Těžko přístupné soutěsky řeky Kamenice byly lépe prozkoumány teprve koncem 19. století. V roce 1877 zdolalo pět odvážlivců trasu mezi Dolským mlýnem a Hřenskem na voru. V osmdesátých letech pak majitel panství kníže Edmund Clary - Aldringen povolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na dvě stě dělníků - barabů budovalo chodníčky, můstky, tunely, lávky a jezy. Tunely pro pěší byly vykutány během několika zimních měsíců tak, že barabové pískovcovou skálu nejprve zahřívali ohněm a pak ji prudce zchlazovali vodou, takže kámen popraskal a bylo možné ho vylámat. Nejprve byla v roce 1890 otevřena 500 m dlouhá Edmundova (Tichá) soutěska a o osm let později i 250 m dlouhá Divoká soutěska. Ve dvacátých letech 20. století zde 21 lodiček ročně svezlo 160 000 návštěvníků. Srbskokamenickou (Ferdinandovou) soutěskou lze dojít k Dolskému mlýnu.
(Edmundova soutěska je uprostřed)
