První písemná zmínka pochází z roku 1435, o dvanáct let později byl Jablunkov zcela zničen Uhry. Ves, která patřila těšínským knížatům, byla postupně obnovena kus proti proudu Olše při soutoku s Lomnou. V roce 1523 je zmiňován Starý a Nový Jablunkov. V roce 1560 udělil těšínský kníže Václav II. Jablunkovu výrazná městská práva. V roce 1653 skončilo úmrtím kněžny Alžběty dědičné léno těšínské větve Piastovců a celé území včetně Jablunkova připadlo rakouským Habsburkům, tedy českým králům.
(Jablunkov je uprostřed)