Hrad vznikl na přelomu 12. a 13. stol. na místě původní dřevěné tvrze. Kolem roku 1230 získal panství od Přemysla Otakara I. Arnold z Hückeswagenu, v roce 1270 páni z Pňovic a počátkem 14. stol. páni z Kravař. V roce 1434 zdědili Starý Jičín Cimburkové, v roce 1470 jej vyženil Jindřich z Boskovic a krátce zde vládl také Petr hrabě ze Sv. Jiří a Pezinku a Jan z Kunovic. V roce 1500 panství koupili Žerotínové. Za třicetileté války hrad značně utrpěl a od roku 1707 je uváděn jako částečná zřícenina. Dalšími majiteli byli Hoffmannové, od 2. pol. 17. stol. Ditrichštejnové, od roku 1706 Zenonové z Dannhausenu a konečně v letech 1772 – 1906 hrabata Seilernové.
(Starý Jičín je uprostřed)
