První písemná zmínka pochází z roku 1525, kdy se zde začali usazovat horníci a došlo k rozkvětu těžby stříbra. V roce 1579 byly Abertamy povýšeny císařem Rudolfem II. na Královské horní město. Roku 1622 byly stříbrné doly uzavřeny a pokračovalo se hlavně v těžbě cínu. Největší prosperitu však městu přinesl
od poloviny 19. století rukavičkářský průmysl, který zde založil Adalbert Eberhard. V roce 1937 vyexportovali abertamští do celého světa 5 655 000 párů rukavic. Jejich výroba zanikla v roce 1998.
Klub byl založen 16. listopadu 1893 jako AC Královské Vinohrady, o rok později byl přejmenován na AC Sparta. První derby se Slavií bylo sehráno 29. března 1896 na Císařské louce v rámci turnaje s názvem „Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících“. Zápas skončil výsledkem 0:0, přestože Sparta jednu branku vsítila. Slavistický kapitán Freja s tím ale nesouhlasil a tak ji podle tehdejších pravidel nemohl sudí dr. Jiří Rössler – Ořovský uznat. Vítěz ligy: 35x (1912, 1919, 1922, 1926, 1927, 1932, 1936, 1938, 1939, 1944, 1946, 1948, 1952, 1954, 1965, 1967, 1984, 1985, 1987, 1988, 1989, 1990, 1991, 1993, 1994, 1995, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2003, 2005, 2007, 2010) Vítěz Československého poháru: 8x (1964, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1989, 1992) Vítěz Českého poháru: 19x (1943, 1944, 1946, 1972, 1975, 1976, 1980, 1984, 1986, 1987, 1988, 1989, 1992, 1993, 1996, 2004, 2006, 2007, 2008) Nejvyšší výhra: 12:1 nad Moravskou Slavií Brno (1933/34) Nejvyšší prohra: 0:6 se Slovanem Bratislava (1977/78) Nejvíce gólů v jedné sezoně: 32 – Jan Dvořáček (1925/26) Nejlepší střelec v historii: Oldřich Nejedlý – 162 gólů
Koncem 13. stol. zde byly postaveny dva hrady – Střmen a Adršpach, jehož prvním doloženým majitelem byl v roce 1354 Hanuš z Adršpachu. V roce 1381 se stal pánem Hynek z Dubé a Náchoda. V roce 1528 panství získal Zdeněk Lev z Rožmitálu a Jan Krušina z Lichtemburka. Dalšími majiteli byli např. Žehušičtí z Nestajova a Bohdanečtí z Hodkova, kteří zde vystavěli zámek. Panství krátce vlastnil také Albrecht z Valdštejna, Trčkové z Lípy a další. Posledními majiteli byli od roku 1828 Nádherní. Dnes je Adršpach znám především díky rozlehlému skalnímu městu.
Alexandrova rozhledna Již v šedesátých letech 19. století stál na vrchu Špičák nad Adamovem v nadmořské výšce 496 metrů dřevěný vyhlídkový pavilon. Kamenná rozhledna byla postavena podle návrhu architekta Oscara Mratscheka v roce 1887. Během druhé světové války byla pobořena. V roce 1963 byla opravena a vybavena volně přístupným železným ochozem. Poslední rekonstrukce byla dokončena v roce 2009. Věž byla zvýšena o osm metrů a původní žebřík byl nahrazen schodištěm, které vede částečně po obvodu a částečně vnitřkem rozhledny. Stavba je vysoká 18 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 14 metrů.
Hrad byl založen koncem 14. stol. pány z Rýzmburka (Oseka). V letech 1406 – 1414 patřil Oldřichovi Zajícovi z Hazmburka, poté králi a od roku 1430 Jakoubkovi z Vřesovic. V roce 1437 hrad získali Šlikové, v roce 1466 pak Jindřich z Plavna. Jeho rod zde vládl až do roku 1565. Poté se majitelé střídali, v roce 1621 byl zkonfiskován a prodán Heřmanu Černínovi z Chudenic. V roce 1635 byl hrad dobyt Švédy, definitivně byl opuštěn po požáru v roce 1718.
První zmínky o králováckém dvorci s kapličkou a zvoničkou, který spadal pod králováckou rychtu ve Stodůlkách, pocházejí z přelomu 15. a 16. stol. Králováci byli svobodní, podřízeni jen českému králi a střežili zde zemskou hranici, zemské stezky a zlaté doly. Jejich osamělé dvorce byly rozprostřeny kolem osmi rychet, rychtáře si směli sami volit. V roce 1523 koupil dvorec Jan Fuchs ze Svojší, který zde vybudoval sklárnu s jednou pánví – ein Tiegel, z čehož vznikl současný název Antýgl. Sklárna byla v provozu až do roku 1815, kdy byl dvorec přebudován na zájezdní hostinec. V roce 1964 byl renovován za účelem zřízení autokempu.
První písemná zmínka pochází z roku 1270. V roce 1281 byla na toto území německým císařem potvrzena zástava fojtům z Weidy. V roce 1331 vykoupil zástavu Jan Lucemburský, ale hned území opět udělil v léno Neubergům. Ti v roce 1394 vymřeli a Aš přešla do držení rodu Zedwitzů. Léno jim bylo několikrát potvrzeno a autonomní postavení Ašska jej uchránilo v roce 1620 od konfiskací. Zedwitzové zde vládli až do poloviny 19. stol.
