna. Dalšími majiteli byli Valdštejnovi důstojníci Bernard Taxis z Hulstu a Daniel Freisleben, v roce 1652 Valečov opět koupili Valdštejnové.
č:496
Valtice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
ValticeValtický hrad nechali pravděpodobně vystavět ve 12. stol. pasovští biskupové. První písemná zmínka pochází z roku 1193, kdy byl hrad vyměněn s Wichardem ze Seefeldu. Tento rod v roce 1270 Albertem ze Seefeldu vymřel a panství se rozdělilo mezi jeho šest dcer. V letech 1387 – 1395 se podařilo panství sjednotit Lichtenštejnům, kterým pak patřil zámek až do roku 1945. Poté, co v roce 1560 Lichtenštejnové prodali mikulovské panství Kereczenyiům, přistoupili k přestavbě valtického zámku. Další velké přestavby pak byly prováděny v 17. stol. za panování Karla I. a Karla Eusebia z Lichtenštejnu.
č:285
Vamberk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VamberkOsadu s hradem Waldenberg založili Drslavicové, první písemná zmínka pak pochází z roku 1341. Po pánech z Potštejna se stali majiteli páni ze Žampachu a vladykové z Rohatce. V roce 1479 získal panství Jiřík z Lukonos na Levíně a v roce 1513 Vamberečtí z Chrastu. V roce 1604 rozdělené panství opět spojili Pecingárové z Bydžína. Jako pobělohorskou konfiskaci pak koupil Vamberk Albrecht z Valdštejna, v roce 1624 jej získala Magdalena Trčková a před rokem 1627 Kašpar z Grambu. Od roku 1674 panství vládl Václav Záruba z Hustířan a v roce 1707 je koupili Libštejnští z Kolovrat. Poslední majitelkou byla od roku 1884 hraběnka Lützowová.
č:602
Vánoce

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vánoce
č:149
Varnsdorf

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VarnsdorfPrvní písemná zmínka o vsi je z roku 1357, kdy tvořila součást tolštejnského panství. Stála zde tvrz, poprvé připomínaná sice až v roce 1425, ale již dříve byli zmiňováni jako manové Velflové z Varnsdorfu. V 15. stol. ves patřila Knoblochům a náležela k manství hradu Honštejna, od roku 1443 pak opět k Tolštejnu. Tvrz zanikla před rokem 1570, kdy si zde Lejnarové z Lejnaru postavili zámek. Od roku 1681 patřilo celé panství Lichtenštejnům. V roce 1868, kdy byl Varnsdorf vesnicí s 10.000 obyvateli, se dočkal povýšení na město.
č:507
Vejprty

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VejprtyPrvní písemná zmínka pochází z roku 1506, kdy zdejší pustý hamr získal od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v léno Hans Schneider. V roce 1550 se zde začalo těžit stříbro a v roce 1617 byly Vejprty povýšeny na královské horní město. Za třicetileté války byly však doly poničeny a zatopeny, s těžbou se začalo opět v roce 1688. V roce 1845 bylo dolování zastaveno definitivně. Obživu zde v různých dobách zajišťovalo také zemědělství, puškařství a krajkářství.
č:468
Velehrad

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VelehradJiž v 9. stol. byl Velehrad politicko-správním centrem Velkomoravské říše a metropolí prvního moravského arcibiskupa sv. Metoděje. Cisterciácký klášter byl založen počátkem 13. stol. markrabětem Vladislavem Jindřichem a v roce 1222 jeho správa přešla na krále Přemysla Otakara I. V roce 1421 byl zničen husity a obnovy se dočkal až po dalších 150-ti letech. V roce 1681 podpálil klášter jeden z mnichů Malachiáš Zápotočný a jeho barokní přestavba pak trvala až do roku 1735. V roce 1784 byl klášter zrušen.
č:234
Velhartice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VelharticeHrad založil v roce 1290 Bohumil z Budětic jako rodové sídlo pánů z Velhartic a dokončen byl v roce 1310. V roce 1390 přešel sňatkem na Jana z Hradce. Jeho syn Menhart zde ukrýval korunovační klenoty, aby zabránil korunovaci Jiřího z Poděbrad . V 15. stol. drželi panství např. Lvové z Rožmitálu. Po Bílé hoře konfiskovaný majetek získal generál Martin de Hoeff Huerta, který přistavěl pozdně renesanční palác. Posledními majiteli byli Windischgrätzové.
č:601
Velikonoce

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velikonoce
č:834
Velká Bíteš

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velká BítešPrvní písemná zmínka pochází z roku 1240. Původně královské zboží získali posléze Meziříčští z Lomnice a v roce 1399 je zdědili páni z Kravař. V 15. stol. se majetek vrátil pánům z Lomnice a v roce 1583 panství zdědili Žerotínové. V roce 1628 je koupil Albrecht z Valdštejna a obratem je prodal Janu Křtiteli z Verdenberka. V roce 1733 se stal majitelem Václav Adrián z Enkenvoirtu, poté hrabata z Kunfštejna a konečně v roce 1752 Haugvicové.
č:77
Velké Březno

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké BřeznoPrvní zmínka o vsi je z roku 1167, kdy patřila řádu johanitů. Na přelomu 13. a 14. stol. se majiteli Velkého Března stali Vartenberkové a v roce 1520 Salhausenové. Dalšími majiteli byli Bockové, Karel Glich z Miltic, Dietrichsteinové, Galasové a od roku 1712 hrabata z Harachu, která významně pozvedla místní zemědělství. Po přesměrování jejich zájmu k průmyslové výrobě prodali v roce 1841 Velké Březno Karlu Chotkovi, který zde mezi lety 1842 – 1845 vybudoval nový zámek.
č:394
Velké Losiny

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké LosinyPrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1296, pravděpodobně ve 14. stol. zde vznikla vodní tvrz. V roce 1496 získali zeměpanský majetek nejprve do zástavy a v roce 1507 dědičně Žerotínové. V roce 1589 byla dokončena přestavba tvrze v honosný renesanční zámek. V letech 1678 – 1692 zasedal v tzv. soudním sále inkviziční tribunál pod vedením Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu a Cukmantlu, který poslal na hranici 56 lidí za čarodějnictví. V roce 1802 pak panství koupili Lichtenštejnové, kteří zámek vlastnili až do roku 1945.
č:332
Velké Meziříčí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké MeziříčíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1281, osada Meziříčí však vznikla pravděpodobně již ve 12. stol. a hrad kolem roku 1236. Páni z Meziříčí z rodu pánů z Lomnice zde vládli až do roku 1399, kdy nejprve část a později celé panství získal Lacek z Kravař. Před polovinou 15. stol. se majiteli stali opět páni z Lomnice. Od roku 1528 vlastnili Meziříčí Pernštejnové a od roku 1550 Heldtové z Kementu. V roce 1592 panství zdědili Berkové z Dubé a Lipého a v roce 1649 je koupil hrabě Kounic. V roce 1676 koupili panství páni z Ugarte a v roce 1735 vévoda Leopold Holštýnský. Dále už se jen dědilo – Lichtenštejnové, Lobkowitzové, Harrachové a konečně Podstatští – Lichtenštejnové.
č:321
Velké Opatovice

Prodejci pidifrků

Velké OpatovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1308. Panství patřilo např. pánům z Kunštátu či Pernštejnům, v roce 1529 je získal Jan Černčický z Kácova. Původně zde stály dvě tvrze, dolní zanikla již v 15. stol., horní nechal počátkem 18. stol. přestavět Jiří Markvart z Věžník na menší barokní zámek. V roce 1719 zakoupili opatovické panství Salm – Neuburkové a zámek výrazně rozšířili. Přestavba byla dokončena v roce 1757. V roce 1797 panství vyženili Herberštejnové, zámek je v majetku města od roku 1924.
č:488
Velké Pavlovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velké PavlovicePrvní písemná zmínka o vsi pochází z roku 1252, kdy byl majitelem Boček z Obřan. Ve 14. - 16. stol. patřily Pavlovice pánům z Lipé a pánům z Kravař. V roku 1512 byly Pavlovice přidruženy k hodonínskému panství. Od roku 1594 byli majiteli Salmové, od roku 1600 Štěpán Illyesházy a od roku 1609 Kateřina Pálffyová z Erdöru. V roce 1614 panství koupili Žampachové z Potštejna, v roce 1649 je vyženili Oppersdorfové a v roce 1692 je koupili Lichtenštejnové. V roce 1712 panství zdědila Marie Antonie Czoborová a v roce 1762 je koupil císař František Štěpán Lotrinský.
č:519
Velký Blaník

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Velký BlaníkVelký Blaník je vrch s nadmořskou výškou 638 m.n.m. Na jeho vrcholu vystavěl Klub českých turistů v letech 1939 – 1941 dřevěnou rozhlednu, která je vysoká 32 m. V okolních lesích lze nalézt mohutné kamenné valy - pozůstatky keltského oppida z 6. – 5. stol. před n.l. Podle pověsti v hoře pospává vojsko svatého Václava a čeká na chvíli, kdy bude Čechům nejhůř. Pak by snad mělo povstat a pomoci.
č:100
Veltrusy

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VeltrusyPrvní písemná zmínka o vsi Veltrusy je z roku 1126 a až do roku 1410 patřila doksanskému klášteru. Poté se mezi majiteli panství vystřídali např. Smiřičtí, Šternberkové, Firšicové nebo Lobkovicové. V roce 1680 Veltrusy koupil František, rytíř ze Scheidlerů a v roce 1698 jej získal prostřednictvím sňatku s jeho dcerou Marií Terezií Václav Antonín Chotek. Ve 2. desetiletí 18. stol. zde vybudoval na místě poplužního dvora Ostrov reprezentativní barokní zámek. V roce 1754 se zde konal „Velký trh tovarů Království českého“. V majetku Chotků zámek zůstal až do roku 1945.
č:33
Veselí nad Lužnicí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Veselí nad LužnicíPrvní písemná zmínka pochází z roku 1259, kdy osada patřila Rožmberkům. V roce 1302 se majitelem stal král Václav II., v roce 1362 bylo Veselí povýšeno Karlem IV. na komorní město. Bylo často zastavováno, zejména Rožmberkům. Od roku 1612 patřilo Švamberkům, od roku 1660 Schwarzenberkům. V roce 1943 bylo Veselí přes odpor patriotů z obou stran spojeno s městem Mezimostí. To bylo už v roce 1494 povýšeno na svobodné město a střídavě bylo v majetku šlechty a mezimostských měšťanů.
č:838
Veselí nad Moravou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Veselí nad MoravouPrvní písemná zmínka o hradu Veselí pochází z roku 1261, kdy byl majitelem panství Sudomír z Veselí z rodu Tvrdišovců. Ve 14. stol bylo panství majetkem Vartemberků a později Šternberků. Město je poprvé zmiňováno až v roce 1397. V roce 1447 se majiteli stali páni z Vojslavic a v roce 1526 Hynek Bilík z Kornic. Dalšími majiteli byli Tetourové a od roku 1589 páni z Bogdunčovic. Jako pobělohorskou konfiskaci panství v roce 1624 koupil Tomáš Bosnyák z Magyarbelu, poté např. páni z Rottalu nebo Mikuláš Pázmány z Panasu. V roce 1707 Veselí koupili Želečtí z Počenic a posledními majiteli byli od roku 1731 Chorinští z Ledské.
č:334
Veveří

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VeveříPrvní písemná zmínka pochází z roku 1213, kdy byl správcem Štěpán z Medlova. Často zastavovaný zeměpanský hrad získali v roce 1531 do držení páni z Ludanic, již v roce 1536 jej však koupili Jan z Pernštejna a Jan z Lipé. Dalšími vlastníky byli od roku 1559 Černohorští z Boskovic a od roku 1573 páni z Lomnice. V roce 1609 koupili panství Tiefenbachové, v roce 1690 je zdědili Collaltové a v roce 1707 hrabata ze Sinzendorfu. V roce 1802 koupila Veveří velkoprůmyslnická rodina Mundyů a v roce 1830 švédský princ Vassa. Dalšími majiteli byli ještě Sinové, Hirsch – Gereuthové a Forestové. V roce 1925 bylo panství zestátněno.
č:30
Vimperk

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VimperkKolem roku 1260 byl založen královský hrad, později, za pánů z Janovic, vznikla v podhradí také osada. Ve 14. stol. byl Vimperk opět královský, Václav IV. jej ale zastavil Kaplířům ze Sulevic. V roce 1479 byl povýšen na město. Po Kaplířích vlastnili Vimperk Malovci, kterým byl však v roce 1547 zkonfiskován. Dalšími vlastníky byli pánové z Hradce, Rožmberkové, Novohradští z Kolovrat, Eggenberkové a Schwarzeberkové.
č:534
Vítkův hrádek

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vítkův hrádekHrad byl založen v pol. 13. stol. Vítkem z Krumlova. Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 jej získali Rožmberkové. V roce 1602 prodal Petr Vok z Rožmberka Vítkův Hrádek Rudolfu II. V roce 1622 jej získali Eggenberkové, kteří zde během třicetileté války drželi ozbrojenou posádku. Od roku 1719 byl v majetku Schwarzenberků, kteří zde v roce 1725 ještě provedli některé udržovací práce. Od té doby hrad chátral.
č:470
Vizovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VizovicePrvní písemná zmínka pochází z roku 1261, kdy se ves stala majetkem cisterciáckého kláštera Smilheim. V roce 1483 se majiteli Vizovic stali páni z Kunštátu a v roce 1549 páni z Boskovic. V roce 1567 panství koupili Kavkové z Říčan a na místě kláštera vybudovali renesanční zámek. V roce 1574 se majitelkou stala Anna Kropáčka z Nevědomí, v roce 1584 Tetourové a v roce 1594 Doczyové z Nagy Lucsie. V roce 1678 koupili Vizovice Gollenové a v roce 1746 hrabata z Blümegenu, za kterých byl zámek barokně přestavěn. Posledními majiteli byli od roku 1815 Stillfriedové z Ratenic.
č:144
Vlašim

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VlašimPrvní zmínka o městě je z roku 1320. V letech 1443-1546 za Trčků z Lípy byl rozšířen původní gotický hrad. V roce 1580 povýšil Rudolf II. Vlašim na město. Renesanční přestavba zámku byla provedena za Jana Vostrovce z Kralovic, tomu však byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován majetek. Zámek dále rozšířil František Vilém z Talmberka a konečnou podobu získal za Karla Josefa Auersperka.
č:31
Vodňany

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VodňanyMěsto vzniklo na přelomu 12. a 13. stol. za vlády Přemysla Otakara II. Nejdůležitější privilegia udělil městu Jan Lucemburský v roce 1336. V roce 1420 bylo město dobyto Janem Žižkou a připojilo se k husitům. Po krátkém období dolování drahých kovů se stále více prosazuje rybníkářství. V roce 1623 byly Vodňany zastaveny donu Baltazaru de Marradas, který je záhy prodal Schwarzenberkům. Vyplacením zástavy v roce 1710 opět získaly svobodu.
č:452
Vodní nádrž Bystřička

Prodejci pidifrků

Vodní nádrž BystřičkaVodní nádrž Bystřička byla postavena v letech 1907 -1912 na potoce Bystřička 7 km od Valašského Meziříčí. Má rozlohu 38 ha a objem téměř 5 mil. m3. Největší hloubka je 26 m. Hráz je vysoká 36,5 m a široká 170 m.
č:180
Vojenský prostor Hradiště

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vojenský prostor HradištěVojenský prostor Hradiště zabírá 331 km2. Jeho vzniku na počátku 50. let padlo za oběť 2.600 domů, 12 kostelů, 3 hotely, 90 hostinců !, 36 mlýnů, 16 pil, 2 zámky, ale také školy, velkostatky, pivovar či lázně. A také celé městečko Doupov. Z 935 m vysokého vrchu Hradiště je pěkný výhled na střelnice - například na protiletadlovou, pro bojová vozidla kolová i pásová nebo také na pěchotní a ženijní cvičiště. Uráááááá !
č:44
Volary

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VolaryMěsto bylo založeno na Zlaté stezce z Pasova do Prachatic na přelomu 13. a 14. stol., první písemná zmínka je pak z roku 1359. Až do husitských válek patřily Volary vyšehradské kapitule, v roce 1503 je získali Rožmberkové. V roce 1600 se stal majitelem císař Rudolf II. a posledními majiteli byli od roku 1719 Schwarzenberkové. V roce 1871 povýšil císař František Josef Volary na město.
č:23
Volyně

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VolyněPrvní písemná zmínka pochází z roku 1271, v roce 1299 byla trhová ves Volyně jako součást pražské kapituly povýšena na městečko. V roce 1436 zastavil král Zikmund Volyni Přibíkovi z Klenové. V roce 1463 opanovali na více než sto padesát let volyňskou tvrz i panství johanité. Mezi lety 1521 - 1529 byla na náměstí postavena renesanční radnice. V roce 1621 Volyni zpět vykoupila svatovítská kapitula.
č:370
Vranov nad Dyjí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vranov nad DyjíVranov je poprvé připomínán v roce 1100. Jako lenní pánové ho později spravovali Lichtenburkové, do držení jej získali v roce 1499. V té době je zde již zmiňován gotický hrad. V 16.stol.se majitelé rychle střídali, v roce 1617 koupili panství Althannové, kteří mají největší podíl na přebudování středověké pevnosti v honosný barokní zámek. V 19. stol. patřil Vranov polskému rodu Mniszků a od roku 1876 Stadnickým.
č:384
Vrbno pod Pradědem

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vrbno pod PradědemPočátky obce jsou spojeny s rodem pánů z Vrbna, který si pronajal v roce 1450 bruntálské panství. Po roce 1608 Hynek z Vrbna nechal dostavět hornickou osadu Fürstenwald, která pak byla v roce 1611 povýšena na horní město Vrbno. V roce 1621 celé bruntálské panství koupil jako pobělohorskou konfiskaci za 200.000 zl. Řád německých rytířů.
č:256
Vrchlabí

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VrchlabíOsada Wrchlab vznikla pravděpodobně kolem roku 1300, první písemná zmínka je z roku 1359, kdy zde vládl jako lenní pán Hašek z Vrchlabí. V roce 1525 se podařilo léno získat dědičně Janu Tetaurovi z Tetova. V roce 1533 panství koupil Kryštof Gendorf z Gendorfu a v tomtéž roce byla ves povýšena na město. V roce 1624 získal Vrchlabí Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti Rudolf z Morzinu. Morzinové drželi Vrchlabí až do roku 1881, poté si dědička Aloisie vzala Heřmana Černína z Chudenic a založili nový rod Černín-Morzin.
č:143
Vrchotovy Janovice

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vrchotovy JanovicePrvní písemná zmínka o Janovicích pochází z roku 1224. Za panování pánů z Janovic zde byla postavena gotická vodní tvrz. Kolem roku 1433 získali panství Vrchotové z Vrchotic a kolem roku 1540 páni z Říčan, za kterých byla tvrz renesančně přestavěna. V roce 1602 se stali majiteli páni z Vrtby a tvrz přestavěli na zámek. V roce 1807 panství zdědil František Josef Vratislav z Mitrovic. Posledním majitelem byl od roku 1879 rod Karla Nádherného z Borutína.
č:451
Vsetín

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VsetínPrvní písemná zmínka pochází z roku 1308, kdy templářští rytíři městečko pronajali Vokovi z Kravař. Dalšími majiteli byli např. páni z Cimburka, páni od sv. Jura a z Pezinku, páni z Kunštátu, Šelmberkové nebo Pernštejnové. V roce 1609 panství získal sňatkem s Lukrécií Nekšovou z Landeka Albrecht z Valdštejna. V roce 1653 koupila Vsetín hrabata z Illészházy.
č:304
Vysoké Mýto

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoké MýtoMěsto bylo založeno v roce 1262 králem Přemyslem Otakarem II. a již v roce 1265 bylo opevněno. V roce 1307 se stalo věnným městem českých královen, první držitelkou byla Eliška Rejčka. Z roku 1349 pochází první zmínka o děkanském chrámu sv. Vavřince, který byl ale pravděpodobně postaven již koncem 13. stol. V roce 1421 bylo město dobyto husitskými vojsky. Čtvercové náměstí, největší v České republice, zdobí morový sloup od Stůny z Klatov z roku 1715 a barokní průčelí radnice z roku 1536.
č:814
Vysoké nad Jizerou

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoké nad JizerouPrvní písemná zmínka o Vysokém pochází z roku 1352. V této době byl pravděpodobně pány z Valdštejna postaven hrádek Nístějka a Vysoké tvořilo jeho hospodářské středisko. V letech 1390-1422 byli majiteli panství Vartemberkové a po nich do roku 1459 páni z Jenštejna. V roce 1460 bylo Vysoké připojeno k navarovskému panství Zajíců z Hazmburka. V roce 1515 se majiteli stali Smiřičtí ze Smiřic a v roce 1623 Albrecht z Valdštejna. Po jeho zavraždění v roce 1634 držela panství hrabata Desfoursové a od roku 1748 italská hrabata z rodu Caretto-Millesimo. V roce 1810 se stal majitelem velkostatkář Jakub Veith a v roce 1824 Rohanové.
č:4
Vysoký Chlumec

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vysoký ChlumecPrvní písemná zmínka pochází z roku 1235, hrad je pak doložen k roku 1385. Postavil jej pravděpodobně Purkart Strnad z Janovic. V roce 1469 se stal majitelem Ojíř z Očedělic a v roce 1474 získala chlumecké panství Anna Švihovská z Riesenberka, vdova po Janu I. Popelu z Lobkowicz. Hrad patřil Lobkowiczům až do roku 1948. Po restituci v roce 1992 jej v roce 1998 koupil Riprand, Graf von und zu Arco – Zinneberg.
č:456
Vyškov

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
VyškovPrvní písemná zmínka pochází z roku 1141, kdy byl Vyškov zeměpanskou osadou. V roce 1248 byla tato osada povýšena na město a krátce nato se stala majetkem olomouckého biskupství. Za husitských válek a hned dvakrát i za války třicetileté bylo město zcela zpustošeno. Největšího rozkvětu pak dosáhlo koncem 17. stol. za panování biskupa Karla II. z Lichtenštejna – Kastelkornu. V roce 1753 pak téměř celé město včetně zámku opět vyhořelo.
č:58
Vyšší Brod

Prodejci pidifrků

Zobrazit pidifrk na mapě
Vyšší BrodOsada byla založena na přelomu 12. a 13. stol., v roce 1259 byl založen cisterciácký klášter. Ten začínal se skromným majetkem, v období pozdního feudalismu mu však již patřilo 105 vesnic a dvě městečka. V roce 1422 byl Vyšší Brod vydrancován husity a klášter vypálen. Další rozsáhlý požár zničil v roce 1567 54 domů na náměstí. V roce 1870 získal Vyšší Brod od císaře Františka Josefa I. statut města.