První písemná zmínka pochází z roku 1326, tvrz je doložena k roku 1368. Po pánech z Dřevohostic se zde jako majitelé vystřídali páni ze Šelmberka, Tovačovští z Cimburka, Kounicové a od roku 1480 Žerotínové. Za Karla staršího ze Žerotína byla v letech 1595 -1617 tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1620 koupil panství Jan Skrbenský z Hříště a po konfiskaci jeho majetku se stal majitelem Václav Eusebius z Lobkowicz. V letech 1646 -1649 držel panství Max hrabě z Valdštejna a po něm Kaldschmietové z Eiseberka. Od roku 1693 zde vládli Oppersdorfové, počátkem 19. století Jindřich hrabě Matuška a od roku 1839 Badenfeldové. Leonie z Badenfeldu, provdaná za Filipa Skrbenského z Hříště, pak zámek v roce 1897 prodala obci Dřevohostice.
(Dřevohostice je uprostřed)
