Cieszyn
Już od 14. wieku całe Księstwo Cieszyńskie było majątkiem królów czeskich, a książęta cieszyńscy byli ich lennikami. Po śmierci ostatniej Piastówny Elżbiety Lukrecji w roku 1653 lenno zanikło, a Księstwo Cieszyńskie zostało poddane królom czeskim, czyli Habsburkom. Po rozpadzie monarchii austro-węgierskiej w roku 1918 powstała Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego, która zdecydowała o przynależności Śląska Cieszyńskiego do Polski. W roku 1920 paryska Rada Ambasadorów zdecydowała o podzieleniu Śląska Cieszyńskiego pomiędzy dwa nowo powstałe państwa - Polskę i Czechosłowację. Rzeka Olza stała się rzeką graniczną, a Cieszyn podzielono na część historyczną - Cieszyn i jego zachodnie przedmieście - Czeski Cieszyn.
Hrad vybudoval v letech 1327 – 1333 Bernard z Cimburka. V roce 1358 se stal zeměpanským majetkem, když ho koupil moravský markrabě Jan Jindřich. Hrad byl často zastavován – např. Zikmundu z Letovic, Čeňkovi z Drahotuš nebo pánům z Holštejna a Vartnova. V roce 1468 byl Cimburk dobyt uherským králem Matyášem Korvínem. Dalšími zástavními držiteli pak byli Pernštejnové, Tovačovští z Cimburka, Štěpán z Lomnice a Mikuláš Franc z Háje. V roce 1523 získal panství dědičně Vilém z Víckova. V roce 1569 se stal majitelem uherský hrabě Gabriel Majlát a v roce 1611 Horečtí z Horky. V roce 1709 už je hrad uváděn jako pustý.
Hrad byl založen Lichtenburky ve 20. letech 14. stol. Hynek z Lichtenburka se v roce 1463 vzbouřil proti králi Jiřímu z Poděbrad, jehož vojska hrad v roce 1465 dobyla. Jako léno byl pak postoupen Jindřichovi Krajíři z Krajku, v roce 1526 je však již opět ve vlastnictví Lichtenburků. Ti v roce 1542 kvůli tureckému nebezpečí posílili jeho opevnění. Přestože Cornštejn ještě několikrát změnil majitele, od roku 1580 se uvádí jako pustý.
Cvikov
Rozhledna Cvilín Rozhledna byla na vrchu Cvilíně v nadmořské výšce 436 metrů postavena v letech 1902-1903 podle projektu architekta Ernsta Latzela. Zadavatelem byl Moravskoslezský sudetský horský spolek a stavbu významně finančně podpořil kníže Lichtenštejn. Její výška je 28 m a na vyhlídkový ochoz vede 134 schodů.
První písemná zmínka pochází z roku 1061, po roce 1100 zde nechal vybudovat markrabí Severní marky Děpold III. z Giegen a Vohburgu kamenný hrad. V roce 1146 Chebsko získal rod Štaufů, jehož nejvýznamnějším členem byl od roku 1167 Friedrich I. Barbarossa. V roce 1265 Chebsko obsadil a připojil k českému státu Přemysl Otakar II. 25. února 1634 byli na chebském hradě zavražděni generálové vojsk Albrechta z Valdštejna Illow, Vilém Kinský, Erdman Trčka z Lípy a sekretář Neumann. Albrecht byl zavražděn ve městě v Junckerovském domě.
První písemná zmínka pochází z roku 1341. Již od konce 13. stol. zde však stála dřevěná kaple se soškou Panny Marie. Koncem 14. stol. získal zdejší statek řád Křižovníků s červenou hvězdou, který kolem roku 1400 vybudoval gotický kamenný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Máří Magdalény. Současný barokní areál poutního chrámu a přilehlého proboštství byl vybudován v letech 1687-1728 podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.
První písemná zmínka o městyse pochází z roku 1399, kdy byl prodán Jindřichem z Rožmberka špitálu v Třeboni poplužní dvůr. Brzy byl však v majetku Rožmberků zpět a ti jej spravovali až do počátku 16. stol. Poté zde vládli Krajířové z Krajku a Lobkovicové. Od počátku 17. stol. panství patřilo Slavatům, později pak Fünfkirchenům. V roce 1807 Chlum koupil hrabě Stadion – Thannhausen. Od roku 1875 byl majitelem vévoda František Ferdinand d’Este.
První písemná zmínka pochází z roku 1227. Královské zboží získal poč. 14. stol. Mikuláš z Potštejna, v roce 1338 trhovou osadu dobyl Karel IV. Od pol. 14. stol. byla Choceň rozdělena mezi panství litické a žampašské. V 16. stol. panství opět spojili Pernštejnové, když obě poloviny koupili od pánů z Poděbrad a Žampachů z Potštejna. Od roku 1559 byl majitelem Zikmund ze Šelmberka a od roku 1587 Zejdlicové ze Šenfeldu. Jako pobělohorskou konfiskaci získal panství Albrecht z Valdštejna, poté Vincenc Mušinger z Grimperdorfu a Zikmund Kurz ze Senftenau. Od roku 1686 zde vládli Trauttmannsdorfové a od roku 1709 patřilo panství Kinským.
První písemná zmínka pochází z listiny knížete Jindřicha Břetislava datované do let 1195-1197, kdy byl Chodov majetkem cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu. V roce 1348 se stal majitelem Trost z Kynšperka a mezi mnoha dalšími majiteli byli např. Hýzrlové z Chodova nebo Šlikové. Poč. 16. stol byl Chodov rozdělen na Horní, který patřil Unruherům a Dolní, který byl v majetku města Loket. V letech 1644-1733 byly obě části sjednoceny v rukou Plankenheimů a poté se město opět rozdělilo mezi Brauny z Braunsdorfu a město Loket.
První písemná zmínka o městečku je z roku 1252, kdy bylo darováno řádu německých rytířů. V roce 1411 byl řádu králem Václavem IV.vyvlastněn majetek, v roce 1421 Chomutov dobyli a vypálili husité. Již v roce 1424 však byl zastavem Mikuláši z Lobkovic. Dalším majitelem byl Jakoubek z Vřesovišť, opět Lobkovicové a do roku 1560 páni z Veitmile. Poté jej získal arcivévoda Ferdinand Tyrolský, v roce 1571 panství prodal opět Lobkovicům. Od roku 1605 byl Chomutov svobodným královským městem.
První písemná zmínka pochází z roku 1265, kdy panství patřilo Smilovi z Lichtenburka. V roce 1329 koupil Chotěboř Jan Lucemburský a ta se posléze stala věnným městem českých královen. V roce 1421 město nakrátko dobyli husité. V roce 1497 se stali majiteli panství Trčkové z Lípy, v roce 1634 jim však bylo zkonfiskováno a obdržel je Jan Sezima Rašín z Rýzmberka. Dalšími majiteli byla hrabata z Vrbna, v letech 1698 – 1719 Kinští, dále pak hrabě z Breda, hrabě z Oppersdorfu, Vančurové z Řehnic a Brachfeldu a od roku 1842 Dobřenští z Dobřenic.
Hrad vybudoval v polovině 13. stol. Beneš z rodu Sezemiců, později pán z Choustníka. V roce 1322 jej koupil Petr z Rožmberka. Rožmberkové na panství vládli až do roku 1597, kdy je prodali Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však brzy přesídlil do tvrze Radenín a hrad začal chátrat. Další majitelé, Černínové z Chudenic, si v osadě postavili renesanční zámek a hrad byl odsouzen k zániku. Později panství patřilo ještě Šporkům nebo Mitrovicům.
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1352, ale již od od roku 1252 patřilo grabštejnské panství s Chrastavou Donínům. Počátkem 15. stol. stál nad městem patrně dřevěný hrad loupeživého Mikuláše z Kajšperka, který byl v roce 1433 rozbořen. V roce 1562 panství koupil Jiří Mehl ze Střelic a v roce 1586 Ferdinand Hoffmann z Grünbühlu. V roce 1607 vyženil Chrastavu Jan Bedřich z Černous. Od roku 1628 byli krátce majiteli Valdštejnové a od roku 1638 opět Černousové. V roce 1651 panství koupili Nostitzové a obratem je prodali Trauttmannsdorffům. Posledními majiteli byla od roku 1704 hrabata Gallasové.
První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1261, kdy byla Smilem ze Střílek věnována cisterciáckému klášteru Smilheim ve Vizovicích. Kolem roku 1457 získali Chropyni páni z Ludanic. V roce 1567 koupil městečko Vratislav z Pernštejna, který je však obratem směnil s Haugvici z Biskupic za panství litomyšlské. V letech 1581-1615 se v držení rychle vystřídalo dalších šest majitelů. Poté Chropyni koupil František kardinál z Ditrichštejna a od roku 1616 byla majetkem olomouckého biskupství.
První písemná zmínka o Chrudimi je z roku 993, ovšem tento pramen je falzum. Spolehlivým datem je až rok 1055, kdy v hradišti zemřel český kníže Břetislav I. Koncem 12. stol. hradiště patřilo Děpolticům. Samotné město bylo založeno Přemyslem Otakarem II. před rokem 1276 a od roku 1307 byla Chrudim věnným městem českých královen. V roce 1421 bylo město dobyto spojenými vojsky Jana Žižky a pražanů. Za vzpouru proti panovníkovi byl Chrudimi v letech 1547 a 1622 dvakrát zkonfiskován majetek.
První písemná zmínka pochází z roku 1352. V roce 1406 koupili Chřibskou od Michaloviců Berkové z Dubé a v roce 1428 kamenické panství získali Vartenberkové. V roce 1511 se majitelem stal Mikuláš Trčka z Lípy, ale již v roce 1515 je prodal pánům ze Salhausenu. Kolem roku 1536 získali panství sňatkem Anny ze Salhausenu a Prokopa z Vartenberka opět Vartenberkové. V roce 1614 koupili tento zadlužený majetek Vchynští z Vchynic a Tetova. Tento rod, později psán jako Kinští, vlastnil zboží jako panství až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 a dále jako velkostatek až do roku 1945.
První dochovaná zmínka o obci Chudenice je z roku 1200, ale první zmínka o panském sídle je až z roku 1564. Zámek, původně gotická tvrz, byl však pravděpodobně postaven již ve 12. stol. Po celou svoji historii, více než 700 let, patřilo chudenické panství rodu Czernínů. V 16. stol. přestavěl Humprecht Czernin tvrz na renesanční zámeček a v roce 1592 povýšil císař Rudolf II. Chudenice na město.
První zmínka o Chyších pochází z roku 1169. V roce 1254 získal tvrz Odolen, předek rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka. V roce 1466 získal hrad Burián z Gutštejna. V roce 1566 vyženil panství Mikuláš z Lobkovic a hrad přestavěl na renesanční zámek. V roce 1579 se stal novým majitelem Ferdinand Ronšpergár z Ronšperka a Držkovic. Další majitelkou byla Gryzelda Švamberková z Lobkovic a po ní Bohuchval Berka z Dubé. Jako pobělohorskou konfiskaci pak panství koupili Michnové z Vacínova. V roce 1718 zdědil Chyše rod Kolovratů – Krakovských. V roce 1747 panství koupil Václav Leopold Putz z Breitenbachu a v roce 1766 se majitelem stal rod Lažanských, za kterých získal zámek současnou podobu ve stylu tudorovské gotiky.
