Takový pidifrk vypadá na první pohled docela jednoduše, jenže první pohledy často klamou. V drtivé většině případů je třeba zajet na zobrazované místo, vyfotit ho a sesbírat o něm zajímavé informace. Někde žádné zajímavé informace nejsou k mání a pak je třeba použít jiné prameny, třeba Staroprameny nebo internet. A když k mání nejsou ani na internetu, pak nejsou k mání vůbec a hnízdo je tudíž nezajímavé.
Protože je však nutné zachovat alespoň přibližně geografickou síť, nemůžeme se ohlížet na fakt, že se na nějakém území nachází třeba vojenský újezd, kde chcípl pes. Pokud na sebe mají pidifrky navazovat, musíme se je pak snažit vytvořit i z místa pidifrku zcela nehodného.
Druhý extrém naopak nastává při přílišné koncentraci zajímavých míst, kdy je nutné nějaké místo vynechat. To pak může být připojeno jinde, než kam geograficky přináleží, což mazaně odůvodňujeme tak, že jde o snovou představu dřímajícího turisty, kterému se pouze o dotyčném místě zdá. Dobrý, ne? Nebo uděláme vypíchnutý detail celého území, jako je tomu třeba v případě Českého ráje nebo Krkonoš.
Po pečlivé přípravě je pak třeba načrtnout hrubé obrysy zobrazovaných budov. Obrysy musejí být opravdu hrubé, protože po zkušenostech se zámkem Hluboká, který sám zabral při naprosto věrném zobrazování celý víkend, víme, že takto bychom se daleko nedostali. A protože se daleko dostat chceme, musí být všechno zjednodušeno.
Pak přijdou na řadu vtipy a vtípky. Někde se nabízejí díky historickým událostem nebo významným rodákům samy, jinde se k místu přímo neváží. Na několika prvních pidifrcích byly jen jakési legrácky beze slov. Naším přáním totiž bylo, aby pidifrky mohli pochopit i zahraniční turisté, kteří kupodivu češtinou často nevládnou. Z této slepé uličky jsme se však brzy vymotali. Texty totiž umožňují vytvoření mnohem více komických situací a jak se ukázalo, ani Japonec nepohrdne kvalitním pidifrkem v češtině. Vtípky vznikají průběžně a papírky s nápady se povalují všude.
Při zakreslování fórků je třeba zároveň propojovat jednotlivé pidifrky, což je někdy také fuška. A navíc propojení musí být nejen dějové, ale i barevné, což vylučuje možnost malovat s kalným zrakem.
Vzhledem k tomu, že úplně se malování s kalným zrakem vyhnout nelze a také proto, že originál se různě kroutí, šmudlá a kulatí se mu rohy, přichází před tiskem na řadu ještě retuš počítačová. Zamezí se tím například nekontrolovanému rozlití Labe vlivem malířovy nepozornosti do ulic lázeňského města Poděbrad.
Poslední fází výroby je tisk, který sám o sobě není problémem. Co problémem je, je přesnost ořezu, která může vmžiku celé dílo zhatit. Začátky nebyly úplně ideální a pidifrky na sebe nenavazovaly dokonale. Stále se však učíme a zlepšujeme! No a pak už jste na řadě vy, abyste si pidifrk koupili a žasli. A napsali nám, jak jste si ho koupili a že jste skutečně žasli. Nebo také, že jste v životě takovou kravinu neviděli a že si máme náš infantilní humor strčit za klobouk.